Vražedná nenávist
Zuzana Francková
Co může společnost očekávat od člověka, který po drastických zážitcích z dětství naráží i v dalších letech svého života na nepochopení a ústrky? Jedině nenávist! Mnoho z nás přišlo s podobnými lidmi do kontaktu a nebylo to nic příjemného. Naštěstí ne vždy jsou jejich osudy tak drsné jako případ Ireny, negativní hrdinky knihy VRAŽEDNÁ NENÁVIST. Dnes již renomovaná autora Zuzana Francková zasadila svůj příběh do doby nedávno minulé - o to více však má co říci k situaci dnešní.... (přebal knihy)... celý text
Přidat komentář
Opravdu velmi zajímavé čtení. Podle mého názoru se autorka inspirovala životem Olgy Hepnarové, ale fakt jen velmi volně. Tady hlavní hrdinka opravdu nezažila nic moc dobrého. Knížka se ale nehodnotí vůbec snadno.
Hodně silná knížka. Jsou zde popsány všechny hnusárny, které může mladá dívka zažít (i když nevěřím, že by se někdy jednomu člověku stalo všechno to, co zažila hlavní hrdinka Irena). Podle mého mínění za všechno mohla její matka a spolykat prášky od ní bylo zbabělé. Konec mě neskutečně zasáhl, kdyby její matka jednala, tak to nemuselo dojít tak daleko, sakra! Jak už tu někdo psal, taky mě v průběhu čtení napadlo, že podobnost s příběhem Olgy Hepnarové určitě není náhodná.
Tak nějak nevím. Měla jsem pocit, že to nemuselo dopadnout tak, jak to dopadlo. Rozhodně je podle mě na vině matka, měla zasáhnout a pokud to neudělala, měla to holka říct sama. Připadalo mi, že v jiných situacích se chovala docela svérázně, tak proč ne v této. Všechno mohlo být jinak. Nevěřím, že by jí nikdo nevěřil...
tato kniha je opravdu skvěla,mohla bych jí číst stale a nedovede omrzet,vždycky jak je mi nejhuř tak si jí přečtu a najdu v ní sílu a uvědomím si že existuji i lide kteří jsou na tom huř než jsem já sama
Četla jsem ji někdy v době vydání a musím říct, že docela síla. I když...podobnost s Olgou Hepnarovou asi nebude čistě náhodná, že?
Nazvala bych to tím nejlepším, co autorka napsala! Hlavně něco úplně jiného, než od ní znám. Skvěle propracovaná psychologie a myšlenky hrdinky. Přečteno za večer s otevřenou pusou. Konec je fakt překvapení. Nakonec se dá pochopit, že hrdince se staly všechny nejhorší svinstva, jaká se mohou mladé holce stát. Od znasilňování, smrti maminky, šikany, problémům ve škole. Obrovská křivda v práci, smrt oblíbené paní, jaká ji pomáhala. Nakonec její lesbická orientace, která ji dělá spíš problémy a setkává se s nepochopením. Krutost má možná své vlastní hranice a tak udělala, co udělala. Asi jsem po přečtení pochopila, že každý máme svoji hranici, kterou už nedokážeme vydržet a psychika na to takhle reaguje...
Čtivá a zároveň depresivní knížka, jejíž výhodou je, že ji máte přečtenou skutečně za pár chvil. Na druhou stranu hrdince se stane snad všechno zlé, co se snad stát může, a to je na můj vkus přitažené za vlasy. Prostě tomu nevěřím. Nevím, zda byl záměr zavést hrdinku do naprosté krajnosti všeho zla (předpokládám, že ano), ale v tomto případě to příběhu spíše ubírá nežli prospívá.
Autorovy další knížky
2009 | Osudová láska |
2006 | Zlatá klec |
2007 | Příliš brzy dospělá |
2003 | Hraběnka |
2001 | Vrať se, Cilko! |
Útlá knížečka tak akorát do ruky a jaké hrůzy v sobě ukrývá. A to hned od prvních řádků. Bohužel je na ni znát doba vydání. Jsou tady důležité věci pro vyprávení příběhu, ale všechno mi přišlo moc zrychlené a zkratkovité. Tedy, ne že bych se chtěla těmi hrůzami prodírat na 300 stránkách. Možná to nemuselo takhle dopadnout. Ta mediální masírka, že Mornštajnová obšlehla něčí život a vytvořila tak kopii příběhu,respektive vlastní vyprávění, byla naprosto zbytečná. Při čtení jsemsi i já vzpomněla na Olgu Hepnarovou.