Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Silný příběh z poválečného období od Brna až k jižním hranicím. Kniha byla pro mne cenným svědectvím poválečného období už jen proto, ze má prababicka pochazela z německé rodiny, bydlela kousek od Brna a u nás se o minulosti nikdy nemluvilo až teď, po přečtení knihy, se snažím dopatrat, jaké osudy zažívala naše rodina v poválečném období. Některé pasáže se me silně dotykaly, při čtení jsem zažívala nespravedlnost, zlobu, nevraživosti, krutost, hloupost. Přesto jako pohlazenim se v knize vyskytovali lidé spravedliví, úspěšní, poctiví, kteří ale doplatili na zavistivce a prospechare.. A já se pořad ptám: proč? Kdy ten zvláštní koloběh života skončí vyšším uvedomenim...
Doba vymknutá z kloubů šílí. A lidé v takové době projeví své charaktery. Není to veselé čtení. Ještěže se najde i taková Zipfelová. Jak bychom se zachovali my?
Četl jsem již podruhé a podruhé mne ta kniha oslovila. Jen znovu uvažuju, zda bylo nutné psát i o incestu, bez něj by to bylo stejně silné... A jako symbol mi to připadalo nefunkční.
Knihu mě zcela pohltila. Pojednává o tématu, o kterém se nemluví, co se dělo po 2. sv. v. a jaký dopad to mělo na lidi, kteří za nic nemohli. Vřele doporučuji.
doslova přečteno jedním dechem, žiji v Brně a spousta (historicky doložených) informací a událostí obsažených v této knize by měli povinně znát všichni Moravané a Češi... v některých částech jsem měl v srdci hrůzu a úzkost...v jiných zase pochopení, naději... je to hrozně zajímavá kniha ikdyž bych ji nedoporučil slabším povahám... ještě si dovolím: "děkuji Vám paní Tučková za Vaši práci, pro mě osobně (a nejen pro mě) má vaše literatura velký význam"
Četl jsem knihu náhodou, dočetla jí přítelkyně, takže jsem využil volného času a docela mě překvapila, nechápu jak jí může někdo kritizovat :( :(
Naprosto úžasné, opravdu jsem nadšená. Od začátku četby jsem se vzhledem k charakteru prózy divila, že text nenapsal autor-muž. Jakkoli sexisticky tato poznámka může znít, není tajemstvím, že autorky většinou uchopí téma druhé světové války jako cosi v podobě smutného individualistickeho příběhu. Tento román poskytl surový, realistický a relativně objektivní pohled nejen na válečné Brno, ale především na období po konci války; dobu, kterou většina vnímá jako plnou štěstí a optimismu. Poslední věta mi doslova vzala dech. Nemusíme Gertu chápat, někdy s ní i nesouhlasit, ale stejně je z ní hrdinka, která 'žila úplně nenaplněný a zbytečný život'.
Páni, tak tahle kniha byla síla ... nečekala jsem, že mě tak zasáhne osud Gerty ... doporučuji ..
Je pravdou, že ve srovnání s problematikou holocaustu se tématu poválečného zadostiučinění ze strany Čechů nevěnuje příliš knih a tato je zpracována skvěle, takové píchnutí do vosího hnízda. Velmi realisticky uchopené, autorka musela nastudovat mnoho informací. Po stylistické stránce mi trochu vadila občasná nepřehlednost, ale obsahově to kvalita příběhu převážila.
Četl jsem ještě dříve, než jsem vstoupil na Databázi knih. Hluboce smekám před mladou autorkou, jak dokonale procítila a opravdově naservírovala atmosféru dramat, kterou nezažila ani ona ani já. Dokonalá knížka. Pro mě lepší než "bohyně". V naší kotlince nebývalý počin.
Silné čtení o části historie, o které chce i dnes jen málokdo slyšet a skoro nikdo vzpomínat. Poválečné hysterie nacionalismu spustily stavidla hrůzy a hanby, které si jen málokdo dokáže představit. Mnoho knih se věnuje obětem německé mašinérie zla. Naštěstí jsou i tací autoři, kteří se nebojí sáhnout do tabuizovaných témat a srozumitelně je přiblížit i dnes. Úžasné čtení, silný příběh.
Silný příběh, který mne donutil vylézt z pod peřiny a jít se procházet nočním Brnem s hlavou plnou myšlenek.
Chci moc poděkovat paní spisovatelce za skvělé podání pocitů a osudů Němců, které se mě samotné jako potomka neodsunutých Němců dotýkají. Tahle kniha mi pomohla zase trochu víc porozumět svým předkům, kteří bohužel již nežijí, aby mi své zážitky sami popsali...
Velice silná kniha, která je o odsunu Němců, ale nejen o něm. Je o mnoha věcech a já jsem tam především prožívala tu bolest, s jakou jsou osudy lidí ničeny soukolími dějin, soukolími systémů a rozhodnutí, která se dějou někde úplně jinde. Sice je o válce již mnoho knih, ale tahle je naše, česká, tohle se dělo za humny, je to bolest naší země. Detailně ukazuje něco, co si člověk jen stěží umí představit, bestialitu člověka k člověku, co se může stát, jak lidé mohou zešílet, jak křehká je slupička naší denní samozřejmosti. A pak přijde socialismus a znova soukolí, znova se vše mění a převrací a pokud člověk nechce nic menšího, než spravedlnost a pravdu, nezadržitelně v systému trpí. Dá se říci, v každém systému, asi. Po dočtení jsem měla pocit, že ani nemůžu vyjít ven, že tam na mě z každého rohu musí koukat nějaká nespravedlnost a utrpení, že šlapu po kostech těch přede mnou. Že svět roste na utrpení jiných. Knihu by měly číst středoškoláci jako povinnou četbu, protože to je koncentrace nejen válečné literatury, ale i studie režimů jako takových a lidské povahy. Podobně intenzivně na mě zapůsobily třeba ještě Trampoty pana Humbla, taktéž geniální kniha, která vás provede různými režimy, i když tedy z jiného újlu pohledu, z toho vítězného. Ale to bych odbíhala. Gerta je bych řekla přes všechny lajky a body stále spíše nedoceněná kniha ve své šířce. Možná kdyby název zněl: Semletí Gerty Schnirch 20. stoletím, bylo by to přesnější. Ale chápu, že přeci jen ten brněnský odsun je v knize klíčový. Děkuji zkrátka za tuto knihu, Kateřino...
Nádherně napsaná kniha, s dokonalým vykreslením snad všech typů lidských povah. Běžně čtu knihy s válečným tématem nerada, ale tedy jsem se nemohla odtrhnout. Kapitoly psané z pohledu různých osob knihu ozvláštnily a pak si samozřejmě přidalo i to, že velká část se odehrávala v Brně, kde jsem nějakou dobu žila, takže jsem si dokázala představit, kde se zrovna děj odehrává.
Velice zajímavá kniha. Vždy mě jako rodilého Brňáka zajímaly otázky, co se stalo a kde jsou tito brněnští Němci. Jsem sice mnohem mladšího ročníku, ale z doslechu jsem věděl, že byli hromadně všichni transportováni. Ale to za jakých podmínek, jsem opravdu netušil. Tato skvělá sonda do válečného i povaléčného Brna včetně brněnských staveb a míst, které již neexistují, příp. byly zcela jinak upraveny, mi moje otazky zodpověděla. I když vím, že Gerta je čistě fiktivní osoba, vyprávění o ní je dost uvěřitelné. Autorka opravdu velmi pečlivě vetkala její příběh do válečné a poválečné doby.
Nevím proč, ale mně ti asimilovaní předváleční Němci tu v Brně nějak teď chybí. Místo nich v těch jejich luxusních domech a činžácích bydlí cikáni, kteří tehdejší těžce vybombardovanou brněskou čtvrť ještě více vybydleli a zdevastovali. Kdoví, jak by to tu teď bylo, nebýt války a následných krutých let. Jestli by se i nadále tito Němci nad českou většinou povyšovali a pohrdali jí.
To, co mě po poslechu této knihy napadlo jako první, jsou slova Josefa Švejka (Jaroslava Haška): "Nikde nikdy nikomu na nějakým nevinným člověku nezáleželo. Maul halten und weiter dienen!"
Knihu jsem poslouchal jako audioknihu výborně načtenou paní Vilmou Cibulkovou a mohu jen doporučit.
--SPOILER--
Docela mě překvapilo, že Barbora (dcera Gerty) nebyla nějak zdegenerovaná, když měla za otce vlastního dědu.
Kateřina Tučková je moje oblíbená autorka, každá její kniha je pečlivě propracovaná, plná historických faktů. Téma velmi citlivé.
Knihu jsem začal číst jednak proto, že dané téma mě zajímá a také proto, že žiju v Brně, takže i místem děje byla pro mě kniha lákavá.
O samotné knize bylo zde napsáno hodně ,takže snad jen několik pocitů/poznámek, které ve mě po přečtení zůstaly:
- každému se s troškou "smůly" může stát, že ho dějiny semelou a on s tím neudělá naprosto nic
- za každým člověkem je nějaký individuální, někdy až neskutečný příběh (v tomto případě spíš prožité zlo). A když občas poznáme někoho, kdo se chová z našeho pohledu divně, nikdy nemůžeme vědět, co a proč ho k tomu vede, co prožil, co ho zformovalo. A dokud to nevíme, neměli bychom ho moc hodnotit nebo odsuzovat. Četl jsem tu komentáře o tom, že Gerta byla ke konci čtenáři už vyloženě protivná. Bez znalosti jejího osudu to platí zcela určitě, ovšem s touto znalostí se asi nelze než nedivit a chápat její chování. Barbora pro změnu znala matku jen jako "ledovou královnu" a tím se jí do značné míry zprotivila. Z vnějšího pohledu by člověk nevěděl, proč tak trochu nesnáší svojí matku, ale se znalostí kontextu a osudů se není co divit. Suma sumárum, ani jedna nedokázala potlačit svojí "historii" a přenést se přes ní (možná Barbora až ve chvíli, kdy matka umírala). Normálně bych napsal něco jako "je potřeba spolu mluvit", ale tady v tom případě je pro mě Gerta přesně ten člověk, u kterého chápu, proč nemluvila.
- jakmile je na nějakou skupinu pohlíženo jen na základě vnějšího znaku (Němec, žid, cikán, na tom nesejde), jsme na nejlepší cestě k obrovskému průseru. Jediná cesta je tedy "neházet do jednoho pytle". Ale všichni víme, jak je to někdy těžké. Snad aspoň s vědomím historie a toho, co se tu odehrávalo (a nejen po válce) se každý dokáže sám sobě a tomuhle (mám pocit, že tak trošku přirozenému) chování ubránit a postavit..
V každém případě tuhle knihu mohu jen doporučit k četbě i lidem (a možná právě a hlavně těm), které dané téma nezajímá z hlediska historie, ale hledají silný příběh.
Dlouho jsem se bála tuhle knížku číst. Naštěstí jsem zjistila, že nebyl důvod a že ikdyž je o krutých skutečnostech naší minulosti, tak je to ale napsané lidsky. Rozhodně je to za 5*
Přijde mi to jak pořad na neděli ve 20:00 na čt1, nenadchne, neurazí, hvězda nahoru za téma, které vybočuje z konvenčního židovského utrpení za 2. světové války.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Smutný příběh čtený jedním dechem. Někdy je opravdu lepší zapomenout nebo vytěsnit minulost, aby život nebyl ...jak píše dcera Gerty..."úplně nenaplněný a zbytečný."