Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
Školka je už více než patnáct let na světě. Stále vychází v dotiscích a mnoha překladech, a Fulghuma proto napadlo přečíst si to, co napsal před patnácti lety, novýma očima. Chtěl zjistit, jestli stále věří tomu, co napsal, jestli náhodou na něco nezměnil názor, a pokud ano, tak jak, v jakém smyslu a co s tím dělat. Obvykle se taková věc nedělá, autoři nemají takovou možnost. Školka je však o postoji k životu, jak se dívat na věci kolem sebe, a to se časem mění. Fulghum udělal na nové Školce nakonec víc práce, než čekal. Něco vynechal, protože to působilo zastarale, nebo prostě změnil názor na věc. Na oplátku přidal dvacet pět nových příběhů, co přinesl život, a co je dnes aktuální. Zdá se to jako hotová kniha?... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
Vcelku obyčejné příběhy ze života, trochu filosofování, mírně vtipné. V porovnání s knihami podobného žánru (povídky se zážitky vlastními či vyposlechnutými, vzpomínky na příhody z dětství nebo studií, různé veselé či smutné historky ze života) od jiných amerických autorů, které u nás vycházejí, jde o průměr, a to i v literárním zpracování. Nejzajímavější otázka: "Je život před smrtí?".
Je tam několik povídek, které se dají označit jako perly, třeba ta o ruském vojákovi, jenž přišel o ženu v Angole, nebo vyprávění o "imaginárním" dědečkovi. Kvůli tomu, to stojí za přečtení.
Báječné a vtipné čtení. Hledání zajímavostí v obyčejných věcech. Čtení, které člověka uklidní a pohladí na duši.
Naprosto úchvatné čtení. Krásné, podnětné, dojímavé a k zamyšlení. Svou lehkostí a pohodou, úsměvným pohledem na život pohladí po duši.
Pan Fulghum má dokonalou schopnost chňapnout čtenáře a nepustit ho, a dát mu do hlavy takový ten pocit, že na světě nejsou jenom svině, ale i dobří lidé :)
Krásné, milé a inspirující dílo. Kaluže, Larry Walters, Startovací kabely a milý samaritán, Mořská panna, Pastelky.. dokonalé!
Tuhle knihu mi táta nabízel k přečtení už pár let. Teď jsem neměla po zkouškách co dělat, tak jsem se vrhla na tuto knížku a byla jsem velice příjemně překvapená.
Výhodou určitě je, že se jedná o jednotlivé povídky a tak vlastně člověka nic nenutí, aby knihu přečetl v celku.
Jak tu již bylo řečeno, některé povídky jsou úsměvné, jiné podnětné, některé mi třeba tolik neřekly, ale ve výsledku se mi kniha opravdu líbila a myslím, že jako oddechové čtení je ideální volbou.
Měla jsem asi vysoká očekávání, zdálo se mi, že kniha je vychvalovaná ze všech stran. V půlce jsem ji však odhodila, protože se mě vůbec nedotkla. Některé příběhy byly úsměvné, jiné zase k zamyšlení, ale celkově to ve mě nic nezanechalo.
K téhle knize jsem se dostala proto, že si ji všichni vychvalovali. Název oslovil i mě, a tak jsem se rozhodla zjistit, co se skrývá pod obalem. Celkově mě kniha moc nenadchla, čekala jsem od ní víc. Je v ní pár pěkných myšlenek, ale myslím, že to Fulghum umí i líp...
Kniha místy usměvavá, hodně k zamyšlení a celkově oddechová. Určitě ve mě něco zanechala, i když si myslím, že není zrovna můj šálek kávy. Chybí mi více děje.
Po přečtení "Možná, možná ne" jsem byla zvědavá na knížku, která autora proslavila. "Školka" je však pro mě zklamání. Málo vtipná, vůbec ne sebeironická a samotný školkový seznam obsahuje možná moudré rady, ale nic kvůli čemu bych si kupovala knížku. Pak tu máme rady typu "vánoce jsou důležité", "mějme se rádi" a "buďme pozitivní", kterými na nás Američané útočí ve všech romantických komediích.
Nenašla jsem tu skoro žádné podněty k zamyšlení, protože s Fulghumem nejde nesouhlasit. Když už popisuje něco, s čím by se dalo polemizovat (třeba pojídání hub), na konci to obrátí, takže ani odpůrci ani příznivci myšlenky nemohou nic říct. Na jednu stranu to vypadá, že je Fulghum moudrý a neustále pozitivně naladěný člověk, na druhou stranu z toho vychází jako plytká osobnost bez názoru. Knížka rovněž obsahuje přebujelý úvod a závěr, které smrdí sebechválou.
Závěr: Když chci něco lehkého v televizi, pustím si romantickou komedii, když chci lehké čtivo, které neurazí a nemusí nad ním přemýšlet, přečtu si Fulghuma. Nečekejte, že vás Fulghum vyvede ze životní krize nebo poradí v těžké situaci. To by vás spíš jeho povrchnost mohla naštvat.
Mohla bych číst dokola a dokola a do kola:) Vtipné povídky Roberta Fulghuma ať už jsou pravdivé či ne. Knížka Vám dodá pocit, že pokud nejste o smrt, nejde o nic a že všichni jsme v jádru malými dětmi a neměli bychom brát život až tak vážně:)
Pohodové čtení které pohladí a místy i rozesměje. Není třeba hlubokomyslných rozborů a přesto si člověk z příběhů autora hodně odnáší.
Tato kniha nebyla moje první od Roberta Fulghuma, nicméně po samých slovech chvály jsem se na ni moc těšila. A kniha nezklamala - Fulghum je úžasný spisovatel (a dovolím si tvrdit i filozof), jehož myšlenky se čtou rychle a něco (alespoň ve mně) zanechají. Dokonce jsem si během čtení vypisovala některé myšlenky a životní pravdy, jichž je v knize požehnaně. Jsem tedy nadšená, jako vždy! Ale jenom pro upozornění - v ostatních knihách tohoto autora naleznete stejné, ne-li větší, množství krásných myšlenek a podnětů k zamyšlení.
Část díla
Andělé
Barový příběh
Beethovenova devátá
1993
Brigáda
Chai-che láma
1993
Autorovy další knížky
2007 | Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce |
1996 | Už hořela, když jsem si do ní lehal |
2004 | Třetí přání |
2011 | Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century |
1996 | Možná, možná ne |
„Čím jsem starší, tím méně si všímám, co lidé říkají, myslí si a v co doufají. Všímám si toho, co dělají, jak žijí a o co usilují.“
Milé povídky o běžných věcech kolem nás, pravdu si v nich musí najít každý sám.