Všechny barvy duhy

11.01.2022

klíčová slova: YA, contemporary, Česká republika, povídková sbírka, LGBTQ+, láska, vztahy, přátelství, rodina, společnost

Povídky v LGBTQ+ ️‍ sbírce Všechny barvy duhy, do které přispělo 11 českých autorů, byly všechny svým způsobem zajímavé. Je moc fajn, že u nás vychází více knížek zabývající se jinak moc nezastoupenými tématy. Zde najdete příběhy nejen řešící kromě homosexualitu také například bisexualitu, trangender identitu, nebinaritu, a asexualitu. Vedle identity a sexuality, o kterých je třeba psát a mluvit, a vztahovmi problémy se zabývají i rodinnými vztahy, přátelstvím, reakcí společnosti, atd. Bonusem je opravdu krásné zpracování a boží ilustrace. Jak to tak bývá, nesedlo mi všechno, ale tak to je naprosto v pořádku.

Nejvíce se mi líbily povídky:

Žába od Alžbety Bílkové, která přesně zabrnkala moje pocity a obavy ohledně nezapadání do skupiny přátel.

Nacpěte ji do škatulky od Lucie Zelinkové, která mi přišla svižně napsaná a už ten název mluví za vše. Jako lidstvo máme potřebu nacpat všechny do škatulek přitom si myslím, že v tomhle případě by nám bez nich bylo líp. A navíc je normální, že se ty škatulky mohou během života změnit tím, jak se lidé mění a člověk poznává nejen sám sebe, ale i ostatní.

Jak jsem šla na záchod od Martiny D. Antonín, kde se odrazilo nejen to, že autorka jako transgender žena promítá do příběhu své vlastní zkušenosti, ale že toho má pisatelsky dost za sebou. Příběh je síla a bohužel smutná realita i ve 21. století.

Šťastně nezamilovanej od Radka Blažka mi také ohromně sedlo a společně s Pozdní léto, sobota odpoledne od E&K Pospíšilových mě přiměla povídka zatoužit po létě. Víte… po koupačkách, táborácích, letním ovoci atd.

Kde jsem měla trochu problém bylo Vezmi si mě, když to dokážeš od Hugo Hartmana a Čokoláda na dně kornoutku od Karolíny Skácelové. Nesedla mi snaha vložit do příběhu delší časový úsek a styl vyprávění či psaní. Střídání přítomného a minulého času nebylo jednoduše pro mě. Za nejvíc meh bych z mého pohledu označila Bez šance od Sam Xabyssus, kde mi celá ta, hádám, metafora, nakonec lezla na nervy. Absolutně mi to nesedlo. Bohužel. No a zbytek byl prostě… v pohodě.

trigger warnings: lgbtq+ problematika - homofobie & transfobie, sexuální útok, násilí, misgendering


Za recenzní výtisk děkuji společnosti Euromedia.

08.01.2022

Antologie mě nalákala nejen tématem, ale také některými autorskými jmény. Měla jsem od knihy jistá očekávání, a snad i proto jsem byla celkovou úrovní povídek poněkud zklamaná. Na druhou stranu oceňuji odvážné vykročení domácí scény na trh s takovýmto titulem, potřebujeme takových knih více jako sůl, ovšem osobně bych příště uvítala lepší úroveň textů.

Přestože beru zřetel k tomu, že má jít o young adult a k tomu navíc jen krátké povídky, většina příběhů ve mně zkrátka stopu nezanechala a jen u hrstky z nich si i teď, po několikatýdenním odstupu od dočtení, pamatuji, o čem byly. Výrazných textů tedy v souboru moc nenajdete, ovšem i u těch, které po čase zapadnou, oceňuji snahu otevírat nová témata a udělat sbírku pestrou co se jednotlivých sexualit týče.

A nemůžu si odpustit ani hodnocení formátu samotné knihy. Vzhledem k tomu, že se jedná o Yoličku, mě mile překvapil hardback, ovšem zároveň nemile oslnila růžová barva ořízky knižního bloku (jasně, "yoliovská", ale i přesto). Dle mého názoru byl zvolen zbytečně křiklavý odstín, nehledě na to, že ani s přirozenou "barvou" papíru by se kniha určitě neztratila.

Celkově tedy, se shovívavostí k tomu, že se jedná o takový první výstřel v podobném duchu, hodnotím antologii spíše jako průměrnou; za práci s jednotlivými (pod)tématy ode mě dostává hvězdičku navíc.

04.01.2022

(SPOILER) Jako soubor povídek se to hodnotí hůř, než kdyby to byl jeden příběh, každopádně povídek, které mě opravdu zaujaly nebylo mnoho. Asi jsem od toho čekala trochu víc. Jako celek to hodnotím na průměr.
Nejvíce mě zasáhla povídka "Jak jsem šla na záchod", opravdu moc smutný popis kruté reality. Další z těch lepších byla "Šťastně nezamilovanej", toto bylo zase něco trochu jiného a cením zabřednutí do asexuality. "Rodinné setkání" také nebylo špatné, sice krátké, ale dojemné.
Jako jedny z nejslabších na mě působily povídky "Bez šance" - absolutně jsem nepochopila, přišlo mi to podivné a "Čokoláda na dně kornoutku" - neseděl mi styl psaní.

02.01.2022

Jak já povídkové sbírky miluju! Všechny barvy duhy obsahují nejen kvalitní příběhy, ale i témata, o kterých je potřeba psát a mluvit.
Jako u každé antologie povídek mám své oblíbence, takže hlavně ty vám chci představit.

• Tajemství umírají osamělá - Michael Walter
Aaa, tahle povídka bolela.
Autor má úžasný styl psaní a konec jsem absolutně nečekal, z celé sbírky mě emočně nejvíc zasáhla.

• Šťastně nezamilovanej - Radek Blažek
Tady se konalo velké nadšení! Radek otevřel téma, které se na domácím trhu skoro neobjevuje a dokázal to bravurně. Vystihl všechny pocity a také to, že společnost ohledně vztahů stále něco očekává, i když vše je naše volba.

• Čokoláda na dně kornoutku - Karolína Skácelová
Na to, že je povídka Káji prvním literárním počinem, tak se mi moc líbila! Příběh ukazuje, že se všechno ne vždy podaří a také to, jak jsou kamarádské vztahy silné.

Ještě bych chtěl vypíchnout povídky Huga Hartmana, Martiny D. Antonín a Sáry Vůchové, i ty byly dost povedené.

Vcelku se sbírka moc povedla a těším se zase na další! A zmínit musím také nádherné zpracování a ilustrace.

02.01.2022

12 povídek s příchutí zakázaného ovoce. Určeno i pro ty, kteří chtějí nahlédnout do tvorby nových tváří na české spisovatelské scéně.

Povídky jsou opravdu krátké, svižně ubíhají (v závislosti na stylu autora, který vám více vyhovuje) a opravdu sedí jejich spektrum výběru z anotace: od temných přes hořkosladké až po sladce zamilované...

PS: Nehodnotím, které jsou nejlepší, protože je mi to fu(c)k.

01.01.2022

Vzhledem k tomu, že se jedná o sbírku, tak je pro mě těžké hodnotit knihu jako celek, protože někteří autoři mi sedli více a někteří méně. Povídky, které mi ale nejvíce zůstali v hlavě jsou ty od Martiny D. Antonín a Sam Xabyssus. Tyto dvě mě opravdu oslovily nejvíce. Dále rozhodně musím vyzdvihnout povídku Káji Skácelové a vzhledem k tomu, že je to její úplná prvotina, tak smekám.
Když se podívám na sbírku komplexně, tak jsem rozhodně spokojená, protože jsem dostala přesně to, co jsem chtěla a jsem moc ráda, že v knize byly povídky s různou LGBTQ+ tematikou. Za mě moc povedený počin.

29.12.2021

Za mě určitě super! Moc oceňuji dát možnost psát i začínajícím českým autorům o tomto tématu.
Povídky bych asi rozebrala postupně a následně udělala průměr:))
Rodinné setkání T. Addair- 3/5 -přišlo mi to celé nějaké povrchní a prvoplánové
Žába- A. Bílková- 4/5 -super, musím říct, že ač jsem moc nečekala, příjemně překvapila
Bez šance- S. Xabyssus-1/5 -bohužel zklamání
Pecka jak z broskve- S. Vůchová - 3,5/5 -dala bych 4 kdyby neobsahovala ty úděsné balící hlášky
Nacpěte ji do škatulky - L. Zelinková - 5/5
Jak jsem šla na záchod M.D. Antonín -2,5/5 -bohužel neoslovila
Vezmi si mě, když to dokážeš- H. Hartman - 5/5
Čokoláda na dně kornoutku- K. Skácelová - 5/5
Tajemství umírají osamělá- M. Walter - 5/5
Šťastně nezamilovanej - R. Blažek - 3,5/5
Pozdní léto, sobota odpoledne E. a K. Pospíšilovi- 3/5

29.12.2021

Nejvíce se mi líbila povídka Pecka jak z broskve, Jak jsem šla na záchod a Šťastně nezamilovanej. Všechny měly něco do sebe a oceňovala jsem, že zapojili hodně různých tématik, ale povídku Bez šance jsem třeba vůbec nepochopila. Nedávala moc smysl. Thea úplně zbožňuju a vlastním všechny jeho knihy, ale jeho povídka mě moc nezvala a to jsem doufala, že bude jedna z nejlepších. Takže abych to shrnula... Tahle kniha se podle mě dost povedla a užila jsem si ji. Ikdyž tam byly slabší kusy převálcovaly to ty dokonalé.

28.12.2021

Výborná kniha, povídky zajímavé, témata dobře vybraná.

20.12.2021

Kniha má skvělou obálku - je naprosto skvělá, veselá a ňuňatá, včetně barevné ořízky.

Rodinné setkání - Theo Addair
Na tuto povídku jsem se těšila, jsem takový tichý fanoušek Thea. Bohužel ji musím hodnotit jako lepší průměr, jelikož jsem z ní měla pocit, jako by příběh byl prostředek nějakého většího celku.

Žába - Alžběta Bílková
Tato povídka byla neskutečně ňuňatá a kouzelná, z ní jsem byla naprosto unešena a jo, za mě opravdu skvělé. Obrovské uuuu jsem měla hlavně z jejího závěru .

Bez šance - Sam Xabussus
Naopak zde za mě bohužel velké zklamání, chyběl mi nějaký širší kontext. Nepochopila jsem, zda se příběh odehrává ve skutečnosti (hra nebo realita?) a nebo je to jen vnitřní pocit. A totální zmatení přišlo i se závěrem, který to snad ještě víc zamotal.

Pecka jak z broskve - Sára Vůchová
Jednou větou - pecka jak z broskve. Další ze série ňuňatých povídek a ještě s lepším tématem .

Nacpěte ji do škatulky - Lucie Zelinková
Jediné, co vím, tak že se mi krásně četla, ale už teď, pár dní po dočtení vlastně nevím, o čem přesně byla a to mě mrzí.

Jak jsem šla na záchod - Martina D. Antonín
Dávám bambilion hvězdiček. Je sice drsná až mrazí, ale absolutně dokonale se otřela o všechny zábrany, problémy a předsudky.

Vezmi si mě, když to dokážeš - Hugo Hartman
Tak tato povídka mi zlomila srdce, ale zároveň ji považuji za další topovku. Krásná ukázka toho, že všichni jsme lidé a prožíváme stejné radosti i strasti.

Čokoláda na dně kornoutku - Karolína Skácelová
Zde bohužel musím zase konstatovat, že i když čtení bylo milé, nijak jsem v tom nenašla to něco navíc, čím bych si povídku zapamatovala i po dočtení.

Tajemství umírají osamělá - Michael Walter
Jedním slovem - Au. Srdce na střepy, nádherně napsané a tohle u mě nechá stopu asi dlouho .

Šťastně nezamilovanej - Radek Blažek
Krásná, příjemná, pohodová. Té povídce nic nechybí, vlastně jedna věc ano a bohužel jsem asi povrchní, ale zrovna to já v knihách žeru, takže za mě 4/5.

Pozdní léto, sobota odpoledne - Eva Pospíšilová a Klára Pospíšilová
Krásný příběh, který jsem si užívala, bohužel se mi obsah už pomalu vytrácí z hlavy.

18.12.2021

I když jsou některé povídky slabší a některé hodně vydařené, jsem moc rád, že kniha s těmito povídkami v Česku vyšla. Za to dávám 5*. Také si mi líbí, že se kniha dotýká mnoha témat a různých skupin lidí - gayům, lesbičkám, asexuální, transsexuálům...
Nejvydařenější povídky jsou za mě Vezmi si mě, když to dokážeš a Jak jsem šla na záchod.

17.12.2021

Loni touhle dobou jsem četla Nejkrásnější dárek - soubor povídek s vánoční tematikou. Letos jsem si přečetla povídky na téma LGBTQ. Doufám, že příští rok vyjde další podobná sbírka.
.
Všechny barvy duhy řeší klasické vztahové problémy - zamilovanost, první polibek, první milování, rozchod, zlomené srdce, nová známost. Hlavními postavami jsou stejnopohlavní páry nebo transexuálové, kteří se kromě výše zmíněných věcí musí vypořádávat s pocitem, že jsou jiní. Mnohdy se za sebe, své pocity a svůj vzhled musí postavit, bránit se a ospravedlňovat. Ale proč? Vždyť jsou lidi stejně jako my ostatní a mají stejné právo na lásku. A na manželství. To je také tématem několika povídek. Příběhy jsou to krátké, ale výstižné a plné pocitů.
.
Mými nejoblíbenějšími jsou Jak jsem šla na záchod Martiny D. Antonín, Šťastně nezamilovanej od Radka Blažka, Čokoláda na dně kornoutku od Karolíny Skácelové a Pozdní léto, sobota odpoledne od Evy Pospíšilové a Kláry Pospíšilové

06.12.2021

Knížka Všechny barvy duhy je první sbírka povídek, kterou jsem chtěla vyzkoušet a musím popravdě říct, že jsem nakonec opravdu moc ráda, že jsem jí zkusila. Vyšla v nádherném duhovém formátu a boží barevnou ořízkou, která se nakladatelství Yoli moc povedla. Najdete v ní jedenáct LGBTQ+ příběhů a popravě jsem byla mile překvapena, jakým originálním způsobem se tady každý autor vyřádil.️
Všechny povídky byly svým způsobem tak trochu ňuňu a vykouzlí i úsměv na tváři. Každá byla jedinečná, jinak myšlenkově zajímavá a dává nám jiný pohled či názor na danou situaci. V některých najdete i vážnější téma… nebo naopak jiná vás i zasáhne…
Jak je v anotaci napsané: „Stejně jako má duha obrovské množství barev, i v této knize najdete opravdu pestrý výběr povídek… od temných, přes hořkosladké až po sladce zamilované…“ A protože nechci hodnotit každou povídku zvlášť, tady jsou příběhy, které mě oslovily nejvíce: Šťastně zamilovanej, Rodinné setkání, Žába, Bez šance a Čokoláda na dně kornoutku.

04.12.2021

Po roce Yoli vydalo další sbírku young adult povídek celkem od dvanácti mladých českých autorů, tentokrát s LGBTQ+ tematikou. Oproti Nejkrásnějšímu dárku, který vyšel vloni, nemají Všechny barvy duhy tak depresivní nádech a jsou ještě rozmanitější. Každá povídka je něčím výjimečná, některé jsou veskrze pozitivní, jiné řeší vážnější věci a jsou trochu ponurejší, nicméně je to krásně vyvážené a po dočtení odcházíte od knížky s dobrým pocitem. Za mě je to rozhodně nejlepší povídková sbírka, jakou jsem kdy četla. Bylo tu tolik skvělých příběhů a jen velmi málo těch, které mi tolik nesedly.

Vyzdvihnout musím zejména povídku Šťastně nezamilovanej, protože byla vtipná, dobře napsaná a skvěle pracuje s tématem asexuality. Úplně nejlepší byla za mě povídka Jak jsem šla na záchod za to, jak realisticky zobrazila život transgender lidí. Top trojku uzavírá Pozdní léto, sobota odpoledne, která měla úplně úžasnou atmosféru a navíc jsem si teda neskutečně zamilovala oba hlavní hrdiny. Plným počtem hvězd jsem hodnotila také povídky Pecka jak z broskve a Čokoláda na dně kornoutku, obě mě velmi mile překvapily a tak by byla škoda je tu nezmínit.

Jediná povídka, která mi absolutně nesedla, byla Bez šance. Tu jsem teda vůbec nepochopila, přišlo mi to zmatené a ani po dočtení vlastně nevím, o čem to mělo být. U povídky Rodinné setkání mě zase mrzelo, že to nebylo delší. Nepřipadalo mi to jako povídka, ale spíš jako první kapitola z knihy – chtělo by to pokračování, protože samo o sobě to bylo takové nijaké.

Hodnocení povídek:
Rodinné setkání ⭐⭐⭐
Žába ⭐⭐⭐⭐
Bez šance ⭐
Pecka jak z broskve ⭐⭐⭐⭐⭐
Nacpěte ji do škatulky ⭐⭐⭐
Jak jsem šla na záchod ⭐⭐⭐⭐⭐
Vezmi si mě, když to dokážeš ⭐⭐⭐⭐
Čokoláda na dně kornoutku ⭐⭐⭐⭐⭐
Tajemství umírají osamělá ⭐⭐⭐⭐
Šťastně nezamilovanej ⭐⭐⭐⭐⭐
Pozdní léto, sobota odpoledne ⭐⭐⭐⭐⭐

30.11.2021

Kniha obsahuje jedenáct povídek, z nichž každá je jiná. Všechny sice mají společnou LGBTQ+ tématiku, ale některé jsou romantické, ale v jiných jde o přátelství, rodinu a některé mají dokonce nádech thrillery. Každá se zkrátka zabývá různými tématy a všechny jsou pojaty originálně. Celkově můžu říct, že se mi kniha líbila. Některé povídky jsou průměrné, další nadprůměrné a jiné špičkové. Ale všechny mají co říct a to nejen v souvislosti s LGBTQ+ tématikou.

21.11.2021

Žádný zázrak, ale rozhodně lepší než přechozí povídková sbírka Nejkrásnější dárek. A jako u každé sbírky, některé povídky dokázaly zaujmout, vzbudit emoce nebo zamyšlení nad tématem a nebo dokonce touhu chtít si přečíst od autora víc. A u dalších povídek si po přečtení říkáte jen: "a to bylo co". Těch pár dobrých povídek v této knize mi dokázalo tak moc zabrnkat na správnou strunu, že vlastně celkový dojem není úplně špatný. Oceňuji především povídky od R. Blažka, K. a E. Pospíšilových a M. D. Antonína.

17.11.2021

Stejně jako vloni, i letos Yoli vydalo sbírku povídek. A její téma jsem vřele uvítala. Jedná se totiž o sbírku LGBT povídek, která obsahuje témata v české literatuře velmi nedostatečně zastoupena. Setkáváme se zde mimo příběhů o homosexualitě také s tématy jako transgender, bisexualita, nebinarita nebo asexualita. Každá povídka je jedinečná, každá vyjadřuje jiné myšlenky, ale poselství mají stejné - naslouchejme si, buďme tolerantní a podporujme se. Vždyť to není tak těžké.
Ačkoliv LGBT literaturu vyhledávám, i pro mě sbírka otevřela nové dveře. Konkrétně knihu s tématy nebinarity, asexuality a transgender identity jsem ještě nečetla, proto jsem ráda, že jsem dostala tu možnost.
Ačkoliv má každá povídka něco do sebe a velmi osobité zpracování, rozhodla jsem se vypíchnout tři, které mě oslovily nejvíce.

První z nich je Pecka jako z broskve od Sáry Vůchové. Nejen kvůli tématu, které rozebírá (a které neprozradím, jelikož by to byl spoiler jak hrom), ale hlavně proto, že u žádné jiné povídky jsem se tak nenasmála. Ten začátek byl neskutečný! Navíc autorka dokáže bravurně popsat atmosféru a prostředí, máte po celou dobu pocit, jako byste seděli vedle hlavní hrdinky.

Druhá povídka, která mě velmi zaujala, byla od Rádi Blažka - Šťastně nezamilovanej. Téma asexuality podává opravdu přístupně a odlehčeně, pochopitelně pro každého čtenáře. Navíc jsem měla pocit, jako by mi některé myšlenky tahal přímo z hlavy. A autorův způsob vyprávění i slovní obraty mi naprosto vyhovují, přesně takovou tvorbu čtu moc ráda.

Na konec jsem si nechala povídku od Kláry a Evy Pospíšilových - Pozdní léto, sobota odpoledne. Po přečtení Páté minuty (a Nocturna a neexistence) jsem si byla jistá, že autorky nezklamou. A přesně to se mi potvrdilo. Na šestnácti stranách vypráví o obyčejném odpoledni dvou nejlepších kamarádů, které vlastně vůbec není obyčejné. Protože i po letech si člověk může uvědomit něco, co měl celou dobu přímo před nosem. A krom bravurního popsání pocitů a atmosféry musím vypíchnout volbu slov. Mám pocit, že holky se dokážou prostou větou dostat velmi hluboko.

“Moje tělo je mapa našich příběhů.”

Závěrem bych za sbírku chtěla poděkovat, protože má smysl. A já doufám, že alespoň někomu pomůže v těžkých chvílích, že čtenářům pomůže pochopit je samé nebo jejich okolí.

Hodnocení: 4/5 (ale pokud mám hodnotit nápad, tak je 5/5 málo)

S knížkama povídek od různých autorů je to těžký, protože je nejde hodnotit jako celek - jedna hvězda je pro některé sakra málo a pro jiné až moc dobré hodnocení. Celkově jde hodně vidět, kdo už je vypsaný (třeba Theo Addair a Radek Blažek) a kdo se jen psát pokouší. Trochu mě mrzí, že v IGBTQ sborníku dostali prostor hlavně influenceři z literárního rybníčku a ne i nějaké jiné osobnosti komunity. Díky jejich podobnému pohledu a vkusu je většina antologie na jedno brdo. No a pak je tady to provedení! Grafika, ilustrace a vazba jsou naprosto boží! Kdybych knížku hodnotila, forma by počtem hvězdiček rozhodně zahýbala! Ale jak by řekli v Masterchefovi: Plating je na michelinské úrovni, ale nejdůležitější je chuť. A tohle by ještě chtělo trochu vychutit…

14.11.2021

Jsem ráda, že jsem si mohla tuto sbírku povídek přečíst. Kniha má krásné grafické zpracování. Už jen držet ji v ruce vám zvedne náladu. Tím jak je barevná působí pozitivně a optimisticky.
Co se týče povídek samotných, některé mi sedly více jiné méně. Tady záleží na stylu psaní jednotlivých autorů. Ale z jedenácti povídek se mi opravdu líbily jen tři. A to povídka Alžběty Bílkové, Radka Blažka a Evy a Kláry Pospíšilových.