Vteřinu poté
William R. Forstchen
Vysloužilý armádní důstojník John Matherson se přestěhoval s rodinou do Black Mountain v Severní Karolíně. Nedávno ovdovělý John a jeho dvě dcery žijí v přívětivé maloměstské rutině. Jednoho dne ji však něco naruší – najednou přestanou fungovat všechny elektrické spotřebiče. Že by rozsáhlý výpadek? Pravda je však krutější, než by se zdálo – za vším je výbuch EMP, elektromagnetické bomby. A výpadek zdaleka nebude jen dočasný… Kdo přežije v zemi, která se z blahobytu rychle propadá do archaické společnosti? Docházejí léčiva, násilní vykradači se začínají organizovat do tlup, objevují se první fámy a domněnky o původcích útoku. Den za dnem ubíhá od propadu do temných časů, až se uzavře rok. Rok Johnova boje o zachování rodiny, života, budoucnosti… Strhující postapokalyptický román překvapí svou uvěřitelností a nepustí čtenáře, dokud se nedobere poslední strany.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
One Second After, 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha mne absolutně nadchla. Na tu trochu patosu musíte hodit filtr, Amerika je Amerika. I když, nechci moralizovat, pokud by nám přepustili trochu vlastenectví, nadšení, zas tak od věci by to nebylo. Ale dost o tom. Zvláštní na příběhu je, že se už něco podobného stalo v 19. století. Na vině byla sluneční erupce a odskákal to telegraf. Víc toho na elektřinu tehdy nebylo. Mám zamluvený druhý díl, uvidím zda dosáhne kvalit dílu prvního.
Naprosto skvěle a detailně zachycená událost, která je více než reálná. Jak již bylo zmíněno, nechybí zde tradiční americký patriotismus, který však vnímám jako nezbytnost.
Vteřinu poté má opravdu vístižný titulek,během vteřiny se zhroutil civilní svět,výbuch elektromagnetické bomby je katastrofický scénář.Kniha se četla svižně azanechá na duši smutek,že něco podobného se může stát,jen doufám,že se to nestane.
"Vteřinu poté" je asi nejrozporuplnější knížka, co jsem kdy četla. Na jedné straně se mi líbila moc a na druhé straně vůbec. USA jsou napadené jadernou bombou, která způsobí apokalyptickou katastrofu. Země zůstává bez proudu a vše, co bylo elektronické nefunguje. Lidé stojí na prahu pekla, umírají po tisících, fungování společnosti se totálně hroutí. Námět i děj je opravdu děsivý, protože stojí na reálném základu. Hrozba napadení EMP opravdu existuje. Slabší povahy by se románu měly rozhodně vyhnout. V knize jsou neuvěřitelné, šílené, smutné a dojemné momenty, u kterých se čtenář děsí nebo brečí, ale... Celkový dojem z knihy mně kazil americký kýč, který se prolíná celou knihou a je obsažen ve velké části textu. Přehnané vlastenectví mi dost vadilo. Měla jsem dojem, že jen Američané jsou lidé a zbytek světa jsou zřejmě opice! Hlavní hrdina mi byl nesympatický, spousta dialogů zbytečných a trapných. Autor tímto, do očí bijícím patriotismem, udělal z příběhu něco mezi Válkou světů a Dnem nezávislosti.
Mám rád knihy ktoré opisujú udalosti ktoré voláme - post apo. Nedávno som čítal a bol som spokojný s knihou Blackout, ktorá opisuje následky po celoplošnom výpadku elektrickej energie.Tam sa to udialo na základe teroristického útoku. Privítal som,že na pulty prichádza kniha Vteřinu poté druhé vydanie,navyše rovno aj s pokračovaním ktoré nesie názor - Rok poté. Tak som si spomínané knihy kúpil. Pozde som si všimol komentára od " xxxZlatonka, po pár stranách jej musím dať žiaľ plne za pravdu.Kniha je až nechutne plná toho typického falošného patriotizmu, nevedomosti a americkej nabubralej viere v tom,že im patrí celý svet a priľahlé galaxie.
To ako sa američania správajú v období ťažkej krízy alebo prírodnej katastrofy si zažili v roku 2005 pri hurikáne Katrina. Kedy už po pár hodinách prepuklo naplno rabovanie, znásilňovanie a dokonca aj útoky na záchranné tímy. Takže toto dielo treba brať trošku s nadhľadom keďže mu chýba zmysel pre realitu a fakty. Miesto toho ale je všade vztyčovaná americká vlajka a najlepší ľudia na svete sú američania čo je tu neustále zdôraznované. Za všetkým zlým sú tí druhí, samozrejme ako ináč tak aj útok na USA bol vedení zlou ostávajúcou časťou sveta.Príbeh ide do minulosti, stále a neustále sa rieši čo bolo a prečo to bolo a samotný fakt výpadku elektriny je tu v podstate len taká okrajová záležitosť. Blackout v porovnaní s touto knihou je skvelé dielo. Nehovoriac o perle v identickom žánri - Malevil, pri porovnaní s ním je Vteřinu poté len leporelo pre malé deti. Veru som sklamaný a o to viacej,že som si rovno zakúpil aj druhý diel keďže to celé vyšlo teraz ako druhé vydanie.Postavy sú ploché, nevýrazné, veľmi ani nie je komu fandiť.Sú to klasické figúrky z post apo filmov a seriálov hlavne kategórie " B ".Hlavný hrdina stále opakuje patriotické hlášky a stáva sa pánom morálky kým on tragicky na vlastnej koži neskúsi čo sa deje aby potom bol rovnaký ako ostatok. už prestáva byť "američanom" Akonáhle kniha riešila problémy spôsobené náhlym výpadkom elektriny dej sa posúva perfektne dopredu, vytváranie zmysluplnej komunity ktorá je kruto postavené čelom k veľkej hrozbe, spoločné úsilie na tom aby prežilo čo najviac ľudí. Zavedenia stanného práva, karantény, obmedzenie príchodu cudzincov, jedlo len na prídely a akútne riešenie zdravia obyvateľov to sú chvíľky kedy som si knihu skutočne vychutnal a bolo poznať,že o tejto tématike si autor čo to naštudoval a v podstate je tam kopec vecí uveriteľných. Ako celok je ale kniha viac pre povrchného až jednoduchého čitateľa. To nie je urážka, vzhľadom na to,že sám milujem niekedy si sadnúť s knižným brakom a dokonale si pri tom zresetovať hlavu. Niečo medzi 50 a 60 % ale skôr niekde v strede. Druhý diel bude musieť trošku počkať, keďže koniec prvého dielu dosť naznačí v akom duchu sa bude niesť diel druhý.
Když odmyslím ,jak už tu bylo zmíněno,že kniha hemžila nacionalistickým výkřiky typu "jsme přece Američané " ,tak se mi dost líbila .Opravdu velmi čtivé .
Za mě tedy nic moc, na jednu stranu je obdivuhodný autorův přehled v historii a znalosti věcí souvisejících s armádou, na stranu druhou je otravné neustálé vracení se do minulosti místo posunu v ději. Přestože je v knize zachyceno 365 dní, neobsahuje tolik děje jako spíš srovnávání přítomnosti s historickými okamžiky amerického státu. S tím souvisí i argument "Jsme přece Američané!", který automaticky vyhrává každou diskusi, slzy dojetí při každém pohledu na americkou vlajku a stále zmiňovaná oddanost víře.
Na konci je kniha hodně dojemná (alespoň pro mne je dojemnější osud psů než lidí O:) ). Přesto se nechystám ji znovu číst, druhý díl také raději nechám neotevřený.
Ale určitě je to zajímavá a propracovaná kniha (i když podle mě občas nerealistická, asi jsem moc velký optimista), která si najde čtenáře mezi lidmi, které zajímá americká historie.
Musela jsem svoji fantazii držet hodně na uzdě a stále myslet na to, že se tam prostě žádný zombík neobjeví :D Ale jinak hodnotím velmi kladně. Vyšponovaný americký patriotismus mi většinou leze dost na nervy, ale tady jsem ho tak nějak přešla a nevadil mi. Jinak je to celé děsivé, reálné a smutné. A rozhodně se toho nechci dožít.
„Jestli teď uděláme chybu, Charlie, tak ztratíme to zásadní... Pak už nebudeme Američané.“
Mít na srdci vytetované hvězdy a pruhy, určitě bych román hodnotil pozitivněji. Vteřinu poté je totiž v jádru korektní román. Navíc nacionalisticky korektní román s větší než malou dávkou katolicismu. Přesně dle norem Americké ústavy. Nikoho neurazit, nikoho nepohanět, nikomu neupřít právo na správný názor. Dokonce dojde i na hořící vlajky a slzavé prozpěvování státní hymny. Hardcore.
Bohužel s tím souvisí naivní dialogy a idealistické chování postav. Přestože se autor snaží o co největší autenticitu, celkový dojem nakonec vypadá jak katastrofická epizoda z Gilmorových děvčat (a to ten seriál miluji). Jistě, sem tam se vyskytne pár srdceryvných scén, které tenhle obrázek trochu zlidšťují, přesto výsledek na mě působil kýčovitě a na efekt. Je fajn, že William R. Forstchen staví svůj příběh na reálné hrozbě EMP útoku, jenže svým patriotismem a absurdním patetismem nakonec nechtěně shazuje sám sebe.
Kniha se čte výborně. Těžko domýšlet, že by se to mohlo v budoucnu stát. Člověka až mrazí. Popsáno docela do detailu, nevím zda bych přežila. Super čtení.
Výborné, knihu som čítal niekoľko krát a doteraz ma baví.
Oceňujem množstvo detailov, ktoré v bežných postapo dielach chýbajú, čo potom trocha uberá na vierohodnosti a spôsobuje miernu romantičnosť. Jediné, čo ma mrzí, je preskočenie niektorých dôležitých pasáží (napr. bitka s Hordou) a ich krátke dodatočné opísanie. Všeobecne mohlo byť dielo rozsiahlejšie, taká výborná téma sa dá rozpísať omnoho dôkladnejšie - spôsobom, akým bola písaná prvá polovica (možno to tak vnímam kvôli výraznému fandeniu žánru).
Inak naozaj výnimočné.
Knihu, Vteřinu poté, jsem četla před několika lety. A stále na mne působí, pamatuji si příběh i to, jak skvěle je to napsáno. I po letech.
Dobrá knížka, bavila mě. Hodně jsem v tom viděla seriál Živí mrtví, jen bez zombíků. Dávám čtyři hvězdičky, protože tu pátou jsem musela ubrat za to věčné "Tohle je Amerika! Jsme přece Američané!", to už mě chvílemi otravovalo. Ale jinak doporučuju!
"Nejde o to jestli se to stane, ale kdy se to stane"
Kniha, která Vás pohltí, nedovedete ji odložit a po přečtení Vás její poselství ještě dlouho nenechá spát.
Napínavé až do konce, velmi reálně popsané, jen mi to přišlo chvílemi dost mírné. Asi je má víra v lidstvo dávno mrtvá, ale prostě nevěřím, že by se všichni chovali tak pospolitě.
Vynikající knížka ... měl jsem husí kůži už u prologu, což se mi v životě nestalo ;) Příběh je naprosto reálný a souvislosti logické. DOPORUČUJI PŘEČÍST !
Jedna z nejlepších katastrofických knih, co jsem kdy četla. Atmosféra naprosto tíživá a dusivá, při čtení mě neustále děsily pocity typu: ,,A co když tohle přecejen někdy zažiju?" Drasticky strašidelný námět už jen svou pravděpodobností, narozdíl od jiných katastrofických scénářů, pro které si autoři většinou chodí až do sekce sci-fi. Krutá, syrová, a až příliš reálná kniha. Byla bych dala pět hvězd, ale přihlouplé americké patriotizování a občasně ukecané pasáže o ničem mě nutí snížit počet na čtyři. Přesto plně doporučuji k přečtení, ať se mnou někdo sdílí to neklidné spaní po dočtení.
,,Podstatná otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane"
Štítky knihy
boj o přežití apokalypsa mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu EMP - elektromagnetický pulz postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2012 | Vteřinu poté |
1998 | 1945 |
2018 | Rok poté |
2003 | Čestný nepřítel |
1996 | Aréna |
VTEŘINU POTÉ
Čteno podruhé a stejně jako poprvé - ❤️.
V podstatě jsem zažívala stejné pocity, jako u prvního čtení. Pocity úzkosti, strachu, tajení dechu... Vteřinu poté je za mě nejlepší postapo kniha a asi nejděsivější příběh z hlediska toho, JAK MOC je to reálné. Ten děs je na místě, protože kdyby se něco takového stalo, zničí to životy nás všech...většina lidí umře... Nikdo tomu neunikne a budeme v tom "spolu".
Posledních 100 stran velmi emotivních, strhujících, napínavých... nedá se odtrhnout. Pan autor je prostě mistr. Umí psát a hlavně VÍ o čem píše - což se mi strašně moc líbilo. Téma má nastudované a jde to poznat. O to reálněji to na mě celé působilo.
Mě knížka ovlivnila. Když si na ni občas vzpomenu (i když si vlastně uvědomuji, že nad ní přemýšlím celkem často:)), začnu si ještě více vážit života a vždy dojdu k prozření, že třeba moje aktuální "starosti", vlastně starosti ani nejsou a nemá smysl dělat si těžkou hlavu z banalit... člověk by si měl užívat každého dne, dokud to jde. Doufám v to, že žádný takový scénář (ani jiný podobný) jako lidstvo nezažijeme, ale nejsem si tím tak moc jistá, jak bych chtěla být... Když se podíváme na dnešní společnost, není to ideální a není ti dobré... jednou se možná sami zničíme. Ale to už je zase jiná debata...
Pokud jste knihu nečetli, PŘEČTĚTE SI JI! Jedna z nejlepších knih, kterou jsem měla tu čest číst :)