Vzdělaná
Tara Westover
Tara Westoverová poprvé vkročila do školní třídy, když jí bylo sedmnáct. K lékaři poprvé zašla ještě o několik let později. Vyrůstala na samotě v idažských horách, v mormonské rodině survivalistů a náboženských fanatiků – psychicky nemocný otec se připravoval na konec světa, hromadil zásoby a nedůvěřoval státním institucím a vládě, matka se živila jako bylinkářka, léčitelka a asistentka při domácích porodech. Tara pracovala s otcem na šrotišti, kde jí dnes a denně hrozil úraz, pomáhala matce vyrábět tinktury, jeden starší bratr ji týral. Postupně dospěla k rozhodnutí, že jedinou možností je vzbouřit se a odejít z domova. Sama se připravila na přijímací zkoušky a byla přijata na Univerzitu Brighama Younga. Poté studovala na Harvardu a v Cambridgi, kde získala doktorát. Cesta ke vzdělání ovšem znamenala rozkol s rodiči a těmi sourozenci, kteří zůstali žít v Idahu. Tara zjistila, že vzdělání má osvobozující moc, ale zároveň poznala, jak vysokou cenu je za ně nucena zaplatit. Strhující memoár o procesu uvědomování si sebe sama, odhodlání, osobním rozvoji a rodinné loajalitě se okamžitě stal bestsellerem, patřil k nejoblíbenějším knihám Baracka Obamy za rok 2018 a časopis TIME Taru Westoverovou zařadil mezi 100 nejvlivnějších osobností pro rok 2019.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 2020 , Mladá frontaOriginální název:
Educated, 2018
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Příběh mormonské dívky, která se postavila budoucnosti, kterou jí nalajnovali rodiče. Postavila se na vlastní nohy, odešla od rodiny a vzdělala se. O to víc působivé, že tento příběh psal sám život. Některé momenty jsou pro mě až neuvěřitelné - např. domácí léčení otce. Bylo mi líto všech žen, které Tařin bratr týral.
Tara vyrůstá v mormonské rodině, které vládne pevnou rukou otec stižený duševní poruchou. Rodina odmítá školní vzdělání, lékařskou péči, připravují se na konec světa. V 17 letech se Taře podaří od rodiny odpoutat a začne se vzdělávat. Rodinná pouta jsou ale velmi silná a dívka je zmítaná rozporuplnými pocity. Její víra a oddanost otci versus svět a škola tam venku. Je to skutečný příběh této doby a je to velmi emotivní a často nepochopitelné vyprávění.
Podla mna silny pribeh, ktory okrem ineho poukazuje na to, ze vzdelanie je dolezity aspekt a ako dokaze nabozensky fundamentalizmus a fanatizmus (tu v kombinacii aj s pravdepodobnou neliecenou poruchou) negativne ovplyvnit zivot ludom, ktorych sa to dotyka.
Viaceri tu kritizuju sposob, akym autorka knihu napisala, ale mne osobne vyhovoval. Jednak sa mi pacili tie "lyricke" pasaze, opisy a uvahy; dali pribehu akusi snivost a zaroven akoby podciarkli jej pochybnosti a konflikt, s ktorym bojovala.
Navzdory všem pochvalným komentářům zde mne kniha již od samého začátku nesedla, a to jak stylem vyprávění, tak i samotnou hlavní hrdinkou, ale rozhodla jsem se jí dát šanci a knihu jsem celou přečetla. I tak mi nesedla, příběh mne nebavil, nejspíše to nebylo podle mého gusta a měla jsem jiná očekávání. Tak především jazyk a styl vyprávění, které bylo na můj vkus příliš popisné, hrdinka se hodně pitvala ve svých pocitech a to navíc ještě prokládala akademickými termíny, což byla pro mne prostě naprosto příšerná kombinace. Styl vyprávění i jazyk jako takový mi přišel jako jazyk sedmnáctileté zmatené dívky, a to po celou dobu. Možná bych si takovou knihu přečetla právě v sedmnácti a pak bych neměla tak vysoká očekávání, jaká jsem bohužel měla. Dále mi asi nesedlo příliš vyprávění o psychicky narušené rodině náboženských fanatiků, pokud to řeknu takto bezprostředně. Mormoni jsou pro mne naprosto nepochopitelná sekta, která se mi touto knihou o to více zhnusila a nechci se o nich dozvědět už nic dalšího. A naposled dodávám, že mi připadalo jako by autorka napsáním této knihy podstoupila terapii a vyrovnávala se s minulostí, ale přínos knihy pro ostatní je takřka nulový. Za mne tři hvězdy.
Za mě zajímavá a čtivá kniha. Opět příběh velmi silné ženy, které se podařilo vymanit z hrozivého rodinného prostředí. To nelze jinak než obdivovat. Šílené, kolik psychopatů (myslím především jejího bratra) v USA mezi lidmi normálně žije a rodina jen nečinně přihlíží.
Toto byl opravdu silný příběh. Vždy když jsem si uvědomila, že je pravdivý, tak se pro mně stal ještě silnějším.
Jak zde někdo píše, že pokulhává zpracování... Možná jsem si také chvílemi řekla, že by to mohlo být napsáno lépe, ale ten příběh samotný ve mně vyvolal takové emoce, že nelze hodnotit jinak než plným počtem hvězd. Několikrát se mi chtělo brečet, bylo mi až fyzicky špatně, jindy jsem měla z autorky radost a držela jí po celou dobu pěsti. Může být pyšná na to, co dokázala.
Nacházíme zde spoustu zajímavých témat, jako je náboženství, týrání a násilí, vzdělání, psychické problémy.
Hlavní myšlenkou, kterou si z knížky odnáším je, že člověk dokáže všechno, pokud si půjde za svým cílem.
Opravdu velice silná knížka, která mi myslím v hlavě utkví hodně dlouho.
Tak jsem se chtěla dozvědět více o Svatých posledních dnů a románové zpracování mně mělo dát příležitost. Bohužel to je pro mě zklamání. Ano, je tam zpracováno téma přípravy na konec světa v této komunitě a hned několikrát, ale nosným tématem je spíše psychická nemoc otce, kterému se pod zástěrkou víry podaří ovládat celou rodinu, naprosto jim pokřivit hodnoty a mnohé z nich přivést až na pokraj sebezničení. Rodinu (s hlavou sklopenou před svým manželem) vlastně zachraňuje matka sedmi dětí, která je schopná bylinkářka. Otec je naprostý despota a tyran, který přehlíží nejen všechny úrazy dětí ale i jejich psychopatické sklony. V této souvislosti jsem moc nechápala chování nejmladší Tary, která sice odešla z toho toxického prostředí bez špetky citu, ale nějak podivně a nevysvětlitelně je k němu dále vázáná pupeční sňůrou. Ani nevím, zda mám doporučit k přečtení. Depresivní, kruté a nepochopitelné a přetrvávající pocit úzkosti, který během čtení vlastně skoro nemizí.
Knihy "podle skutečného příběhu" mají vždy nějak větší sílu... Zde jsem ze začátku vůbec netušila, že se to odehrálo v současnosti a ne někdy před 70 lety. Neuvěřitelné je pro mě i to, že se té současnosti všichni členové té rodiny vůbec dožili.
Rozhodně zajímavé téma (jak někdo v dnešní době baží chodit do školy a jak moc nás ovlivňuje rodina), nicméně zpracování pokulhává, často jsou to jen popisy, chybí vypointování, dotažení zápletek, aby kniha byla čtivější, dramatičtější, plná hlubších myšlenek. Dalo se z toho získat víc. Je vidět, že ne každý prostě umí napsat dobrou knížku, byť má co zajímavého sdělit. Takže kvalitně napsaná kniha to není. Ke sdělení podstatného by stačilo, kdyby byla tenčí.
Ač velmi zajímavé téma, knihu jsem četla hodně dlouho. Víc než vliv mormonismu zde vidím především v psychické chorobě otce, je vždy smutné sledovat, jak dokáže něco takového ovlivnit celou rodinu...
Uf... Dočteno... Na začátku knihy jsem myslela, že je z jiného století. Je těžké pochopit, že se něco takového může ještě dít. Vyrůstat v tak psychopatické rodině a sama se dostat na samý vrchol. Obdivuji Taru, ale zároveň nechápu její matku, že tomu všemu přihlížela.Pro mne je to neomluvitelné. Jinak se mi kniha líbila a doporučuji přečíst.
Ten hype okolo a to, že jsem na rezervaci musela čekat tak dlouho asi knize v mém případě moc nepomohlo. Čekala jsem bombu, ale dočetla jsem do půlky. Příběh zajímavý, ale nebavilo mne to a pořád jsem si říkala, proč to vlastně čtu.
Mnohem více mne bavila třeba Unorthodox.
Mimořádná kniha o extremistické formě mormonské víry.
Po 2 letech přečteno znovu a už teď vím, že ještě někdy se k ní vrátím. Jedna z knih, která mě přiměla googlit další podrobnosti, rodinný business s oleji, dům na google maps, youtube rozhovory s Tarou atd. Doufám, že někdy v životě autorka ještě napíše pokračování svých memoárů.
Jak se říká, na dobré věci se vyplatí počkat. A já se dočkala! První výtisk Vzdělané jsem nestihla, když jsem si ji pak chtěla pořídit z druhé ruky, prodávala se za 500kč+, no a konečně jsem se před nedávnem dočkala dotisku! Knihu jsem si hned pořídila a rovnou i přečetla. A líbila se!
Asi nemá smysl popisovat, o čem Vzdělaná je. Buď jste ji četli, nebo jste o ní minimálně slyšeli; a pokud ne, určitě si ji přečtěte, jelikož to stojí za to. Jedná se o autobiografii dívky, která vyrůstala v mormonské rodině. Že jsou tyto různé náboženské směry velmi specifické, to je nám asi všem jasné. Ovšem to, co jsem se dočetla ve Vzdělané, mě nejednou přimělo kroutit hlavou a číst s šokem otevřenými ústy (a to jsem se prosím s tímto výrazem přichytila při čtení ve vlaku, mezi lidmi :D).
Klobouk dolů před hlavní hrdinkou a autorkou knihy, která se i přes absenci školní docházky (mormoni totiž neposílají své děti do školy, nevěří jakýmkoli státním institucím včetně lékařů) dokázala sama doučit veškeré základní a středoškolské učivo, nastoupila na vysokou školu a získala doktorský titul. Přála bych si mít alespoň polovinu jejího odhodláni...
Knížku vřele doporučuji všem, za mě se jedná o jednu z nejvíce šokujících knih popisujících reálný příběh, které jsem doposud četla.
Zajímavé, ale spíše než o náboženství pro mně byla kniha svědectvím o jedné rodině, jejíž členové měli nejrůznější psychiatrické diagnózy. Příběh inteligentní Tary mě bavil a fandila jsem jí při cestě jejím vzděláváním.
Byla jsem zvědavá, proč byla tahle knížka tolik opěvovaná a věřte mi nebo ne, nějakou dobu po začátku čtení jsem to fakt nechápala. ALE čím víc se hlavní hrdinka snažila oprostit od vlivu a výchovy svého otce, čím víc se snažila žít "normální" život, tím víc se mi celý příběh dostával pod kůži. Pořád jsem si říkala - tak kdy?? Kdy už se jí konečně podaří pořádně nadechnout? A pak přišel závěr a mě bylo prostě smutno. Nesnáším závěry a la všechno je zalitý sluncem, ale tady bych ho asi potřebovala...Doporučuji!
Kniha je ve zkratce o tom, jak se z nevzdělané holčičky stane moudrá studentka jedné z nejprestižnějších univerzit v Anglii. Je o týrání ze strany agresivního bratra, o soužití s otcem trpícím bipolární poruchou a matkou, která udělala v životě příliš mnoho chyb. O tom, jak moc může, ve špatném slova smylu, člověka ovlivnit rodina, ale i motivovat ho k tomu, aby se sebou něco udělal a nevedl tak otřesný život, jako jeho rodiče a sourozenci. Mně osobně víc než fyzické týrání hlavní postavy vadí to, že si rodina, která nemá peníze ani vzdělání (a vlastně ani rozum, ale hlavně že má víru...) udělá X dětí a nemá potřebu je vzdělávat a vychovávat. A vlastně se o ně ani starat. To, že hlavní postava Tara několikrát málem zemřela kvůli nezodpovědnosti a nezájmu jejího otce, je něco neskutečného. To, že byla označena za děvku, protože si dala řasenku. Že se velmi vážná zranění v rodině řešila bylinkama a lékaře označovali jako vládou zkorumpované blbečky. No absolutně absurdní a psycho situace. Celá tahle kniha mi předala jednu informaci: Nezvdělanost je opravdu ten největší problém společnosti.
Každý tuhle knihu doporučuje a chválí, pro mě osobně to byla ztráta několika stovek za těžko sehnatelnou knihu, ale hlavně ztráta několika hodin času. Příběh je rozhodně silný, možná i motivační, ale že by stál za těch 350 stran? Všechno se vlastně hrozně táhne, spisovatelka zmiňuje situace, které jí utkvěly z jejího dětství a dospívání v hlavě, ale nic převratného. Navíc pochybuju o pravdiosti příběhu. Že by někdo přijal na univerzitu člověka bez maturitního vysvědčení? Trochu hloupost, ale řešit tuhle otázku mi úplně nenáleží.
Příběh podle skutečných událostí. A je docela děsivé, že se stal v nedávné minulosti.
Malá Tara žije se svými mormonskými rodiči a sourozenci v americkém Idahu na samotě, na úpatí horského masivu. Rodina se živí a přežívá všelijak, protože Bůh jim přeci pomůže. Děti do školy ani k lékaři neposílají, protože to je proti jejich přesvědčení.
A tak se rodina protlouká životem jak se dá a čtenář zírá, co všechno jedinci v příběhu zažívají a hlavně jakou sílu v sobě hlavní aktérka nachází, aby svému nepříznivému osudu unikla.
Kniha se mi líbila, hrdince Taře jsem držela palce a tu její rodinu jsem často chtěla profackovat za to, jaká příkoří musela dívka snášet.
Doporučuji všem, kdo mají rádi příběhy na základě skutečnosti.