Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4336
4336
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Velká síla a zároveň velmi dobré čtení. Konečně jsem si přečetla něco od Kateřiny Tučkové a jsem ráda, že takovou autorku máme. Není to oddechové čtení, ale u těchto knih jsem vždy ráda, že se tak nějak 'bezbolestně' dozvím něco o historii. Protože tyhle kapitoly našich dějin se musí pořád uchovávat v paměti, aby se nemohly opakovat.
K této knize nebudu psát ještě úplný komentář, protože se k ní chci okamžitě znovu vrátit a prožít jí ještě jednou, už jen proto, že se odehrává v mém milovaném Brně.
Takže hurá znovu na knížku.
Kateřina Tučková si vždycky vezme do pera nějaké hrozně silné téma. Jak v Žítkovských bohyních, tak tady. Ale v obou případech mi přijde, jak kdyby půlku díla psal někdo jiný. U Gerty je to ještě markantnější. Epické vyprávění a silný příběh se najednou obratem promění v neurčité věty a fakta, postavy začnou být víc ploché a čtenář, dosud sledující osudy z blízka je najednou vyvržen "nad" příběh a sleduje to zpovzdálí bez možnosti opět se do postav žít. Jak jsem zezačátku nemohla přestat číst, tak druhá půlka knihy už mě nebavila a dočetla jsem, protože mě zajímalo rozuzlení.
souhlasím, taky bych zařadila mezi povinnou literaturu. Teda ne povinnou, ale velmi doporučenou. Tohle by měli číst mladí a ne se učit letopočty.
Zařadila bych mezi povinnou literaturu. Abychom si uvědomili, že nic není jen černobílé, že je potřeba dívat se na svět v širších souvislostech. Jako Brňák znám vlastně všechna popisovaná místa a možná i proto mě knížka dost zasáhla. Taky jsem lépe pochopila historii našeho bronxu. Velmi dobře napsaná kniha.
Poslední dobou mám štěstí na kvalitní české knížky. A tahle mě opravdu dostala. Snad mohu říct, že jako celoživotnímu obyvateli Brna s (nevlastním) dědou evidentně německého jméno ještě o kousek víc než jiné čtenáře. Hodně silný příběh, o kterém se pořád nemluví tolik, kolik by mělo... Ale zajímavý je i styl vyprávění...střídání vypravěčů, celkem komplikovaná jazyková skladba. Prostě mě to neskutečně bavilo. Jen si pořád nejsem jistý, jestli byl dobrý nápad natáhnout vyprávění ještě o desítky let po konci války. Ale byla to zase šance, jak vše ideálně doříct. Kdo má rád historické příběhy, tenhle by rozhodně minout neměl.
Strašně smutné. Strašně reálné. Po přečtení jsem se na své rodné město dívala zcela jinýma očima. Z osobních důvodů moje TOP kniha. Čtení bylo pro mne takovým zážitkem, že si ho nechci nechat vzít žádným jiným zpracováním, byť jsem na divadelní představení četla velmi dobré recenze. Příběh si chci uchovat v hlavě tak, jak se mi čtením odvíjel v mé hlavě.
Drsné, nevěděla jsem, že odsun Němců z Brna byl až takový. Ve válce se tyto věci bohužel dějí. Vidět ale po válce fotografie z koncentračních táborů, tak se za svůj národ, být Němkou, hluboce stydím (slabé slovo) a mluvím o 2. světové válce šeptem.
Po dlouhé době se mi dostala do rukou knížka, která byla natolik silná, emotivní a podnětná, že jsem neměla chuť rozečíst nic dalšího, dokud se v tomhle trochu nevykoupu.
Hlavní dějová linka popisuje život Gerty, její život od války přes osvobození, poválečná léta, socialismus, až do její smrti v 90.létech.
Hodně emocí ve mě vyvolávaly kapitoly psané v ich-formě, ve kterých hodnotí Gertu lidé z jejího okolí. Ten tlak okolí a "co si o mě lidi myslí", jak může být odlišný pohled z jiné perspektivy.
Autorka skvěle vystavěla příběh na dobře nastudovaných událostech 20.století, děj plynul vlastně dost rychle, velký důraz byl na národní identitu, podřízenost, stádo, smířlivost, rodinné vazby a pocit domova, zázemí, bezpečí.
Ještě pořád mi to hlavou šrotuje a napadají mě další a další podněty k zamyšlení, o mezilidských vztazích, o vlivu velkých událostí na osobu jedince, o výchově a obětování se druhým.... Bude to ve mně rezonovat ještě dlouho.
Líbil se mi námět, styl i zřejmá zasvěcenost do problematiky. Kniha je napsána neotřele, umí být věcná, neexhibuje, i když fantazie nechybí. Autorka by si nedovolila psát o něčem bez důkladné přípravy, může si dovolit pendlovat mezi historií, politikou i prací na statku a nepůsobit trapně. Pobavily mě i komentáře čtenářů, které autorka knihou namíchla.
skvělá kniha, která člověku poodhalí i druhou stránku věci než jak jsme naučeni ji vnímat, a efekt takových činů na další generace
Velmi silný příběh, mrazí mě, že to byla realita! Velmi čtivě napsané, je to jedna z knih, na kterou se nezapomíná!
Tuhle knížku bych doporučil lidem, kteří zastávají myšlenku, že si Němci odsun(y) zasloužili. Překvapilo mě (vlastně spíš znepokojilo), kolik lidí z okolí se k této myšlence hrdě hlásilo a ještě se na mě koukali jako na blázna, když jsem jim říkal, že nemůžou házet všechny do jednoho pytle. Upřímně, nemám rád spoustu českých autorů, Třeštíkové a Hartlové a Vieweghové mě prostě neberou, proto jsem rád za K. Tučkovou. Tato knížka je napsaná opravdu hezky, čtivě a realisticky, autorka je jaksi nestranná a nechá vás, abyste určili, jestli s osudem Gerty souhlasíte nebo jestli vám jí je líto. Nebylo vůbec jednoduché knížku přečíst - to rozhodně ne, byly chvíle, kdy byla opravdu odporná (a nyní nemyslím stylisticky či literárně), ale tato část historie pěkná nebyla. Vím aspoň sám za sebe, že knížku už nikdy neotevřu, ale vřele ji doporučuju dál.
Mráz mi běhal po zádech, když jsem to četl. Poutavě popsané některé osudy lidí, kteří chtěli jen klidně žít.
V polovině jsem myslela, že knihu odložím začala být dost nudná a tak nějak se to táhlo bez cíle. Jsem ráda, že na konci bylo aspoň ukončení co se s kým tak nějak stalo.
Knížka mě naprosto šokovala, četla jsem ji jedním dechem a často s pusou dokořán. Nic jsem o této tématice nevěděla, když se mluvilo o Benešových dekretech, přišlo mi to jako něco z dějepisu a proč bychom jako měli Němce odškodňovat? Za co? Za to, co našim lidem prováděli v koncentráku? Ale není to jednodnoznačné, není to tak černobílé. Byli lidé, kterým se ublížilo bohužel i neprávem, bez soudu, na obou stranách barikády se našly svině, které znásilňovaly nevinné ženy, zabíjely děti, ubližovali starým ...Tohle by měla být součást povinné četby ve školách a nejhorší je, že at se měnil režim jak chtěl, nedočkala se Gerta spravedlnosti :( ...
Jedna hvězda dolů za občas nezáživný zdlouhavý popis některých situací. I když on vlastně celý ten socialismus byl zdlouhavý a nezáživný. Nikdy mě nenapadlo se nad odsunem Němců zamýšlet, považovala jsem to za celkem správnou věc. Tohle je pohled z druhé strany a musím říct, že o tom budu dlouho přemýšlet. Litovala jsem všechny své příbuzné, kteří přežili obě války, aby skončili pod nadvládou Rusů, ale ve světle Gerty se jejich osudy nezdají tak nešťastné. Silný příběh...
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Jsou knížky, které jsou tak silné, že si je pořád pamatuji... a tato mezi ně patří... Téma silné, smutné, citlivé a přesto tolik obohacující. Moc doporučuji!