Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1286/bmid_vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-j-Koc-1286.jpg
4
2173
2173
Školka je už více než patnáct let na světě. Stále vychází v dotiscích a mnoha překladech, a Fulghuma proto napadlo přečíst si to, co napsal před patnácti lety, novýma očima. Chtěl zjistit, jestli stále věří tomu, co napsal, jestli náhodou na něco nezměnil názor, a pokud ano, tak jak, v jakém smyslu a co s tím dělat. Obvykle se taková věc nedělá, autoři nemají takovou možnost. Školka je však o postoji k životu, jak se dívat na věci kolem sebe, a to se časem mění. Fulghum udělal na nové Školce nakonec víc práce, než čekal. Něco vynechal, protože to působilo zastarale, nebo prostě změnil názor na věc. Na oplátku přidal dvacet pět nových příběhů, co přinesl život, a co je dnes aktuální. Zdá se to jako hotová kniha?... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
Skvělá knížka, autor má spoustu dobrých názorů, takže já jsem si z této knížky mnohé odnesla :D
Robert Fulghum. Člověk s mnoha životními zkušenostmi a neskrývaně pozitivním náhledem na všechno vůkol, byť si to typický čecháček škarohlíd a pseudopožitkář těžko přebere v palici. Dobře mu tak. Mateřská školka je Fulghumovým nejzásadnějším dílem a snadno z ní předvídat budoucí vztah k autorovi - pokud se nelíbila, nemá sebemenší cenu od něj číst cokoliv jiného. Laskavě lidské, hřejivě povzbuzující.
Ne, ne a ne. Tahle kniha mi přišla jak z jiné planety a autor jako z jiné galaxie. Nemám nic proti pozitivismu, ale tohle bylo zkrátka moc.
Tato kniha plná povídek se mi velice líbila, jednotlivé příběhy byly úsměvné, některé filosofické, některé nutily k zamyšlení. Rozhodně doporučuji.
Některé příběhy a myšlenky autora jsou úžasné a donutí člověka zastavit a popřemýšlet o tom...
Keď by mi táto kniha aj nedala nič iné, nikdy nezabudnem pánu Fulghumovi to, že nie som od istej doby schopná pozerať na kukučkové hodiny s vážnou tvárou. Ja pred sebou furt vidím to, jak on tam štrachá sekáčkom na ľad a čínskou tyčinkou a snaží sa vyprostiť toho nebohého vtáka... ))))))))
Skvělá oddechovka, trochu vtipu, trochu filozofie, trochu obyčejného života ...
Moje první od Fulghuma, úsměvné čtení, každý se tu najde
....někdy je na světě docela fajn, co? To teda ano a ještě jednou ano. MOC.
Brknej, brácho, ať ta muzika šlape.
Tak jsem ji opět otevřela. Už ani nevím pokolikáté. Vracím se k ní velmi často. Moudrý pán ten Fulghum.
Dobrá kniha, velice dobrá, proč je tak dobrá souhlasím se vším co se tu už řeklo. Místy zajímavé a dobré na přemýšlení, ale někdy zase jsem si řekla, jej tady to trochu ujelo.
„Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají. Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.“
Milé povídky o běžných věcech kolem nás, pravdu si v nich musí najít každý sám.
Vcelku obyčejné příběhy ze života, trochu filosofování, mírně vtipné. V porovnání s knihami podobného žánru (povídky se zážitky vlastními či vyposlechnutými, vzpomínky na příhody z dětství nebo studií, různé veselé či smutné historky ze života) od jiných amerických autorů, které u nás vycházejí, jde o průměr, a to i v literárním zpracování. Nejzajímavější otázka: "Je život před smrtí?".
Je tam několik povídek, které se dají označit jako perly, třeba ta o ruském vojákovi, jenž přišel o ženu v Angole, nebo vyprávění o "imaginárním" dědečkovi. Kvůli tomu, to stojí za přečtení.
Báječné a vtipné čtení. Hledání zajímavostí v obyčejných věcech. Čtení, které člověka uklidní a pohladí na duši.
Štítky knihy
eseje povídky humor americká literatura fejetony úvahy a zamyšlení
Část díla
Autorovy další knížky
| 2007 |  Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce |
| 1996 | Už hořela, když jsem si do ní lehal |
| 2004 | Třetí přání |
| 2011 | Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century |
| 1996 | Možná, možná ne |
Kniha, ze které jsem velmi rozpačitá... byla to moje prvvní zkušenost s tímto autorem, nemyslím si, že poslední, ale čekala jsem od ní daleko daleko víc. Asi jsem k ní ještě nedozrála... Byly příběhy, které mě bavily, jiné vůbec. Třeba se k ní vrátím za pár let a změním názor...