Vražedný chlad
Louise Penny
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382115/bmid_vrazedny-chlad-AuB-382115.jpg
4
655
655
Případy vrchního inspektora Gamache série
< 2. díl >
Ve Three Pines se zase vraždí. A dokonce o Vánocích. Tentokrát se obětí stala zlá, sobecká, panovačná CC de Poitiers, která si v malebné kanadské vísce koupila „prokletý dům“. Zdá se, že její smrti nelituje vůbec nikdo včetně nejbližší rodiny a že důvod zabít ji měl tady snad každý. Navíc pachatel zvolil naprosto originální způsob vraždy – tak rafinovaný, že dokázal pořádně zamotat hlavu nejen místní policii, ale i vrchnímu inspektorovi Armandu Gamachovi z quebecké Sureté. Gamache však má oproti ostatním jednu velkou výhodu – dobře ví, že aby našel vraha, musí ho nejdřív pochopit. „Vražda je hluboce lidská věc, a to se týká jak zavražděného, tak i vraha.“ Druhá kniha detektivní řady z pera kanadské spisovatelky Louise Pennyové vynesla autorce prestižní cenu Agatha Award za nejlepší klasický kriminální román roku – a jejímu hlavnímu hrdinovi přirovnání k legendám: svéráznému Columbovi či jedinečnému Herculu Poirotovi.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Romány
Vydáno: 2018 , Knižní klubOriginální název:
A Fatal Grace (Dead Cold), 2007
více info...
Přidat komentář
Až na ten poněkud zdlouhavý začátek, to byla opět příjemná detektivka. Z inspektora Gamache vyzařuje klid a bravurně řeší své případy. No a to prostředí!!! Téměř ztracená malebná vesnička uprostřed kanadských hor. Tak tam bych chtěla žít (jenom ty vraždy bych v reálu nemusela :).
ČV 2019: kniha o vašem oblíbeném místě, zemi.
Kdo potřebuje odpočinek a laskavou atmosféru, knihu si užije stejně jako já - píše Chesterton. Avšak dále odkazuje na komentář s osamocenou hvězdou, který napsala pollyanna, a ve výsledku dává 3 hvězdičky.
Když jsem nedávno s potěšením komentovala Zátiší, jež jsem před lety, znuděná, odložila, mé dojmy byly na "druhou dobrou" vysloveně pozitivní. Jakpak ne. Mám ráda všechno to pokojné, laskavé, starosvětské a malebné v klasických detektivkách (i když i ony dokážou přes neškodnou fasádu člověka občas pěkně natáhnout na skřipec). A ne nadarmo jsou asi knihy Louise Penny tak oblíbené. Psát rozhodně umí a její způsob vyprávění je sytý a barvitý. Ale překvapivě mě potkala (už u pouhého druhého pokračování) jakási zahlcenost. Zkrátka všeho toho nenuceně domácky pohodového je na mě najednou nějak moc. A - jo, vypůjčuju si pro změnu z naprosto výstižného komentáře DriftBooks: Propletení a propojení jednotlivých osob má tu a tam téměř nádech telenovely... Nevymyslela bych lepší charakteristiku jisté disharmonie, která mi tu nesedí. Ovšem 3 hvězdy určitě nejsou natolik příkré ohodnocení, abych alespoň jeden následující díl časem ještě nezkusila. ...Jen na pouhý oddych u hovězích sendvičů, kávy a domácí marmelády... (vždyť) ...Někdy jsou v životě období, kdy nám to stačí... Žejo Chester? :)
Příjemná, čtivá, milá a lidská kniha. Pohodové a odpočinkové čtení, nejsou tu brutality a nechutnosti, LP šikovně stupňuje napětí, detektiv Gamache je chytrý a sympatický a městečko Three Pins je v krásné krajině, že by tam člověk chtěl i žít. Moc pěkné, výborný příběh pro milovníky klasických detektivek.
Druhý příběh s vrchním inspektorem Gamachem. Stejné prostředí, stejný klid, ale i napětí. Zase se mi moc líbila a musím se vrhnout na další ze série.
Druhá kniha skvělé autorky Louise Pennyové. První kniha byla o hvězdičku lepší. Tady mi přišlo, že se děj táhne zezačátku, ale pak se to rozjelo a opět skvělý příběh. Tentokrát to bylo celkem předvídatelné kdo bude vrah. Na druhou stranu autorka je velice schopná nás neustále trochu mást. Už se těším na třetí knihu.
Moje první kniha autorky. Pěkný styl, zajímavé prostředí, návaznost na starou anglickou a i francouzskou detektivní školu. Zdá se mi, že se ve svém díle více věnuje "babským" záležitostem" než detektivní práci a plné objasněnosti všech návazností. Narazím - li na další autorčinu knihu, rád si ji přečtu.
Druhé setkání se sympatickým vrchním inspektorem Gamachem a jeho týmem v malebném prostředí vesničky Three Pines, opět příjemné a pohodové čtení bez potoků krve.
Určitě se k dalším dílům série ještě vrátím.
Bohatý jazyk, inteligentně vykreslené postavy, poeticky a pro mě i sugestivně popsaná drsná krása přírody a do toho sem tam prosté lidské postřehy, kterým jsem se musela smát nahlas. Autorka dokonale stupňuje napětí, takže prostě musíte číst dál a dál. Inspektor Gamache je znalcem lidských povah. Většinou mu to vychází, proto jsem zvědavá, jak se to bude dál vyvíjet s agentkou Nicholovou. Jinými slovy - určitě to nebylo moje poslední setkání s obyvateli Three Pines a bezva týmem ze Sûreté.
Jsem opět okouzlena. Ale musela jsem si zpracovat, že to nemůžu brát jako klasickou detektivku, kde všechno musí být naprosto logické. Pro mě je tady vražda jako příležitost nahlédat do nejskrytějšího nitra všech zůčastněných.
Vesničku Tři borovice vnímám jako kouzelné místo, kde základ tvoří náves, obchůdek, bistro, pekárna, domky Clary a Petera, Ruth a dalších, ale ostatní je tak trochu mimo "prostor a čas". Mění se to podle potřeby příběhu. Zrovna tak složení obyvatel. Stabilní jádro zůstává, ostatní se přizpůsobuje příběhu.
A jak inspektor Gamache často upozoňuje - není to jen o pátrání po stopách viditelných, ale hlavně o pátrání v nitru člověka. V tom nejskrytějším místě - v naší třinácté komnatě.
Pro mě jsou knížky paní Penny velmi inspirativní. Jejej, kolikrát se mi stane, že je tam vyřčena nějaká moje myšlenka (až se zastydím)... Nebo si řeknu - a co já v takovéhle situaci?... A jindy mě tak rozesměje její jemný, ale trefný humor, že běžím za manželem, abych mu to hned přečetla.
Prostě miluji Gamacheho a moc za něj paní Penny děkuji.
Pro mě trošku slabší než první díl. Děj byl rozhodně zajímavý. Bohužel jsem se nemohla začíst a ani konec jsem neměla potřebu přečíst najednou.
Prokousávala jsem se tím asi do poloviny, ne a ne se začíst. Divní lidé, divné dialogy, divné vztahy, sem tam odkaz na minulost. Autorku jsem neznala a až pozdě jsem zjistila, že čtu volné pokračování její předchozí knihy. Tak jsem Vražedný chlad chladně odložila.
Asi si neodpustím trochu toho spoilování, takže varuji předem. Toto je má třetí kniha autorky (po Zátiší a Nejkrutějším měsíci) a pomalu si zvykám na starosvětskou vesničku plnou soudržných lidí. Oblíbila jsem si chaotickou a intuitivní Claru, drsnou sarkastickou Ruth i dvojici Oliver a Gabri, který si rád vyměňuje s Ruth ostré humorné šťouchance, i další. Skoro by mi povídání o těch lidech stačilo. Autorka si ovšem již potřetí vybrala tuto malebnou kanadskou vísku jako kulisu vraždy (detektivky jsou v kursu, tak proč ne), a tady docela narážím.
Zatímco postavy a jejich příběhy jsou pestré, plastické a zábavné, vražda jako by tam byla vložena navíc. V každém díle se nad rámec obvyklých postav objeví pár nových (usedlíků, o nichž ještě nebyla řeč nebo lidí odjinud) a hned začne čtenář přemýšlet, kdo z nich bude obětí, kdo vrahem, a ke komu povede falešná stopa.
Způsob vraždy byl tentokrát vymyšlen obzvlášť krkolomně a nepravděpodobně a úspěšnost závisela na mnoha aspektech - nikdo si nevšimne oranžových kabelů na sněhu, oběť si sundá rukavice, srovná židli v přesně danou chvíli, kdy bude pozornost diváků odvedena na hřiště, bude stát v kaluži nemrznoucí kapaliny, bude mít konkrétní boty (mimochodem, aby se opravdu uzavřel elektrický obvod se smrtícím proudem, musely by být ty kovové drápy nejenom na podrážkách, ale musely by ústit i dovnitř bot, aby jeho průchodu nebránila gumová podrážka, která má velký odpor). Je mi jasné, že konečné nalezení pachatele mělo čtenáře šokovat, ale bylo to opět jenom takové divné a nepravděpodobné.
I ta první vražda byla taková podivná. Kde se vůbec odehrála? Podle všeho před obchodním domem na ulici. A to si nikdo nevšiml, že k ní došlo? A odkud se El dozvěděla, že Clara skvěle maluje? To nám jaksi taky nakonec nikdo nesdělil. Bylo by to hezké i proto, že o Claře a jejím obraze je vlastně velká část třetího dílu.
Také mám trochu problém s policejním týmem. Gamache je celkem prima i jeho žena (evokují mi Maigreta s manželkou), ale co si mám myslet o Nicholové? Zřejmě ji Gamache časem napraví, protože je to správňák, co rád pomáhá looserům, ale nedokážu si představit, jak to provede, udělat z téhle slepice něco stravitelného. A ometání kolem Arnotova případu si mohla autorka úplně odpustit a s Nicholovou a Lemieuxem se vypořádat jinak.
Jsem v rozpacích. Líbí se mi Three Pines, její malebnost, hromady sněhu i třeskutý mráz, její obyvatelé, kteří mi přirostli k srdci, ale ty vraždy mi tam prostě nepasují. Jsou takové rozpačité, nedotažené a neumětelské.
Pokud máte rádi takové ty "starosvetske detektivky", je toto kniha pro Vás. Já jsem spokojená. Malebná vesnička, Vánoce, žádné potoky krve... a přesto pod povrchem tam to napětí celou dobu je. Vraha jsem sice také tipla správně, ale nevadilo to. Po dvou náročnějších knihách jsem potřebovala něco "lehčího" a toto bylo pro zimní večery ideální.
Druhý díl vrchního inspektora Gamache... mně se kniha líbila. Mám ráda, když v následující knize je odkaz na předchozí, když se v příběhu objevují "staré známé postavy". Do poslední chvíle jsem si nebyla jistá, kdo vraždil, možností bylo několik. Prima čtení pro dlouhé zimní večery.
Opět musím dát plný počet. Je zajímavé, že i když jsem to nemohla přečíst na jeden zátah, tak přesto se mi to moc líbilo. Je to poklidné čtení, ale i tak se v tom táhne lehké napětí a stále se ptáte, kdo to byl? A přitom?
No, tak zase někdy příště, inspektore Gamachi, budu se těšit.
Štítky knihy
vraždy Vánoce detektivní a krimi romány Kanada krimi psychický teror zfilmováno – TV seriál sněhová bouřeAutorovy další knížky
| 2014 |  Zátiší |
| 2014 | Vražedný chlad |
| 2015 | Nejkrutější měsíc |
| 2017 | Hladový duch |
| 2017 | Pohřběte své mrtvé |
Opět inspektor Gameche. Opět správná detektivka. Takové mám moc ráda. Žádný krvák, ale pěkně pomalu postupující vyšetřování vraždy. Do toho trochu soukromí detektivů a také krásné verše. Už se těším na další knihu ze série.