Vždycky budeme mít Paříž
Ray Bradbury (p)
Za více než padesát let svého psaní zavedl autor své čtenáře na mnoho kouzelných míst, na sluncem ozářené verandy maloměstských domků, do temných a nebezpečných lesů s číhajícími dravci, hypnotických snových krajin, idylické minulosti i vzrušující budoucnosti. V nové sbírce dosud nepublikovaných povídek Ray Bradbury opět dokazuje své přednosti. Překvapuje a inspiruje čtenáře obnažováním pravdy a provokováním hlubokých úvah. Několik z těchto vyprávění má klasický hrůzostrašný charakter, další jsou něžné i romanticky ironické, ale všechny uchvacují jak svou myšlenkou tak i jazykem. Povídky: - Massinello Pietro (Massinello Pietro) - Návštěva (The Visit) - Greeny za soumraku (The Twilight Greens) - Vražda (The Murder) - Zlatá brána otevřená (When the Bough Breaks) - Vždycky budeme mít Paříž (We'll Always Have Paris) - Máma Perkinsová zůstane napořád (Ma Perkins Comes To Stay) - Čtyřhry (Doubles) - Pater Caninus (Pater Caninus) - Příchod a odchod (Arrival and Departure) - Poslední smích (Last Laughs) - Léto piety (Pieta Summer) - Odlet domů (Fly Away Home) - Noční rozhovor pozpátku (Un-pillow Talk) - Uteč se mnou (Come Away with Me) - Ohryzek - provázek (Apple-core Baltimore) - Převtělený (The Reincarnate) - Remembrance, Ohio (Remembrance, Ohio) - Když se cesty znovu zkříží (If Paths Must Cross Again) - Slečna Jabloňová a já (Miss Appletree And I) - Literární střet (A Literary Encounter) - Amerika (America)... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 2009 , BaronetOriginální název:
We´ll Always Have Paris, 2009
více info...
Přidat komentář
Milé povídky. Některé lepší než jiné, některé velmi lidské a dojemné, jiné zábavné. Oddychovka.
Kniha se mi libila, ale v porovnani s Rijnovou zemi byla slabsi, urcite si od autora jeste neco prectu
Velmi nadčasové povídky plné mouder a pravd. Je tam mnoho výroků, nad nimiž bychom se měli zamyslet. Bradbury mě těmito kraťoučkými povídkami okouzlil.
Jedna z méně zapamatovatelných Bradburyho sbírek, nicméně stále stojí za přečtení. Skvělá ukázka toho, že Bradbury dokáže i na třech stranách vytvořit zajímavý příběh.
Priemerná a skôr romantická,či úsmevná zbierka poviedok, no neoznačil by som ju ako úplne k zabudnutiu vhodnú. Skôr ako milú. Napríklad Mama Perkinsová... ruksak.
Poslední autorova sbírka mi asi v hlavě dlouho nezůstane. I když jsou ve sbírce zařazeny vesměs příjemné příběhy, žádný z nich nevyniká a vyloženě nezaujme. A bohužel se tu nedočkáme žádných typických motivů, které většina čtenářů zná z dřívějších autorových prací.
Kniha se mi líbila. Některé povídky byly delší, některé kratší (4 strany textu). Bradbury dokáže na malém prostoru vylíčit zajímavý příběh.
Celkem se četla kniha dobře, ale nenadchla. Jak se píše v anotaci, že autor v předešlých knihách zavedl své čtenáře na mnoho kouzelných míst, na sluncem ozářené verandy maloměstských domků, do temných a nebezpečných lesů s číhajícími dravci, hypnotických snových krajin, idylické minulosti i vzrušující budoucnosti, tak zde jsem nic z toho nenašla, kromě těch ozářených verand. Ovšem to bude můj omyl, že jsem si myslela, že tyto povídky budou v duchu dřívějších.
Štítky knihy
Část díla
Autorovy další knížky
2001 | 451 stupňů Fahrenheita |
1959 | Marťanská kronika |
1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
1995 | Pampeliškové víno |
2017 | Ilustrovaný muž |
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Původně jsem chtěl dát mnohem nižší hodnocení protože jsme homofób. A v hlavě mi už vždycky zůstane Paříž. Ale pak jsme si vzpomněl na slečnu Jabloňovou. Taky na trable s karanténou a následným zařazením do společnosti...
Povídky to nejsou špatné, možná lepší než v Marťanské kronice, ale pořád v tom nevidím proč je Brudbary taková hvězda.