Výčitka
Alba De Céspedes
Pochybnosti a hledání náplně života intelektuálů v Itálii šedesátých let 19. století jsou námětem tohoto psychologického románu. Román je psán formou dopisů, ve kterých se hlavní hrdinové zpovídají z pohnutek svého jednání a svěřují se se svými touhami a záměry. Hrdinka i její partner po očistném vnitřním boji opouštějí život plný přetvářky a lží s odvahou začínají nový život. Autorce se daří stupňovat napětí a dramaticky komponovat děj a zároveň hodnověrně zobrazit svéráznou atmosféru líčením prostředí a doby.... celý text
Přidat komentář
Hm, buď jsem nepochopila nebo jsme se s autorkou těžce minuly, ale osudy těchto bohatých, zpovykaných a nepochopitelně jednajících lidí mě nechaly zcela chladnou. Přišlo mi, že se v životě těžce nudí, tak si vymýšlí problémy.
Zajímavá kniha, forma dopisů a deníků taky dobrá, díky tomu bylo dílo vcelku rychle a dobře čtivè, i když je to poměrné náročná kniha. Takový psychologický román, řekla bych. Dlouhé (vnitřní) monology, popisování všech myšlenek, citů, pocitů a pohnutek. Bohužel, někdy to bylo až moc dlouhé a já jsem se v tom trochu pak ztrácela. Děj pěkně stupňovaný, a nakonec nečekaný zvrat (aspoň pro mě). Všechny postavy mi byly svým způsobem sympatické, obyčejní lidé se svými starostmi a radostmi.
Zdálo by se, že má knížka jednoduchý příběh, vlastně kdyby mi někdo řekl obsah, tedy že je to o manželce, která plánuje opustit svého manžela kvůli milenci, a mezitím váhá a hodnotí svůj život a celý ho převrací, asi bych si nechala zajít chuť. Takže bylo jen dobře, že na obalu žádný děj napsaný nebyl, protože bych udělala chybu. Kniha je psána formou korespondence nejprve mezi Isabelou a Francescou. Franceska je velmi silná osobnost, jejíž názory a myšlenkové pochody vás dokážou strhnout, tedy mě určitě. Tuhle postavu jsem si prostě zamilovala. Není divu, že ji Isabela tolik obdivuje a přitom ji dokáže vyvrátit všechny její myšlenky. Kniha má ale víc postav a všechny vyprávějí velmi poetickým jazykem, jenž autorka vlastní. Možná se vám v půlce knihy bude zdát těch názorů a úvah až příliš, zvláště pak když se děj sotva hne z místa, ale při druhém čtení, když už nemáte, kam chvátat, abyste už zvěděli, jak to skončí, ty úvahy prostě musíte ocenit, protože jednoduše stojí za to.
Štítky knihy
nevěra korespondence italská literatura úspěch milostné vztahy romány v dopisech, epistolární rományAutorovy další knížky
| 1984 |  Výčitka |
| 1979 | V noční tmě |
| 1970 | Kočka |
| 1958 |  Předtím a potom |
| 2024 | Zakázaný deník |
Pět hlavních postav v megalomanském dialogu, který je vlastně pěti izolovanými monology, předávanými formou korespondence či deníkových záznamů. Ne každému může tato podoba románu vyhovovat, a zpočátku není jednoduché všechno to vylévání citů a frustrací akceptovat. Je nicméně překvapivé, jak Alba de Céspedes dokáže zaujmout a své čtenáře připoutat k tématům o kterých vypráví. Najednou cítíte spříznění se všemi těmi de facto odtažitými problémy pětice aktérů, které vám zpočátku byly lhostejné. Stojíte jím po boku, přestože jsou vám možná nesympatičtí, nebo nechápete jejich činy a postoje. Citová odtažitost na straně jedné a podivné milostné vzplanutí na straně druhé je v obou případech jakýmsi útěkem od reality, strachem před druhými i sebou samými. I když se to nezdá, pomalu se stupňuje i napětí až k finálovému rozmítání, které sice možná neodpoví na jedinou z otázek, zato nenechá kámen na kameni. Výčitka je čtení tiché, nenápadné, ale zajímavé.