Vůně deště
Lenka Lanczová
Třeťačka Pavla žije společně s rozvedenou maminkou ve starém klidném bytě v centru města, studuje na zdravotním lyceu, věnuje se svým koníčkům, má fajn kamarádky i pár dobrých přátel a na starosti pouze to, kam jít o víkendu zapařit či kde sehnat prima kluka, do kterého by se mohla zamilovat, aby kámoškám a jejich klukům nedělala křena. Velkou naději skýtá David, slibně se rozvíjející známost přes Internet, se kterým se prozatím osobně nesešla. Ve chvíli, kdy se máma rozhodne vyřešit bytový problém přestěhováním ke svému příteli, vdovci se čtyřmi dětmi, je po klidu a vše vzhůru nohama. Pavla rázem není jedináček a její noví potenciální sourozenci dělají vše pro to, aby jim bydlení ve Vesně, vile na samotě za městem, co nejvíc znepříjemnili. A aby všeho nebylo málo, objeví se kluk, který by mohl být tím pravým, kdyby..... celý text
Přidat komentář
Hodně dobrá knížka, reálný děj, dovedu si podle ní představit slušný film. Za mě velká spokojenost. :-)
Tak jako každá kniha od Lenky, pěkna, vtipná , oddechovka a sladký příběh lásky.
Úžasná kniha. Moc se mi líbila. Jedna z nejpovedenějších posledních lanczovek.
Tuhle knížku jsem četla, když jsem byla mladší a moc se mi líbila. Půjčila jsem si ji tedy znovu, ale tentokrát mi to přišlo jako takový průměr.
Pěkný a poučný příběh o dívce Pavle, která se dostane vlastní naivitou do průšvihu a zároveň díky stěhování k matčinu příteli získá víc než prima kamaráda...
Jedna z mých třech nejoblíbenějších lanczovek, kterou jsem přečetla již vícekrát. Příběh je odlišný od ostatních a lehce se pamatuje, nesplývá mi s jinými autorčinými knihami. Chování tety Marty mi přišlo drobet nepřiměřené až knižně přehnané, ale není to nic, co by snížilo celkový dojem.
Jedna z mých nejoblíbenějších, hlavně pestrostí příběhu. Pavla tu neřeší jen lásku, ale i rodinnou situaci, maléry ve škole, starosti v oblasti citové – a především jeden velký průšvih, do kterého se dostala svou neopatrností. Knížka je plná jedinečných postav, drobných příhod z domova i ze školy a především spousty skvělých hlášek. Taky mám kolikrát chuť napsat si na čelo idiot, to aby každý hned věděl, s kým má tu čest!
Bohužel, tohle nebylo dobré. Nelíbilo, nebavilo. Už jsem myslela, že to ani nedočtu.
Pavla byla vyloženě blbá, naivní a nesympatická. V 17 by už snad měla mít rozum, boha, s tím ,,Davidem" to bylo jasný už od začátku! Jako jasně, chápu, co tím autorka chtěla říct, ale....Navíc jsem nechápala, že jí nedošlo dřív, kdo za tím stojí, když to podle mě bylo taky víceméně jasné.
Marian, to byla taky kapitola sama o sobě. Nechápala jsem ho. Byl by docela fajn kdyby...se dokázal rozhodnout dřív.
Lubošova ,,povedená'' rodinka, byla třešinkou na dortu. Hlavně tetinka a Eliška. Že to trvalo, než se Pavlina mamka vzpamatovala. Ale lepší pozdě než nikdy.
To je poprvé, co mě autorka zklamala. Achjo. :-(
Pořád o ní většina zde horuje, tak jsem si chtěla zavzpomínat na mladý časy a zkusit ji
Kniha je ... zvláštní.
Divná.
Odrazuje mě.
Pavla mi nesedí.
Její matka mě štve díky zaslepenosti a plazením se před parchanty svého nového partnera, k němuž se i s Pavlou nakrachnily a teď se diví, že se to puberťákům nelíbí.
Okamžiky hovorů (velmi "chytrých a přínosných", jak už u mladých bývá) kamarádek ve vyučování či posezení v klubíku mě neberou, přeskakuju je.
Trochu mě štve, že "nevlastního bráchu" okamžitě zaujala, on ji taky, a i když se ona ze skrýše dívá na to, jak on ve svým pokoji koná tělesnou aktivitu s holkou, při níž holka křičí rozkoší tak, až to vzruší i Pavlu v té skrýši, přesto se přitahují od první chvíle, ach ano, on chce ji a ona jeho ...
MNĚ TO PROSTĚ NESEDÍ.
Pamatuju si sérii Blíženců nebo Radky, to mi přišlo přínosnější a mluvilo to o závažnějších tématech, než úchylech, co z nány vymámí nahou fotku.
Jako oddechovka super, skvěle se četla a já se od ní odreagovala. Nepatřím do cílové skupiny ale občas neuškodí si přečíst něco pro náctileté.
Krásná knížka pro příjemný relax. Po dlouhé době jsem se zase vrátila ke své oblíbené autorce a nelituji. Příběh se četl samo, několikrát jsem se fakt pobavila, a konec byl kouzelný.
Příjemná knížka se četla skoro sama. Velmi se mi líbil konec knihy s použitím kofolu a vyznáními lásky. Originální nápad.
Lenka Lanczová, díky ní jsem začala mít ráda čtení. Vůně deště je moje nejoblíbenější kniha od této autorky. Hodně jsem se u ní nasmála a vlastně jsem u této knihy poprvé zažila i strach a to v jedné části kdy Pavla slyší divné zvuky které vychází ze zazděných dveří. Je zajímavé vidět, kam až sem se od čtení sladkých románů od Lanczové ve čtení dostala, a vidět čeho jsem se dřív bála, je to teď humorné ale i tak musím tuto knihu hodnotit plným počtem hvězdiček.
Oblíbenkyně mezi knížkami od Lanczové, trapasy hlavní hrdinky mě vždy dostanou do kolen. Navíc se mi líbí zajímavý konec.
Autorovy další knížky
| 2019 |  Těžká noc |
| 2014 | Život na ostro |
| 2013 | Dvakrát dospělá |
| 1997 | Znamení Blíženců |
| 2009 | Pošeptej po větru |
(SPOILER) A mně se to líbilo! Nedá mi to a musím se vyjádřit k některým komentářům..
Přitažené za vlasy mi to tedy nepřišlo, když uvážím, že knížka byla napsaná v době, kdy se, alespoň předpokládám, o bezpečném chování na internetu ještě ve školách zrovna asi nijak moc neučilo, a v jakém rodinném (ne)zázemí Pavla díky tatínkovi prožila jedno z nejcitlivějších období života. Přijde mi přirozené, že toužila po lásce a že byla v obležení u kluků úspěšných kamarádek schopná uvěřit, že by ji David, který si s ní navíc předtím dva měsíce psal dlouhé a hezké maily bez jakéhokoli nátlaku, mohl mít opravdu rád.
Stejně tak jsem neviděla v mamčině chování naivitu, ale pevnou víru v lidi a naději v to, že i ona má po tom všem v životě právo na to, aby se jí konečně splnil její velký sen. A naopak ji obdivuju, že vydržela dát ostatním tolik času na zpracování nové situace a nakonec se i přes zklamání dokázala s elánem posunout dál a začít si konečně zařizovat život po svém. Ať už se to pak vyvíjelo jakkoli.
Za mě jedna z těch povedených lanczovek, která mi v paměti nesplyne s ostatními, navíc se sympatickou nedokonalou hrdinkou:)