Vyhnání Gerty Schnirch
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29103/bmid_vyhnani-gerty-schnirch-SiS-29103.jpg
4
4357
4357
Noc z 30. na 31. 5. 1945. Gerta Schnirch, matka několikaměsíční dcerky, je jen s osobními věcmi odsunuta společně s ostatními brněnskými Němci směrem na Vídeň. Vyčerpávající pochod skončí v Pohořelicích, kde mnoho vyhnanců podlehne epidemii tyfu a úplavice. Gerta a některé další německé ženy se zachrání při nucených pracích na jižní Moravě, kde setrvají i po ukončení transportů. Po znovuzískání československého občanství se Gerta vrací do Brna, v němž prožívá další bouřlivé události druhé poloviny dvacátého století.... celý text
Přidat komentář
Někdy se člověk bez vlastního přičinění proviní už jen tím, že se narodí do nesprávné doby....krutá kniha s příběhem, při kterém mi bylo prachobyčejně smutno a z jeho poslední věty se mi snad na chvíli i zastavil dech... součást historie naší země, kterou si taky musíme připomínat. Pro mě v krátké době další podnět k zamyšlení (po Krvavých zemích) o historických souvislostech, okolnostech doby a o tom, čeho všeho je člověk schopen a kde se bere všechno to zlo a jak je lehké mu podlehnout a těžké odolat.....
Obdivuji Kateřinu Tučkovou, za mě je to nejlepší současná česká spisovatelka. Nepřestává mě fascinovat svým talentem, inteligencí, vzděláním a odvahou se přes svůj nízký věk pustit do tak těžkých témat.
Dílo krásně napsané, zajímavé, hluboké a opravdové. Měla jsem pocit, že to autorka sama zažila, že to vypráví stará žena. Přečetla jsem za 4 dny.
Co říci k tématu. Nabízí se: zlo plodí zlo, zub za zub, pomsta je sladká, když se kácí les, létají třísky, účel světí prostředky, ale…
Neřešila bych jenom německou otázku. Poselstvím myslím je, že každé zlo a nespravedlivost, plodí zase jen zlo a nespravedlivost. Že nejhorší věci si dělají lidi navzájem. Oproti tomu s úrazem, nemocí, přírodní katastrofou se lze nějak vyrovnat.
Ti, kteří jsou zrovna „na vlně“ a okolnosti jim přejí, neberou ohledy, užívají si výhod, zneužívají situace a profitují. Na oběti nehledí.
Co kdybychom označili komunisty páskou, zabrali jim majetek a poslali je dělat do kravína? Kolikrát jsem slyšela - táta byl u komunistů, ale nikomu nic neudělal, nebo on byl ten hodnej (… ?) Vykládejte to někomu, komu vystěhovali rodiče a zabrali veškerý majetek. Komu rozkradli sousedi, co se dalo, zatímco byl v lágru a jeho žena zavřená a nadopovaná v blázinci. Těm lidem, jejichž rodiče se nedožili ani vlastních vnoučat a děti vychovali v takovém strachu, že pochopíte spisovatelčinu Gertu. A nakonec i Barboru.
Velmi čtivá kniha. Jak je již předem jasné, z děje občas budete naštvaní, zhnusení, vzteklí, ale to vše udělalo z této knihy dobrou knihu!
Těžké téma, těžká četba. Odhodlávala jsem se k ní dlouho, protože to fakt nebylo veselé čtení. I styl psaní paní Tučkové není pro každého, její čeština a stavba vět je krásná. Věřím, že pro někoho mohly být zmatečné chybějící uvozovky v dialozích.
Osobně jsem se občas ztrácela, když skončila kapitola, já jsem čekala rozřešení v další a ejhle, další kapitola byla z pohledu jiné postavy.
Místy vyprávění plynulo velmi rychle, místy bylo zase pomalejší - jako proud řeky. :)
Za mě rozhodně skvělé dílo!
Tak tohle bylo obtížné čtení. Vidět brněnské ulice ve světle tak ne úplně dávné minulosti bylo velmi zvláštní. Vůbec se mi nechtělo znovu nořit do válečného a poválečného světa a prožívat s Gertou její osudy. Bylo to strašně depresivní. Člověk se ale musí zamýšlet, tento příběh není takový, jako přečíst a během další knihy pustit z hlavy. Pořád ve mně zůstává.
Příběh jsem doslova hltala, ale po vlastním odhalení, kdo je otcem dítěte, se mi kniha zdála neskutečně zdlouhavá.
Pro mě velmi hluboký a dojemný příběh. Při vzpomínce na tuhle knihu mi bude ještě dlouho běhat mráz po zádech.
Zajímavý nápad, jak se zas trochu jinou optikou dívat na osody lidí a složitost jejich situace za války i po ní. Líbilo se mi snaha o objektivitu.
Četl jsem už pár knih o válce, ale vždy to byly příběhy českých rodin nebo lidí z koncentračních táborů. Popravdě ani jsem se nepozastavil nad tím, co se stalo s rodinami nacistů nebo obyčejných Němců. Netušil jsem nic o vyhánění, linčování a nucených prácí. Docela rozumím tomu vyhoštění/ vyhnání ze země, ale tak kruté zacházení jsem nečekal. Z dnešního pohledu to odsuzuji, protože nelze vše řešit odplatou a řídit se heslem oko za oko, zub za zub. Jenže když si uvědomím kolik tehdy trpělo lidí a dětí nedivím se, že nálada vůči nim byla taková. Také se ukazuje jak tenkrát někteří nabyly majetky a postavení. Nezáleží na tom, jestli po válce nebo za bolševika. Jedno je jasné, že někteří lidé se s následky těch hrůz nikdy nevyrovnali ať to byl Čech nebo Němec
Kniha se silnym pribehem, zajimave osudy lidi propletenych s historii. Me se kniha libila, ale jednu hvezdicku strhavam za ty chybejici uvozovky prime reci (pouze pomlcky) a uvitala bych lepsi vykresleni hlavni postavy. Obcas jsem se ztracela mezi kapitolami, jelikoz byli vypraveny ruznymi osobami.
Nemohl jsem se do knihy nějak začíst a hned po pár stránkách s ní praštil, ale kvůli vysokému hodnocení jsem se k ní opět vrátil už jenom kvůli tomu, že jsem z Brna a v Perné jsem taky jak doma. Velice zajimavé téma mě po chvíli chytlo až po Pohořelice, ale dál už mě to opět přestávalo nějak bavit ( od pátrání soudruha Karla) ,ačkoliv téma je zajimavé, takže jsem ji nedočetl celou což děsně nesnáším. Ale zkusím se k ní někdy v budoucnu vrátit a snad bych pak i změnil hodnocení. Těžko hodnotit nedočtenou knihu. Žitkovské bohyně se mi líbili mnohem víc. Jinak naprostý souhlas s lachtanem77, tak nějak jsem to chtěl napsat. Trpělo mnoho nevinných lidí jak vystihuje kapitola „Když se kácí les, lítají třísky", ale bohužel mě četba dál už víceméně nudila.
Téma knihy se mně dotýkalo o to více, že pocházím z částečně německé rodiny, kde prababička směla zůstat jen proto, že si vzala Čecha a sám děda uměl lépe německy nežli česky. Příběh by se dal nazvat i "Příběh zmařeného života předválečné generace". Pokud by se mě nějaký středoškolák zeptal na doporučení, co číst, rozhodně bych mu doporučil tuto knihu - Babička od Boženy Němcové je sice povinná četba (jestli ještě něco takového existuje), ale tahle kniha daleko lépe podpoří všeobecný rozhled.
Už se toho napsalo hodně o utrpení židů, o holocaustu a všech těch hrůzách z 2. světové války, ale ještě nikdo se nepokusil o vyobrazení příběhu jako tato autorka. O životě ženy, která byla odsunuta jako Němka, vyvrhel lidstva, jako osoba, která musí zaplatit za hříchy a bolesti způsobené nesmyslnou válkou. Ale byli všichni z nich vinní? Bylo oprávněné je trestat? Nechat je trpět, zacházet s nimi jako se zvířaty? Kniha otvírá toto téma a nabízí se k zamyšlení nad těmito otázkami. Bolestivým doplňkem příběhu je následný komunismus a další příkoří, které se do života hlavní hrdinky připlete a nepřinese jí vysněný klid.
Velice silná kniha. Z Gerty se na pár dní stala má nejlepší kamarádka, obdivovaná a vzhlížená. Díky knize jsem si uvědomila, jakou váhu mají některé naše dnešní starosti. Jen, co se stalo s Karlem? Byl, zmizel, vrátil se a byl odejit. Ale kam? A historie dolehla skoro na všechny, na všechny zúčastněné...
O tom, že Kateřina Tučková psát umí, není pochyb. Ale také není pochyb o tom, že její knihy nejsou pro nenáročné čtenáře, kteří chtějí jen tak vypnout. Když pominu témata, která zpracovává, je její čeština - slovní obraty, zásoba - na velmi vysoké úrovni.
I to je jeden z důvodů, proč se kniha čte trochu obtížněji. Chvíli mi trvalo se opravdu začíst. V Brně jsem byla všehovšudy jednou na hlavním nádraží, takže popis městských částí - navíc s německými názvy - mi dal trochu zabrat.
Navíc Tučková některé scény popisuje jen tak mimochodem, aby obratem detailně vykreslila situace, které život Gerty ovlivnily mnohem méně.
Celkový obraz o situaci v tehdejším Československu však čtenář dostane - otázka, do jaké míry se jedná o realitu a do jaké míry o zkrášlení pro čtenáře. Ke konci se začala knížka trochu rozplouvat a najednou - krom pohledu Gerty - se čtenář díval na situaci z různých pohledů. Kvituji, že nám autorka nezatajila osudy ostatních, ale přiznávám, že jsem se chvílemi ztrácela v tom, kdo zrovna vypravuje.
Kniha by měla bezesporu trochu jiný nádech, kdyby se zabývala jen obdobím několika let po válce. Poslední kapitoly z přelomu tisíciletí se mi do celkové kompozice už moc nehodily.
Mezi negativními komentáři zaznělo například to, že autorka útočí na tehdejší Čechy a snaží se vzbudit lítost s hrdinkou Gertou. Já si to ale nemyslím. Neměla jsem pocit, že by se Tučková nějak snažila o to, aby v nás ony pocity vyvolala. Jen popsala tehdejší dobu očima někoho, kdo byl na té druhé straně.
Vyhnání Gerty Schnirch je kniha, která v sobě spojuje mnoho obtížných a bolestivých témat. Na počátku sledujete rozklad česko-německé rodiny, poté poválečný odsun němců z Brna a vše to završuje období komunismu, které v podstatě "semele" všechny zúčastněné bez rozdílu. To nejhorší, ale přijde nakonec, když Barbora shnuje své pocity a říká, že její matka v podstatě kromě pár let, prožila úplně prázdný život. Z této věty mne doslova zamrazilo, ale současně ji považuji asi za nejdůležitější poselství celé knihy.
Zároveň mne zaujalo i závěrečné období po sametové revoluci, protože si moc dobře vzpomínám na dobu, kdy jsme jako malé děti běhali a křičeli "Praha, Brno, Paříž, Hitler patří za mříž", takže ta kniha se tak trochu, byť okrajově, týkala i naší generace, která si z událostí popsaných v knize už nic nedělala a v podstatě si ani nedovedla představit, čím vším si tento národ prošel. A to byl druhý okamžik, kdy mne doslova přeběhl mráz po zádech.
I přes výše zmíněné, je Vyhnání Gerty Schnirch kniha, která se čte velmi dobře a stránky vám doslova utíkají před očima. Dávám čtyři hvězdy, ale vůbec si nejsem jistý tím, zda toto hodnocení více odraží kvalitu knihy a nebo to, jak na mne tato kniha zapůsobila.
Z této knihy jsem na vážkách. Na jednu stranu autorka píše o stokrát diskutovaném tématu (myslím nyní pozadí války a dalšího politického vývoje), ale na druhou stranu podává svébytný smutný příběh o člověku, kterému tato společnost křivdila. Autorka se pustila do velmi složitého a nevyřešitelného problému, který bude ve společnosti panovat navždy. Jenže kde je pravda? Myslím, že autorka ani odpověď nehledala, ale spíše chtěla ukázat odvrácenou stranu mince.
K autorčině stylu - zpočátku jsem si na něho nemohl zvyknout a do knihy se začíst, ale zhruba od poloviny příběhu jsem se od knihy nemohl odtrhnout.
Velmi silný příběh. Napsaný z jiného úhlu pohledu. Měla jsem z knihy smutný pocit. Bylo mi hrdinky opravdu líto a styděla sem se za to, co udělali Češi po konci války nevinným lidem, kteří za svoji národnost nemohli.Kniha vede k zamyšlení. Já si třeba kladla otázku, čím se ti co se mstili lišili od těch proti komu bojovali, když bez rozmyslu udělali téměř totéž. No prostě velmi dobrá kniha
Kniha popisuje odsun Němců a jejich osudy. Autorka se snaží ve čtenářích probudit soucit s odsunutými ,a překládá nám osud pár žen, samozřejmě nevinných.
Kdo rozpoutá vítr, sklidí bouři a musí počítat i s nevinnými ,kterých je mi opravdu líto ,nesouhlasím s každým násilím spáchaném na civilním obyvatelstvu. Na každé straně se najdou zrůdy, které zneužijí situace ,ale na druhou stranu zločiny Němců na Češích, odsun Čechů v 1938 a březen 1939,židé,vyhlazovací válka na východě ,oběti koncentračních táborů ,Lidice, Ležáky ,brutální výslechy na gestapu ,popravy ,co k smířlivé náladě určitě nevedlo a určitě to prohloubilo ještě vetší nenávist k Němcům. Němci dělali problémy už od roku 1918 ,a snažili se za každou cenu dostat do Německa ,nebo do Rakouska a rok 38 se jim velmi hodil. Radil bych si nejprve prostudovat literaturu let minulých ,než začnete soudit, samozřejmě vrah je vrah a nebudu je omlouvat. Kniha se mi četla velmi špatně.
Všem doporučuji si nejprve přečíst knihu ,,Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938'' a pak suďte.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Brno ženy pro ženy venkov sudetští Němci vysídlení Němců Němci Češi a Němci vyrovnání se s minulostíAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Smutné