Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce
Robert Fulghum
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/162840/bmid_vsechno-co-opravdu-potrebuju-znat-j-hkl-162840.jpg
4
2176
2176
Autor se nápaditým, zábavným a srozumitelným způsobem zamýšlí nad vztahy mezi lidmi, nad smyslem a způsobem života, náboženstvím, otázkou domova a podobně. Oslovuje v čtenáři jeho lepší já, nalézá radost v maličkostech a klade důraz na potřebu tolerance a pochopení. Kniha vyšla poprvé v roce 1988 v USA a hned po vydání měla u čtenářů velký úspěch.... celý text
Literatura světová Fejetony, eseje
Vydáno: 1996 , ArgoOriginální název:
All I Really Need to Know I Learned in Kindergarten, 1988
více info...
Přidat komentář
Poslechnuto jako audio kniha, nemastný, neslaný přednes Jana Potměšila, banální příhody a postřehy ze života pastora , některé kapitoly hrozná nuda, nejvíce se mi líbili Pampelišky a Pán od vedle.
Nechci knihu hodnotit, protože jsem čtení ve třetině vzdala. "Mateřskou školu" mám ráda už od studentských let, ale do ostatních příběhů jsem se nedokázala začíst. Ne že by neobsahovaly velké myšlenky, ale nebavilo mě to a musela jsem se vyloženě nutit pokračovat.
Když bych měla vybrat jednoho ze všech mých oblíbených spisovatelů, byl by to jistě Robert Fulghum. Miluju jeho pohled na svět a maličkosti kolem nás. Hledání štěstí v okamžiku. Bytí tady a teď.
Jeho knížky mi přinesly spoustu životních mouder, mnoho radosti a otevřely mi oči vidět svět hezčí i v těch nejmenších věcech.
Fulghumovu školku doporučuji všude, kde můžu, protože s Fulghumem je život prostě pestřejší a zábavnější.
Moc krásná knížka plná krásných i vtipných myšlenek. Jen mi trošku nešlo se do ní začíst. Určitě ale doporučuju - najdete zde všechnu moudrost světa, a ještě něco navíc.
Kdysi dávno jsem tento útlý svazek četla v prvním českém vydání a pamatuji si, že jsem tehdy byla z knihy nadšená. Po letech jsem se ke knize vrátila v rámci čtenářské výzvy a sáhla jsem po novějším a zrevidovaném vydání. A musím říci, že jsem byla docela zklamaná. Nemyslím, že by se ze mě mezitím stal o tolik náročnější čtenář, ale kdoví. Možná mi prostě jenom nesedlo to upravené vydání - někdy úpravy nadělají víc škody než užitku. Abych to mohla posoudit, musela bych si asi znovu přečíst i to původní vydání. Třeba se k tomu ještě někdy v brzké době dokopu.
Četla jsem docela dlouho, protože jsem si chtěla dát prostor, abych se nad jednotlivými kapitolami zamyslela a snad pochopila, co tím chtěl autor říci. Některé kapitoly mě přiměly také zavzpomínat, jiné zase vykouzlily na mé tváři úsměv. Například u kapitoly Pastelky jsem vzpomínala, jak můj syn ve věku asi tří let měl období, kdy neustále kreslil mapu k pokladu a jednou ji v nestřeženém okamžiku načmáral na bílou zeď našeho obýváku. :-)
Kniha je plná postřehů a zamyšlení z běžného života. Některé kapitoly mě tudíž oslovily více, jiné méně. Kromě Pastelek patří mezi mé oblíbené také Mořská panna, Kaluže a samozřejmě Pampelišky. I naše zahrada je plná pampelišek, navíc také kopřiv a dalších plevelnatých rostlin. Třeba na jaře se můj syn musí při sekání vyhýbat hlavně plácku s rozkvetlými kopretinami (ale kvetou nám tam i fialky a orseje).
Zvlášť mám ráda Pampelišky, ale líbí se mi i Schovávaná, Třetí pomoc, Mořská panna, Křik.
Čtu už poněkolikáté. Stejně jako autor máme zahradu plnou pampelišek. Stejně jako jeho soused, i ten náš není s naším pojetím zcela srozuměn. Tak ještě si tak dát tu
partičku pokeru...a život je fajn.
Neobyčejné přemýšlení o obyčejných věcech. Krátké, pohodové příběhy a zamyšlení z autorova života. Některé mě bavily víc, některé míň. A souhlasím s autorem a cituji: Čtěte to po malých kouskách - není žádný spěch a na konci vás stejně nečeká žádné rozuzlení zápletky :):)
Tuto knihu jsem četl, kvůli škole, jako povinnou četbu a docela se mi líbila. Jsou do ni zapsány rádoby vtipně-poučnou formou postřehy ze života autora. A i když jsem na knihu neměl velká očekávání, nakonec mě docela bavila. Moje nejoblíbenější povídka byla nejspíš o chlapci od sousedů, který sekal trávu, také byla podle mě nejvtipnější. Vzhledem k tomu, že vyhledávám knihy jiného žánru, tak nedám této knize, příliš vysoké hodnocení, ale myslím si, že si zaslouží 3 hvězdičky z pěti.
Knihu jsem četla coby povinnou četbu do školy. Autor se v knize zamýšlí nad velmi běžnými věcmi, ale i nad různými zvláštními problémy.
Jsou zde i autorovy postřehy, vzpomínky, které jsou moc pěkně a čtivě zapracovány do knihy.
V krátkých zamyšleních autor přináší podnětné myšlenky na různá témata. Je to napsáno v krátkých článcích, v nichž některých je zachycena životní zkušenost a životní moudrost.
Typické krátké postřehy a komentáře, čili Fulghum tak, jak ho dobře známé. Vtipné, psané s jemnou ironii a přitom hluboce pravdivé. Tohoto autora já zkrátka můžu a pevně doufám, že se mi jen tak neomrzí :-)
Po velmi dlouhé době knížka , kterou jsem neměla ani chuť dočítat do konce. Měla jsem možná očekávání, jelikož název knihy mi utkvěl v hlavě už kdysi a vždy jsem si chtěla knihu přečíst i proto, že měla dobre recenze a autorovo jméno je zname. Pro mne ale ztráta času. Do rukou se mi dostalo druhé vydání a je to opravdu překonané a na dnešní dobu velmi nudné a nic neříkající. Podle mnoha kladných recenzí zde mám pocit, že jsem asi četla jinou knížku než ostatní
Četla jsem verzi k 25.výročí vydání původní knihy, ale i tak mi kniha přišla taková nemastná/neslaná a trochu zastaralá, ale jinak některé myšlenky byly zajímavé.
Od každého trochu a přeci to ma něco do sebe. Humor spojeny s moudrostí života do života
PŘÍJEMNÝ HUMOR
Postřehy pana Fulghuma a jeho příběhy jsou místy vtipné a místy velice pravdivé :-)
Dobře jsem se pobavila a přikyvovala :-)
Je to moje první čtení od tohoto autora a určitě ne poslední :-)
Kukačkové hodiny - perfektní :-)
"Tak to pane, nepůjde. Mohl by z toho být průšvih."
" A co když vám každému dám deset dolarů a uděláte to po setmění?"
"To by šlo. Ale co když nás chytí?"
"Za dalších pět dolarů pro každého vás nechytí."
Část díla
Andělé
Barový příběh
Beethovenova devátá
1993
Brigáda
Chai-che láma
1993
Jsou knihy, které by měly v knihovně zůstat, aby se mohlo po nich občas sáhnout a tahle patří mezi ně.