Vyhoďme ho z kola ven
Ken Kesey
https://www.databazeknih.cz/img/books/59_/59318/bmid_vyhodme-ho-z-kola-ven-nbi-59318.jpg
5
2972
2972
Když vyšel Keseyho román Vyhoďme ho z kola ven (One Flew Over the Cuckoo's Nest) poprvé, setkal se sice s příznivým ohlasem kritiky, ale velký čtenářský zájem ještě nevzbudil. Ten se dostavil až o několik let později, když se kniha dostala do rukou revoltující vysokoškolské mládeže. V jejím autorovi začal být spatřován styčný bod mezi generací beatniků padesátých let a hippies a román se stal jedním z nejvydávanějších a nejčtenějších děl americké poválečné literatury. Lze říci, že stejně jako se Hellerovi už nikdy nepodařilo překonat stín Hlavy XXII, bude i Kesey vždy spojován jen se svým debutem. Ovšem navzdory tematické odlišnosti spojuje tato dvě slavná díla i cosi hlubšího, skrytého v jejich poselství: jak u Hellera, tak u Keseyho jde o usilovný boj člověka za vnitřní svobodu tváří v tvář nevypočitatelné moci. Příběh "nepohodlného" chovance psychiatrické léčebny, filmovým divákům rovněž známý z oscarové adaptace Miloše Formana, neodkrývá pouze tabuizované téma drastických poměrů v zařízeních pro duševně choré. Ve svižném dějovém tempu, v jazykově neokázalém vyprávění klade otázku po hranicích normality v moderní společnosti a po možnostech a právu jedince žít svůj vlastní, autentický život.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2006 , NLN - Nakladatelství Lidové novinyOriginální název:
One Flew Over the Cuckoo's Nest, 1962
více info...
Přidat komentář
Knížka čtená už po několikáté.Nikdy mně nebude nudit.
A film také stojí za zhlédnutí.
kniha jedním slovem paráda, protože se četla doslova jedním dechem 100x lepší než samotný film od M. Formana. nevím proč, ale kniha je pro mě lepší než film zrovna v tomto případě, Hlavně v knize popis postav a když si člověk představí ty tváře při čtení a pak se podívá na film. je to úplně jiné než v mých představách, ale to je jen můj názor :D Třeba se někomu líbí film i kniha a těch lidí bude třeba víc než těch jako já lepší kniha než film :D
Dopředu řeknu, že jsem film neviděla, maximálně nějaké ukázky, když je dávaly v TV.
Je také pravda, že asi do 1/3 jsem se nějak nemohla začíst, nešlo to, nutila jsem se. Poté se to přehouplo a už se kniha četla téměř sama. Konec jsem čekala, ale i tak to bylo smutné.
Jo, kniha lepší filmu, přestože filmového Nicholsona z hlavy nedostanete - ale to nějak nevadí, zahrál McMuprhyho fakt dobře. Proti filmu nicméně čtenář dostane daleko hlubší postavy v čele jak s hlavním protagonistou a vypravěčem, tak s esenciálními rolemi celého příběhu. Kde ve filmu představuje aparát moci především hlavní sestra, kniha daleko víc odkazuje na mechaniku celého soustrojí kombajnu. Tam, kde filmový Mac evokuje divočáka s jen drobnými zábranami, autor knihy neváhá vpálit do tváře i hromadu jeho velmi negativních vlastností. Kesey nejde po stopách (tak jako třeba Burgess) absolutní obhajoby osobní svobody (byť to celé je v podstatě punk) a východiskem je pro něj spíše náčelník. Skvělá knížka a zajímavá úvaha.
Tohle bylo teda velice povedené!
O filmu jsem ani netušila a kniha se mi asi pár let válí v knihovně. Teď jsem měla po delší době možnost číst o noční, a tak jsem si jí vytáhla a nečekala jsem nic, ani anotaci jsem si nečetla, a možná proto jsem byla tak překvapená.
Kniha se četla fakt dobře, a i když hlavní postava nebyla úplně hlavní postavou, jak jsem si myslela, nechala nás do tohoto ústavu pěkně nahlédnout. Fungování v něm, různé osobnosti, vtipné ale i příliš smutné chvilky tu byly.. ale taky slečna Ratchedová.. páni! To bylo něco.
A ten konec?!
Rozhodně si musím pustit film!
Film je sice geniální, ale kniha je ještě o několik úrovní jinde. Hlavní doménou tohoto díla je totiž právě psychologie postav a ta se dá přeci jen o něco lépe rozehrát právě v knize. Snad jenom McMurphyho jsem si představoval podle knihy naprosto stejně, jako pak ztvárnil Jack Nicholson.
Snad nikdy a nikde jsem nikoho nenáviděl tak moc jako slečnu Ratchedovou v této knize. Není to klasický záporák, ovšem to čisté zlo z ní přímo sálá a ačkoliv McMurphy není žádným svatouškem, v jejím stínu je ukázkovou kladnou postavou. Kniha je dokonalou výpovědí o vnitřním boji za lidskou důstojnost také o tom, že někdy stačí jen trocha snahy, abychom byli schopni otočit svůj život o 180 stupňů. McMurphy sice nezachránil sebe, zachránil ale většinu ostatních pacientů v tomto šíleném ústavu...
Některé filmy, či knihy můžete vidět - číst opakovaně a pokaždé v jejich závěru zůstanete jako opaření. Celkové dílo, myšlenka příběhu vás úplně dostane.
I když se zde jedná o starší literární záležitost..., tak její poselství - varování je nadčasové, ožehavě přítomné...
Ken Kesey, o "zdánlivě prvotních, obyčejných věcech, lidských marnostech a strastech...," psát vskutku uměl.
Knihu mohu doporučit k přečtení.
Nechápu, že mě tato kniha tolik let míjela. Film jsem viděla až po jejím přečtení a asi to bylo dobře, takto jsem mohla dát naplno průchod své představivosti. Filmová slečna Ratchedová nesahá své knižní předloze ani po kotníky a ačkoli Jack Nicholson je samozřejmě fantastický, filmu z mého pohledu chybí geniálně vykreslená psychologie postav a hloubka, kterou má kniha.
Film mám ráda, takže knize nešlo odolat.
Jinak jsou maličkosti, celkový dojem zůstal.
Přiznám se, že první jsem viděla film a teprve potom četla knihu. Film, jako jeden z mála, natočený podle knihy je úžasný hlavně díky Jacku Nicholsonovi. Kniha nám odkrývá to, co se ve filmu těžko zobrazuje - myšlenky.. (To se mimochodem ve filmu povedlo perfektně). Člověk při čtení pořád doufá, že tentokrát dobro zvítězí, i když už to čte poněkolikáté:) Ne vždy platí, že je duch nad hmotou...
Lidská důstojnost, svoboda pohybu i rozhodování o sobě samém je pro nás jaksi samozřejmá věc, které si mnohdy málo vážíme a stačí opravdu málo, aby jsme těchto práv pozbyli. Úchvatný souboj Macka s Velkou sestrou má logické vyústění. O to silnější je velké Náčelníkovo finále, které sestře Ratchedové sebere uspokojující pocit převahy.
Působivé čtení. Určitě to není lehké čtení, ale dost těžké psychologické čtení. Nemůžu říct, že jsem se při čtení bavil, spíš jsem byl fascinován tou hrou, kterou kniha popisuje. Stále hlouběji a hlouběji. Výborně napsané.
Vše důležité zde v komentářích už asi bylo uvedeno. Dodám jen, že moje mamka pracuje v domově pro (již senilní) seniory a její vyprávění, co tam se občas děje, je ještě větší psina než tato kniha z prostředí psychiatrické léčebny.
Děsí mě vězení a různé ústavy, kde se zamyká. Jak málo stačí, abyste se dostali někam, kde vás oberou o rozhodování o sobě samém a o důstojnost. Skvěle se pak čte o tom, že se najdou hrdinové, kteří se vzepřou. Uvěřitelné postavy. Důležitý příběh!
Přiznávám bez mučení, že jsem vůbec netušila, že je to předloha Formanova filmu.
Skvělá kniha a skvělý pan Zavřel. Díky čtenářská výzvo!
(SPOILER) Je zvláštní, že i když jde o známou klasiku, na střední škole nám tohle dílo zatajili. Na beatniky celkově nebylo už před maturitou moc prostoru. Příběh rovnou pohlcuje bez úvodu, vypravěčem je indián, který pobývá v sanatoriu pro choromyslné a předstírá hluchotu. Slyší ale všechno, co nahlas plánuje zákeřná sestra Ratchedová v domnění, že si nemusí dávat pozor na jazyk. Jeho kolega z léčebny McMurphy je takovým vůdcem místní party, nezkrotný protivník kruté zdravotní sestry, která s chutí podsouvá doktorům, že nejúčinnějšími tresty jsou elektrošoky do hlavy, ale pro ty, kdo nejvíc odmlouvají, tady máme pro jejich dobro ještě jeden stupínek navíc, tak je to nejlepší i pro ně samotné. Konec románu je, i v kontrastu se svobodným mejdanem, který si před tím chovanci uspořádají v noci na sesterně, jeden z nejsmutnějších, o jakých se může člověk dočíst. I když podle chování hlavních postav tušíte, že k němu dojde.
Štítky knihy
prvotina zfilmováno psychiatrické léčebny zneužívání zdravotní sestry psychiatrie manipulace (psychologie) lékař a pacient psychický teror boj za svobodu
Autorovy další knížky
| 2010 |  Vyhoďme ho z kola ven |
| 1999 | Tak mě někdy napadá |
| 2003 | Námořníkova píseň |
| 1996 |  Skříňka s démonem |
| 2006 | Zápisky z lochu |
Výborná kniha, kterou byste si neměli nechat ujít. Předně nabízí propracovanější, ale prostě i jiný pohled než neméně povedený film. Je tu víc prostoru na rozbor osudů a vlastností postav a vybudování prostředí. Stále se děj točí kolem R. P. McMurphyho, ale z pohledu náčelníka Bromdena. Ten na sebe čtenáři svoji předstíranou hluchoněmost práskne hned na první stránce, takže může bez problémů fungovat jako vypravěč, a zároveň se nám tak naskýtá pohled do jeho narušené mysli. O co slabší mi přišel úplný úvod, o to dokonalejší je finále.