Všechny cesty vedou do Santiaga
Ladislav Zibura
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520296/bmid_vsechny-cesty-vedou-do-santiaga-64ca775241449.jpg
5
732
732
Příběh o cestě, která mění lidem životy. Už více než tisíc let míří lidé ze všech koutů Evropy do Santiaga de Compostela. Ladislav Zibura tam poprvé putoval v osmnácti letech a teď se do Španělska vydává znovu – za vzpomínkami, dobrodružstvím a příběhy poutníků z celého světa. Přidejte se k nim a ponořte se do vyprávění plného humoru a přátelství mezi lidmi, kteří se nikdy neviděli. Dozvíte se, jak poutnictví hýbalo evropskými dějinami, a taky načerpáte tipy pro vlastní cestu. Budou se vám hodit – možná totiž zjistíte, že camino volá i vás.... celý text
Přidat komentář
Na rozdíl od předchozích knih autora jsem tuto knihu nechala rozečtenou cc ve 2/3. Nějak mi to přišlo natáhnuté, opakující se, myšlenky předvídatelné... ale jsem možná moc přísná kvůli laťce, kterou si autor nastavil předchozími úžasně vtipnými a nabitými knihami.
Od autora mám ráda všechny knihy, tahle se mi však přijde prozatím nejlepší. V téhle knize je krásně vystižená atmosféra pouti do Santiaga, světlé i méně jasné chvilky o které se autor podělil. Také jsem ráda četla rozhovory s jinými poutníky, jejich motivace, sny a postoje.
Jsem trochu introvert a obdivuji každého, kdo dokáže za pár dnů pokecat s tolika lidmi :-D Klasicky ani tady nechyběl typický humor známý z předešlých knih, ale v tomhle cestopisu je mnohem více hlubších úvah a myšlenek a to bylo velice inspirativní. Také jsou hlubší a vnitřnější i příběhy mnohých lidí kolem a mnoho z nich mě chytlo za srdce.
Autor dokáže cestu a navštívená místa popsat tak živě, že s trochou googlení jsem měla pocit, že jsem tam taky :- ) Zaujali mě i mnohé zajímavosti z historie a samozřejmě opět krásné ilustrace.
Knihu jsem četla delší dobu, ale s radostí – je to sbírka menších příběhů na jedné cestě, které je škoda přečíst za den a také mi bylo smutno, že kniha se blíží ke konci.
Tohle povídání mě hodně bavilo,spoustu krásných myšlenek,které člověka donutí přemýšlet trochu jinak.
Moje čtvrtá kniha od tohoto autora. Dívám se, co jsem napsal k těm předchozím. A asi mi nezbude, než se znovu opakovat a některé věty z mých předchozích komentářů prostě zkopírovat. Opět zajímavě napsaná kniha doplněná o krásné obrázky dokreslující popisovanou cestu. A je jen škoda, že knih, které obsahují kresby, obrázky a ilustrace stále ubývá.
Ládíkův - Larryho styl mi sedí, takže vím, co čekat. Cestovatelské zážitky obsahují popis navštívených míst, zvyky místních obyvatel a popis jejich charakteristických vlastností a také něco z historie navštívených míst. Vše postaveno na jemném humoru a daru vidět věci, které jiní nevidí. To je společné pro všechny jeho knihy.
Putování do Santiaga je ale specifické a odlišné od cestování sólového. Celou knihou, každým odstavcem, každým řádkem se autor snaží přiblížit atmosféru, vztahy, vazby, klady i zápory této masové záležitosti.
Svým založením nejsem masový turista, takže tuto cestu, a ani jinou podobnou, nikdy nepodniknu, ale rád jsem se touto formou s tímto fenoménem seznámil. Autorovi děkuji za několik hodin pohody, kterou mi svojí knížkou navodil.
Za mě super kniha a další si od něj určitě také přečtu.
Tak i tím, že se letos na jaře chystám do Santiaga a čtu a nabírám informace a cesta se začíná vybarvovat , nemohla mě minout ani tato kniha. My teda zatím ladíme boty a mapy, určitě nepůjdeme celou trasu, ale vzhledem k našemu "nemládí "pouze část. Zajímalo by mě, jsou-li zde mezi čtenáři poutníci a pokud by předali své rady, budeme moc vděčni za jakékoli info. My se chystáme přes Madrid a Oviedo, do Ovieda busem a pak ... spíše by nás zajímaly záludnosti, krásy už máme načteny z netu.
Úžasné, obdivuhodné a inspirativní. Velmi dobře se čte. Chválím nejen obsah knihy, ale i ilustrace. Doporučuji všem.
K Ladislavově Santiagu jsem se dostal těsně před Vánocemi, když jsem se celkem impulsivně rozhodl vykonat obdobnou pouť na jaře (teď už letošního roku), ovšem ne po Španělsku, ale po Itálii. Láďovy knížky se mi strašně dobře čtou, protože umí spojit suché informace z běžných průvodců se svými osobními zážitky z cest. Někteří řeknou, že jeho historky jsou často smyšlené, ale jak znám Láďu ještě z gympláckých let, on podobné příběhy jednoduše k sobě přitahuje. Těším se na další z jeho knih.
Kniha byla moc hezky napsaná a pěkně se četla. Vždycky jsem si přála na tuto cestu někdy vyrazit, ale kniha mě od toho úplně odradila.
K této knize jsem se dostála díky čtenářské výzvě 2024. Kniha se mi líbila, je zajímavě zpracovaná a líbí se mi, že jsme si takto mohli "prožít" několik příběhů, aniž bychom si sami Camino prošli.
Vlastně jsem se nemohla dočkat konce cesty, protože tahle kniha mě ze všech zatím nejméně bavila. Oceňuju různé rady a tipy, ale jinak je tam toho přemítání nad životem prostě moc.
U každé další Ziburovy knihy jsem si tím jistější: Zibura zraje jako víno! Píše zajímavě a čtivě, umí být romantický a sentimentální, stejně jako bezstarostný a ztřeštěný. A hlavně si ze sebe umí udělat legraci. Za mě výborné čtení a že jsem už po pár stránkách měla chuť do Santiaga vyrazit také asi nemusím ani dodávat.
Pouť do Santiaga mě láká už léta, tak jsem byla ráda za možnost projít si ji (zatím?) aspoň takto. Láďa Zibura je navíc ten nejlepší průvodce - nejen proto, že francouzskou trasu absolvoval už podruhé. Je totiž hrozně zvídavý, trochu odrzlý a velmi komunikativní, takže dokázal zjistit spoustu informací jak o caminu samotném, tak i o ostatních poutnících. Je to zvláštní, v knize se pořád jen jde a jde, občas pije kafe a spí, ale v Láďově podání je to hrozně zajímavé, až vás z toho skoro taky bolí nohy.
Diky tomu, že jsem měla možnost být na přednášce, jsem si dokázala více představit autorův humor.
Tím se prožitek s četby umocnil, ale obávám se, že pokud by tomu tak nebylo, čtení by pro mě nebylo až tak zajímavé.
Mám velmi živou představivost a tak mě z poslechu úplně rozbolely nohy a místy jsem trpěla nekončícím smradem z vyzutých nohou v albergues. Ale jinak jsem si toto putování s Ladislavem opět užila. Jak píšou mnozí jiní komentující - bylo to milé. Obvykle mě označení „milé“ odrazuje, ale v tomto případě je to tak nějak mile milé.
Do knížky jsem se začítal pomalu, protože mi některé části na startu přišly lehce přeslazené. Nicméně, o to lepší byl dojezd.
V závěru mě zkrátka mrzelo, že "jsme došli do cíle". Protože svým způsobem, já jsem si onu pouť prošel taky.
Je pravda, že tahle kniha je trochu jiná, než ty ostatní a pro mě po "Jeruzalému" druhá nejlepší. Princ Ládík nám dospěl, nicméně nic neubral ze svého humoru a nadhledu .... který mu mimochodem hrozně závidím, neb už se vidím, jak v klidu a s úsměvem přežívám noc v chrápajícím albergue :-)) Bylo to fajn a milé čtení a jsem moc ráda, že jsem tuhle cestu mohla absolvovat.
SPIOLER
Asi jsem divná, ale chybí mi Richard :-D Tenhle chlapík mi hodně přirostl k srdci. A taky by mě moc zajímalo, kdy našel Pedro tu Bibli :)
Štítky knihy
náboženství putování cestopisy poutní místa Santiago de Compostela poutníci Svatojakubská cesta náboženské poutěAutorovy další knížky
| 2016 |  Pěšky mezi buddhisty a komunisty |
| 2019 | Prázdniny v Evropě |
| 2017 | Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii |
| 2021 | Prázdniny v Česku |
| 2020 | 40 dní pěšky do Jeruzaléma |
Pro mě příjemné čtení, díky kterému jsme si udělala malou představu o tom co od poutě do Compostely očekávat. Jestli to bude můj šálek kávy či nikoli :-)