Vypravěč
Bohumila Adamová
V příběhu malého Vítka Kříže a jeho bratra Jáchyma se ocitáme na Běstvinách, na místě jako stvořeném pro prastarou legendu, ve které se na konci zámecké zahrady hýbe obrovský kompost. Hluboko pod zemí prý žije červ, kterého je třeba krmit – radostí, strachem, výčitkami svědomí a jednou za čas i něčím živým. Až dědeček odejde, jeden z vnuků bude muset nastoupit na jeho místo a o Běstviny se postarat. Aby se legenda nepřetrhla, bude muset zabít... Co když se však postavy vzepřou vlastnímu vypravěči a odmítnou být součástí jeho hry? A jak vůbec vyzrát na jeho vševědoucnost, která se prohání mezi stromy v podobě větru a ješitně mrská ocasem? Děti běstvinského příběhu jsou dnes dospělé a vracejí se do zahrad odvyprávět poslední kapitoly po svém.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha je pro mladý a neklidný. Trochu moc neklidu, není liž pravda. Zmatky našich mladých let trochu přitažené za vlasy. Introspekce postav řízlé nějakou tou jakoby záhadou. Spekulace. Takhle reálné bytosti neuvažují, a aby se praly s vlastními přízraky? Promiňte mi ten realismus. Každý mladý člověk má svá rozcestí, mohou se mu i dít věci. Ale přeci jen…
Autorka píše dobře. Příběh mě však nechal skoro chladným: taková spekulace!
Sorry… Je to asi móda vyhledávat takové věci. Záhadologie.
Já v ně nevěřím. Mám to za sebou, už řadu let a nikdy jsem nevěřil na iracionálno, které by mělo řídit můj osud. Osud? Co to je? Takže kniha je autorčinou spekulací. Dostal jsem ji od svých dětí a zdolal jsem ji, ale nic mi to nedalo...
Opět decentně bolavý román, vytříbený styl, znepokojující téma. Nemusím přesně rozumět všem souvislostem ani významům a přesto je výsledný pocit z přečteného velkolepý. *****!!!
Moje první knížka od Bolavé a jsem překvapená, jak dobře píše. Příběh je temný, až depresivní, ale propracovaný. Autorka skvěle pracuje s psychologií postav.
Kniha mi svým námětem trochu připomínala To od Stephena Kinga. Stejně jako v předchozích autorčiných románech, i zde jsem byla nadšená vytříbeným jazykem a skvěle poskládanými větami. Děj rychle ubíhal, ale nedokázala jsem přečíst větší množství stránek za den, protože kniha je psaná velmi sugestivně, dost se mě dotýkala, a kdybych přečetla větší porci, cítila bych se zahlcena emočními stavy jednotlivých postav. Někdo zde píše, že nepochopil autorčiny metafory. O to jsem se asi ani nepokoušela, brala jsem knihu jako skvělou sondu do duševního života a dynamiky vztahů postav (na což je autorka opravdu mistr), okořeněnou fantasy prvky.
Jediné, co se mi příliš nelíbilo, tak byl příběh nebo spíše jeho závěr, z něhož jsem měla pocit, jakoby autorce už došel dech.
Kniha je krásná i vizuálně, velmi se mi líbily ilustrace na pevném obalu knihy.
Po autorčině trilogii Do tmy, Ke dnu a Před povodní jsem si myslela, že už vím, co mohu od knih Anny Bolavé očekávat, že mě nic nepřekvapí. Pak jsem otevřela Vypravěče a četla jsem s otevřenou pusou a byla okouzlena.
Běstviny – místo opředené legendou, kde pod zemí žije obrovský červ a je ho potřeba živit. Jeho oblíbené pochoutky jsou výčitky, strach, ale občas i něco živého. O vše se stará dědeček, když však odejde, bude muset na jeho místo nastoupit jeden z jeho vnuků. Je tu však i vypravěč, kterému se bude třeba postavit.
Je to příběh, který se Vám zavrtá do hlavy, sevře Vás a vyvolá úzkost. Je to mysteriózní, a přitom tolik ze života. Osudy lidí a rodin, nelehké mezilidské vztahy. Pohlédneme do nejednoho svědomí. Od první kapitoly jsem četla knihu s otevřenou pusou a běhal mi mráz po zádech.
Při čtení jsem pomalu ani nedýchala, ale nejen samotným příběhem, ale tím, jak autorka píše. Má svůj nezaměnitelný rukopis. To, jak jsou věty poskládané, použitá přirovnání, dokonale vykreslená atmosféra. Pomalu odhalujeme tajemství jednotlivých postav a jejich odhalení přijde vždy v pravý čas. Prostě skvěle napsané. Tentokrát si pohrála i s různými druhy písma, které nám odlišují jednotlivé vypravěče. Je to originální a osobité.
Miluji, když knihy proniknou až na dno mé duše, dokážou probudit emoce, o kterých jindy skoro ani nevím. Někdy mě příběh doslova trhal na kusy. Já mám prostě potřebu se u knížek trápit, vcítit se, prožívat příběh společně s postavami a v tomto příběhu bylo všechno. A někdy i mnohem víc.
Knihy Anny Bolavé jsou pro mě bolavé, ale to je to, co mám v knihách ráda. Jsou jiné, tajemné, ale přesto lidské a rozhodně Vás zasáhnou.
Do tmy a Ke dnu jsou skvělé, Před povodní na mě bylo příliš mystické a Vypravěče jsem nejspíš nepochopila. Kniha ve mě zanechala zmatek, záměr autorky šel mimo mě a je mi to vlastně líto, protože příběh sám o sobě je napsaný čtivě, bohužel jsem se v autorčiných metaforách ztratila.
Jednorožce a duhu jsem od autorky nečekala, ale kdepak jsou sušené vonící bylinky, starý nostalgický sad či rozbouřené vodní živly z minulých knih... kvičící prasata nebo jejich mlčenlivé části těl, hnijící kompost, rozřezaný hlemýžď a podobné obrazy čtenáře provázejí od začátku (který mi tím dal velmi zabrat). Naštěstí se četnost těchto divností sníží, zvýší se však drama ve vztazích, výčitkách, nepochopení. Napsáno je to výborně, co jiného od A. Bolavé čekat, celkově to propojení se společností a myšlenkami i vypravěčem, ale obraz světa je to Bolavý až bolestný.
Nevím, zda jsem si na čtení vybrala ten správný čas a jestli jsem knihu pochopila.
Štítky knihy
tajemství psychologické romány mysteriózní, mystéria Magnesia Litera české romány metafikceAutorovy další knížky
| 2015 |  Do tmy |
| 2017 | Ke dnu |
| 2020 |  Před povodní |
| 2022 | Vypravěč |
| 2013 | Černý rok |
Ač jsem se na knihu velmi těšila, tak mě bohužel zklamala a to tak, že jsem měla opravdu velké potíže jí dočíst do konce, ke konci jsem doslova trpěla :-( Potenciál měla kniha dobrý a dal se podle mého názoru využít daleko lépe, ale sklouzlo to do fantasmagorie, ve které jsem se ztrácela a myslím, že nejen já, ale vypadalo to, že bohužel i sama autorka. Víc to nebudu rozpitvávat, ale méně je někdy více ... Nechci jí ale křivdit... všechny předchozí knihy se mi moc líbily a pyšně sedí v mé knihovně, ale tuto s klidným srdcem pošlu dál... Co se týče použitého jazyka, stavby vět a vůbec vyjadřování, to je u paní Bolavé dost osobité a na velmi vysoké úrovni a stejně tomu tak bylo i u této knihy, proto dávám 3 hvězdičky, přestože se mi obsah knihy nelíbil..