Výuka lady Caroline
Patricia Cabot (p)
Když lady Caroline Linfordová přistihne svého snoubence Hursta Slatera, markýze z Winchilsea, in flagranti s lady Jacquelyn Seldonovou, udělá totéž, co každá rozumná žena té doby - nic. Dokonce zabrání tomu, aby je přistihl i Jacquelynin snoubenec a bohatý výrobce zbraní Braden Granville. Ten se vypracoval z nejchudších poměrů, za což si sice mezi smetánkou vysloužil jen posměch a opovržení, ale dobře ví, že ho jeho snoubenka podvádí, a je odhodlaný odhalit totožnost jejího milence stůj co stůj, aby mohl svatbu zrušit. Jenomže Caroline se cítí Hurstovi zavázána, neboť před rokem zachránil život jejímu bratrovi, a proto je odhodlána si ho vzít. A aby v něm probudila bezmeznou touhu, rozhodne se vyhledat pomoc londýnského donchuána Bradena, který však o Carolinin plán nemá zájem, dokud nezjistí, že Caroline zná něco, po čem Braden doslova prahne: jméno milence své nevěrné snoubenky. Jakmile však začne jejich vášnivá výuka, přeskočí jiskra a odstup mezi učitelem a žákyní zmizí. Společně se učí, jak vypadá opravdová láska a že srdci člověk prostě neporučí.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2009 , OldagOriginální název:
Educating Caroline, 2001
více info...
Přidat komentář
Krásný příběh. Moc jsem se na tuto knížku těšila a jsem jí nadšená. Moc krásný. Knížku velmi doporučuji všem co mají rádi romantiku.
Pre mna troska nudny uvod,ale potom ju uz neslo odlozit. Super pribeh, rozpravka pre romanticke duse aj s trochou napatia. Spokojnaaaa....
Výborná, nechybí zajímavá krimi zápletka, charakterní hlavní postavy, čtivá, nemohla jsem skoro odložit.
Trošku odlišné než jsem od Meg Cabot zvyklá, ale i tak pěkné a nenáročné čtení. Caroline Linfordová byla jako poupě, které se pomalu rozvíjelo..., samozřejmě za vydatné pomoci Bradena Granvilla. Škoda, že chybělo víc i o Tommym (osobně jsem doufala v Emm. :) ).
Opravdu krásný příběh, kde chvílemi člověk trpí nebo se směje společně s hlavními hrdiny.
Caroline byla trochu naivní, ale vůbec mi to nevadilo na rozdíl od ostatních knih obdobného typu a do Bradena jsem se zamilovala okamžitě - jeho prostě nelze nemilovat. Občas mi bylo Caroline líto, a to ve chvílích, kdy se tam mihla její matka (ta by asi cenu "matka roku" nevyhrála).
Celkem by se mi líbilo pokračování tentokrát s jejím mladším bratrem Tommym.
Kniha se mi opravdu líbila a někdy jsem zasmála, zase mohu doporučit
Kniha mě vážně bavila. Byla vtipná, chvilkama jsem se smála i nahlas. Ty jejich myšlenkové pochody stály za to. Oba byli skvělý. Téma zaučování panny zamilovaným zhýralcem mi trochu připomínalo Týden hříchu od Tessy Dare a u té jsem smíchy i brečela.
Kniha mě velmi mile překvapila, moc hezky se to četlo, pěkně zpracovaný děj, dobrá zápletka, sympatické postavy, byly tam i úsměvné hlášky. Braden i Carolin pocházeli ze stejných poměrů, oba byli chytří, moc se k sobě hodili. Braden byl silný, čestný, vytrvalý a starostlivý chlap, který se vypracoval vlastním úsilím a prací a Carolin byla upřímná, přímočará, oddaná a taková přirozená a nebyla marnivá. K této knize se taky určitě ještě někdy vrátím, autorce se opravdu moc povedla.
I přes pěkného chlapa, chytrou holku a romantickou zápletku, je to trochu jiné než další knížky od M. Cabot, což mě při čtení zaskočilo, protože jsem myslela, že jdu po klasice. Přesto pěkná oddychovka. Jen mi neseděly některé výrazy vzhledem k době a prostředí, ale to mohlo být způsobeno i překladem :).
Kniha se mi líbila, četla se moc pěkně, zajímavá zápletka, romantika, napětí. Patří mezi knížky, ke kterým se ráda vrátím.
Tahle kniha mě nesmírně překvapila, autorku jsem vůbec neznala. I díky téměř 400stranám je příběh opravdu rozehrán. Autorka dovedně spojila humor a napětí, ironii i nadhled. Obě hlavní postavy pocházejí z prostého prostředí, ale zatímco on je považován za zbohatlíka bez titulu, ona titul krátce má. On nechápe společenské nuance, ona je pravá dáma v každé situaci. A troufalá k tomu. Ke knize se ráda vrátím.
Autorovy další knížky
2004 | Krajina plná stínů |
2012 | Mezi láskou a smrtí |
2001 | Princezniny deníky |
2004 | Andělé smrti |
2011 | Nenasytná |
Nepřestává mě udivovat lidská hloupost. Ti takzvaní šlechtici - jejichž předek si titul vybojoval (kdo ví, jestli čestně), vysloužil (kdo ví, jakými podrazy) nebo prachsprostě koupil, ohrnují nos nad někým, kdo je ve stejné situaci jako jejich prapradědeček, kterým se pyšní... Dává to smysl? Syn vnučky třetího syna třetího syna je považován za póvl, dokud "šťastnou" souhrou úmrtí v rodině nezdědí titul - pak má zničehonic modrou krev a je z něj žádaná partie... Logika veškerá žádná.
Chápu, že v tak nespravedlivé společnosti může být kombinace ctižádosti a skrytého pocitu méněcennosti výbušnou směsí. Přesto mi ta Bradenova rozervanost těsně před koncem, přijde trochu přehnaná, ať byl zamilován sebevíc.
Caroline byla v některých ohledech nekonvenční, ale v jiných naopak úplně sešněrovaná. A tahle kombinace na mě místy působila velmi nesympaticky až otravně.
Zápletka/ky zajímavé, řešení fajn, ale průběh toho všeho značně kulhá. Čekala jsem víc.