Vzdělaná
Tara Westover
Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za ně nucena zaplatit. Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem, patřil k nejoblíbenějším knihám Baracka Obamy za rok 2018 a časopis TIME Taru Westoverovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Mladá frontaOriginální název:
Educated, 2018
více info...
Přidat komentář
No take tazke citanie o tazkom zivote v tazko psychicky poznacenej rodine v Idaho. Nic poeticke, ako pise recenzia v uvode tejto stranky, som tam nenasla. Taka americka mormonska zivotna drama s domacim nasilim a psychickym terorom - ale to dnes leti...
Nebyla jsem z knihy nadšená. Můžu obdivovat autorku, ale narozdíl od jiných knih, psaných v ich-formě, jsem se nedokázala do její situace vžít. Nebylo to ale tak špatné, jak se mi zdálo snad tak do poloviny knížky. První půlku jsem četla strašně dlouho. Zpočátku mi to něčím trochu připomnělo Vejce a já, které jsem nikdy nedočetla.
O skutečné Americe se nedozvíme v akčních filmech, ale - jak mi říkal jeden učitel angličtiny - ze Simpsonů. A tohle mi to potvrzuje. Není všechno takové, jak to na dálku vypadá.
Kniha o přerodu jedné mladé a velmi schopné americké dívky,která si šla za svým a nezůstala v omezenosti,jako někteří(spíše vetšina) jejich nejbližších příbuzných.Smékám před její odvahou,podniknout takovou těžkou cestu.Dobře čtivé,poučné.
Autobiografie, která Vás šokuje. Takhle jednoduše se totiž dá celá kniha popsat. Ale jednoduché to určitě není. Vzdělaná je totiž strhujícím příběhem o hledání a sebepoznání.
Tara, která od malička žila s rodinou v horách amerického Idaha, na necelých 350 stranách popisuje své dětství a dospívání v mormonské rodině řízené otcem náboženským fanatikem. Otcem skálopevně přesvědčeným, že se blíží konec světa a státní instituce je chtějí ovládat a vymýt jim mozek. A od téhle jeho představy se odvíjí život celé rodiny. Tara a její sourozenci jsou nuceni pracovat na šrotišti, žít bez lékařské pomoci – jakýkoliv úraz či nemoc léčí pomocí bylinek a olejíčků – bez pojištění a školy, většina dětí také bez rodného listu. Základní hygienické návyky jako je třeba mytí rukou, když opouštíte toaletu, byste jen těžko hledali. Nic takového v téhle rodině neexistuje.
Příběh mě hodně zasáhl. Prvních pár desítek stran jsem nevěřícně kroutila hlavou a říkala si, že otec je docela blázen. S přibývajícími kapitolami však bylo jasné, že je to šílený paranoik, nebezpečný nejen sám sobě, ale také svému okolí. Celou dobu ve mě bublaly pocity bezmocnosti a nespravedlnosti. Na jedné straně šílený otec, na druhé krutý bratr, kterého všichni nechali dělat, co se mu zlíbí. I přes všechno utrpení, které soužití s touto rodinou Taře přináší, se po vzoru jednoho ze svých bratrů snaží následovat svou touhu po vzdělání, jež jí bylo rodinou odepřeno.
Poprvé tak vkročí do školy ve svých 17 letech, kde se střetává se „skutečným světem.“ Ve škole zjišťuje, že její vzdělání – do té doby pouze formou samostudia – má obrovské mezery. V jedné z vyučovacích hodin narazí například na slovo holokaust, o němž do té doby neslyšela. A to je pouze jedna z mnoha a mnoha situací, na které v knize narazíte.
Celý příběh sledujeme, jak se Tara snaží vymanit z vlivu své rodiny, ale protože až do svých 17 let nic jiného nepoznala, je rozpolcená mezi tím, zda je správné, aby svůj život žila jinak a po svém nebo zda tím svou rodinu zrazuje. Přeci jenom, krev není voda, i když máte šíleného otce, matku bez schopnosti říct a obhájit si svůj vlastní názor, a bratra tyrana.
Kdybych měla jmenovat nejlepší knihu, kterou jsem letos četla, byla by to právě Vzdělaná. Pocity, které ve mě při čtení vyvolala, ve mě budou doznívat ještě dlouhou dobu. Vše umocňuje fakt, že takhle někdo skutečně mohl žít a bohužel i v dnešní době se najdou lidé, kteří takto žijí.
Příběh jako takový se vzhledem k autobiografičnosti moc hodnotit nedá. Tara měla opravdu těžký život. Pro mě byla neskutečně dlouhá první část příběhu než Tara odešla studovat. Chápu, že veškeré popsané situace měly svůj důvod k pochopení Tařiných pohnutek, ale bylo to pořád dokola. Je nadmíru jasné, že autorka ještě není úplně srovnaná sama se sebou, že stále přebírá některé vzorce svých rodičů a kdo ví, jestli se jich někdy vzdá. A je to pochopitelné. Ale díky tomu u mě kniha ztrácela na atraktivnosti. V tomto případě by mi bylo milejší, kdyby jí napsal někdo jiný, na základě Tařiných vzpomínek. Aby příběh měl větší nadhled a byly víc do hloubky popsány její pocity, s jejichž vyjádřením má autorka stále velký problém.
IG: @hanybooks
No tak to bol silný príbeh. Asi to nikdy nepochopím, prečo tam s nimi tak dlho zostala. A ako je možné, že si neuvedomila oveľa skorej čo sa tam diaľo. Ale myslím si, že to ani nedokážem pochopiť, keďže ona v tých podminkach žila cez 17 rokov a nič iné nepoznala.
Celú dobu som si vravela, že keď sa bude niekto sťažovať na svoje detstvo, dám mu prečítať túto knihu. Nemôžem pochopiť, že sa toto stále deje. V 21 storočí. Ale bolo zaujímavé pozrieť sa bližšie do komunity mormónov - aj tých zlých ale aj tých dobrých (jej profesorov som si od začiatku obľúbila a dokonca aj toho pastora.) Rozhodne to nie je oddychová kniha, a číta sa ťažko nie kvoli štýlu písania ten je pútavý ale kvoli tomu deju.
Odporúčam.
Mám z knihy rozporuplné pocity. Ani ne tak kvůli stylu ale kvůli obsahu. Jak je možné, že americký vzdělávací systém funguje tak prachbídně, že i člověk bez základního školního vzdělání zvládne přijímačky a studium na vysoké škole? Jak je možné, že země kterou považujeme za jednu z nejmocnějších, je plná rodin věřících v sílu homeopatik, léčitelů a lidí bezmezně přesvědčených o tom že je chce ovládnout jejích vlastní vláda? Jak je možné že Taře trvalo tak dlouho, než si uvědomila, že má kolem sebe bandu velice nebezpečných lidí? Popravdě, nevím jestli bych teď neměla navázat Zánikem Západu od Huxleye, ale to by byla asi moc velká depka .......
Po zhruba padesáti stranách jsem chtěla knihu odložit, rozčiloval mě překlad, věci, které nedávaly smysl. Prostě to drhlo. Pak se to nějak zlomilo. Ubylo jazykových škobrtnutí, která mě odváděla od děje.
Příběh je to velice silný. Obzvláště mě dostala despotická víra v rukou psychicky nemocného člověka, který může terorizovat své okolí a zaobalovat to do bohulibé činnosti. Místy jsem měla pocit, že nějak škodolibě chce ty svoje vlastní děti zabít.
Víc už psát nebudu, v okamžiku, kdy mě příběh vtáhl, jsem knihu neodložila, dokud jsem ji nedočetla.
Ale s kokakolou se smiřuji těžce, přestože tento tvar posvětili akademici.
Strhující, silné a velmi poutavě napsané. Z příběhu nutně mrazí. Doufám, že se Taře podaří brzy své kostlivce pohřbít.
Silný životní příběh, který mě upřímně hodně zaujal. Obdivující síla člověka. Silné dílo a kniha.
Popravdě jsem čekala, že budu z knihy, kterou opěvoval celý instagram a na databázích má dost vysoká hodnocení, víc nadšená. Ne že by se mi nelíbila, byla prostě.. zvláštní. Velmi osobní zpověď mladé ženy se mi místy zdála až neuvěřitelná, opravdu bych nečekala, že se něco takového může dít. Byl to docela silný příběh a musím uznat, že autorka velmi hezky citlivě píše. Ale. Místy se mi kniha fakt hrozně špatně četla, místy mě opravdu štvala, místy mě zas chytla a pak to pozvolna přešlo v nudu. Já nevím, možná kdyby měla o sto stran méně?
Podtrženo sečteno, jsem z ní malinko v rozpacích. Byly tam krásné pasáže, ale byly tam i fakt divné věci. Možná jsem po ní sáhla ve špatném období..?
Nejprve jsem se do knihy nemohla moc začíst, ale potom jsem hltala jednu stránku za druhou. Šílený příběh, tvrdý život, silná Tara. Musím říct, že chvílemi jsem si musela připomínat, že tohle není thriller, ale skutečnost, tohle se stalo!!
Knihu jsem četla v češtině (zajímavé je, že nemá tady svoji "kolonku). Ze začátku mi trvalo delší dobu se začíst, protože to byl trochu jiný příběh, než čtu normálně. Nicméně je to zajímavý pohled do rodiny, se kterou si troufám tvrdit většina z nás nepotkala. Obdivuji Taru, že dokázala tuto knihu sepsat a dokázala všechny ty útrapy, týrání a pomluvy vlastní rodiny zvládnout. Já sama si to nedovedu představit a její příběh ve mně bude ještě dlouho. Dávám čtyři hvězdičky, jednu dolů, protože občas jsem knihu musela odkládat, některé věci mi přišly zbytečně moc popisné a chaotické. Jinak úžasná kniha.
Čekala jsem od knihy asi víc, kvůli vysokému hodnocení. Nemohla jsem se pořádně začíst a knihu jsem dočetla s velkou námahou. Nebylo to vyloženě špatné,ale znovu bych knihu už nečetla.
Velmi silny osobni pribeh. Zajimavy pohled do mormonske rodiny,ktera se ale i svemu nabozenstvi vymykala,presto,ze se mu oddala vic nez naplno..
Zajímavé svědectví ženy, jenž pochází z mormonské rodiny, která žila odtržená od světa a nevěřila v jakékoliv státní instituce . Děti “vzdělávali” doma, ale několik z nich, přesto vystudovalo vysoké školy. Popis měnících se vztahů mezi dcerou, která odešla a započala svoji cestu za poznáním a věděním, a jejími rodiči je popsán hodně detailně. Při každém jejich střetu jsem si říkala, už se tam sakra nevracej (podobně jako u Bílé masajky), ale vypravěčka příběhu se stále nedokázala od své rodiny úplně odstřihnout. Naprosto jsem se dokázala vcítit a pochopit pocity mladé holky, která poprvé vejde na půdu univerzity a tápe i v termínech a pojmech, které jsou pro nás naprosto přirozené a normální. Každý jsme výsledkem naší výchovy a zkušeností - já bych zase neuměla řídit stavařské stroje, míchat léčivé tinktury a rozpoznat od sebe různé kovy jako to uměla autorka už v brzkém věku :) Neumím si představit život a dospívání v rodině autorky knihy, a asi po tom popisu ani nechci, ale rozhodně se jednalo o osvětu a kniha byla velmi zajímavá !! Jinak ti z Vás, kdo knihu četli - taky Vám přišlo, že je ta rodina nesmrtelná ? :D
Během čtení jsem si několikrát říkala, že tohle už je moc, že už je to přehnaně přehnaný... A pak jsem si musela opět uvědomit, že tohle se ale stalo, protože je to autobiografie...
Obdivuji sílu jakou musela Tara mít, aby se z tohoto prostředí dostala tam, kde je dnes.
Víc už asi říkat nemusím, prostě si ji přečtěte.