Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
Školka je už více než patnáct let na světě. Stále vychází v dotiscích a mnoha překladech, a Fulghuma proto napadlo přečíst si to, co napsal před patnácti lety, novýma očima. Chtěl zjistit, jestli stále věří tomu, co napsal, jestli náhodou na něco nezměnil názor, a pokud ano, tak jak, v jakém smyslu a co s tím dělat. Obvykle se taková věc nedělá, autoři nemají takovou možnost. Školka je však o postoji k životu, jak se dívat na věci kolem sebe, a to se časem mění. Fulghum udělal na nové Školce nakonec víc práce, než čekal. Něco vynechal, protože to působilo zastarale, nebo prostě změnil názor na věc. Na oplátku přidal dvacet pět nových příběhů, co přinesl život, a co je dnes aktuální. Zdá se to jako hotová kniha?... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 2007 , ArgoOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
Příjemná knížka. Fulghum je sympaťák a jeho povídaní o životě a jeho myšlenky mě bavily. Super čtení na léto, tyto oddechové a jednoduché texty mi v tomto šíleném vedru mnohokrát udělaly úsměv na tváři. Za mě fajn jednohubka.
Fulghumova nejznámější kniha, ale pro mě ne nejlepší. Nechvělo se mi srdce jako při knize Možná, možná ne nebo Opravdová láska. Ale i tak, Fulghum je prostě jednička.
Tohle je má prvotina od Fulghuma, kterou jsem právě přečetla. Rozhodně, ale ne poslední.
Tato útlá knížka je krásně odpočinkově - filozoficko - motivační. Krásné neobyčejné rozpravy nad obyčejnými věcmi. Od teď má tato kniha právoplatné místo na mém seznamu knih, které si přečíst, když mi není hej. Opravdu mě mile potěšila a jak psala už uživatelka SmallLucia, kniha se nedá přečíst na posezení, právě pro své kouzlo.
Lehký, rozmanitý mix, který pobaví a uklidní. Odpočinkové čtení. Několikrát jsem se přistihl, že "ten Robert má vlastně pravdu". Ačkoliv si to nepřipustíte, po přečtení se zamyslíte i nad nejobyčenějšími věcmi.
To byla tak milá knížka. Jednotlivé krátké příběhy mě přiměly zamyslet se nad maličkostmi, které denně přehlížím. Díky panu Fulghumovi jsem se naučila nad věcmi přemýšlet jinak, hlavně více pozitivně. A to je právě poselství této knížky, alespoň podle mě. :)
Krásná kniha, která se nedá přečíst na posezení. Jednotlivé kapitoly jsem musela chvilku vstřebat a měly opravdu krásná poselství. Děkuji pane Fulghume, hodně jsem si toho u Vašich řádků uvědomila.
Knížka, která se čte s úsměvem. Není to nic strhujícího a není potřeba ji číst na jeden zátah. Příběhy ze života , s úsměvnými i trpkými tony , někdy až s náznakem světabolu, jindy krásné , hřejivé vzpomínky.
Přiznávám, že zhruba první polovina knihy mě až tak moc nezaujala, dokonce jsem si říkal, čím to, že je tak oblíbená a odložil jsem ji. Ale po nějaké době jsem se k ní opět vrátil a začetl se do druhé poloviny a ta mě zaujala mnohem víc, nejsou to jen poskládané historky, je mnohem víc o životě a přemýšlení nad nim a v mnoha okamžicích umí chytit za srdce. A to za přečtení stojí.
Laskavá kniha, která je místy vtipná i vybízí k zamyšlení. Moje nejoblíbenější kapitoly jsou ta o mořské panně, o hře na schovávanou, o školce, o listí a o matce Tereze.
Na tuto knihu jsem se chystala od maturity, ale povedlo se až o 10 let později. Bohužel to pro mě bylo trochu zklamání: velice mě zaujal název a slyšela/četla jsem samé dobré recenze, ale kniha mě nezaujala natolik, abych jí dala více hvězdiček.
Bolo to milé, hrejivé, úprimné, no po tom, akú chválu som na autora počul som aj ja čakal omnoho viac.
Kniha, která pohladí na duši. Krásné příběhy ze života k zamyšlení. Dostal jsem ji pod stromeček
Pohľad na bežné situácie, ktorých je život plný a ktoré si často ani neuvedomujeme. Každá chvíľa má význam, niekedy stačí len spomaliť a nevnímať svet sediac pri okne v TGV. Možno chýba viac prekvapivých momentov. Páči sa mi nadčasovosť - aj dnes by mnohí mali zložiť skúšku z princípov demokracie znova...
Velmi zajímavá kniha, u které jsem zjistila, že má aktuální nálada a psychický stav ovlivňuje můj pohled na obsah knihy. Při četbě v tramvaji při cestě do práce mi obsah přišel velmi zajímavý (občas mě dostala do takové lehčí filozofické nálady) a při cestě z práce jsem se nad některými fejetony mračila a v duchu si říkala, jaké to nejsou slátaniny. Kniha určitě stojí za přečtení :)
Štítky knihy
eseje povídky humor americká literatura fejetony úvahy a zamyšlení
Část díla
Autorovy další knížky
2007 | Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce |
1996 | Už hořela, když jsem si do ní lehal |
2004 | Třetí přání |
2011 | Drž mě pevně, miluj mě zlehka: Příběhy z tančírny Century |
1996 | Možná, možná ne |
Četla jsem až nyní, a to Jubilejní vydání k 25. výročí knihy, které dle mého trochu nešťastně začíná úvahami až mravokárnými, nad a s viditelně upravenými některými texty. Ale naštěstí pak následovala změť zcela různorodá, od nostalgických příběhů z dětství a vlastního běhu života, odkoukaných příběhů veselých až melancholických, až po úvahy nad věcmi malými, velkými až nás přesahujícími, fyzickými, živými či abstraktními, nicméně nás se dotýkajícími (víceméně - něco málo bylo ryze americké).
Opravdu se mi líbilo jen několik originalit, jako Donnie = hluchý sběrač listí. Ostatní byly buď příliš obyčejné (neoriginální), mravokárné (viz výše - opravdu školkové až školácké), otevřené (bez nějaké jasné pointy), směsné (začalo se u něčeho zajímavého, skončilo se nepříjemně překvapivě jinde), nebo tajnosnubné (nepochopila jsem obsah a smysl). A pak byly příběhy návodné, užitečné, užitkové: Startovací kabely, výborné!
Těžko hodnotit jako celek - poctivě jsem všechny krátce po přečtení hodnotila hvězdičkami, celkový dojem asi průměrný. Opravdu krom těch dvou si asi nezapamatuji nic.
Vlastně ano, "školkové pravidlo": DÍVEJ SE.
(Zato protestuji: studené mléko a teplý koláček dobře neudělá, to musí být obráceně!).
Pozn.: tahle kniha se zde jeví velice populární, vpravdě lidová, byť americká, ale o věcech obyčejných psal krátké postřehy a úvahy (zásadně s pointou) nejlépe Karel Čapek - nezapomínejme naň!