Vraní zpěvy
Radek Malý
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/13706/mid_vrani-zpevy-UIl-13706.jpg
4
29
29
Cena Jiřího Ortena 2003. Vrána prý umí docela slušně zpívat, ale přeci jen raději vydává skřeky. Mé Vraní zpěvy dokumentují vypjaté období vymezené dvěma roky a několika body: studium ve východním Německu, návrat na olomouckou periferii, krvavý podzim, ostrá zima, třeskuté jaro. Chválabohu je to za mnou, uzrál čas k ohlédnutí. Napsali o mně: Malý je nesnesitelně patetický. S úšklebkem souhlasím a dodávám: ne snad já, to texty plné lun a vlků a válečných vřav. Ne snad já, to doba umí být nesnesitelná. Ne snad já, to život. Radek Malý... celý text
Přidat komentář
Vraní zpěvy jsem si chtěla přečíst snad devět let, od té doby, co mě Radek Malý učil na vysoké. A jsou to těžké verše, opravdu, začala jsem už začátkem prosince a skončila jsem včera, to se musí dávkovat. Sbírka není těžká na pochopení, jazyk je úžasný, ale ta jejich hloubka a tíha...
Jako já jsem spíš na takový ty líbivější verše, hvězdičky, zasněné svítání, luka, tajemná jezera... ale tohle mě kupodivu taky oslovilo. Nelíbilo se mi všechno - mně se ostatně nikdy nelíbí všechny básně, u nikoho, vždycky si najdu jen pár, těch "mých" - ale nemůžu říct, že by přečtení téhle sbírky byla ztráta času. Ono ty poetický věci se tam taky najdou, ale hned vzápětí je vystřídají obhroublé verše plné sraček a stok, zmaru a neutěšenosti života. A to všechno spojené ve vytříbené formě sonetu. Mňamka.
Jo a moc mě baví ta autorova hra s jazykem, to já můžu.
Moc hezké, ačkoliv jsou některé básně pochmurné a k zamyšlení, kniha je stále vcelku jednoduchá na přečtení - proto mohu jen doporučit pro někoho kdo chce začít číst poezii, jenom neví kde.
Tato sbírka není jen tak na odpočinkové počtení. Jsou to básně chmurné, až depresivní. Až mě překvapilo a zaskočilo, že někdo, kdo napíše milé sbírky pro děti, napíše i něco tak chmurného.
Těmto básním se musí dát čas... Ale pak zaujmou...
Posoudit je musí každý sám, sbírka je volně dostupná - viz odkaz nad anotací.
Mě jich zaujalo víc, třeba i tato:
DEN PRÁSKL DO KONÍ
Den práskl do koní Tma se řítí krajem
Nachová oblaka Patos a smíření
A máme ze tmy strach Tak na co si hrajem
Vteřinou zrození zaživa pohřbeni
Jsme kusy ledu Tajem
A potom vyrostem Tmy se nebojíme
Zombies a fantomy Monstra a mumie
Ze tmy jsme vzešli a v tmu se obracíme
Když oči zavřeme, ta tma tam taky je
Není kam zdrhnout Víme
Den práskl do koní Vítr mu rve vlasy
Ten stařec plešatej Jdem za ním Za světlem
Jdem hledat ohně hvězd Tma však hvězdy hasí
Jedna z nich bláhová zalítla nad Betlém
sníc o tom,
že svět
spasí
?
Když si někdo chce přečíst něco krátkého a lehkého, co slupne jako malinu, neměl by za tímto účelem sahat zrovna po této sbírce. Děkuji, Radku, žes mi k ní nedovolil přistupovat takto povrchně, že jsi mě naopak přinutil zastavit se a naslouchat. Stálo to za to.
Autorovy další knížky
| 2011 |  Listonoš vítr |
| 2018 | Poštou havraní |
| 2014 | Moře slané vody |
| 2017 | Franz Kafka - Člověk své a naší doby |
| 2006 | František z kaštanu, Anežka ze slunečnic |
Malý si vybral patetické téma i formu (vázaný verš s rýmem, často sonet), ale zvládl obojí podat tak, že to nepůsobí křečovitě, ale přirozeně.
Pomáhá si výraznými veršovými přesahy (takže do rýmu často vyjdou slova, jež by běžně byla uprostřed věty), jen málokdy se proto musí uchýlit k příznakovému slovosledu.
Pro výslavbu sbírky je ale naprosto zásadní humor, který v kombinaci s tématem a pochmurnými motivy černá a cyničtí.
Výsledný dojem je dobrý - básně se čtou velice snadno, zpravidla je hlavní myšlenka hned po ruce, aniž by byla tak otřepaná, že by o ni čtenář nestál. Přitom se v jedné básni stihne vystřídat několik působivých obrazů a čtenář s překvapením zjistí, že ho básník jen tak mimochodem pustil až k sobě do předsíně (např. s básníkem sdílíme dojmy ze státnic nebo cesty po Německu včetně opakované návštěvy toalet v jisté kavárně), aniž by to působilo rušivě.