Přestaň se bát
Iveta Svobodová
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/487136/mid_prestan-se-bat-nVs-487136.jpg
4
30
30
Vyšetřovatel Luboš Neumann série
< 2. díl >
Tři detektivní novely s vyšetřovatelem Lubošem Neumannem, který se na konci knihy stane provozovatelem penzionu U Tří modřínů. anotace Vyšetřovatel Luboš Neumann se v detektivkách Ivety Svobodové jako policajt narodil a jako policajt v nich už zůstane. Je hlučný, osobitý, nenechá se od případu vyšachovat, dává přednost faktům a logice před dojmy a povrchním míněním. Je to empatický hrdina, dobře komunikuje s lidmi a má kolem sebe spolehlivé přátele — kolegyni Kamilu, patologa Jeníčka, šéfa kriminálky Dittmara, psychiatra Semeráda a k nim patří i Lubošova žena Alena. Kniha obsahuje tři napínavé novely Postavení mimo hru, Přestaň se bát a Stíny minulosti. Zločiny se odehrávají vždy uvnitř nějaké rodiny, i když to zpočátku vypadá, že pachatel přišel odjinud.... celý text
Přidat komentář
Bohužel nedočteno. Mrzí mě to, nechce se mi dávat tak nízké hodnocení tuzemským autorům, ale tohle vypadalo, jako když se žákyně základní školy pokusí napsat detektivku. Kostrbatý sloh, postavy působící nereálně a dialogy jak z jiného světa, takto se snad nemluvilo ani před sto lety. A k samotnému příběhu se ani nemá cenu vyjadřovat. Pravopisné chyby vypovídají leccos i o práci odpovědného redaktora. Jednu hvězdičku dávám za moc hezkou obálku.
Tři detektivní povídky, které mně moc nenadchly. Za prvé je téměř od počátku jasné, kdo je pachatel, takže je tam minimální odhalování pachatel a jeho motivace, a pak mi vyloženě vadil "takový ten ideální, pozitivní svět", ve které se tedy objeví nějaký zločinec, ale jinak se mají všichni rádi, všichni jsou skvělí a pozitivní. Mně to nevtáhlo a postavy mi byly vcelku nesympatické.
Moje první kniha od této autorky a jsem velmi mile překvapena. 3 případy v jedné knize. Hodně čtivé, nemohla jsem se odtrhnout. U vyvrcholení prvního případu jsem byla nervózní jako aktéři příběhu, úplně mě to vtáhlo. A to je pro mě známka dobrého příběhu a skvělého autora. :)
Musím říct, že návrat k Lubošovi byl jako návrat domů. V Podivném přátelství mi ohromně přirostl k srdci. Každý další případ nám přidává nové dílky do skládačky jeho života, protože jak v Přestaň se bát, tak i v předchozí knize, se případy odehrávají v různých obdobích Lubošova života. Potkáváme se s ním jako s mladíkem, mužem v nejlepších letech či důchodcem (s čímž se odmítá smířit). Je to akční muž, který si nenechá nic ujít, je hlučný, je ho všude plno a ne každý ho má úplně v lásce, ale to jsou právě vlastnosti, díky kterým se dokáže čtenářům dostat pod kůži. Lubanovi prostě nejde nefandit. Nejlepší pro mě na celém systému psaní paní Svobodové je to, že ve většině případů figurují jeho známí a rodina, což přidává na napětí a celistvosti.
Stejně je to s jeho kolegyní Kamilou, jejíž život také postupně sledujeme - v této knize se dozvídáme víc o jejím vztahu s manželem, kterého potkala při práci na jednom ze svých úplně prvních případů, seznámíme se také s její dcerkou Andulkou, Lubošovou kmotřenkou.
Okruh přátel a známých se v průběhu všech případů rozrůstá a nabaluje a je to vskutku kouzelné. Ukazuje nám to sílu rodiny a přátelství a také potřebu toho mít někoho, na koho se můžete spolehnout, a o koho se můžete opřít.
Co se týče jednotlivých případů, i tady to pro mě bylo podobně jako u Podivného přátelství - první případ byl sice fajn, ale až tak moc mě nezaujal. Druhý případ začal nabírat na obrátkách a já toužila víc a víc vědět, jak to celé dopadne. A poslední případ...tak tam už se stránky otáčely samy. Mám pocit, jako by paní Iveta schválně nechávala vždy to největší napětí na konec knihy, i když je složena z několika různých případů.
Styl vyprávění je opět velmi osobitý, nicméně už jsem z předchozí knihy věděla, co mám čekat, a tedy mi nepřipadal tak neobvyklý, jako minule. Možná se vám kniha bude zkraje trochu hůř číst, než se zorientujete v tom, kdo zrovna mluví, či kde se daná věc odehrává, po chvíli si však zvyknete a budete si moct tuhle parádní jízdu užít. Nicméně bych však doporučila začít nejprve Podivným přátelstvím, pokud jste ho ještě nečetli, jinak budete možná lehce zmateni z toho, kdo je kdo.
Já rozhodně mohu knihu jen a jen doporučit. Teď už mi zbývá jen pořídit si Misionáře, ve kterém také figuruje Luboš, a nebo čekat, jestli paní Svobodová napíše nějaké další příběhy právě s ním.
V první řadě je velice nešťastné, že pod tímto názvem nyní vyšel triptych starších detektivek autorky, zahrnující i tu pod stejným názvem. Všechny tři byly vydané před skoro deseti či dokonce dvaceti lety, ale autorka ve své poznámce k "novému" vydání tvrdí, že je mírně upravila a propojila (důvod k takovému počinu je nejasný a ve výsledku aspoň pro mne nevhodný). Nečetla jsem žádnou z autorčiných knih, je pro mne zcela neznámou autorkou.
Začala jsem poctivě první novelou Postavení mimo hru z roku 2009 (všechny jsou jen 110-130 stran dlouhé měly by být snadno zvládnutelné, ale...) hned jsem byla dost otrávená: na laskavé majory od policie jsem alergická ze socialistických detektivek, tady to navíc vypadá jako naroubovaná starosvětská detektivka na moderní poměry (hokejista celebrita a rodinný zámek zděděný v restituci...), jakoby autorce bylo dvakrát tolik. Policisti mne štvali od vstupu na scénu, hlavní je navíc kamarád podezřelého a další přibývali bez jakéhokoli úvodu rovnou křestními jmény (Luboš, Pepa aspol.). Celá zápletka, dialogy, všechny postavy i prostředí (byt na Kampě, zámek nejasno kde) mne opravdu štvaly, takže odkládám raději hned a nebudu se trápit dál.
Pozn.: Jedno pozitivum ale u knihy musím vyzvednout - konečně vydavatelé snad pochopili, že čtenář nechce platit za váhu knihy, že chce pohodové čtení, aniž by mu ruce brněly a uvadaly, a že i naše lesy si oddechnou, když se na každý výtisk spotřebuje o značné procento méně celulozového materiálu. Kniha o téměř 400 stranách se vešla pod půl kila a i ta obálka vázané knihy (bez obalu) byla taková měkčí než mívají festovní bichle s křídovým papírem současných knih (na půl cesty k flexovazbě a bohatě to stačí, a jde to i bez plastu).
Ovšem důvod k tomuto řešení možná pramení spíš z nedostatku materiálu vůbec, protože na knihu jsem v předprodeji čekala přes dva měsíce - dvakrát bylo její vydání o měsíc posunuto...
Část díla
Autorovy další knížky
| 2020 |  Misionář |
| 2013 | Stíny minulosti |
| 2018 | Podivné přátelství |
| 2022 |  Jako přízrak |
| 2019 | Konec hry |
Přečetla jsem příběh, zdá se mi místy naivní a neuvěřitelný, nicméně se čte rychle, možná je to záměr aby čtenář nic nepitval a vygradovala pointa.Víc nemám co dodat, autorce přeji hodně čtenářů a knihu hodnotím jako oddechovou na letní odpoledne.