Výjimečných si važ, nikoho se neboj
Ruben Cavazos
Upřímný, nemilosrdný, nijak nepřikrášlovaný příběh o životě bez zábran - vykládaný bývalým prezidentem jednoho z nejvíce očerňovaných a nepochopených motocyklových klubů v Americe. Když se Ruben Cavazos za úsvitu převlékl, už to nebyl technikem počítačové tomografie v Medical Centru Univerzity jižní Kalifornie (USC). Stal se mužem známým, a v mnoha případech i obávaným, jako Doc, mezinárodní prezident Mongolů, nejrychleji se rozrůstající a pečlivě sledovanou organizací svého druhu ve Spojených státech. Ve skutečnosti jsou Mongolové úzce spjatou skupinou bratrů oddaných svému klubu, svým parťákům Mongolům a své svobodě. Žijí, aby si užívali života, párty a cestovaní na otevřené cestě. A nejvíce ze všeho se dožadují respektu. Když jsou zatlačeni příliš daleko, Mongolové se semknou a zatlačí zpět. Jenom se zeptejte Pekelných andělů, ukrajinské mafie, mexické mafie a vlády Spojených států, kteří všichni zkoušeli, jak moc jsou Mongolové odhodlaní. Ve Výjimečných si važ, nikoho se neboj, je Doc poprvé připravený podělit se o příběhy přetrvávající bitvy Mongolů o přežití a prosperitu navzdory všemu - často i hroznému násilí.... celý text
Literatura naučná Biografie a memoáry
Vydáno: 2012 , Bodyart PressOriginální název:
Honor Few, Fear None: The Life & Times of a Mongol, 2008
více info...
Přidat komentář
OK, dávám za 4, protože mě to celkem bavilo i když na poli téhle literatury to asi není nic až tak převratného a nového pod sluncem a to i co se týče důvěryhodnosti. Proto doporučuji zdravý odstup, než Docovi sežerete všechno i s navijákem. Pokud budeme aplikovat klasický vzorec, že všichni ve vězení jsou podle vlastních slov nevinní, je jasné, že se otázka, čemu všemu věřit, a čemu ne, více než nabízí. A nedělám si iluze, že lidi z jiných klubů by některé Docovy vize nahlíželi úplně jinak. Na druhou stranu - motorky jsou o snech, a sny jsou o tom, čemu chcete věřit. (A Doc argumentuje vždy zatraceně logicky což na důvěryhodnosti přidává.) Takže užívejte. Co si ale ještě neodpustím je rýpnutí do šílené jazykové úrovně české verze. Nevím, jestli hanit překladatelku nebo nakladatelství, že to snad ani nenechalo někoho zkontrolovat, ale ve finále je to jedno. Přiznejme si, že už první věta ze zadní části přebalu "Když se Ruben Cavazos za úsvitu převlékl, už to nebyl technikem...atd." je díky své části za čárkou absolutně mimo češtinářskou mísu. Pokud takovouhle perlu najdete minimálně jednou na každé stránce, tak už to celkem otravuje. Z vlastní zkušenosti vím, že se to při překladu, pokud věty neustále upravujete, může stát, ale pustit to i do finální verze textu? No...
Co se chyb týče, jsem zvyklá, že tyhle typy knih jsou jich plné...nějak jsem si už zvykla..Tahle kniha se dobře četla a je konečně také z jiného pohledu, než obvykle. Čte se dobře, pobaví a myslím, že ani neurazí...názor o pravdivosti je na každém čtenáři. Údajně je to odpověď na Dva roky s Mongoly, a tak se mi to i líbí.