Vyšetřování
Stanisław Lem
Známý polský spisovatel, autor úspěšných scince-fiction, osvědčil své schopnosti i v detektivním žánru. Jeho román se odehrává v Anglii, kde dojde k záhadě: mrtvoly v tamějších márnicích mění do rána polohu a tento úkaz vyvolá paniku. Pracovníci Scotland Yardu stojí před problémem: zasáhl zde mozek maniaka nebo jde o nadpřirozený jev? Pátrání odhalí tajemství.. Přeložil Bořivoj Křemenák.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Fantasy
Vydáno: 1972 , MelantrichOriginální název:
Śledztwo, 1959
více info...
Přidat komentář
Dostala jsem se ke 4. kapitole a odkládám. Polovinu času nestačím sledovat text a příběh mě nezaujal natolik abych se snažila v policejních faktech a analýzách vyznat. Je tam tajemství, které bych chtěla rozluštit, ale nejsem napjatá tolik, abych si to chtěla vychutnat. Hodně to ve mně drhne a taky se nedokážu ztotožnit se záhadou - totiž nevidím na tom zas tak nic velkého.
Ale ta paní domácí, co jezdí na podivném křesílku po parketách, mě rozesmála.
Je tam drobno ironie, která potěší.
Strašně těžko se mi to četlo, musel jsem se místy nutit a dost často jsem byl myšlenkama jinde, což se mi u Lema běžně nestává. Měl jsem pocit, jako by to bylo panoptikum, kdy při každém slově Lem popisoval výrazy tváře, tón hlasu a děj pak vůbec neběžel dopředu a drhl jak zaseklý motor. Když se rozběhl dialog bez tohoto popisování, bylo to celkem lepší, místy skoro napínavé, ale pak to zase spadlo. Jinak celkem dobrý nápad, dobré kulisy, i ten konec to trochu zachránil, ale možná jenom přece platí "ševče, drž se svého kopyta".
Takové… nelemovské. Jestliže do té doby Lem adoroval nové technologie a pokrok, zde udělal krok zpátky a netuším, co ho k tomu vedlo. Samotná kniha má hodně zvláštní strukturu – hodně se věnuje detailům, některé scény jsou zbytečně dlouhé a popisné, jiné příliš krátké. Filozofování na téma „víra ve vědu, víra v pachatele“ oproti víře v zázraky se časem zvrhne v podivné opakování a recyklování, a kniha mi přijde zhruba od půlky zbytečně uměle natahovaná na „celovečerní stopáž“. Protože zde nejsou ani postavy, které by mne jako čtenáře nutily jim fandit, ani atmosféru jarní Anglie se podle mne nepovedlo dobře navodit, nemůžu žel hodnotit líp.
Autorovy další knížky
| 1994 |  Solaris |
| 1977 | Futurologický kongres |
| 1962 | Návrat z hvězd |
| 1981 |  Pánův hlas |
| 1956 | K mrakům Magellanovým |
Za mě to nemělo patu ani hlavu.