Vytěženej kraj
Veronika Bendová
České středohoří, Litvínov, Most, Libkovice, Krušné hory, Ústí nad Labem, Hrob... Dvojice protagonistů hledá filmové lokace v kraji, ze kterého si každý urval, co mohl. Ale někdy přijíždíte hledat pochmurná místa, a potkáte místo toho nečekanou krásu. Stopy v čase, které k vám stále mluví, staré křivdy, staré vzpomínky, starou lásku. Netradiční road movie o tom, že v životě to málokdy chodí jako ve filmu. V hlavní roli severní Čechy.... celý text
Přidat komentář
Příjemné, svižné čtení na jedno odpoledne. Sice trochu schematické, ale na českou kotlinu velmi slušné. Rozhodně stojí za přečtení.
Příjemné překvapení. Kombinace love story a road movie, obojí je proklatě hořké, prohulené a s fleky, že by i Boudník zvracel. Cesta po severních Čechách, od Litvínova po Hrob, hledání krásy v ošklivosti, procházka (či útěk?) po lokacích pro film, jež jsou v reálu bohužel něčím domovem nebo aspoň vzpomínkou, zabředání do krajiny, která probouzí stihomam, zoufalé těkání po ruinách byvších životů, těch zatím stále žitých nebo těch zmizelých... A to všechno s dávkou empatie vůči postavám všeho druhu, včetně těch hlavních, s citem pro pomíjivost, s ironickým odstupem autorky od vlastního filmařského Já (knížka je i průvodce po filmařské a seriálové "seveřině")... Přečteno za den s vědomím, že návrat nutný. Ke knize i krajině.
Autorka má cit pro jazyk a pro dialog, ale vlastně nevím, co chtěla psát. Začíná to velmi zajímavě, jako dekonstrukce módního traumatického severu. Tato pošklebující se linka mě bavila nejvíc. Ale pak se do toho dostala opravdová detektivní zápletka, poněkud naivní milostný příběh, trocha katolické meditace. Některé motivy by mě bavily zvlášť, ale takhle není pořádně rozvinutý žádný z nich. Snad kromě milostného příběhu.
Místy jsem si jen říkal, jestli detektivní zápletka není ironická. To bych dal bod navíc.
Takové knížky se psaly/četly dřív, to byl můj hlavní pocit. Ale v tom dobrém smyslu, jinak je to příběh současný, trochu komorní (jenže tou komorou je zde většinou kabina auta:). Bavil mě námět cestování dvou hledačů filmových lokací, kteří si byli před lety hodně blízcí. Místy jsem trochu ztrácela pozornost, ale to tak někdy při večerním čtení bývá. Líbilo se mi to (a tak nějak vzdáleně připomínalo Rybí krev od Hájíčka). Hezký komentář má uživatel puml.
Severní Čechy jsou v módě - Pustina, Rapl, o Mostu! autorka nejspíš při psaní ještě ani nevěděla... ale velice elegantně a vtipně se s tímhle fenoménem v knize vypořádala, takže ji těžko může někdo nařknout, že jen sleduje módní vlnu. Ke kraji má evidentně vztah a dokáže ho do knihy promítnout. Vypráví přirozeným, uvěřitelným způsobem, v příběhu nechybí napětí. Po dlouhé době jsem měla při četbě pocit, že si autor na nic nehraje, neexhibuje, má potřebu něco sdělit. Bod dolů za trochu banální milostný příběh, bez kterého bych se asi obešla, bod nahoru za připomenutí mého miláčka Jana Procházky a jeho (a Kachyňova) filmu Závrať, který se odehrává na Moldavě.
Pokud mate radi (auto)putování po zamlžených Severních čechách a Českém středohoří a životy lidí, nechte se provest s Hugem a Irou, hledači filmových lokací.. Jinak autorka knihu napsala poté co se jí narodilo neplanovaně páté dítě..
Takový knihy mne baví čist, o lidech o krajině a o životě... Diky Veroniko
Dobré téma, výborné jednotlivé scény, těší mě empatie k postavám, jen je škoda, že to není tažené silnějším příběhem (detektivka s Koryčanem je dobře vypointovaná a uzavřená, ale na mě působila v novele trochu moc nahodile na to, aby mohla strukturovat knihu; milostný příběh to taky nijak zvlášť netáhne). A škoda, že informace o regionu, celkem zajímavé, jsou podávané skoro pořád skrz promluvy Huga, místy se to z novely mění v zápis z exkurze.
Čekal jsem, že v novele bude víc zapracován rozdíl mezi tím, jak to v severních Čechách skutečně vypadá a jak nám to předhazují literatura a seriály, ale tohle téma se po prvních stránkách ztratí a dál kniha razí celkem klasický obraz severních Čech. Tohle by Kleopatru asi nepotěšilo.
Téměř nulový děj, výčty vesnic a míst, v rozhovorech aktérů většinu času jen encyklopedické znalosti nebo vata. Spousta drobných historek, které pro celek nemají žádný smysl. Nějakých hlubších vhledů (např. kostel s pěti babičkama) je tam jen pár. Po povedeném Nonstopu Eufrat zklamání.
Jednoduché a svižné vyprávění ze severu Čech. Místní atmosféra, nálada, lidé a problémy jsou vykresleny perfektně. Je to road trip, který se čte jedním dechem. Trochu mi jen chyběla hlubší zápletka příběhu.
PS: v Podkrušnohoří jsem za svůj život pobyl všeho všudy 1 hodinu. Tahle knížka mě ale určitě nakopnula abych tenhle kraj poznal trochu víc.
Po dleší době dobrá česká próza. Syrová a zároveň i melancholicky něžná. Bendová přesně a výstižně vystihla onu vytěženost a to jak doslovnou (hnědouhelné doly) tak kulturní, ale i osobní vytěženost obou protagonistů. Užil jsem si četbu o to víc, že mnoho z těch míst znám a i ty odkazy na různé filmaře a v té době chystané projekty (Zachariáš a Pustina, Sedláček a Sever) mi nebyly neznámé. Ale možná že to, co u mě znamenalo spíše pozitivum, může být u mnohých vnímáno jako negativum, což je škoda, protože téhle knížce bych hodně přál aby nezapadla. Líbil se mi i ten lehký katolický podtón a odkaz, nebo spíš náznak autorů jako Čep nebo Deml. Ale hlavně je to výborný příběh o dvou ztracených lidech, co k sobě skrze tu "zmrzačenou" ale něčím magickou krajinu hledají cestu zpět. Doporučuji.
Štítky knihy
česká literatura severní Čechy Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2019 | Vytěženej kraj |
2012 | Nonstop Eufrat |
2024 | Konec sezóny na koupališti Úštěk |
Útlý román lze přečíst za několik málo hodin.Dva příběhy-příběh vztahu
a příběh krajiny.Lépe vychází kupodivu ten první.Hlubší vhled do krajiny,
zachycení její duše,vyjímečnosti,se daří jen občas,i když je zřejmé,že má
autorka severní Čechy ráda.Každopádně jde ale o dobrou literaturu a
jestli zažijí Ira a Hugo něco zajímavého i na Šumavě,rád si to přečtu.