Vůně jasmínu
Corina Bomann
Po těžké nehodě svého snoubence, který leží už řadu měsíců v kómatu, hledá nešťastná Melanie útěchu u své prababičky Hanny. Když stará žena pochopí, že si její vnučka nedokáže sama se zoufalou situací poradit, začne jí vyprávět svůj životní příběh a o ranách osudu, kterým musela čelit. Melanie se tak spolu s ní vydává na imaginární cestu do Vietnamu, poté do Berlína dvacátých let a nakonec do Paříže, přičemž si uvědomí, co je v životě a v lásce opravdu důležité.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Knižní klubOriginální název:
Die Jasminschwestern, 2014
více info...
Přidat komentář
Úžasný příběh, který se odehrává ve dvou časových liniích. Jedná v přítomnosti a druhá ve vzpomínkách prababičky hlavní hrdinky. Ta tráví čas u ní a babičky, aby se odreagovala od šoku, neboť její snoubenec je po havárii v kómatu. Příběh nás zavádí do orientálních krajin , postupně i do Evropy, kudy prochází osudy její prababičky.
Moc pěkný, čtivý příběh. Skoro stoletá prababička Hanna vypráví své pravnučce Melanii svůj životní příběh a tím jí pomáhá překonat její těžké období, kdy její snoubenec měl těžkou nehodu a leží v kómatu. Střídá se současnost s minulostí, která začíná ve 20. Letech minulého století v Indočíně, poté v Hamburku a v Berlíně a nakonec v Paříži....
Dvě dějové linky: příběh ze současnosti velmi plytký, bez zápletky a bez vzrušení. Příběh z minulostí, sice silný, ale zoufalý a bez naděje. Knihu jsem nedočetla. Přeskočila jsem na závěr, takže vím, že ani závěr nebyl ničím podmanivý. Kniha Zahrada v měsíčním svitu od stejné autorky mě naprosto nadchla, tato kniha se táhla a byla pro mne i hlavní hrdinky utrpením.
Kniha s více dějovými linkami a přesto poutavá a čtivá. Čtenář se snadno orientuje v dění i postavách. Corina nezklamala.
Začínám mít ve větší oblibě knihy s více dějovými linkami. I v této knize je, že bez minulosti není přítomnost a vždy nastane okamžik , kdy se dostane na povrch.
Jemné a něžné kvítky jasmínu z obálky a jejich pomyslná vůně mě provázela touto knihou, kde minulost byla tou hlavní dějovou linkou.
Módní fotografka Melanie prochází těžkým obdobím, kdy její snoubenec leží v kómatu po autonehodě. Srovnat myšlenky si přijela k babičce Marii a prababičce Hanně, které, aby je rozlišila, říká jemně "grand mére".
Ta, aby jí pomohla, rozhodne se, že nastal čas odvyprávět svůj životní příběh, který dosud přede všemi tajila. Je to velice intenzivní příběh. Jako Vietnamka své dětství prožila v Saigonu, kde našla svou nejlepší přítelkyni. Osud ji zavál do Německa a Francie. Vždy, kdy už si myslela, že prožila to nejhorší, znovu a znovu utíkala dál, než se její život ustálil. Je těžké polemizovat "Kdyby" něco řekla nebo udělala. Měla to prožít a jak řekla své pravnučce, má obrovské štěstí, že je ještě naživu.
Úplně si dovedu představit skoro stoletou krásnou Hannu ve svém rodném vietnamském oblečení, jak se při vyprávění sklání s láskou ke své pravnučce, která se stejnou láskou a úctou vzhlíží ke své "GRAND MÉRE".
Kniha se mi opravdu hodně líbila. Hanna přivítá svoji pravnučku Melanii, která si na její venkovské sídlo přijíždí oddechnout ve stresové situaci, kdy je její snoubenec v kómatu. Útěchu a mnoho životní filosofie nachází v příběhu své prababičky, kterým přenáší Melanii i čtenáře do dalekého exotického Saigonu, ale i do Berlína 20. let 20. století či předválečné Paříže. Příběh silných žen na pozadí skutečných historických událostí je velmi poutavý a nutí člověka zamyslet se nad tím, kolik trápení si dokážeme i třeba přinést sami svými špatnými rozhodnutími. Jako tomu bylo u Hanny nespočetněkrát. V neposlední řadě barvitě vykresluje různé vztahy zejména mezi ženami, mnohdy složitý vztah sestře, matky a dcery, nebo tchýně a snachy a propastí generací prověřený vztah babičky či prababičky k vnučce. Vyprávění má svoji hloubku i barvitost, přitom spád a napínavost, takže za mě mohu určitě doporučit. Jen ženám ovšem:-)
Příběh Hanny byl zajímavý a nelehký, ale celé to bylo takové ufňukané a plné slovní vaty. Spousta nezáživných popisů bez dalšího významu nebo návazností, jen aby se o něčem psalo. Červená knihovna vhodná tak akorát na dovolenou, která vám proprší a nebo když ležíte nemocní v posteli a nemůžete se zabavit ničím jiným.
Vůně jasmínu, je příjemná kniha k dlouhým večerům. Životní příběh Hanny, je čtivý, drsný, láskyplný i plný náhod a zvratů. Hanna je však bojovnice a silná žena a projde všemi těžkými životními zkouškami sice se šrámy na duši, ale se vztyčenou hlavou.
Hezká kniha.
Tato kniha vypráví nádherný, i když také z velké části smutný příběh Hanny, které osud do vínku nadělil hodně trápení, ale také štěstí, které však trvalo jen velice krátce. Autorka před čtenářem otevírá dvě dějové linky, jak už to v jejích knihách bývá obvyklé. Ta současná se týká Melanie a jejího snoubence, který leží po těžké autohavárii v kómatu. A právě jí vypráví prababička Hanna svůj příběh. Ten začíná ve 20. letech minulého století v tehdejší Indočíně a později pokračuje v Německu a posléze i ve Francii. Musím přiznat, že všechno to, co si musela Hanna vytrpět, by asi nejednu ženu zlomilo. Mne tedy určitě. I proto jsem jí samozřejmě z celého srdce přála, aby ji potkalo štěstí. To se opravdu stane, ale bohužel netrvá dlouho, jak už to tak v životě chodívá... Závěr knihy je sice zase trochu smutný, pokud jde o Hannino vyprávění, ale jak se dá očekávat, Melanie snad svoje štěstí opravdu najde ;-).
Autorku mám moc ráda a její styl psaní mi naprosto vyhovuje, proto knihu hodnotím plným počtem. Navíc si to tento krásný příběh opravdu zaslouží ;-). A časem se budu na další setkání s autorkou určitě zase těšit :-).
Velmi zajímavý příběh o tradicích, vzpouře, náhodě, štěstí i bolesti. Osobně bych se obešla bez příběhu Melanie, který mi připadal příliš "tuctový". Úplně by stačilo, kdyby byla pouhou návštěvnicí Hannina domu a posluchačkou prababiččina vypravování.
Byla jsem knihou unešená. Bála jsem se, že neustálé prolínání přítomnosti a minulosti mě bude rušit a zkazí kouzlo příběhu Hannah, ale nebylo to mu tak. Jistěže mě nejvíce zajímal právě příběh nezdolné prababičky Melanii, ale i tak jsem se ráda nořila do přítomnosti a chmur Melanii čekající na svého Roberta. Kniha byla plná překážek, lásky, bolesti, zážitků, snů i nadějí, ale hlavně byla o nezdolnosti a touze žít. Doporučuji!
Kniha s krásným příběhem. Je zvláštní, že nezanechává pocit těžkosti života Hannah, naopak ... když víte, že hlavní hrdinka (pro mne Hannah) tím životem byla naopak zocelena.
Moc pěkné čtení, doporučuji.
Jedna z knih, u které jsem se po přečtení musela zamyslet a strávit ji. Líbila se mi moc.
Moc milé čtení. Od začátku až do konce mne příběh uchvátil. Výborně čtivé a nesentimentální.
(SPOILER) Melaniin snoubenec je po těžké nehodě v kómatu. Když se to stalo, tak řídil Volvo, takže nechápu, jak je to možné. Navíc, protože se to stane hned na začátku knihy, je nám to v podstatě jedno, nemáme k postavě citový vztah. Vlastně celou knihu nám to je jedno, protože aby Melanie přišla na jiné myšlenky, vypraví ji její prababička Hanna svůj životní příběh a zároveň ji dohazuje mladého zahradníka. Jo a ještě srovná do latě Melaninu hroznou budoucí tchyni. Příběh prababičky Hanny je úžasný. Vypraví o dětství ve Vietnamu, o tom jak se dostala do Evropy, o tom co získala, co ztratila a zase našla, aby to mohla opět ztratit a získat něco jiného. Bolestivé a nádherné. Proč tam vůbec byla nějaká Melanie? Naprsto zbytečná dějová linka, nebavila mě.
Štítky knihy
německá literatura Berlín Paříž Vietnam historické romány prolínání minulosti a současnostiAutorovy další knížky
2014 | Motýlí ostrov |
2015 | Zahrada v měsíčním svitu |
2018 | Čas vlčích máků |
2017 | Vůně jasmínu |
2020 | Agnetino dědictví |
Pro mne podmanivé čtení, hezký příběh, měla jsem přečteno za 3 dny. Poselství knihy je neskuhrat nad tím, co život přináší, ale snažit se dané situace nějak zvládnout. Ne vždy se to samozřejmě podaří k naší spokojenosti, ale snaha a vlastní zkušenosti se cení..