Vražda naslepo
Vítězslav Houška
Napínavý detektivní příběh z filatelistického prostředí v době Mezinárodní filatelistické výstavy Praga 65, v němž zápletku vytváří pátrání po vzácné známce – Černém parníku. Kniha je plná nečekaných zvratů a fantastických konstrukcí a je psána se smyslem pro humor.
Přidat komentář
Mezi detektivními příběhy vydávanými v té době docela výrazně vyčnívá, dobrá jednohubka na prázdné odpoledne, která se dá po několika (spíše více) letech bez zklamání zopakovat.
V dnešní době duchaprázdných slátanin, kdy se může stát třeba takový Netopýr (Jo Nesbø) počinem roku, byť norským, a světovým bestselerem, je toto balzámem na knihomolovu duši. Vtipně psáno, hravý jazyk, jen mi chybělo víc dramatických částí. Zvláště polapení a usvědčení vrahouna jako by se snad ani neodehrálo. Strhávám tedy jednu hvězdu, ale s čistým svědomím doporučím.
Nečekaně dobrá detektivka – kterou ovšem jakékoli srovnávání s OSTATNÍMI detektivkami notně poškozuje. V knize totiž nejde ani tak o odhalení vraha, jako spíš o evokaci atmosféry Mezinárodní filatelistické výstavy, která se uskutečnila v Praze v roce 1965. Při čtení si člověk připadá, jako by se díval na černobílý film pro pamětníky. Autor prokazuje nejenom smysl pro humor, ale umí i výborně pracovat s jazykem a postavit dobrý příběh. Takže: Příjemné počteníčko do deštivého odpoledne...
Já osobně jsem tuhle knížku za svůj život přečetl už několikrát - a pokaždé se k ní rád vracím.
Autorovy další knížky
| 1992 |  Věčná Slavia |
| 1966 | Železná Sparta 1 |
| 1968 | Šach mat |
| 1988 | Dobrý den, vážení vynálezci |
| 1969 |  Vražda naslepo |
Velice příjemné překvapení. Taková intelektuálně humorná, lidově demokratická detektivka o známkách, které jsme mnozí z nás sbírali. Hlavní roli hraje známka parníku, jehož barva je dnes poměrně choulostivá.