Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/1286/bmid_vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-j-Koc-1286.jpg
4
2174
2174
Školka je už více než patnáct let na světě. Stále vychází v dotiscích a mnoha překladech, a Fulghuma proto napadlo přečíst si to, co napsal před patnácti lety, novýma očima. Chtěl zjistit, jestli stále věří tomu, co napsal, jestli náhodou na něco nezměnil názor, a pokud ano, tak jak, v jakém smyslu a co s tím dělat. Obvykle se taková věc nedělá, autoři nemají takovou možnost. Školka je však o postoji k životu, jak se dívat na věci kolem sebe, a to se časem mění. Fulghum udělal na nové Školce nakonec víc práce, než čekal. Něco vynechal, protože to působilo zastarale, nebo prostě změnil názor na věc. Na oplátku přidal dvacet pět nových příběhů, co přinesl život, a co je dnes aktuální. Zdá se to jako hotová kniha?... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
Nikdy nepochopím, jakože jsem se ke knihám R. Fulghuma nedostala dříve. Nicméně jsem ráda, že přece.
Mám zvláštní slabos pro přebaly, které vypadají jako tisknute bramborovým razítkem.
Jen tam mimochodem, zkoušel jste někdo číst knihy po kouskach jak radí sám autor? Povedlo se to někomu? Mě zatím ani jednou.
Nějak mě kniha zklamala, některé úvahy byly zajímavé, některé příběhy dobré, ale většina mě neoslovila (raději si příště přečtu Nepila), nebo jsem je vyloženě nepochopila. Nevím co má společného larva a mravenec s ženou a mužem na párty. Fakt netuším.
Některé příběhy mě zaujaly víc, některé míň. Ale to je normální. Myslím si, že je velmi důležité číst knihy jako je tahle. Rozšiřovat si pohled na věci čtením pohledů jiných lidí. Člověka to prostě mentálně obohatí. Doporučuji minimálně číst knihy tohoto typu.
Milé čtivé příběhy ze života autora. Ale bohužel jsem čekala více. Nevím čeho více, ale určitě jsem si z toho nesedla na zadek.
Osudové setkání s Robertem Fulghumem a vznik celoživotního přátelství. Radši nepíšu lásky, to by vypadalo divně. :-)
Eseje plné vtipu, nadhledu, rozumu a poučení.
Na Fulghumovi mám ráda tu přirozenost a lehkost, s jakou umí psát o naprosto běžných věcech a situacích, s kterými se v životě potkává každý z nás... Povídky jsou krátké, aby to kouzlo okamžiku nevyprchalo, přikořeněno špetkou filosofie ...
Aneb po Fulghumovsku: " Nevěř všemu, co si myslíš ..."
Měla jsem tu čest být coby náctiletá ve Viole přítomna, když tam pan Fulghum předčítal, nedlouho po revoluci. Teď jsem knížku potkala v knihovně, když jsem hledala knihy do výzvy. A musím říct, že neztratila nic ze svého humoru a že jsem ji přečetla za jeden večer. A dokonce jsem si u jedné z povídek vybavila i střípky historky, kterou dal autor k dobru.
Jedním slovem: FENOMENÁLNÍ!
Fulghum umí vyvolat v člověku emoce a jeho knihy jsou neskutečně milé, vtipné. Líbí se mi formát - krátké příběhy jsou velmi sympatické.
Obdivuhodné je, na jak malém prostoru dokáže rozehrát takový příběh, který čtenáře přivede k zamyšlení.
Trochu něco jiného, než jsem čekala, ale to není chyba knihy :) Dobrý formát - krátké příběhy s moudrou pointou, vyložené s nadhledem a vtipem. To je koncept už předem odsouzený k úspěchu.
Některá vyprávění pro mě ale byla jen příběhem pro příběh. Nebyl mi úplně jasný účel (kromě demonstrace spisovatelského umu a zkušeného žertování).
Většina z nich ale byla milým pohlazením a asi dvě nebo tři se mě přímo hlouběji dotkla.
Už je to řádka let, co jsem ji četla poprvé. Laskavá a milá knížka, plná inspirace, jak se dá dívat na svět. Kdybych ji nečetla, asi bych nebyla stejná jako jsem.
Tolik moudra v jedné knížce. Pan Fulghum má velkou pravdu, základní principy spokojeného dospěláckého života máme možnost vnímat a učit se už tak brzy po našem příchodu na tenhle svět - není to totiž vůbec nic složitého. Moc hezké filosofické fejetony, vlastně bych si chtěl každý večer před usnutím přečíst vždycky jeden - od teď až do chvíle, kdy se jednou budu zase chovat jako dítě. Ovšem to nedám, neboť život je naštěstí tak pestrý jako autorovy myšlenky v této sbírce, tudíž to nemůžu stíhat.
Laskavé pohlazení, veselé potěšení, nenásilné poučení, nostalgie s příměsí smutku..
A když při čtení necháte pracovat svoji fantazii, když otevřete svoji srdeční čakru, mohou vám tyto krátké úvahy amerického pastora mnohdy připomenout vlastní pocity, touhy.
Některé příběhy zapomenete okamžitě, některé si budete pamatovat týdny, měsíce, roky...
A příběh, který s vámi nejvíc rezonoval, si budete pamatovat celý život. Stačí jenom zavřít oči a pod víčky jej najít...
,, A kde mají stát mořské panny?"
,,Mořská panna se postaví sem, hned vedle Mořského krále!"
Nejlepší :) Tahle kniha je první, kterou jsem od Fulghuma četla a je zkrátka nejlepší :) To ona mě naladila na jeho styl humoru.
Krátké a vtipné příběhy, možno číst kdekoliv a kdykoliv, třeba jen na chviličku v autobuse nebo před spaním.
Kniha, která pohladí po duši, vykouzlí úsměv na tváři a přivede čtenáře k zamyšlení.
Štítky knihy
eseje povídky humor americká literatura fejetony úvahy a zamyšlení
Část díla
Andělé
Barový příběh
Beethovenova devátá
1993
Brigáda
Chai-che láma
1993
Autorovy další knížky
| 2007 | Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce |
| 1996 | Už hořela, když jsem si do ní lehal |
| 2004 | Třetí přání |
| 2011 | Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century |
| 1996 | Možná, možná ne |
Tenhle typ knížek moc nemusím. Takové ty hladivě motivační, které vám řeknou, jak naložit se svým životem, nebo jak zaručeně dojít ke štěstí, či jak se celý vesmír spojí, aby vám vyplnil vaše přání, a někteří (čeští) čtenáři to žerou horem dolem, a vůbec nehledí na to, že spousta těchto knížek byla psána zahraničními autory pro zahraniční lidi, a že jsou tedy nastaveny podle tamějších standardů.
Uznávám ale, že tahle fulghumárna byla něco trochu jiného. Všechny životní poznatky v ní uzavřené byly sice neuvěřitelně plytké (upřímně – na papír by je dokázal hodit i obyčejný, možná trochu starší, školák), ale ten lehký, nenásilný, vtipný, místy originální styl, jakým byly podávány, se mi docela líbil. Taková humoristická literatura.
Za humor dávám 3 pobavené *, ale jelikož gró knihy (poučení) bylo opravdu jako pro malé děti, nemůžu dát víc.