Vzorný syn
Čong Judžong
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/449532/bmid_vzorny-syn-JmU-449532.jpg
4
107
107
Jednoho brzkého rána probudí šestadvacetiletého Judžina podivný kovový zápach a telefonát od jeho bratra, který se ptá, jestli je doma vše v pořádku – uprostřed noci totiž volala jejich matka. Judžin nedlouho poté objeví její mrtvé tělo ležící v kaluži krve pod schodištěm v jejich stylovém soulském apartmánu. Předešlou noc si však příliš dobře nepamatuje, jelikož celý život trpí záchvaty a má problémy s pamětí. Vše, co si vybavuje, je chabá vzpomínka, v níž matka volá jeho jméno. Křičela snad o pomoc? Nebo prosila o svůj život? Pro Judžina tím začíná zběsilé třídenní pátrání po tom,co se té noci stalo, ale zároveň odhaluje i tajemství svá a své rodiny. Šokující a návykový psychologický thriller Vzorný syn zkoumá s neuvěřitelnou naléhavostí záhady mysli a paměti i pokroucený vztah mezi matkou a synem.... celý text
Přidat komentář
Děj byl zajímavý i jeho zpracování. Knihu již číst znovu nebudu ale další autorčiny knihy i přesto zkusím. Ke Kingovi ji bohužel ale přirovnat nedokážu. I tak se mi kniha líbila a bavila mne.
Myslím, že knížka má zbytečně nízké hodnocení. Sice všichni víme, co se stalo a kam nás vyprávění vede, ale je to čtivé a napínavé až do konce
Zaujalo mě téma, ale odložila jsem. Po přečtení prologu, který mě navnadil na další stránky, mě kniha odradila hutným popisem děje, kde jsem se ztrácela a kde si autor dost protiřečil. Nedočetla jsem, protože jsem se v tom nedokázala zorientovat.
První půlku jsem zhltla, pak mne nadšeni nejak opustilo. Kniha je fajn, ale neměla jsem takové ty okamžiky, kdy jsem trpěla, co asi bude dal nebo ze by mne to nutilo číst dal.
Začátek je tak šíleně nudnej a omílá pořád dokola to samý, nemůžu se ani po pár desítkách stránek začíst. Odkládám.
Kniha nebyla úplně špatná, ale něco mi tam chybělo, napětí, gradace děje, touha číst dál... Dočetla jsem, ale jen proto, že nerada nechávám knihy nedočtené. Vyprávění Judžina coby psychopata a sériového vraha mi nějak nesedlo. Celé se to tak nudně vleklo. Hvězdičku navíc dávám díky doslovu, který knize přidává na významu. Znovu bych po knize ale už více nesáhla.
Tuto autorku jsem neznala. Tato kniha byla mou prvotinou. Ze začátku jsem měla velký problém se začíst a občas jsem se ztrácela v tom, kdy se děj zrovna odehrává. Každopádně je to hodně neobvyklá sonda do hlavy psychopata. Styl psaní je úplně jiný, než na jaký jsem zvyklá, možná proto jsem měla problém se začíst. Každopádně u mě tato kniha žádný „wau" efekt nevyvolalo. Na druhou stranu jsem ráda, že se mi dostala do ruky, protože je svým způsobem zajímavá!
Na závěr mám jedinou otázku. Jakto, že měl takové štěstí?
Tak to byla jízda, nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Kniha je psaná z úplně jiného pohledu než klasické krimi a ten konec... Doufám, že to nebyla poslední kniha autorky.
Děj knihy je nevšední, děsný, psychopatický… Ale stejně jsem se nedokázala pořádně začíst. Tedy místy ano, ale pak přišly pasáže, které byly hodně popisné, ale i ty popisy takové nejasné, nekonkrétní. Na to, co se v knize odehrávalo, bych očekávala, že z toho budu mít celou dobu mrazení, nebo pocity naprostého zhnusení. Bylo hodně zajímavé číst o vnitřním světě psychopata, ale občas jsem se do čtení musela nutit. Prostě mě to nechytlo tak, jak by si tento neobvyklý příběh zasloužil.
HU! Hustý! Hodně silný černý kafe! Hrůzná jízda! Na straně 286 už i největšímu cynikovi musí zatrnout všechny nervy po těchto větách:
,,V mém nitru se usadil starý zkušený rybář a nahodil udičku. Za okamžik bez skrupulí vylovil na břeh myšlenku, která od večera plavala pod hladinou vědomí a kterou jsem se snažil bez povšimnutí ignorovat. Čas koupit nový boty, hybaj!"
Výborný doslov. Ten si měli přečíst všichni, kdo tuto knížku nedocenili, snad by pak autorku pochopili.
Doporučuji.
Bravurní popis extrémního zla. Chladný kalkul, přesná vypočítavost. Nic tak zvráceného jsem v životě nečetla, kniha ve mně zanechala vskutku silný dojem. Kam se hrabe Nesbo...
Mně se to líbilo, a to dost. Bylo to úplně něco jiného, než jsem zvyklá číst. Ještě že mě neodradily první stránky, po kterých jsem chtěla knihu odložit! A kdyby příběh nepokračoval epilogem, tak bych snad byla nadšená ještě více!
“Kdybych věděl, že stojím na zásadní životní křižovatce a že si mohu zvolit jinou, správnou cestu, nebyl bych člověk, ale boží syn.”
Temná sonda do choré mysli mladého narušeného korejského chlapce. Velmi zajímavý psychothriller, jenž dává nahlédnout do hlavy vraha a jaké se mu v ní rodí myšlenky.
Velmi chytrý a velmi psychologický thriller, kterých bohužel příliš mnoho není.
Narazit na nějaký vyžaduje velké štěstí, je to jako hledat perlorodky na Sahaře.
Právě proto se thrillerům většinou vyhýbám, případně je nedočítám, ta sériová výroba přes kopírák mě prostě neoslovuje. Tohle je ovšem příklad toho občasného štěstí.
Oceňuji i doslov, v této literární kategorii nebývá obvyklý, rozhodně je však na místě.
První část výborná, taková zvláštní směsice našeho tápání, nastolování otázek, pomalu se vynořujícího podezření a nejistoty. A taky ponoru do duše někoho, kdo sám otázky klade a sám si na ně odpovídá, aniž zprvu tušíme, jako moc jsou odpovědi pravdivé. To vše podáno s drsným černohumorným náhledem vypravěče, což celému příběhu dodává až morbidní nádech, který ne každému může vyhovovat, pro mě to ale byla ta pomyslná třešínka...
Nevadilo vůbec, že je pomalé a děj ubíhá ne po dnech či hodinách, ale po minutách.
V druhé části už to nebylo úplně ono, už se mi zdálo moc polopatické a vysvětlující, zprvu psychologický nádech příběhu se přeměnil na ryzí thriller s vysvětlením všech dříve nastolených nejasností a záhad. I tak dobré.
Plus za překlad, myslím, že zdařile udržel rovnováhu mezi pochmurnou tísnivou atmosférou a sžíravě ironickým odosobněným pohledem psychopata.
*
„Kdyby každý, kdo dostane vynadáno, začal v amoku vraždit, kolik by na světě zůstalo matek, uniknuvších jisté smrti z rukou vlastních synů?“