Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

09.06.2013

výborná...taková pohodovka přečtená jedním dechem :) skvělý vyproštovák ze špatné nálady...určitě se k ní budu ráda vracet

09.06.2013

Krátke príbehy poukazujúce na zmysel žitia, na dobro či zlo a to všetko podané s ľahkou dávkou humoru. Táto knižka dokáže povzniesť nejednú utrápenú dušu a dodať tak trošku lepší pohľad na náš život.

07.06.2013

Nádherná knížka, nasmála jsem, zamyslela se i dojala ... A povídka s ponožkami prostě neměla chybu :D

20.05.2013

...Je třeba tím projít. Moudrost přijde později...

...Všechno má nějaké následky. Nikdo od toho není osvobozený...

...Je třeba věřit, že se může stát cokoliv...

...Nesoudit...

...Vždycky dejte přednost volnému času před penězi...

...Když do města přijede cirkus, nenechte si to ujít...

...jak velké naděje patří k velkým citům a že touha bývá slepá... jaké odvahy je zapotřebí k optimismu...

03.05.2013

Robert Fulghum je moje srdeční záležitost, i když "Školka" není z těch co by mě oslovily nejvíce. Ale mám jeho humor a nadhled ráda. Trochu mě mrzí, když někdo čte knihy, které mu nejsou blízké, případně je na jiné životní vlně a pak na ně plive. Já když takovou knížku začnu číst, tak ji nedočtu, odložím, nehodnotím. Jenom by mě zajímalo, zda ji uživatel kiddlinka vůbec dočetla..

11.04.2013

Krajně pochybná fylozofyje fšedního dne pro sluníčkového člověka aneb buranova představa o umění. Z té hladivé banálnosti vydávané za moudrý nadhled mám v hlavě meluzínu a ta nechutná přeslazenost mi nadělá víc zubních kazů než vyžírání cukrárny. Ale jo, hlavně aby to nebolelo, žáno.

22.03.2013

pohoda, nadhled, pokora, moudrost.... doporučuji...

21.03.2013

Školku jsem přečetla teprve nedávno a Fulghuma jsem do té doby vůbec neznala, ale tahle kniha se pro mě stala hned klasikou v kategorii "příjemné, nenáročné, ale ne hloupé". To prostě musí mít jako zástupce téhle kategorie snad každý přečteno. Podobně asi jako Mládí v hajzlu v kategorii "geniální puberťácká zábava".
U Školky mě bavilo, že skoro u každé věty si člověk řekne "no jo, to si říkávám taky" nebo "o tomhle jsem taky už přemýšlel". Umím si ale představit, že právě to může být i věcí, která může některému čtenáři na Školce vadit - jakoby "samozřejmost" těch myšlenek a nápadů, která může někdy/někoho nudit. Záleží nejspíš na aktuálním rozpoložení člověka. Nejde to asi číst "vždy a všude".

15.02.2013

Komentář, který tuto knihu asi vystihuje nejlépe (alespoň pro mě) - příjemné čtení. Nic dalšího by snad ani nebylo potřeba dodávat, snad jen, že až na knihu narazím někde v knihkupectví, pravděpodobně si ji pořídím do své knihovničky. Vyplatí se to.

03.02.2013

Hezká knížka, poslouchaná v audio verzi. Možná jsem od ní čekala malinko víc, ale i přesto je hodnotná a dokope člověka se zamyslet jednodušeji nad věcmi, nad kterými není třeba hloubat tak složitě, jak jsme naučeni.

10.01.2013

Mám moc ráda knížky R.Fulghuma.A Školka je výborná.

22.12.2012

Jak jsem už psal, tak rád čtu motivační knihy. Vždycky jsem rád, že si přečtu o novém způsobu, jak se dá na svět a náš život nahlížet. Každá z těch motivačních knih, které jsem doposud přečetl, mi něco dala - některá víc, jiná míň. Ale žádna z nich nebyla taková, jako je Školka od pana Fulghuma!

Ona to asi ani není motivační kniha jako taková, ale příběhy v ní mají neuvěřitelnou sílu, lidskost a při jejich čtení jsem měl vždycky chuť vyrazit někam ven, usmívat se na lidi, udělat něco, co jsem ještě nikdy neudělal - prostě žít! Takže pro mě to je motivační kniha! Jedna z nejlepších, jaké jsem zatím četl!

07.12.2012

Doufala jsem, že se nad touto knihou budu moci hlouběji zamyslet a trochu si zafilozofovat spolu s autorem. Spíše se mi ale zdálo, že Fulghum rozebírá příhody ze svého osobního života, které trochu "opepří" nějakou lehčí filozofickou myšlenkou, nad kterou se člověk ani nemusí pořádně zamýšlet.
Kniha se čte dobře. Fulghum má vtipný a poutavý styl psaní.

13.11.2012

Fulghum je ve světě opravdu pojem a přiznám se, že jsem četbou této knihy chtěl dohnat určité čtenářské mezery, jelikož je to zrovna jeden z mála současných autorů, o kterém jsem se učil dokonce už i na základní škole! Inu, četlo se to dobře, je to takový ten druh "lidové" literatury, vhodný pro odpočinek. Žádné veliké literární dílo to dle mě není a když budu počítat smích, způsobený jednotlivými příběhy, dojdu k číslu jedna, který mi způsobila oprava hodin s kukačkou. Fulghum je lehce stravitelný, ale většinou rozebírá osobní zvláštnosti světa, úměrné jeho pohledu a hýřící malichernostmi, což někomu zkrátka vyhovuje a jinému ne. Ke konci knihy, mě docela dostal dovětek s receptem na to pověstné, pampeliškové víno. To jsem vskutku nečekal.

13.11.2012

Souhlasím s Leprikon. Stojí za to přečíst, klasika která pobaví a bude vypadat dobře i ve čtenářském deníčku (pro studenty).

Po celkem náročném čtení čtyř dílů Duny jsem potřebovala rychlou změnu v podobě lehkého čtení, při kterém si moje napnuté mozkové buňky odpočinou. A Fulhgum tento účet splnil na jedničku. Tím ale vůbec nechci naznačit, že by šlo o hloupé tlachání o ničem. Jistě nešlo o žádné filozofické přemítání (hurá), ale prostě o krátké životní příběhy, o které se s námi autor chtěl prostě podělit.

Vzpomínky a povídání o životě, jeho drobných radostí i starostí, které vás sice nepřenese do nebeských výšin, ale rozhodně neurazí. Naopak. Jemný humor, pozitivní pohled na svět i lidi kolem nás, místy lehce naivní pohled potěší a po přečtení vám prostě zůstane úsměv na rtech a dobrá nálada…

Je hezké vědět, že kolem nás nepřevládá jen negativní nálada a pohled “všechno stojí za h***o”, a že ve všem, co kolem nás děje, vždy najdeme něco hezkého, příjemného, veselého, co u nás vyvolá byť jen náznak úsměvu. Pokud samozřejmě chceme. To je pro mne hlavní přínos této knížečky. Na jejím konci se rozhlednete a prostě si řeknete, život je stejně fajn.

07.09.2012

moc krásná knížka :) řadím mezi své nejoblíbenější, častokrát mě dojala :)

23.08.2012

Pocity, které jsem měla při čtení této knihy, byly naprosto odlišné od jeho předchozí. Zatímco tehdy jsem byla nadšená a měla radost ze života, u tohoto čtení jsem si připadala jako největší morous. Chtělo se mi křičet, aby se autor probudil, protože život není tak veselý a růžový jak ho vidí on. Měla jsem chuť ho praštit, za tu jeho (až hranou) bezstarostnost. Bojím se otevřít jeho další knihu, protože ve mě vyvolává jenom vztek.

02.08.2012

Některé myšlenky jsou zajímavé, jiné ne. Nejlepší je asi začátek.