Vytěženej kraj
Veronika Bendová
České středohoří, Litvínov, Most, Libkovice, Krušné hory, Ústí nad Labem, Hrob... Dvojice protagonistů hledá filmové lokace v kraji, ze kterého si každý urval, co mohl. Ale někdy přijíždíte hledat pochmurná místa, a potkáte místo toho nečekanou krásu. Stopy v čase, které k vám stále mluví, staré křivdy, staré vzpomínky, starou lásku. Netradiční road movie o tom, že v životě to málokdy chodí jako ve filmu. V hlavní roli severní Čechy.... celý text
Přidat komentář
Severní Čechy a jejich atmosféra popsaná v knize skvěle fungovala. Je to opačný konec republiky než ten můj, takže jsem tam byla asi jednou. Místa v knize tedy neznám, ale bavilo mě o nich číst…
Autorka poukáže na mnoho problémů, které se ke kraji vážou, ale žádný víc nerozebírá. Prostě všechny problémy sledujeme za okny auta, stejně jako Hugo a Irena. A vlastně mi to tam ani nechybělo…
Bavil mě autorčin jazyk a obraty a taková jakási lehkost psaní, která byla v kontrastu s ponurou krajinou.
Když se nad tím zamyslím, příběh to nebyl ničím výjimečný…
Ale!
Ta atmosféra, ta mě naprosto pohltila!
Vytěženej kraj tedy za mě milé překvapení.
Možná jsem tu dost ovlivněná svým zážitky, kdy jako studentku v Praze pocházející právě z Chomutova jsem se setkala s podobným pohledem. Možná jsou to i ony klasické pohledy a hledání ponurých míst. Je to krátké, ukazuje to jedno zaujetí jedním krajem ve snaze z něj udělat senzaci, ale zároven to ignorují její aktuální duši. Plusem je samozřejmš i čtivý text. Mohu jen doporučit.
Přesně jak říká název, je to vytěžený. Do atraktivních, ale už mnohokrát umělecky vytěžených kulis zasazený úplně banální děj s naprosto odhadnutelným koncem. Jako PR pro cesty po regionu asi dobrý, jinak těžkej průměr. Nebo dokonce ani ten ne.
Road movie po severních Čechách, které se nebojí bolavých duší.
Narazila jsem na ni náhodou v knihovně a nezalitovala ani na vteřinu. Víc k tomu snad ani není potřeba říct.
Vytěženej kraj je komorním příběhem dvou lidí, kteří se pracovně vydávají na sever Čech hledat příhodné místo pro natáčení nového filmu. A zatímco projíždějí jednotlivé obce a hledají správné lokality, vynořují se vzpomínky, stará láska a nečekaná krása v pochmurných kulisách.
Tato kniha stojí především na postavách, jejich myšlenkách a pocitech, spíše než na spletitém ději. Dějová linie zde není tolik důležitá. Větší důraz se klade na vnitřní svět postav a vztahy mezi nimi. Drsné a neutěšené prostředí vytěžené krajiny pak jakoby dokreslovalo emoční a myšlenkové rozpoložení postav.
Hugo a Irena, dva kolegové a dříve i milenci. I přes nepříjemné zkušenosti z minulosti jako by byli stále naladěni na stejné struně a cítili se propojeni, ač si to občas odmítají přiznat. Ta chemie a pouto mezi nimi je silné, i když občas bolavé.
Byť to tak nemusí zprvu působit, prostředí severních Čech jako by tu bylo třetí hlavní postavou. Čtenář nesleduje totiž jen osudy protagonistů Huga a Ireny, ale i samotná krajina vypráví svůj příběh - skrze pozůstatky lidské činnosti a rozpadající se budovy na straně jedné, rozvíjející se místa na straně druhé.
Jedná se o dost niterný a krásně napsaný text, v němž autorka velmi hezky pracuje s jazykem. Jazykově mi to velmi sedělo a vyhovovalo. Živé a místy pro mne neotřelé obraty tu působily přirozeně a pro mne jaksi osvěžujícím dojmem. Některá slovní spojení byla pro mne vysloveně pohlazením.
Možná se mne kniha nedotkla tolik, jak jsem čekala nebo doufala, každopádně 4 hvězdy z 5 jsou podle mne adekvátní a rozhodně místě. A za sebe mohu doporučit.
Knížka, která byla nominována na Magnesii Literu za rok 2020 v kategorii Próza (nakonec ji nezískala). Jedná se de facto o road movie po severních Čechách, kterou absolvují Hugo a Ira, zaměstnaní u produkční společnosti jako hledači lokací pro televizní seriál a také bývalí partneři, kteří spolu žili před dvanácti lety. Musím říct, že kvůli nominaci na literární cenu jsem čekala trochu "umělečtější" text a mile mě překvapilo, že je to docela "obyčejný" příběh dvou lidí, kteří jezdí po severních Čechách a kromě fotogenických míst objevují i střípky z Hugovy minulosti. Na druhou stranu byl pro mě ten příběh průměrný či lehce nadprůměrný, nic, z čeho bych si sedla na zadek a na co bych dlouho myslela. Autorka ale rozhodně umí psát, a kdyby vydala další knihu, jistě by mě zajímala. Osobní nevýhodou pro mě určitě bylo, že neznám Mostecko a Litvínovsko či Krušné hory, ráda bych si představovala konkrétní místa, o nichž se píše, proto pro mě i to kouzlo možná nebylo takové jako pro někoho, kdo tuto oblast zná.
Já se připojuji k těm, kterým se knížka líbila. A nejenom proto, že bydlím v severních Čechách. Děj hezky plynul, dozvěděla jsem se i několik nových informací, Hugo i Ira byli sympaťáci a držela jsem jim palce, aby došli k happy endu, což se nakonec stalo, takže super. Hvězdičky odebírám za časté používání jmenného přísudku se sponou. V některých odstavcích mě nadměrné používání slovesa být doslova rušilo při čtení: "O kousek výš byl výhled ještě širší, za zákrutem Labe směrem k Lovosicím se černala zřícenina Střekova... Naproti bylo vidět zámeček na Větruši.... Rozhledna byla do druhého patra zarostlá ....".
Ne zcela tradiční román, který ale podle mě zůstal kdesi na půli cesty. Námět je celkem zajímavý, ale postavy neprodělají nijak významný vývoj. Je tady několik nosných motivů - ponurá severočeská krajina, vězení z 50. let, vztah mezi bývalými milenci, ale - chybí tomu jaksi emoce a větší tah na branku.
Roadtrip na papíře. Na ta místa se chci už dlouho podívat. Příběh nijaký, nezajímavý, plochý.
Kdyby to nemělo tak milý konec, bylo by to na 4*. Mám radši, když autor své postavy víc trápí.
Hodnotím 4,5*, trochu mi vadil ten politický podtext, ale vlastně to tam patřilo.. Tam odkud pocházím to máme na Šumavu kousek, ale v posledních letech nás to táhne čím dál víc do Krušných hor a bavilo mě spolu s ústřední dvojicí sednout do auta (v mém případě teď k mapám v mobilu) a objevovat další místa, příp. se o místech, co jsme už navštívili, dozvědět zase něco nového. Bavila mě i ta romantická linka, takže za mě ano, doporučuji a teď si ještě plánuji k žehlení pustit jeden ze zmíněných seriálů, nějak se mi ten sever nechce tak rychle opustit. Jo a tímto děkuji alzbeta4340, že mě na knihu přivedla ;-)
No, taková lepší Lanczová... Nominaci na Magnesii Literu vůbec nechápu. Hlavní hrdinové byli oba nesympatičtí (i když tedy každý z jiných důvodů) a nezajímaví a některé popisy a přirovnání (a to nejen ta "zvířecí"), jak už zmínila uživatelka Salamandrina, byly tak hrozné, až byly komické. V podstatě červená knihovna.
Knížka je psána čtivě. Tento styl psaní mi sedí.
Koupil jsem její druhé vydání. Nakladatelství "Fra" mě zklamalo, jak úporně na knížce šetřilo. Text je narván až k samému okraji a spodní části knihy. Zasloužila by si standardnější typografický formát.
Bohužel pro mě - světe div se, nemám rád politiku - se dějem trošku prolíná. Také
některá filosofická témata (a jsem rád za ně), zde mohou vyznívat černobíle. Oboje samozřejmě do děje zapadá. To já jen, že skutečnost je ve stupních šedi.
Závěrem,
doporučuji k pohodové četbě. Jako dárek pod stromečkem bude vypadat "skromně".
Inspiruje-li k návštěvě regionu (viz komentáře níže), zjistíte, že je zde nádherná příroda, ale plná průmyslových měst s přidruženými negativy.
Hladký, milý příběh s několika odbočkami a průvodcem po části severních Čech. Dobře se čte, lehce ubíhá, nepřekvapuje. Pointa temné linky vyprávění mi asi unikla, světlá a romantická linie doběhla bez překvapení. Trochu Páral bez explicitní erotiky. Fajn na podzimní líné odpoledne, spíše pro ženy.
Měla jsem pocit, že se dívám na nějaký český film. Třeba Jana Holcová a Petr Vršek. Taková naše česká, lehce ponurá atmosféra. Minulost a přítomnost. Budoucnost u naší tvorby, jak to bývá, často schází. Takový je ale život, víme jen to co bylo a je. Rozhodně dobrá kniha, která si Literu zasloužila.
Otevřeně geograficky-naučná záležitost okořeněná příjemně nevtíravou romantickou linkou dvou čtyřicátníků. Čtení, které mě potěšilo.
Dvě hlavní postavy hledají zajímavé místa k natáčení nového seriálu, ale jak to tak bývá tak hledají nejvíce sami sebe. Zajímavé čtení, nenudil jsem se, některé pasáže mě vyloženě nadchli (např. rozhovor s polským knězem), ale hlubší emoční zářez to ve mě úplně neudělalo. 3,5/5
Sever Čech a jeho genius loci zněl lákavě, bohužel to prostě nedopadlo dobře. Jako povinná četba pro školáky, oukej, ale jinak neustálý poučování čtenáře totál otravný. Fakt jsem od toho asi čekala víc a ne jen intelektuální verzi Hartla. A ty zvířecí přirovnání.uf.
“Bílý obraz na ruce svítil ve tmě jako spící racek.”
„Podobné momenty jsou prchavé jako motýli a plaché jako kolouškové.”
„..při tom oslovení cosi zatetelilo, jako by se jí blízko srdce pohnulo čerstvě vylíhnuté kuřátko.”
Štítky knihy
česká literatura severní Čechy Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2019 | Vytěženej kraj |
2012 | Nonstop Eufrat |
2024 | Konec sezóny na koupališti Úštěk |
Překrásně popsané. Dokonce tak, že mám skoro důvod se jet na ta místa podívat, abych zjistila, jestli jsou tak hezká, jako vyznívají v této knize, která mě bavila svým současným jazykem bez zbytečného povídání kolem.