Vychováváme děti a rosteme s nimi
Naomi Aldort
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93591/bmid_vychovavame-deti-a-rosteme-s-nimi-4IS-93591.jpg
4
221
221
Kniha respektované americké terapeutky a rodinné poradkyně představuje ucelený koncept výchovy, kde nedominuje ani rodič ani dítě a namísto mentorování, ovládání a manipulace je s dítětem zacházeno s úctou a respektem. Nejen teoreticky, ale i na mnoha příkladech z praxe zjistíme, že svým dětem můžeme důvěřovat a bezpodmínečně je milovat. Pouze se musíme zbavit starých naučených a nefunkčních vzorců chování. Proč je tato kniha výjimečná? láska- vysvětluje, proč ovládání, manipulace a tresty ve výchově nefungují. otevřenost- ukazuje postup, jak se špatných výchovných vzorců zbavit a růst spolu se svými dětmi. porozumění- umožňuje nám, abychom porozuměli dítěti, které pak může naplnit své nejlepší předpoklady. důvěra- dokazuje, že jen děti, které dostaly bezpodmínečnou lásku a důvěru svých rodičů, vyrůstají v sebevědomé lidi, emocionálně odolné a schopné vést své životy samostatně a radostně.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Rodina
Vydáno: 2010 , PráhOriginální název:
Raising our children, raising ourselves, 2005
více info...
Přidat komentář
Nevím, jak hodnotit. Určitě nejde o špatnou a už vůbec ne zbytečnou knihu. Ale já jsem se nějak nepotkal s autorčiným stylem. Přišlo mi to příliš "americké". Stálé opakování několika hlavních myšlenek, k tomu "podivný" překlad (někdy se jména počeští, jindy ne).
Navíc mám dojem, že za těch skoro 20 let od napsání se posunula i společnost, takže dneska je to procento vědomých rodičů větší.
Osobně mě mnohem více oslovilo Magické dítě a Koncept kontinua, které sice nepracují s "klinickými případy" a nemají tedy formu příručky, zato jdou mnohem víc do hloubky a vnímavému čtenáři umožní dojít k vlastním závěrům, které se ale do značné míry budou s Aldortovou shodovat.
Obsahově 4*, forma 3*, takže průměr 3,5*.
A obálka? Děs běs.
Výchovných knih v podobném duchu už jsem četla více, tuhle jsem poslouchala jako audio. Za mě jedna z těch lepších knih na toto téma. Duška, který knihu jako audio načetl, sice moc nemusím, ale poslouchalo se to od něj velmi dobře. Doporučuji všem rodičům. Výchova není o tom formovat dítě, ale formovat hlavně sebe.
Očekávala jsem od knihy mnohem víc. Předně více ukázek autentických rozhovorů a situací.
Některé informace/rady se opakovaly, trochu deja vú během čtení.
Překladatelka knihu v doslovu hodně chválila. No já bych rozhodně nepochválila její překlad. (Hodně otrocký a neosobní.) A tady chyby, kterých se dopustila. (Eh, jak může být na jedné straně ve třech odstavcích použito jedno jméno v jiné podobě - počeštěné nebo originální?! Na samém konci mě "pobavila" školácká chyba: "Tolik my schází, že nejsem jen s tebou.")
Aldortová nastavuje laťku hodně vysoko: "Dítě vyjadřuje své potřeby tím, že něco požaduje. (...) Nádobí počká, dětská duše ne (s. 55)." Začínající rodič amatér si v této knize přečte o rodičích empatických, trpělivých s nervy ze železa (zkrátka super(wo)mani/y). Řada situací a kazuistik může jít proti srsti: představa dítěte jako spolehlivého partnera pro domluvy nebo případ čtyřletého, který stále nosí pleny a rodiče ho v tom podporují. Jako červená nit se celou publikací vede Metoda S.A.L.V.E. podle počátečních písmen slov Separate (oddělení se), Attention (pozornost), Listen (poslech), Validate (uznání), Empower (povzbuzení), které má rodič při interakci s emočním dítětem používat. Některé může až šokovat přístup autorky, který jde proti většinovému proudu i po 16 letech od vydání knihy: "Odřené koleno musíme ošetřit; ale zastavit slzy nebo nářek nemusíme" (s. 107). Ve skrze pozoruhodná kniha, a pokud si odnesete jen třetinu z ní, i tak to stojí za to uvažovat v intencích této knihy o automatických přístupech tak trochu out-of-the-box.
Kniha mě osobně opravdu oslovila a otevřela mi oči. Hodně mi v mnoha ohledech pomohla. Začala jsem ji číst, když byla dcera ještě miminko. A hned jsem mohla vyzkoušet pár rad a opravdu zabraly. Byla hned mnohem spokojenější a obe jsme mnohem lépe pak zvladaly stresove situace na verejnosti. Ikdyz ona je zatim spis hodne dite, tak mi to pomohlo pripravit se do budoucna a ujasnit si, jak budu postupovat dal. Zacinat s touto knihou treba az ve skolnim veku si uz moc nedovedu predstavit, rozhodne to bude tezke pro rodice. Ale cele je to o nich. Z teto knihy mam opravdu wow efekt. Ale necekejte neco, co byste nikdy neslyseli. Jen je to paradne vysvetlene a pochopite to komplexne az po precteni cele knihy. Urcite se k ni budu mnohokrat vracet a listovat v ni. Proto jsem si ji poridila jako klasickou knihu a ne jen audio.
Super je i kapitola o sourozencich a jak se pripravit na dalsi dite! To bylo hodne zajimave.
Kniha me přesvědčila hlavně tím, jak je popsano, jak se dítě cítí, když se přehnaně vše zakazuje a nehledají se žádné kompromisy. Tak jsem se v dětství cítila a pomohlo mi to se vžít do moji dcery a oživit si vzpominky a pocity z dětství a vychovy, ktera frcela za minuleho rezimu.
Kniha se hodně zaměřuje na rodiče. Vyzývá je k tomu, aby analyzovali svoje myšlenky, které jim v situacích s dětmi automaticky naskakují (jako např. v tomto věku už by přece ne/mělo dělat to a to, nikdy se to nenaučí, co když mě nebude poslouchat, co si o mně/něm pomyslí ostatní, nebude mě využívat? apod.).
Autorka popisuje emocionální potřeby dětí a jak je naplnit, konkrétně lásku, svobodu sebevyjádření, samostatnost a moc, emocionální bezpečí, sebevědomí. Každé potřebě věnuje jednu kapitolu. Celá kniha se dá shrnout jako buďte bezpodmínečně milující, laskaví a chovejte se k dítěti tak, jako byste se chovali k dospělému, kterého si vážíte.
Praktické příklady i překlad jsou poněkud kostrbaté. Ale celkově knížku určitě doporučuji. Nečekejte až tak moc konkrétní rady, jde spíš o směr nebo ideál. Nutí k zamyšlení, sebereflexi a motivuje ke změně přístupu.
Namátkově pár citátů:
"Rozlité mléko není výzva ke kritice, ale k pomoci s utíráním."
"Vzdor vyplývá z bezmoci."
"Mnohokrát denně dáváme dětem signál: Nejsi tak důležitý jako něco jiného (telefonní hovor, návštěva, večeře atd.), jsi úplně dole na mém seznamu priorit."
Kniha mě svým způsobem opravdu oslovila a mohu říci, že i nadchla. Byly tam sice některé věci, které mi nepřišly až tak úplně košer, ale to je úlohou každého rodiče - najít si v tom svou vlastní cestu. Některé rozhovory, které by měl rodič vést se svou ratolestí, nebyly také moc použitelné. Člověk s dítětem nemluví jako kniha. Myšlenky a jádra sdělovaného jsou však dobré a často mi v některých záležitostech již pomohly. Dovedu si představit se ke knize opět vrátit, když bude třeba řešit něco konkrétního.
Cítim sa ako kresťan po prečítaní koránu, boli pasáže kde som tušil o čo jej ide, ale zvyšok sa mi z hĺbky duše protiví. Prvý zmätok spôsobilo že audio-verziu tejto knihy číta chlap, chvíľu mi trvalo kým som si uvedomil že rady v tejto knihe chcú byť UNISEX ale vôbec nezohľadňujú rozdielnu úlohu otca, ďalej boli rady ČASOVO PAUŠALIZOVANE, v niektorých príkladoch mi nebolo hneď jasné o ako starom dieťati sa vlastne bavíme.
Ideovo nesúhlasím s myšlienkou, že sme si s deťmi rovní a nie preto, že nenosia domov peniaze, ale preto že nás delí 30 rokov životných skúseností. Schopnosť rozhodnúť sa je úžasná, ak je podoprená vedomosťami a skúsenosťami na základe ktorých sa môžeme rozhodovať, nie čisto intuitívne.
Kniha na mňa pôsobila nekonzistentne, najskôr uviedla niečo so ma zdvihlo zo stoličky (je normálne nosiť v 4 plienky, alebo nevadí že si neuprace, veď si nájde partnera ktorý poupratuje), ale potom toto tvrdenie zmäkčila alebo poprela. Celé mi to nakoniec prišlo ako manipulácia, presvedčiť vás že nie ste dobrý rodič, a potom Vám ponúknuť 50min konzultáciu za 150$, alebo päť dňoví wokrshop za 12 000$ plus cestovné výdaje. Na obe tieto možnosti nepriamo v knihe upozorňuje.
Hej trochu som googlil, matka 3 detí, ktoré nikdy nechodili do školy a ktoré sa dnes živia ako hudobníci o ktorých ste asi nikdy nepočuli. Sám som otec 3 detí, ale bohužiaľ potrebujem aby moje deti chodili do školy/škôlky, neskôr práce kde budú musieť pracovať pod šéfom ktorý asi nebude rešpektovať ich „detskú moc“, našli si partnerov a celkovo žili život uprostred spoločenstva.
Ak by išlo iba o formu, dal by som knihe 4*, ale hodnotím skôr jej prínos pre môj život, i keď musím priznať, že sa stala v poslednej dobe pre mňa tou najdiskutovanejšou.
Kniha, která mě zcela určitě nasměrovala a přehodnotila vztah k synovi, něco se mi díky ní podařilo i lépe pochopit a v následujících situacích i lépe zvládnout, ale myslím, že je třeba si zachovat také i trochu vlastního rozumu, protože osobně nejsem ochotná některé mantinely bourat, viz komentář POTOLU).
Byl to příjemný poslech na cestu do/z práce (protože audiokniha), rozhodně to nebyla ztráta času.
Bohužel jsem knihu nedočetla. Prostě se to nedalo. Jsem těhotná a vyhledávám knihy o výchově, dětech, porodu a mateřství celkově. Tohle se mi ale vůbec netrefilo do vkusu. Čím více knih o výchově čtu, tím více se ujišťuji, že je potřeba řídit se vlastním rozumem a láskou k dítěti. Po této knize si říkám, že to je ta pravá cesta.
Přečteno cca do půlky (naštěstí byla kniha jen půjčená :).
Doporucuji do kazde domacnosti s detma!! Hodne obohacujici knizka. Cloveka obcas navede na spravnou cestu pri jednani s ditetem, hlavne je dulezite resit vse s klidnou hlavou.
Jako nezkušený táta jsem s manželkou nalítl na tento přístup, který mě stál málem duševní zdraví. Přečtěte si ji, abyste věděli, jak taky dost ne. Vemte si z knihy jen opravdu to, co vám sedne. Naopak doporučuji jako protipol knihu Hranice, ta mi vrátila duševní zdraví a radost z rodičovství.
Z knihy mám smíšené pocity...
Pominu překlad, to, že jsem si některé pasáže musela číst několikrát, abych je pochopila, a také neustálé připomínání (aspoň mi to tak přišlo) metody S.A.L.V.E., tak...
Na jednu stranu se mi líbil přístup k dětským emocím, jak s nimi pracovat. Uznávat dítě jako sobě rovnocenného partnera. Sebereflexe mě jako rodiče. Ilustrující příběhy (některé tedy byly těžko uvěřitelné, ale proč ne... ).
Na druhou stranu mi některé rady přijdou bláznivé. Utkvěla mi rada, např. Pokud je dítě ještě malé a má nějakou potřebu, okamžitě přestaňte dělat to, co děláte, a věnujte se dítěti, jinak začne mít pocit, že je bezcenné. Když budeme pořád naplňovat jeho potřeby, začne i ono později pociťovat, že i my máme potřeby... Opravdu? Když se v noci dítě vzbudí a bude si chtít s námi hrát, tak mu máme vyhovět? Když začnu vařit, tak mám nechat připálit večeři? Když mi nebude chtít pomahat, máme se odprostit od obvinujicich pocitů a respektovat to? Já nevím... Uznávám názor, že by někde měla být zlatá střední cesta a dítě by už od začátku mělo také vnímat i potřeby rodiče. Mám obavy, že kdybych jednala tak, jak je popsáno v knize a dítěti bych okamžitě poskytla to, co chce, tak jen asi dělám jen to. A zřejmě bych taky musela mít jen jedno dítě nebo děti, které jsou od sebe věkově hodně daleko. Mám děti od sebe 1 a půl roku, takže bych si asi brzy kopala umírací jámu, abych každému vyhověla...
Každopádně je tam také spousty skvelych myšlenek, takže je třeba knihu nebrat tolik dogmaticky, ale tak nejak kriticky. Tak, aby to i pro rodiče bylo přirozené...
Zajímavá kniha, nové poznatky o dětech, přehledná. Vadilo mi, že se autorka často opakuje, ale děti jsou citlivé, je třeba s nimi zacházet opatrně, v tomto případě je tedy opakování matkou moudrosti.
Vyhlášená knížka, od které jsem čekala asi trochu víc.
Základní myšlenka je jasná - Dítě zde není proto, aby bylo ohodnoceno a odměněno láskou. Každé narozené dítě je plnohodnotné a má nárok na lásku.Cílem není dítě ovládat, ale poskytnout bu bezpečný prostor (psychicky i fyzicky) pro vývoj.
Na můj vkus se to ale omýlá v různých variantách stále dokola. (Mám pocit, že většina podobných výchovných příruček by mohla být třetinová.)
Každá kapitola obsahuje i příklady jednotlivých situací a možná řešení. Nevím, jestli je to překladem, ale dialogy a navrhované věty/otázky zní často nepřirozeně a nereálně.
V současné české společnosti by se spousta navrhovaných postupů nejspíš setkala leda tak s odsouzením. Některým to možná rozíří obzory a donutí se zamyslet nad vlastním dětstvím, chováním a výchovou.
Vychováváme děti a rosteme s nimi
Zajímavý pohled na svět a na výchovu, probraný ze všech stránek. Jen trochu váhám, zda to opravdu funguje všude. Každopádně knihu doporučuji všem rodičům.