Všechny stránky Amelie
Ashley Schumacher
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540280/bmid_vsechny-stranky-amelie.jpg
4
298
298
Amelia s Jennou zbožňují Kroniky Ormanu od záhadného, mladého spisovatele N. E. Endsleyho. Proto se nemůžou dočkat veletrhu, kde má vystoupit. Nakonec se s ním ale setká jen Jenna. Amelia na ni má vztek, jenže pak Jenna zemře při autonehodě. Když zoufalé Amelii přijde poštou limitované vydání Kronik Ormanu, rozhodne se najít odesílatele. Může to nějak souviset s Jennou? Stopy vedou až do knihkupectví na druhé straně země…... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno:
2021
,
CooBoo
Originální název:
Amelia Unabridged, 2021
více info...
Přidat komentář
Jedna z nejkrásnější knížek jaké jsem kdy četla. U čtení jsem se smála, plakala a neustále si lepíky označovala krásné, vtipné nebo jen pro mě zajímavé části. Myslím, že spousta lidí, kteří mají nějaký svůj Orman se v knize najdou a doufám, že se dostane k co nejvíce lidem.
To bylo krásný. Trochu jsem brečela, ale i se smála. Bylo celkem nepříjemné to číst v šalině, protože jsem se do knížky vždycky křenila a nebo jsem měla uslzené oči. N. E. Endsleyho jsem moc nemusela, ale Nolana jsem si zamilovala a Alexe zrovna tak. Valerii i její knihkupectví jsem zbožňovala. Wally byl taky fajn, ale asi bych ho přetrhla vejpůl. Tím, že se Jenna pořád objevovala ve vzpomínkách, jsem ani neměla pocit, že zemřela.
Doporučuji!
Amelii se svět v pouhém momentu rozpadne jako domeček z karet. Jenna by ji pomohla, ale Jenna tu není.
Kniha byla velmi silná a skoro se nedalo přestat číst. Krásná atmosféra zdá se magického knihkupectví mě ohromila.
"Nesnáším konce," prohlásil. "Nenávidím je. Když je nějaký příběh dobrý, tak nikdy není dost dlouhý."
Bohužel jsem z knihy nebyla tak nadšená, jak jsem si představovala. Myslím, že Všechny stránky Amelie jsou poměrně průměrným textem, hlavní hrdinka mi moc nesedla a romantická linka byla za mě naprosto zbytečná a spíše celý dojem z knihy kazila.
Tuto knížku jsem zkusila díky recenzí na jedné webové stránce. Nejsem fanoušek YA, ale jednou za čas je potřeba sáhnout po něčem odpočinkovém a lehce naivním. Líbí se mi, jak je kniha napsaná, jak nenápadně odkazuje na některá známá díla a využívá neobvyklé obraty jazyka.
Samotný příběh je milý a lehce úsměvný, vztah kterým prochází Amélie a Nolan, situace do kterých se dostávají.
Kniha se čte jedním dechem a mohu ji jen doporučit.
Já jsem z ní byla nadšená. Ten příběh mě dostal a líbí se mi, jakým stylem je napsaný. Vůbec jsem neznala autorku, tak se na ni musím zaměřit.
Je to tak 10 dnu co jsem docetla Slepou mapu od A.M. a rikala doma muzi, ze proto ctu nejradeji ceske knihy, kvuli te slovni zasobe, hrani si se slovicky.. rekla jsem, ze to mi u prekladanych knih velice casto chybi - to kouzlo cestiny. Je to vlastne takova potrava pro ctenare, krasna cestina, plna vyraznych spojeni, popisu.. to je jako hutna kremova polevka, dokaze vas to pri cteni zasytit :-)
Snad existuje aspon jeden clovek, ktery mi rozumi..
Timto chci napsat, ze tato kniha dostala uzasny preklad, Anezka Dudkova si takovou praci zaslouzi muj obdiv.
A ted ke knize samotne : na nakladatelstvin coo boo jsem uz asi moc stara, ale tahle kniha na me mrkla v knihovne z regalu a ja di rekla, ze ji dam sanci, ze to bude lehke cteni do nelehke doby...
A jak jsem se spletla! Silny pribeh, uzasne osudy.. cetlo se to samo ackoliv nejsem cilova skupina kniha se mi moc libila.
Hodnocení Nezletilé kritičky Mariky (15 let): "Tenhle román pro náctileté holky by mohl být zajímavý, kdyby to nebyla romance. Kniha vypráví o dívce, která právě odmaturovala a zároveň ji při autonehodě zemřela nejlepší kamarádka, s níž plánovala vkročit do dospělosti. Krátce po smrti Jenny obdrží Amelie 101. výtisk speciální edice fantasy románu od jejich oblíbeného spisovatele. Amelia musí odhalit pozadí knihy - především jak souvisí s Jennou i kdo jí poslal tento zvláštní výtisk Kroniky Ormanu, bestselleru záhadného mladíka, kterého se přece mělo vytisknout jen 100 kusů. Amelia se vydává po stopách odesílatele, které ji zavedou do Michiganu a místního malého knihkupectví, kde potká samotného autora a samozřejmě se do něj zamiluje.
Příběh je psaný v ich-formě a vyprávěný hlavní postavou – 19letou Amelií. Tím, že je Amelia velká čtenářka, je sama schopná vyprávět velmi bohatě a umělecky, což se mi líbilo.
Kdyby byl příběh zůstal u pátrací a přátelské dějové linky, udělala by autorka lépe – romancí se asi chtěla přiblížit dívčímu publiku, ale spíš tím vyprávění zkazila. Zápletka s láskou tam totiž vůbec nemusela být. Naopak hezky zachyceno je hluboké přátelství mezi Jennou a Amelií, což se mi moc líbilo. Jenna má zajímavý charakter a je skvělá v tom, že vždycky myslela na obě holky a ne jen na sebe.
Všechny stránky Amalie je nezapomenutelná kniha, která stojí za přečtení. Věřím, že ne všem tento příběh učaroval tak jako mě a nejspíš v tom nacházel chyby, které jsem já, utopená v příběhu naprosto ignorovala.
Uznávám, že některé vážnější témata se mě příliš nedotkla, ale nevadilo mi to. Příběh, postavy a styl psaní mi to vše vynahradil. Ať už šlo o Noaha, který byl prostě skvělý, nebo o samotnou Amelii, která se, i přes drobné nesympatie, nakonec mého uznání a pochopení dočkala též.
Bavilo mě prostředí, které autorka krásně vykreslila a též příběh v příběhu.
Styl jakým autorka psala mi sedl a slova mi doslova mizela pod očima a já hltala každý odstavec, každou stránku a každou kapitolu, ignorujíc ručičku na hodinách.
Knížku doporučuji všem, kdo milují krásné, jemné a milé vyprávění u kterého se jim vykouzlí úsměv na tváři či slzy v očích a prožijí každý zážitek, který hlavní hrdinka prožívá.
(SPOILER) Jsem z knížky trosku rozpačitá. Libilo se mi moc spisovatelské téma. Nebo spíše, ze spisovatel byl jednou z hlavních postav. Bylo to na mě asi ale moc filosoficky, nebo nevím. Občas jsem zapomněla vnímat, ale kdo má rad poetično v knihách, tak se mu to asi bude líbit. Hlavní hrdinka by měla být dospěla, ale působila na mě dost detinsky. A velryby jsem moc nechapala. Nebo jako chápala, ale byly tam moc často, takže mi to až hraničilo s nějakou psychickou poruchou, která tam ale nebyla tím pádem moc dobře zpracovaná. Ale nemýlím, ze měla být nějak psychicky narušena. Asi to byl její únik jen, ale fakt to působilo už moc divně.
Všechny stránky Amelie mají své chyby. Hlavní hrdince Amelii někdy až vše moc snadně spadne do klína, někdy se příběh stává dost nepravděpodobným, ale mě tahle knížka tak strašně moc sedla do nálady, že jsem ji byla schopná všechny tyto fakty odpustit, ač jsme si je stále uvědomovala. Amelie je psaná nádherným jazykem se spoustou překrásných myšlenek, což podtrhuje ta tuna lepíku, co jsem vypotřebovala :D. Postavy jsem si zamilovala všechny, líbilo se mi jak jsou vykreslení reálně, ale ani jedna není nudná.
Podtrženo sečteno, v jiné situaci by mě tahle kniha nejspíš tolik nedostala, ale naštěstí jsem ji četla v době, kdy jsem něco takového potřebovala, a možná mi v nějakých ohledech Ameliin příběh i pomohl.
4,7/5
Opět nejsem cílovka, opět jsem zabrousila do hájemství mnohem mladších. A opět jsem příjemně překvapená, že stále ještě někomu stojí za to psát knihy o knihách a o jejich mladých čtenářích (tady hlavně čtenářkách). A že je pořád hodně těch, kteří je čtou! Určitě bych mohla vyjmenovat některé méně vydařené situace, ale raději se budu opakovaně vracet k těm povedeným.
Neznala jsem latinské Astra inclinant, sed non obligant. Strana 49 mě zaujala - vyzkoušela jsem a souhlasím. A díky téhle knize znám jedno turecké slůvko!
"Knížky lžou. Život vám nedá pokoj, jakmile oslavíte osmnáctiny, ani když máte pocit, že už vám toho naložil příliš. Nikdy toho není příliš. Nikdy nejste z obliga."
Přemýšlím jak nejlépe popsat pocity z této knížky. První co chci vyzdvihnout je krásná obálka a název knihy samotný. Druhá věc, která mě překvapila o nadchla zároveň je krása jazyka. Autorka píše krásně, procítěně se spoustou přirovnáními a slovními obraty, které jsem si i já podtrhávala (což opravdu nedělám běžně u knih).
A třetí věcí je příběh samotný. Je v něm krása, bolest, smutek, láska, ztráta, ale i smích a naděje.
Nemyslím si že by to bylo čtení pouze pro YA. Po téhle knížce jsem se opravdu na chvíli zastavila a přemýšlela. A vím určitě, že si ji přečtu více než jednou. :)
Tahle kniha byla pro mne příjemným překvapením. Zaujala mne již před svým vydáním a jsem ráda, že mi kniha nakonec sedla, protože tohle bylo moc fajn čtení.
Příběh se zabývá dost závažným tématem, a to je vyrovnání se s nečekaným odchodem blízkého člověka, což je věc, která je pokaždé dost těžká a bolestivá. A myslím, že je dobře, když se o tomto tématu píše i v literatuře pro dospívající čtenáře. Zrovna tady se mi zdálo, že to autorka s ohledem na čtenářské publikum dokázala zpracovat velmi solidně.
Kniha je vyprávěná z pohledu hlavní postavy, které tak vidíme do hlavy - sledujeme její myšlenky, emoce - pozorujeme, jak se emočně snaží zpracovat to, že její nejlepší kamarádka už nežije. To, co Amelie prožívá a cítí, tu je popsané neuvěřitelně reálně, přitom jsem neměla pocit, že by autorka chtěla za každou cenu z čtenáře emocionálně vyždímat a brnkat mu na city s přehnanou falší a umělostí.
Bavilo mne, jak poeticky je kniha napsaná. Ten jazyk je tu překrásný. Hlavní hrdinka má skvostně bujnou fantazii a autorka to uměla skvěle využít a hezky si pohrát s jazykovými i literárními prostředky - vznikl z toho příběh s místy moc hezkou snovou a magickou atmosférou.
V určité věci je tato kniha předvídatelná, ale mně ta určitá předvídatelnost tady vůbec nevadila. Vztahy mezi postavami, které tu autorka předestřela, mi připadaly reálně zobrazené, chemii mezi postavami jsem tu taky dokázala najít a vůbec ty vztahy mi nepřipadaly tady psané nějak na sílu.
Celkově to je tak pro mne v rámci žánru nadprůměrné čtení a jsem moc ráda, že jsem se ke knize dostala. :-)
Krásný, pohodový příběh, který vykouzlí při čtení pohádkovou atmosféru. Má vtip, pointu, občas nějaké to překvapení. Někdy jsem Amelii moc nerozuměla, zvlášť k závěru, chápu tu předposlední kapitolu trochu jako spisovatelský záměr, aby to najednou neskončilo až moc pohádkově. Proto ta hvězdička dolů. A bylo tam víc charakterů, kterým jsem moc neporozuměla. Jinak jsem si to ale moc užila.
Vůbec jsem se nemohla rozhodnout, jak mám knihu hodnotit.
Ten příběh je tak jiný, než jsem doposud četla. A zároveň, tak známý- pohádkový.
Kniha je velmi poutavě napsaná... s trochou ironie, humoru a zároveň je docela vážná.
Chvílemi se mi kniha četla s těžkým srdcem a pak ale nastoupila ta krásná fantazie a já jsem se uklidnila.
Takže nakonec knihu hodnotím velmi dobře, i když jsem z ní trochu zmatená, co se týče pocitů, které ve mě vyvolala,
Líbí se mi ta originalita příběhu, ty hluboké myšlenky. Určitě si myslím, že by si jí měl člověk přečíst a vypořádat se s knihou po svém. :)
Od heavy contemporary máte očekávání, že vás rozláme na kousíčky. U mě se to bohužel stalo až cca 50 stran před koncem a proto ubírám 1 hvězdičku...
Jinak se mi kniha moc líbila, hlavní postavy a jejich vývoj je skvěle a prostředí knihkupectví se mi moc líbilo.
Všechny stránky Amélie přináší dobře napsaný příběh se sympatickými postavami, u kterého se budete chvílemi usmívat a chvílemi dojímat. Užila bych si to více, kdybych od knihy neměla tak vysoká očekávání. Je to prostě jedna z těch super young adult contemporary jednohubek, ale že by žánr nějak překračovala, to se říct nedá. Je totiž mnohdy velmi přitažená za vlasy, někdy až přehnaně. Po dočtení ve mně zůstaly příjemné pocity a knihu určitě můžu doporučit, ale ten humbuk kolem ní jí v mých očích spíše ublížil.