Vzestup Juliův
Daphne du Maurier
Jedním z nejpůsobivějších románů světoznámé spisovatelky Daphne du Maurier je patrně román Vzestup Juliův, který je napsán svižně a lehce, a přesto se čtenářů dotýká v nejintimnějších duševních zákoutích. Autorka vypráví o životním osudu Julia Lévyho, který se vyhnul předurčení stát se božím služebníkem a vydal se na dobrodružnější a lákavější životní cestu, za láskou žen, slávou a bohatstvím.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1993 , DialogOriginální název:
The Progress of Julius, 1933
více info...
Přidat komentář
(SPOILER) Citala som pred casom a mam zmiesane pocity. Milujem vacsinu knih od Daphne, ale tato mi nejak nesadla. Zaciatok ma nudil, stred ako budoval imperium ma zaujal, bol svizny a citala som na jeden nadych a koniec ma zas nudil. Asi preto, ze to bolo pisane stylom, ze na cokolvek siahol tak sa mu darilo. Ziadna pohroma, prekazka, aj zeny ktore chcel hned dostal. Proste ziaden zadrhel a to casom zacalo nudit. Ani zaverecny zvrat to nevylepsil.
Hlavní postavou tohoto psychologického románu je Julius Lévy, i přesto, že pocházel z velmi chudých poměrů, dokázal se vypracovat až na jednoho z nejbohatších mužů. Na jeho cestě mu nic nestálo a on šel bez milosti za svým cílem.
Do knihy jsem se okamžitě začetla a nemohla přestat, chtěla jsem vědět, jak to bude s Juliem dál. Autorka zde skvěle vykreslila postavy, hlavně pak samotného Julia, kdy ho ze začátku litujete, pak mu fandíte, a nakonec ho nesnášíte. Rázem se při čtení přesunete do doby kolem roku 1870 a příběh Vás přenese nejprve do Francie, později do Anglie.
Kniha ve mně dokázala vyvolat spousty emocí, a hlavně ke konci, když přišel jeden zvrat, který jsem nečekala, jsem byla šokovaná a naštvaná.
Ač je kniha napsána před téměř sto lety, působí na mě neskutečně současně. Toto bylo moje první setkání s autorkou, ale rozhodně ne poslední.
Zatím pro mě nejlepší od autorky. Psychologický rozbor hlavní postavy podobný jako v Parazitech. A k tomu literární umění, čtivost, volená slova, uvěřitelnost. Až po mě jde mráz, co to bylo za kreaturu. Ale není možná divu, dědičnost a vliv okolí - a mix je na světě. Závěr dle zásluh. Krásně strávené chvíle s tímto Dílem. Děkuji.
I rychlý vzestup a největší bohatství nemusí znamenat šťastný konec. Příběh úspěšného člověka, který už v dětství objevil moc peněz i svou schopnost je vydělat. K dosažení svých cílů však neváhal obětovat ženy, které snad i miloval. Kniha s bezohledným a sobeckým hrdinou je aktualní i dnes.
(spoilery)
Kniha plná hrůz o člověku, kterého zajímá jen vlastní prospěch. Lidé ho zajímají jen když mu mohou pomoct dosáhnout jeho cíle. Svoji ženu, dceru a kočku považuje za své vlastnictví a tedy si přijde oprávněn ukončit třeba i jejich život.
To že oslovoval Elsu jménem kočky, kterou utopil, mi přijde opravdu strašné. A to jak se díval na vraždu vlastní matky.... Děs
Jedna z nejsilnějších knih, která mě v pubertě oslovila. Přečetla jsem hory knih, ale na tuto se nedá zapomenout. četla jsem ji opakovaně a samozřejmě ji mám doma.
Mám hodně rád knihy o lidech, kteří se dokázali vypracovat, kteří díky svému talentu a tvrdé práci dokázali vytvořit z ničeho něco a získat "něco za nic". Takový je hrdina tohoto románu, ale nadšený z něj snad nikdo nemůže vůbec být. Tak fantasticky byla autorkou zobrazena jeho hnusná povaha a hraničně sobecké činy neomezené žádnou morálkou a etikou. Je to existenciální příběh, který musí každého donutit k zamyšlení, kde je hranice zdravé sobeckosti a sebevědomí a kde začíná zrůdnost, úchylka, ignorance a zvrácenost. Školometského poučování se však ani v náznacích nebojte, vše je podáno střízlivě bez mravoučné podbízivosti o to však jistě účinněji.
Daphne mě nikdy nezklame. Další s bezvadných románů, napínavý rychle ubíhající děj. Vykreslení Juliova charakteru je, dle mého úplně, geniální.
Julius Lévy - obchodník, který se nebojí a neštítí ničeho. Každý to nedokáže. Ale jeho dětství mu závidí málokdo, že?
Docela hrůzyplné čtení o jednom docela otrlém člověku, který má nejraději své kšeftíky, kdy protistranu ošulí a dostane "něco za nic"...
Kniha přečtená jedním dechem. Hlavní hrdina za každou cenu dosáhl svého cíle. Někdy až děsivé. Chvílemi jsem si myslela, že je to psané o člověku z mého okolí:)
Fascinují mě příběhy lidí, kteří jsou úplně jiní než já..... Julius je dokonce jiný než velká většina lidí a za vysněným bohatstvím jde doslova přes mrtvoly. Při čtení jsem k němu cítila trochu obdiv, trochu soucit, trochu odpor .....jak už zde bylo psáno, bohatství není jen o penězích ...knihu doporučuji.
Dokonalé dílo líčící celý život jednoho člověka od drsného vzestupu po drsný pád. Klasický realismus...
U této autorky jsem si zvykla, že přečtení každé kapitoly znamená zvýšení tepu asi o tisíc. :) Tady se žádné zvýšení nedostavilo.. Vyloženě špatně se to nečetlo, ale rozhodně jsem knihu po přečtení v klidu a ráda odložila.
Daphne du Maurier mě opět nezklamala - napínavě líčí jeden zvláštní život od dětství až do smrti. Julius Lévy, hlavní postava příběhu, je na jedné straně sociopatická a narcistická osobnost (není absolutně schopen jakéhokoliv citu, a raději to, co je mu blízké zničí nebo zabije, než by to měl někdo jiný a v lidech okolo sebe touží vyvolávat hlavně strach a závist) a na straně druhé neuvěřitelně schopný obchodník, který s naprostou jistotou dokáže odhadnout potřeby zákazníků a z toho profitovat. Jeho heslo, kterého se drží celý život je: Něco za nic. Svojí šikovností, talentem a nápady dokáže vydělat pohádkové bohatství, z chudého kluka, prodávajícího v Paříži krysy se stane jedním z nejbohatších mužů Londýna. Majetek ho ale od osamělosti a pocitu neporozumění zachránit nedokáže.
Knížku určitě doporučuji všem, kteří mají rádi zajímavé příběhy a nevadí jim hnusňoučký hlavní hrdina (mě z něho tedy chvílemi opravdu mrazilo).
Autorovy další knížky
2019 | Hospoda Jamajka |
2019 | Mrtvá a živá |
1972 | Dům na pobřeží |
1991 | Únik |
1995 | Má sestřenka Rachel |
Po mnoha letech jsem se v četbě vrátila ke staré dobré Daphne du Maurier.
Tato kniha dokazuje, že autorka prostě uměla psát, leč mě tento román nenadchl tak, jako její slavnější díla.
Julius Lévy mi byl protivný už od samého dětství, přišel mi jako takový malý psychopat, který nesoucítí s nikým, jde si jen za svými tužbami, mocí a bohatstvím. Myslím, že jeho vnitřní svět byl vlastně dost chudý a tak musel plnit svou prázdnotu povrchními úspěchy a nakonec se stal nejbohatším mužem v Anglii. No, já mu to nepřála, definitivně si to u mě podělal tím, když hodil svou kočku z mostu, ačkoli na druhou stranu by se to v jeho případě dalo chápat i jako jistý akt zvráceného milosrdenství.
Leč se jedná o dobře napsaný příběh, s velmi dobře vykreslenými postavami, hlavně tedy hlavním hrdinou, tak pro mě to bylo povrchní čtení, do kterého jsem se neuměla a asi ani nechtěla vcítit. Už dlouho mi nebyl hlavní hrdina žádné knihy tak protivný, jako Julius.
Vždy dosáhl svého, věřil si naprosto ve všem, vše se mu povedlo, přesto bylo očividné, že mu chybí něco velmi podstatného, co se koupit nedá. Když už měl všechno, za čím se dál honit? Jeho slabinou byla nakonec jeho dcera, která se mu v mnohém podobala, ale toužila žít život po svém a jinak.
Mně těch přes tři sta stránek o takovém magorovi trochu vyšťavilo, bylo mi ho líto až na samotném konci, kdy sám zjistil, že jeho zlatá éra skončila. To jsem možná jednou jedinkrát měla chuť ho pohladit.
I přes těžkou averzi k hlavnímu hrdinovi dávám knize čtyři hvězdy, neboť se dle mě jedná o barvitý a dobře napsaný psychologický román, leč absence lidskosti hlavního hrdiny ubrala mému čtení této knihy duši a do děje jsem se nenořila, jen proplouvala po jeho povrchu.