Výdech

09.06.2021

Jak to u povídek bývá, je i tato kniha hodně rozpolcená. Některé z povídek byly zajímavé jiné jsem ani nepochopila, protože byly až příliš vědecké nebo filozofické. Příběh o digientech má dobrý začátek, ale konec vyloženě zpackaný.
Nejvíce mě asi oslovila první "pohádková" povídka.

04.06.2021

Ted Chiang patří k těm autorům, u jejichž knih se budete hodně zamýšlet. A možná si i vypisovat, lepíkovat nebo fotit mnohé pasáže. Jeho sci-fi povídky mají velký přesah do filozofie, často v nich najdete témata víry, lingvistiky a umělé inteligence. Výdech je soubor devíti povídek, při jejichž čtení nespěchejte, nadechujte i vydechujte pomalu...
Všechny jsou skvělé, všechny stojí za to, je v sobě nechat rezonovat. Na mě nejvíc zapůsobila bolestně pravdivá povídka Velké ticho. Pokud hledáte akci, sáhněte po jiné knize. Pokud hledáte klidné, melancholické a skvělé čtení plné emocí, neváhejte.

Po delší době zase něco náročnějšího. Spíš filozofická povídková knížka s mnoha podněty k přemýšlení, kde někdy dokonce chybí samotný děj, popisují se jen něčí úvahy. Víc než konzumní sci-fi nebo cokoli jiného je to neakční „rozebíračka“. Zajímavej je každej text (cestování časem, paralelní světy, otázky kolem naší existence), ale některý mi bavil víc, jiný míň.
Osobně mi víc sedla zpracováním třeba hned první povídka "O kupci a alchymistově bráně", než hůř srozumitelný následující text, který je podaný na můj vkus až moc neosobně a vědecky. To je možná jeho účel, nicméně hůř stravitelný. Z knížky bych mohla citovat nespočet vět, tak alespoň něco třeba hned z té první zmiňované jednodušší povídky, která má šmrnc orientálního kouzla jako by to byl příběh z Pohádek tisíce a jedné noci. Doporučuju k přečtení. Já osobně potřebovala nespěchat, nechávala jsem v sobě doznít.
Průchody bránou do jiných časů (návštěva svého mladšího nebo staršího já) vedou k poznání:
- Nemůžete se vyhnout zkouškám osudu. Co vám Alláh dá, musíte přijmout.
- Minulost a budoucnost nemůžeme změnit, můžeme je jedině lépe poznat. Má cesta do minulosti nic nezměnila, ale to, co jsem se dozvěděl, změnilo všechno, a já pochopil, že to ani nemohlo být jinak. Pokud jsou naše životy příběhy, jež vypráví Alláh, pak jsme jejich posluchači a aktéry zároveň. Tím, co prožijeme, z nich získáváme ponaučení.
- Minulost se tedy nedá vymazat. Můžeme se kát, můžeme vše odčinit a může nám být odpuštěno. To je vše, avšak to stačí.

15.05.2021

doporučuju všem čtenářům, kteří se zajímají o současný stav poznání v oblasti fyziky a umělé inteligence a nevadí jim, když jsou tato témata zpracována beletristicky, s respektovanou dávkou spisovatelské licence; Chiangovy povídky jsou promyšlené, mnohovrstevné, nastiňují celé spektrum aktuálních otázek a nabízejí nečekaná řešení; chtěl bych vědět, jak budou k čtenářům promlouvat za 20, 30, 50 let

08.05.2021

Na autorovi se mi líbí jak uvažuje že zkušenosti do budoucna. Tato kniha není vůbec nereálná, spousty moudrých myšlenek a rozhodně stojí za přečtení

28.04.2021

Sci-fi poviedky s výrazným filozofickým presahom..jednoznačne odporúčam..a veľmi sa mi páči aj prirovnanie k Borgesovi v doslove

26.04.2021

Nedávno jsem tu psal recenzi na Příběhy vašeho života, a to jaksi samo sebou garantovalo, že Výdech bude následovat. A nezklamal.
Těžko říct, zda se tyto krátké vybroušené drahokamy (rozuměj povídky) řadí do žánru sci-fi, ryze filozofického rozjímání, sociologické studie, nebo etické polemiky - pravděpodobně do všeho současně. A to je to, co činí autora výjimečným. Tak jako u PVŽ nemohu prohlásit, že se Výdech četl lehce, právě naopak. K některým povídkám jsem se musel vrátit podruhé, protože jsem je napoprvé nepobral. Věřím tomu, že by Chiangovy povídky mohly vycházet klidně i jednotlivě, jako mnohosetstránkové svazky: prvních 30 stran povídka samotná, dalších 300 stran její rozbor a debata nad tím, co tím vlastně autor myslel, jaké otázky nastolil a kde na ně hledat odpovědi. A to je asi na této tvorbě nejcennější - nutí to člověka přestat jen literaturu konzumovat a začít nad ní přemýšlet. A stejně jako u PVŽ nemohu dostat některé nastolené otázky z hlavy doteď, už mi tam rezonuje další dávka z Výdechu.
Jedna hvězdička v hodnocení chybí. Ne každá z povídek je správně nataktovaná - třeba Životní cyklus softwarových objektů je zbytečně natažený a usurpuje si tak (neprávem) polovinu knihy. Naopak premisa kraťounké Velké ticho by stála za rozpracování, i když sám autor v doslovu vysvětluje, proč a jak text vznikl. Jinak ale nelze než smeknout...

03.04.2021

Skvělé, jak se čtenářské preference a názory na jednu a tu samou knihu liší, opravdu mám radost za každou reakci.
Pravda, některé příběhy mi utkvěly v paměti, ale celek hodnotím jako průměrný. Přikláním se k názoru Aykiru na nejdelší povídku.

02.04.2021

Jedna z nejlepších povídkových knih, jaké jsem v poslední době četl. Vlastně nechápu, jak jsem mohl tohoto autora až do současné doby míjet - ke koupi knihy mne pohnulo, že podle jeho povídky byl natočen film Arrival, který se mi vlastně provedením moc nelíbil, ale ten nápad mne nadchl. A taková je většina zdejších povídek. Ty se řadí do žánru, který jsem si sám pro sebe nazval "co kdyby". Každá povídka plyne z premisy, že došlo k nějakému vynálezu nebo události, a autor rozvíjí, co by něco takového udělalo s člověkem nebo společností.

V povídce "O kupci a alchymistově bráně" je to vynález časové brány v prostředí islámské Tisíci a jedné noci. Úzkost je závrať ze svobody se zabývá vynálezem prismatu, které umožňuje po omezenou dobu nahlížet do paralelních realit. Životní cyklus softwarových objektů debatuje práva organismu, žijících uvnitř počítače. Daceyho patentní automatická chůva řeší otázku, zda dítě může vyrůstat bez mateřské lásky.

Zajímavý byl i závěrečný komentář autora k jednotlivým povidkám, kde se čtenář dozví, jaké dílo či přednáška ho k danému námětu inspirovaly.

Zkrátka a dobře, nutně si potřebuji sehnat vše, co Ted Chiang kdy napsal. 100%

30.03.2021

Ani po přečtení autorova medailonku, vám asi nedokážu říct, čím je Ted Chiang pro sci-fi, ale můžu vám říct, čím je pro mě. Úplně jednoduše autor Výdechu je zajímavý a jedinečný, a to nejen protože pokládá otázky, ale hlavně tím, že na ně odpovídá. Neopomíjí základní filozofické otázky, nebojí se morálních dilemat. Neutíká, nevynáší soudy, nezapomíná na praktickou stránku věci.
Někdy tím příběh spíš trpí, někdy ho to dělá výjimečným. Nečekejte, že vám hlavní hrdinové povídek výrazně přirostou k srdci, protože o to tady svým způsobem nejde. Hlavní je myšlenka, příběh představuje autorovu představu, jak by myšlenka fungovala v běžné praxi.
Asi nejlepší povídkou knihy je pro mě Výdech, který originálním způsobem poetizuje život jedné planety, jejíž existence se odehrává v čase, kdy vesmír "zadržuje dech". Jenže stejně jako člověk ani vesmír nedokáže zadržet dech navěky.
Jak jsem výše naznačila, některé povídky jsou velmi zdařilé, jiné (zvlášť ty kratší) se zdají být jen takovými epizodními příběhy na odlehčení atmosféry. Ani jim ovšem nechybí krásný jazyk a zajímavé myšlenky. Bohužel nejdelší povídka sbírky pro mě, i přes zajímavý námět, byla zklamáním.

25.03.2021

Geniální záležitost. Autor se řadí na úroveň velikánů, jako byli Bradbury, Lem, Asimov ap. Některé části jsou trochu nudnější, ale celé je to úžasně chytré. Povídky, které po přečtení zůstávají nějakou dobu v hlavě a nutí k přemýšlení.

24.03.2021

Z první Chiangovy sbírky jsem byl totálně nadšený, takže jsem samozřejmě už dlouho napjatě přešlapoval a čekal až konečně vyjde Výdech. A pak jsem se dočkal, ale... asi jsem nakonec čekal trochu víc nebo něco trošku jiného. Není to špatná sbírka, jsou tam povídky které mě dokázaly chytit a nepustit, ale nejsou takové zdaleka všechny.
Asi to bude mít každý nějak jinak, za mě ale byly bezkonkurenčně nejlepší Výdech, Pupek světa, O kupci a alchymistově bráně a Pravda faktů, pravda pocitů. Další tři povídky jsou spíš jen takové hříčky (Daceyho patentní automatická chůva, Velké ticho a Co se od nás čeká). A nejdelší kousek celé sbírky, povídka "Životní cyklus softwarových objektů", ten mě bohužel nebavil vůbec.
Když to zkusím celé nějak shrnout, tak je to zajímavá věc, líbila se mi a nelituju že jsem si ji koupil. Té první skupině povídek bych dal klidně plný počet, ty zbývající kousky to ale srazily někam kousek nad tři hvězdy.

19.03.2021

Další sbírka precizně vybroušených diamantů. Některé se mi líbily více jiné méně, ale stále zůstávám velkým fanouškem tohoto autora a stále mě fascinuje způsob, jak dokáže daná témata zpracovat.

07.01.2021

Nie je to úplne márne čítanie, ale mňa táto kniha poviedok nijak neuchvátila. Mnohé myšlienky sú v nej naozaj zaujímavé, ale zrejme mi nesadla forma, ako boli podané. Chýbal mi zážitok z čítania, ak viete, o čom hovorím. Ale určite to môže mať niekto inak. Za mňa priemer.

22.08.2020

Rovnako, ako prvá knižná zbierka, čo poviedka, to jedinečný zážitok.

17.07.2020

Ještě jeden komentář: nakonec jsem si knížku koupila ve slovenštině, a nelituji.
Když to shrnu, mnohem, ale mnohem víc mě bavily dlouhé povídky: na bedně jsou pro mě: Životný cyklus softvérových objektov, Kupec a alchymistova brána a Úzkosť je závrat zo slobody.
Ty krátké mě nebavily, ale zas byly krátké, tak to nezkazilo celkové hodnocení, většinu knihy zabraly ty dlouhé, takže výsledek je jednoznačný: 5*