Všichni muži Kremlu - Stručná historie dnešního Ruska
Michail Zygar
Jak je vybudována dnešní ruská státní moc? Je Vladimir Putin opravdu neomezeným vládcem současného Ruska, anebo mu vládne spíše jakýsi „kolektivní Putin“ či „nové politbyro“? Jak dlouho bude trvat putinismus? Na tyto zcela zásadní otázky se snaží odpovědět kniha Všichni muži z Kremlu, kterou napsal známý ruský novinář, bývalý válečný zpravodaj listu Kommersant a poté šéfredaktor nezávislé internetové televize Dožď Michail Zygar. Metoda je jednoduchá: Zygar především zpovídá lidi z nejbližšího Putinova okolí a rešeršuje rozhovory, které s nimi vedl on sám, nebo jeho kolegové. Před čtenářem se tak střídají zajímavé portréty takových mužů, jakými jsou třeba Dmitrij Medveděv či Boris Berezovskij, ale i lidí u nás méně známých – kremelského ideologa Vladislava Surkova, Putinovy neodmyslitelné pravé ruky Igora Sečina, někdejšího šedého kardinála Kremlu Alexandra Vološina či ministra obrany Sergeje Šojgua. Zygar přitom ukazuje, jakým vývojem prošel hlavní protagonista celé knihy Vladimir Putin. V počátcích své vlády se snažil být reformátorem. Ale pak se postupně začal měnit jeho vztah k Západu, který dnes pokládá za proradný a přisuzuje mu vinu za všechny potíže svého impéria, tak k ruským liberálům a střední třídě, jež začal považovat za zrádce. A Putin se vrací k nacionalistickému paradigmatu velkoruského státu a jeho zájmů, osvědčeným technologiím moci a budování vlastního kultu. Vrchol mocenské pyramidy v Rusku dnes proto tvoří šéfové silových rezortů a někdejší Putinovi spolupracovníci z KGB. Mezi ruskými občany se pak Putin opírá především o příslovečné „obyčejné“ Rusy, zpracovávané masivní státní, hlavně televizní propagandou. Zygarova kniha tak líčí vznik a vývoj dnešního ruského mocenského systému a jeho cestu do stále užšího, uzavřenějšího a nebezpečnějšího kruhu.... celý text
Literatura naučná Historie Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2016 , Pistorius & OlšanskáOriginální název:
Вся кремлевская рать. Краткая история современной России (Vsja kremlevskaja rať: Kratkaja istorija sovremennoj Rossii), 2016
více info...
Přidat komentář
Perfektní kniha popisující novodobou historii Ruska z pohledu politiky, kde hlavní roli hraje V. Putin. Krásný náhled do ukřivděné ruské duše i duše samotného Putina a lidí z jeho okolí.
Teprve třetí komentář, a to je škoda. Chápu, že tato kniha nebude pro každého, ale pro přehled a náhled do ruské politiky je výborná. Schéma budování kapitálu je většinou poměrně jednoduché. Spřízněná duše spjatá s vedením dostane zdarma obrovský majetek, který dále rozmnožuje a odvádí různou formou desátky. Zrodí se tak oligarcha. Až jeho vliv začne být příliš nebezpečný je dotyčný zatčen, obviněn a majetek je zabaven. A jde se na další kolo.
Na závěr chci zdůraznit, že je jedno, kde se politika odehrává. Je to prostě řemeslo, na které musíte mít žaludek a být zcela bezskrupolózní.
Souhlasím s prvním komentářem, opravdu dobrá a zajímavá kniha, která popisuje známé události relativně poslední doby (snad) nezaujatě ze zákulisí. Kromě vnitroruských rošád to jsou opravdu události, o kterých každým kdo se trochu zajímá o dění ve světě ví. Velmi zajímavý je také popis vývoje vztahů Vladimíra Vladimiroviče se světovými státníky a vůbec jeho postupný odklod od západu.
Výborná kniha. Skvělý průřez Putinovým Ruskem. Dočteme se o případech oligarchů (Chodorkovskij a spol.), Oranžové revoluci na Ukrajině, o výměně rolí s Medvěděvem, okolnostech války v Gruzii v době konání OH 2008 v Pekingu, o plynové krizi a paní Tymošenkové, ZOH v Soči a druhé ukrajinské revoluci, poté i o ukrajinské válce a nakonec sankcím proti Rusku. Věřím, že je to nezaujatý postoj, není to ani prokremelský spisovatel ani snad amerikanofil. Nakonec cituji závěrečný epilog:
" Současný obraz Putina jakožto hrozivého ruského cara si vymysleli jiní, nejednou bez jeho přispění. Postarala se o to jak jeho svita, tak západní partneři a vlastně i novináři. Na nejznámější fotografii vypadá Putin jako nadutý imperátor, málem jako "válčicí vladař světa". Jenže to není Putin osobně, to je titulní fotografie magazínu Time, který ho v roce 2007 označil za nejmocnějšího muže světa. Každý jsme si vymysleli svého Putina. A nejspíš to ani v našich hlavách není jeho poslední podoba."
Autorovy další knížky
2016 | Všichni muži Kremlu - Stručná historie dnešního Ruska |
2020 | Říše musí zemřít |
2024 | Válka a trest |
2008 | Gazprom: Ruská zbraň |
Nemáte dobrý pocit z nevedomosti. Bizarným dojmom na vás pôsobí človek, keď odpovedá na vaše prosby a otázky, niečo vám prekáža v jeho spôsoboch, keď opisuje politickú situáciu. Úplne jedno akej krajiny, či tej vašej alebo zahraničnej. Úplne jedno, či súčasnej alebo spred troch storočí. Snívate o tom, že príde človek, ktorý pozbiera všetky udalosti danej témy, kopu pretriedi podľa času, a vy sa konečne dozviete, „copak to vyprávěl rozum“. Dnešná epizóda seriálu Copak to vyprávěl rozum, patrí Michalovi Zygarovi. Ak sa už chcete raz a navždy zorientovať v tejto neskutočnej spleti udalostí v Rusku za posledné roky, máte sa na čo „tešiť“. Zygarov objektivizmus dáva čitateľovi za úlohu vytvoriť si vlastný názor, priestoru je tam hodne. Keď tie fakty máte pred sebou, ani nie je nad čím špekulovať. Takže moja veľká vďaka tomuto novinárovi, ktorý zrozumiteľne zhrnul udalosti vrátane vojína Syčeva.
Na margo toho, že sila spočíva v pravde... Pochybujem. Sila určite spočíva v peniazoch a tiež v peniazoch. Netuším, či príde deň, kedy ma čosi presvedčí o tom, že globálny svet včera, dnes a zajtra nestojí na bohatstve a jedinou večnou príčinou, motiváciou, hnacím motorom človeka v globálnom meradle je „mešec, ktorý cinká“, často aj v meradle blízkeho okolia. Tento mešec myslím obrazne, skrátka ide o materializmus, jeho formy. Abstraktné pojmy sú tu pre duše so slabším štítom. Mnohí však veria v pravdu, vytvárajú lalaland, kde vládne pravda, ba dokonca sloboda, no chýba im ten kus inteligencie, ktorú má Zygar píšuci pravdu. Stávajú sa z nich rovnakí rádioaktívni radikáli ako tí na druhej strane brehu, kde mešce cinkajú. Pravda je podobne ako sloboda čosi nereálneho, komplikácia vznikajúca na základe týchto atribút: kto vraví pravdu, kto ju prijíma a v akej nálade je prijímaná: od toho sa vyvíja ďalší vývoj deju... z tejto pravdy, či slobody a podobných kravín. Pre nás je záchranným kolesom to, ak zostaneme iba pozorovateľmi. Aj keď budete svedkom donebavolajúcej nespravodlivosti, počkajte, dajte si čas a verte, že správny okamih na zmenu príde... Uchovajte si však v pamäti ten deň, kedy ste pochopili, že ste sa stali svedkom niečej krivdy. Čo sa týka obsahu knihy - ruskej politiky, ako človek z prostredia, kde slovo „rus“ je niečo hanebné, opovrhnutia hodné, čomu sa treba zďaleka vyhýbať, čakala som horšiu verziu Putinovej politiky... Podobne ako to bolo s prvým vstupom do krajiny. „Brblání“ médií a ľudí o Rusku či komunizme si budem dobre pamätať, bude mi pripomínať ten priepastný rozdiel, ktorý vzniká medzi skutočnosťou a fámou. Preto čítam takéto knihy, nechcem žiť fámami, takýto lacný spôsob života plný predsudkov nie je pre mňa.
Nuž, snáď sa niekedy vrátia tie časy, kedy Putin nastúpil na trón a vyzeralo to celkom dobre s Ruskom. Pravdepodobne to ale bude nový „putin“, „bush“ (ten už asi je), „blair“, nejaké moskovský hipster a ták. A už sa nebude smútiť za Gándhím Zrušili víza do Petrohradu na osem dní, to je malá príjemná iskra ako Zygarov zmysel pre humor v tejto knižke. Padlých je pomenej než v revolučných rokoch, znie to hrozne, ale keď si prečítate Impérium musí zomrieť a následne túto knihu, abstinencia Smrti je do očí bijúca.