Vykopávka
Max Andersson
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/317004/bmid_vykopavka-Aro-317004.jpg
3
48
48
Komiksový epos začíná vcelku nevinně, hlavní postava jede navštívit rodiče a sourozence. Když však dorazí na místo, kde rodina bydlela, zjistí, že tým podivných archeologů ze země právě vykopává pozůstatky domu. Na rodné hroudě již bylo založeno archeologické muzeum vykopávek, kde se hrdinova rodina stává hlavní atrakcí. Klubko nečekaně očekávaných událostí se začne rozmotávat a oživlá rodina se hrdinovi začne bez okolků vnucovat do života. Objevuje se sundavací penis, mrtvola pod stolem, okna k pornofilním sousedům, pokoutní laťkové sprchy uprostřed restaurace, máma jakožto přemoudřelá siamská dvojčata, stáda násilných stromů… Autor na knize pracoval přes osmnáct let a nechal se inspirovat vlastními zážitky ze snů. Vykopávka nejprve vycházela po kapitolách v autorově seattleském periodiku Death and Candy a ve švédském komiksovém měsíčníku Galago, knižně byla poprvé publikována v roce 2016 ve Stockholmu.... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2016 , LabyrintOriginální název:
Utgrävningen, 2016
více info...
Přidat komentář
Výjevy slepené jako v reálných snech. Velmi bizarních snech. Logiku zde nehledejte.
Je to zvláštní, je to divný. Ale úplně blbý to není. Jednotlivé výjevy jsou kolikrát nápadité, ale jako celek to moc nefunguje. Pixy, Kontejner, Bosenský plackopes, to vše mě od Anderssona oslovilo mnohem víc.
Noční můra vyjádřená jako komiks, proč ne? Tenhle sen bych nechtěla ani za nic. Hnus, odpor, zvrácenost. Výjevy slepené jako v reálných snových světech... Pěkný horror!
Vítejte v té nejhorší noční můře, jmenuji se Max a budu váš průvodce! Už dlouho se mi nestalo, abych při četbě prožívala takhle intenzivní pocit hnusu a odporu, což je asi záměr. A to jsem si myslela, že mně se zdávají hrozné sny...
Zajímavá kresba. Plná snových, děsivých a nepochopitelných výjevů, jako by byla inspirována H. P. Lovecraftem. Možná pro mě až příliš chaotické a nepochopitelné. Na druhou stranu by to ani tak nevadilo, ale nic v knize se mě hluboce nedotklo...
Jak píše anotace, Vykopávka je značně inspirována snovými obrazy a v tomhle ohledu funguje hodně dobře. Holdujete-li tedy příběhům, kde logika nejen že dostává padáka, ale taky přes držku, právě jste našli nového komiksového kamaráda. Ovšem čekáte-li od Maxe Anderssona něco srozumitelného, obávám se, že narazíte. Tvrději než tvrdě.
Ale k ději - no, ten žádný není. Lépe řečeno, je stejně proměnný jako sny samy. Což v praxi znamená, že se ledabyle opouští jedna dějová linie, aby se zvolna mohlo přejít na druhou, která pak přeskočí na třetí, čtvrtou… a tak dál, dokud noční můra prostě neskončí. Jde tedy spíše o sled volných asociací, než plnohodnotný vývoj událostí, a i když je to chvílemi krásně ujeté s občasnými záblesky geniality, stejně často člověk nechápavě kroutí hlavou, když výjevy přesáhnou hranici morální snesitelnosti. Jako celek tak u mě dílko pohořelo, protože pro jeho pochopení jsem příliš příčetný, ale svoje kouzlo bezesporu má. Stejně jako pár skutečně děsivých okamžiků.
Na první pohled nečitelný a chaotický komiks. Hlavně jeho podání, kdy černé barvy je víc než bílé. Ale nakonec docela zajímavý, netradiční, místy vtipný, divný až bizarní, úchylný...já nevím jak to lépe nazvat... Super vzpruha mezi komiksy:)
PS: ještě doporučím tomu, komu se líbilo, přečíst Nezahradu od Vaňka:)
Kniha byla velmi svérázná. Když jsem to začala číst, vybavily se mi hodiny češtiny a definice surrealismu. A tohle dílo je přímo učebnicovou ukázkou. Nemůžu zaujmout stanovisko, zda se mi to líbilo či ne, rozhodně to bylo k zamyšlení, pro studenty psychologie by to byla určitě dobrá "učebnice".
Myslím, že autor nám dal podnět k přemýšlení, co všechno znamenají sny, co vše se v nich odráží, proč v nich vidíme věci pokřivené a v jiné formě? Určitě bych knížku doporučila, nicméně stále netuším, jestli mohu říct, zda se mi líbila.
Oh, co to sakra bylo?! Nebylo to špatný, to rozhodně ne. Akorát, že po přečtení jsem byla špatná pak já. Je to tak divný! Tak zatraceně moc divný až mně samotné z toho bylo zvláštně. A to mám divný věci docela ráda.
Typická kresba Maxe Andersona se ve Vykopávce určitě zapřít nedá. Škoda jen, že se nedostavily jen nějaké nosné nápady, které by kresbu držely pohromadě. Prakticky všechny povídky jdou odnikud nikam a je to veliká škoda. Humoru, ba ani toho černého, se čtenář taky nedočká.
Ponekud bizarni jedinecna zalezitost, nenachazim ted srovnani s jinymi komiksy. Ocenuji vytvarnou stranku, nejspise nejaka obdoba linorytu, muselo to byt strasne pracne. Ale v pribezich jsem se chvilemi ztracel a pribehy samotne se podivne vyvijely, casto do ztracena. Nemuzu doporucit, jedine asi jako raritu.
Komiks byl hodně zajimavý a taky zvláštní......noční můra jak vyšitá ....jednou to přečíst rozhodně stačí :-)
Tak toto až tak nesadlo, sny sú podľa mňa príliš subjektívne aby mali čo ponúknuť druhým ľuďom a keby to tak nebolo, boli by sme všetci spisovatelia...
Výtvarný zážitek jedna báseň. Nicméně i jako po přečtení Pixyho si teď připadám jako použitý a odhozený hadr, brrr.
Pixy a Kontejner mě kdysi moc nezaujaly, ale tohle je teda maso. Nechtěl bych mít fantazii Maxe Andersona, i když jednoznačnou výhodou nočních můr je bezproblémové vstávání do práce :-)
Vykopávka
Komiks vzbuzuje pocit hnusu a zvrácenosti, snové noční můry, lidé bez obličeje, tvární jako plastelína... Ale i náznaky humoru, výborné je okno mezi byty.