Vteřinu poté
William R. Forstchen
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/125480/bmid_vterinu-pote-oiN-125480.jpg
4
759
759
Vysloužilý armádní důstojník John Matherson se přestěhoval s rodinou do Black Mountain v Severní Karolíně. Nedávno ovdovělý John a jeho dvě dcery žijí v přívětivé maloměstské rutině. Jednoho dne ji však něco naruší – najednou přestanou fungovat všechny elektrické spotřebiče. Že by rozsáhlý výpadek? Pravda je však krutější, než by se zdálo – za vším je výbuch EMP, elektromagnetické bomby. A výpadek zdaleka nebude jen dočasný… Kdo přežije v zemi, která se z blahobytu rychle propadá do archaické společnosti? Docházejí léčiva, násilní vykradači se začínají organizovat do tlup, objevují se první fámy a domněnky o původcích útoku. Den za dnem ubíhá od propadu do temných časů, až se uzavře rok. Rok Johnova boje o zachování rodiny, života, budoucnosti… Strhující postapokalyptický román překvapí svou uvěřitelností a nepustí čtenáře, dokud se nedobere poslední strany.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2012 , Knižní klubOriginální název:
One Second After, 2009
více info...
Přidat komentář
Kniha je poutavá a čtivá, téma je drsné a syrové (a stejně tak provedení), ale přesto musím knize pár věcí vyčíst: a) příliš dlouhé kapitoly - děj by se dal rozčlenit tak, aby se to snadněji četlo naněkolikrát a hlavně b) ten všudypřítomný vtíravý a přiblblý americký patriotismus. Těch výlevů ohledně vlajky, hymny a vět "vždyť jsme Američané!!" je v knize až příliš moc. Pro Američana možná normální, pro mne to bylo až odpudivé. Přesto si dovolím knihu doporučit všem, kdo mají rádi postapo knihy, protože tahle je opravdu neskutečně realistická (protože děj je velmi, velmi reálný, bohužel).
Parádní kniha, která chytne za srdce a díky své napínavosti ji nedáte z ruky, dokud nepřečtete poslední řádek. Cením si toho, že se autor vyvaroval apokalypsy typu zákeřný vir či zombie, popř. jejich spojením, protože ty už mi lezou krkem, ale zvolil uvěřitelnější téma. I když prvenství mu již vyfoukl Ondřej Neff se svojí Tmou (a možná ještě někdo předtím). Věřím, že to, co autor tak barvitě popisuje, by se přesně stalo. A když tak koukám z okna na ghetto, ve kterém ne vlastním přičiněním musím žít, tak hurá do supermarketu syslit dlouhotrvající konzervy, abych vůbec nemusel vylézat z baráku, až mi tady zhasne světlo :-)
Velmi zajímavý román popisující, jak málo stačí, aby se naše civilizace rozpadla. Autor předkládá jeho velmi reálnou představu jakým způsobem by se mohla organizovat společnost ve světě bez jediné. jak vidno, nenahraditelné složky. Jako dosud jediný román co jsem četl se nezaměřuje na boj o život jednoho člověka a snahu o přežití komunity, která se snaží udržet si svou identitu. Přesně tím mě kniha nadchla.
Tak to byla síla. Oceňuji, že děj se posouval nikoli neustálými popisy, ale dialogy, což mi vyhovuje mnohonásobně víc. Posledních cca sto stránek bylo tak nabitých akcí i emocemi, že si je budu pamatovat ještě hodně dlouho. Když si navíc člověk uvědomí, že jde o reálnou hrozbu, žádnou šílenou teorii a autorskou nadsázku, je zážitek z přečtení knihy tím silnější. A hrůzu nahánějící. Jednu hvězdičku strhávám za to z mého pohledu až moc přehnané amerikanství a (ne)víru v Boha, to moc nemusím. Na druhou stranu chápu, že oni takoví opravdu jsou - a možná by jim to nakonec opravdu zachránilo život, alespoň některým, kdyby se nedejbože to, co je v knize popsáno, skutečně stalo.
Dočetl jsem tuto knihu jedním dechem na dovolené. Doufám, že to je jen fikce a nikdy to nebude skutečnost.
Výborný příběh, který nemusí být jen fikce. Autor bez příkras popisuje to, co se může stát, pokud v dnešní rozmazlené společnosti, kdy jsme zvyklí opravdu jenom zmáčknout knoflík a máme světlo, teplo, nebo vodu, přestane fungovat elektřina. Poukazuje na to, jak jsou naše kulturní potřeby v takovém momentě bezvýznamné a dlouho pěstěné humanistické hodnoty se rozpadají spolu s celou integritou společnosti. Americký patriotismus mi sice trochu hýbal žlučí, ale to jsem byla ochotná překousnout.
Není to zrovna četba, která by vás dobře naladila, ale zřejmě celkem dobře popisuje, co by se v takové situaci dělo. Jediné co bych si odpustil je Fortschenuv americký patriotismus.
Kniha moc pěkná. Až z ní při čtení mrazí, jak je to jednoduché a možné. Neúplný počet hvězd dávám, za časté používání spojení - "Jsme přece Američané" a nacionální hlášky. Jinak super.
Mann
Výborná kniha, není co dodat. Skvělý nástin toho, co s přehledem může nastat i s tím, co nastane záhy poté.
Vtip, který knihu krásně shrnuje:
Povídají si Google, Facebook, Wikipedie, internet a elektřina.
Google říká: "Já všechno najdu!!!"
Facebook: "Já všechny znám!!!"
Wikipedie: "Já všechno vím!!!"
Internet: "Kdyby nebylo mě, tak tu nejste!!!"
Elektřina: "Tak se zase všichni uklidníme..."
Naše město by se za mládí mých prarodičů zvládlo uživit samo. Teď je jsou ale místní obyvatelé závislí na tom, co se vypěstuje tam, vyrobí se tamhle a doveze se semhle do obchodu.
Tato kniha vás jednoduše přinutí přemýšlet, jak byste jednali, kdyby takováto situace skutečně nastala. Je to děsivé, protože tohle by se skutečně stát mohlo a my zdaleka nejsme připravení, protože v zájmu pohodlí a civilizovanosti jsme během několika let zapomněli jak skutečně na tomhle světě přežít.
Začátek této knihy je poněkud pomalejší, ale pak kniha nabere takový spád, že jsem se vůbec nemohla od čtení odtrhnout, jak mne vyprávění vtáhlo do sebe. Román je čtivý, napínavý a hlavně velmi realisticky napsaný. Námětově je to rozhodně zajímavé a vlastně i docela děsivě reálné – představa, že by se něco podobného mohlo odehrát i v reálu, je celkem mrazivá a strašidelná. Nicméně zpět ke knize – kniha je skvěle napsaná, napínavá, detailně propracovaná a já si ji naprosto užila.
Při čtení jsem si také vzpomněla na romány Tma a Tma 2.0 od Ondřeje Neffa, které jsou na stejné téma. Takže kdo jste nečetl a zajímá-li vás tato tématika, rozhodně je také doporučuju, stejně jako Vteřinu poté!
Myslím, že po dočtení této knihy si každý začne ještě trošku více vážit života..
V podstatě tento příběh nelze dost dobře popsat a vystihnout. Neskutečně mrazivý a děsivě reálný.
Prosím, ať se toto nikdy nestane...
Knihu doporučuji, ale počítejte, že Vám možná změní pohled na svět. Mistrovské dílo. A doufejme, že ne naše budoucnost..
"Podstatná otázka není, jestli se to stane, ale kdy se to stane."
Rozhodně zajímavé téma, už proto, že není nereálné. Ze začátku mě kniha bavila hodně, ale poté se děj vlekl a začal být docela nezáživný, škoda.
Dobrá kniha. Námět je téměř neuvěřitelný, ale po jejím přečtení už o tom ani trochu nepochybuji. Kniha nám dává důvod,abychom byli rádi za to co máme. Nemohla jsem se odtrhnout od čtení. Rozhodně doporučuji! :-)
Zajímavá knížka, která mi byla doporučena a jsem za to opravdu ráda. V podstatě hrozně děsivé čtení, protože se nám, "moderní" civilizaci, toto může přihodit během jedné vteřiny a můžeme skončit úplně stejně jako hrdinové knihy. V dnešní přetechnizované době už si člověk nedokáže představit den bez moderních přístrojů, den bez elektřiny, bez tekoucí vody.. Ano, možná si to chvíli dokážeme představit, z toho důvodu se dnes jezdí do přírody, do kempů, ale i tam stále využíváme výdobytky moderní civilizace ať už v podobě sbalené elektřiny v krabičce, či sprchy v kempu. Nejvíce však děsivé mně přišlo, což jsem si defacto neuvědomovala, že lidé beroucí léky budou okamžitě po dobrání zásob umírat. Dnes lidé berou léky na každý prd a nejsou vůbec imunní, na vše si vezmou nějakou pilulku, místo toho, aby se třeba snažili eliminovat ty příčiny. Chápu, že spoustu nemocí nelze řešit jinak než medikamenty, ale všechny nemoci mají příčinu v našem špatném životním stylu.
Tuto knihu opravdu doporučuji všem k přečtení a zamyšlení, jak jednoho dne můžeme z minuty na minutu skončit. Děsivé čtení.
Doufám, že tu knížku někdo nevezme jako návod. Amerika má alespoň své atomové deštníky, ale co Evropa?
Knížka je velmi čtivě napsaná. Postavy jsou sympatické, i když je to rozdělené na hlavního hrdinu, dojemné oběti a anonymní dav. Americký patos mi taky lezl na nervy, ale nebylo to tak strašné, jak to líčí jiné komentáře. Přece jenom v USA se vlastenectví pěstuje více než jsme tu schopni pochopit. Víc mi vadilo, že celá post-katastrofická zápletka byla vedená jako vojenská kampaň z pozice generála. Dopředu byly známy všechny problémy i s časovým harmonogramem. Byly spočítány ztráty. Bylo jisté, že cukrovkářská dcera buď zemře nebo bude na poslední chvíli zachráněna. Pak se jelo více méně podle osnovy bez vážnějších výkyvů.
Pár zamyšlení na závěr:
- Pokud autor předvídá po ztrátě elektřiny 80% úmrtí, je jasné, že lidi je prostě hodně. Politici nejspíš předpokládají, že oni se při globální katastrofě zachrání a s vytříděným zbytkem začnou znovu.
- Kanibalismus je v knize velké tabu, ale psa stejně snědli. Je opravdu morálnější nechat lidi pochcípat než okusit lidské maso?
- Ve skoro každém postapo se někam putuje. Nepřežilo by víc lidí, kdyby se vydali do těch zemědělských oblastí?
Uf...tak tohle... Ještě teď mě s pár části knihy mrazí v zádech.. Ta představa že tohke se může klidně stát i nám je opravdu mrazivá...líbilo se mi to..ale musím říct,že u pár kapitol jsem cumela a i jsem jednu část obrecela..
Taková ta knížka, která hned po první kapitole vzbuzuje silný pocit náhlé úzkosti, takže začnete přemýšlet, kde máte papírové sáčky, abyste do nich mohli dýchat. Je to čtivé, hrozné ve své reálnosti a hodnotím to takhle, ačkoli jsem Vteřinu poté nedočetla jenom proto, že na to zkrátka nemám. Autor píše čtivě, i když to s tím americkým nabubřelým patriotismem a velikášstvím přehání, ale já to dokončit nedokážu.
Štítky knihy
boj o přežití apokalypsa mezilidské vztahy blackout, výpadek proudu EMP - elektromagnetický pulz postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
| 2012 |  Vteřinu poté |
| 1998 |  1945 |
| 2018 | Rok poté |
| 2003 | Čestný nepřítel |
| 1996 | Aréna |
Americká verze příběhu na téma co by bylo,kdyby přestala fungovat elektřina. Celkem slušný příběh. Kniha určitě stojí za přečtení, ale už jsem na tohle téma četl lepší (a temnější), např. Tma od O. Neffa nebo Blackout od J. Kovanice, i když musím říct, že tato verze je asi reálnější. Trochu mi vadilo to neustále zdůrazňované americké vlastenectví. Kdyby se autor pořád neoháněl americkou vlajkou, tak bych uvažoval o udělení pěti hvězdiček.