Trůn z dračích kostí
Tad Williams (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/120086/bmid_trun-z-dracich-kosti-IQu-120086.jpg
4
174
174
Vzpomínka, Žal a Trn série
< 1. díl >
První kniha trilogie. Válka, podporovaná temnými silami magie, je připravena zachvátit mírumilovnou zemi Východní Ard – neboť Kněz Jan, veliký král, přemožitel hrozného draka Shurakaie, umírá. A v okamžiku jeho smrti se konečně osvobodí pradávné zlo, když se Král Bouří, vládce maličké země Sithů, pokouší znovu získat své ztracené království prostřednictvím dohody s jedním příslušníkem královského rodu. A pak, hnáni do kouzlem vyvolanou nenávistí a žárlivostí, se budou princové navzájem zabíjet, zatímco kolem nich začne umírat jejich země. Jen malá osamocená skupina, Bratrstvo Svitku, rozpozná skutečné nebezpečí, které Východnímu Ardu hrozí. A na Simona – pomocníka v kuchyni, který se nevědomky stane učedníkem jednoho ze členů Bratrstva – zbude úkol stát v čele hledání řešení hádanky, která nabízí jedinou naději na záchranu, hádanky dlouho ztracených Mečů Moci… Hledání, které ho donutí prchat a bojovat s nepřáteli, pocházejícími přímo z nejděsivějších snů vypravěče legend!... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 2009 , Laser-books (Laser)Originální název:
The Dragonbone Chair, 1988
více info...
Přidat komentář
Mnozí tu píší insipirace Martinem, ale to je podle mne nesmysl, vzhledem k tomu že Tad Wiliams napsal knihu dříve. Z největší pravděpodobností to tedy bude naopak. Není to špatné čtení. Připomíná to svou strukturou a hutností spíš historický román z nějakého fiktivního světa, jehož každodenosti jsou však podobné až stejné. Postavy sympatické. Naivní - možná ano - ovsem presto v mnohém presvědčivě dojemné a lidské a vůbec to není špatné.
Po smrti krále Jana se trůnu ujímá jeho starší syn Eliáš. Za jeho vlády se začnou dít divné věci a lidé se nemají už tak dobře jako za vlady jeho otce. Zajme svého mladšího bratra v domnění, že se chce zmocnit trůnu. Toho však pomůže vysvobodit prosťáček Simon a dobrodružství může začít.
I když fantasy není můj šálek kávy, kniha se mi celkem líbila.
Ano, je v tom cítit Tolkien, ale mnohem míň než v Fiestově Mágovi - učedníkovi (a taky je to jasná inspirace pro G. R. R. Martina). A ano, je to rozvleklé. Strašně. Na první závan děje si musíte počkat 180 stran a pak dalších 180, než se děj zas posune. Už už jsem to chtěl vzdát (v polovině knihy), ale prostě jsem nějak pokračoval dál. Nevím proč. Styl autora? Některé detaily mě vyloženě štvaly. A největší problém jsem měl s ufňukaným hrdinou a jeho pomocníkem vševědoucím eskymákem, který rajtuje na svém tažném psu (vlkovi). Někdy z toho čiší ta strašná touha nebýt Tolkien. A přece jsem to dočetl. Konec je překotný. Posledních 70 stran. Něco v tom asi bude...
AKTUALIZACE PO DOČTENÍ SÉRIE:
Přidávám jednu hvězdu navíc. Druhý díl série je dost podobný tomu prvnímu. Skoro polovonu knihy se nic neděje a pak to má švih. Ale poslední dva díly, resp.díl poslední, rozdělený do dvou knih je neskutečnou přehlídkou autorovy fantasie, kdy skutečně netušíte, co přijde. Bitva je monumentální a magická zároveň. Závěr byl pro mě trochi zklamáním, jak se všechno vyřeší nějak samo, ale stejné to stálo za to. Jasná inspirace Tolkienem se ke konci mění a je jasné, že právě odtud sosal svou inspiraci G. R. R. Martin pro svou Píseň ledu a ohně. Do Východního Ardu se ještě vrátím.
Dva problémy:
1) Těžký copy paste klasik ( které už samy o sobě nejsou nic světoborného)
2 ) a jako hlavní hrdina lehce imbecilní kluk. Lékařsky myšleno. Nemyslím to nijak hanlivě. On má doslova IQ tak okolo 75-80. Nevím co si autor myslel, když se rozhodl nechat nás sledovat příběh očima slaboduchého a líného nekňuby, ale vážně to není dobré. A ty nekonečné popisy kamenů ve zdech, prachu na polici, stavu látky záclon....chápete. Hledal jsem další Malaz a šáhl o kilometr mimo.
Druhá kniha v živote, ktorú som naozaj nedokázal dočítať a vrhol som sa na iné dielo; avšak dostal som sa ďalej, než do polovice. Je to oldschool, LOTR/DragonLance/Forgotten Realms/iné klasiky cez kopirák. Na knihu ma nahypoval článok od PEVNOSTi, ktorý to odporúčil ako epickú sériu a niečo, čo by si mali prečítať aj fanúšikovia Malazu. Hype sa ale rozhodne nekonal. Kniha je extrémne pomalá (veľmi) a ono hlavné postavy nemajú v praxi ani čím zaujať, to že Simon nechápe veci a čo sa okolo neho deje nie je ospravedlnenie pre pomalosť. Nesedia tam veci ani kontinuálne, dialógy veľmi strojené alebo potom úplne zbytočné. Raz tomu istotne ešte šancu dám, ale isto nie teraz.
Nečekal jsem, že mě kniha takhle pohltí, ale stalo se. Simonův příběh jsem zhltal snad za tři dny a jsem zvědav, jak bude pokračovat v dalších knihách.
Tohle spadá do kategorie starých fantasy z osmdesátých až devadesátých let, kdy se psalo naivně, kopíroval se Pán Prstenů se vším všudy a hlavně řemeslo nebylo moc dobré.
Stejně jako příběhy od Feista, Eddingse, nebo Tolkiena, je i Williamsův "Trůn z dračích kostí" poměrně špatný. Příběhem nás provází Simon, o němž se nás autor snaží přesvědčit, že ke konci knihy dospěl z otravného sedláckého synka v muže, ale nedaří se. Simon je stejně otravný blb na začátku a stejně tak i na konci. Příběh jde dopředu strašně pomalu a i když jsou některé nekonečné statě popisů řemeslně i nápaditě vykovány, tak nudí a přes to nejede vlak.
Ke konci knihy jsem čekal, že to začne gradovat do nějakého finále, ale stejně jako v případě na začátku zmíněných spisovatelských kolegů, ani zde se nekoná nic. Navíc ze stránek začne najednou pršet záplava postav, o kterých jsem musel číst, jak tam a tady bojují, tohle dělají, nad tímhle přemýšlí ...všechno slepé, pro děj nepodstatné uličky a navíc mi autor ty postavy nezvládl za neskutečných 700 stran přiblížit ani mi k nim vytvořit jakýkoliv vztah, tak nevím, proč mě s nimi otravuje ke konci.
Nelogičnosti v ději jsou už jen bonus. To, že princ Joshua a Simon utečou z hradu ve stejnou chvíli je jedna věc, ale v době, kdy se Simon chvíli potuluje po lese před hradem, tak Joshua už je o mnoho kilometrů dále v nějakém městě s tím, že už sbírá armády...to byla docela darda.
Abych to shrnul - Nezajímavé, ploché postavy, utahaný, pomalý, předvídatelný děj přesně dle šablon prastarých fantasy ze začátků modernizace žánru v 80. letech a zpackané finále. Celkově kniha postrádající spád, jiskru a zábavnost. Ale nebylo to třeba tak strašně pitomé jako Shannarův Meč, tohle se ještě dalo, i když obojí jede podle stejně nudné šablony, opsané autorem bez zápalu a imaginace.
Nedá sa povedať, že by ma táto kniha chytila od prvej strany. Ale rýchlo si ma získala. Spočiatku som mala pocit, že si hlavnú postavu, Simona, nebudem vedieť obľúbiť, pretože jeho správanie mi často prišlo zvláštne, aj keď by sa to dalo zvaliť na to, že má predstavovať jednoduchého chlapca, prostáčika. Ale za tých úvodných dvesto strán (áno, úvod je trošku dlhší :D), sme sa celkom zblížili a potom to už šlo. Aj keď sa mojím obľúbencom úplne nestal, tak knihu som si užívala, v podstate každú jednu stranu. Celý ten svet sa mi rýchlo dostal pod kožu, tá jeho atmosféra, vychutnávala som si všetky opisy, Simonove putovanie, jeho stretnutia s mnohými ďalšími postavami... Ale občas tam niečo nesedelo, občas mi nesedel sled udalostí z hľadiska času. Takisto som na niektoré veci prišla skôr ako postavy a to sa často nedeje :D. A občas mi to prišlo zbytočne dlhé. Ale to sú len také drobnosti. Svet je skvele vykreslený, je tam kopa
zaujímavých postáv, všetky sa ani nedajú spomenúť (ale troll Binabik je úžasný, princ Jošua zase vskutku veľmi zaujímavý). Záver je celkom drsný, to som skutočne nečakala. Celkovo mám pocit, že kladným postavám toho veľa nevychádza. Som veľmi zvedavá, ako to celé bude pokračovať, ako sa to vyvinie. Tak hor sa na ďalšie časti :).
Noo..kniha je trošku složitější, ale rozjíždí se to dobře a těším se na pokračování :-)
I když jsem příznivcem rozsahem menších a poněkud drsnějších fantasy,přesto četba byla pro mne osvěžující a potěšující.Opravdu je třeba přijmout pomalé tempo vyprávění a přílišnou popisnost,která ale vůbec není špatná,umí vykreslit nádherné obrazy přírody i atmosféru bitev.Vykrádání Tolkiena se mi zdá příliš silným tvrzením,spíš mi to připadá silně inspirováno ,se snahou vytvořit podobné světy.Jako by autor tak obdivoval Tolkiena,že mu bylo líto,že už nic nenapíše,tak se rozhodl tvořit podobným stylem jako on.
Přikláním se k názoru ,že po Tolkienovi už nikdo originální svět fantasy nenapsal.Zbývá než se spokojit s čtením originálu a více či méně zdařilými pokusy ho napodobit.
Četl jsem jako e knihu a tam jsem se musel potýkat s hodně velkým množstvím překlepů.
I tak to byl pro mne příjemný zážitek.
Na tuto knihu si je třeba udělat čas a prostor, protože je tu hodně postav, míst a událostí a nelze ji číst po pár stranách. Prvních cca dvě stě stran je třeba vydržet a seznamovat se. Stejně jako u Tolkiena, autorova velkého vzoru. Odměnou je perfektně detailně vykreslený svět s nejrůznějšími postavami a místy. V knize je vše pro milovníky rozmáchlých a výpravných fantasy románů. Myslím, že knize v českém vydání pomáhá i srozumitelný a dobře čitelný překlad. Kniha by si určitě zasloužila vázané vydání s lépe provedenými mapkami. Něco ve stylu reedice Hry o trůny nebo luxusní vydání Pána prstenů apod.
Williamsův Trůn z dračích kostí je bezesporu tím nejvelkolepějším vstupem do magického světa Východního Ardu, jaký si lze vůbec představit. Na ploše více jak sedmi set stran se seznamujeme s mírumilovnou říší krále Jana, kterou v brzké době čekají těžké časy. Williams doslova kouzlí s atmosférou. Používá klasické fantasy propriety bez zbytečného patosu a přehánění, zachází s nimi obratně, jemně a zkušeně. Jím stvořený Východní Ard je uvěřitelný a jakoby skutečný. Drobní hrdinové jsou stejně opravdoví jako ti, kdož stojí v první linii a na něž se především upírá čtenářův zrak. Všichni dohromady pak dodávají Williamsovu světu životodárnou energii, kterou je radost objevovat. Zažít s nimi jediné dobrodružství je natolik uchvacující, že chcete hned další a další. Jen těžko se člověk od příběhu odtrhává. Je to možná i proto, že Williams píše tak lehounce a přehledně, že ani nepostřehnete, jak mohutný gobelín to vlastně tká. Zjistíte to až ve chvíli, kdy už vám není pomoci, kdy jste polapeni uprostřed vzoru a nedokážete se vlastní silou osvobodit. Ani jediná nitka přitom není zbytečná, ani jedinou není možné bez těžké újmy na zdraví vynechat. Tohle je fantasy, která si zaslouží pozlatit.
Četl jsem na doporučení. Je v tom skutečně poznat Tolkien (Král bouří, jehož fyzická podstata byla zničena, ale jeho duch přežil, "Rudá ruka" - Nazgûlové, putování s Binabikem ala putování do Roklinky a tak dále), ale zároveň čtenář pochopí, proč tuto knihu považuje za jeden ze svých inspiračních zdrojů Martin (rozpadající se říše, válka mezi králem Eliášem a ostatními, pohledy do různých částí říše skrze četné vedlejší postavy, ani obdoba Jiných nechybí). Bylo to docela dobré, jen zbytečně zdlouhavé, má to nějakých 750 stran, ale podle mě by klidně stačila polovina a nic podstatného by nechybělo - např. prvních 150 stran (než Simon najde Jošuu) se neděje vlastně vůbec nic, i když slouží hlavně k tomu, aby se čtenáři dostalo obvyklého "lore". Na druhou stranu silně oceňuju, že autor nemá potřebu explicitně popisovat "sexuální praktiky pozemšťanů" a vůbec jinak dokazovat to, čemu se dnes říká "dospělá fantasy". Z tohoto hlediska byl návrat ke klasice docela osvěžující. Je to tak mezi třemi a čtyřmi hvězdami, ale protože jsem to přečetl celkem rychle, kloním se k vyššímu hodnocení.
Podobne pocity jako u Eddingse. Tahle fantasy toho naprosto nejklasictejsiho strihu (pomale tempo, dlouhe popisy, cernobile charaktery, Mirkove Dusinove) me uz pomalu prestavaji bavit. Mozna za to muze prave ma obliba v plnokrevnejsi literature. Sapkowski, Abercrombie, Martin, Rothfuss. Fantasykazove!
Je to klasická fantasy, takže ano, vykrádá Tolkiena. Pokud však odhlédnu od této skutečnosti a budu hodnotit jen samotnou autorovu práci, pak je třeba konstatovat, že je to neskutečně dlouhé, zbytečně. Děj, atmosféra, vybudování vztahu mezi čtenářem a hrdiny, to vše by se bez problémů vtěsnalo na poloviční prostor, tím spíš existují-li sequely. Z toho důvodu se autorovy sáhodlouhé popisy (a to nejsem odpůrce popisů, spíš naopak) krajiny či vnitřního světa ufňukaného hlavního hrdiny stávají jaksi obtížnými. Rovněž mi připadalo, že Williams píše příliš návodně, ale současně chce držet "tajemství" co nejdéle, což dost dobře nejde ruku v ruce. Konečně nelze čekat žádné velké zvraty. Každá postava jedná přesně tak, jak se od ní očekává, ergo je buď ve škatulce "hodná", nebo "zlá".
Na druhou stranu je třeba autorovi připsat k dobru, že je vynikajícím stylistou, což se projevu zejména v napůl snových pasážích, kde se prolíná podvědomí postavy s příběhem. Do příběhu je také vetkána i snaha pojednat o světě nás čtenářů. Není to tedy jen příběh, ale rovněž odtučněné filozofování o křivdách minulosti, moci vítězící nad porozuměním, urputné lásce k dobru, která se zvrhává ve zlo.
Posledních pár stran (rozuměj 70) graduje dosud vlažný příběh, což je povzbuzení pro četbu dalších dílů. Doufám, že nebudu zklamán. Pro všechny z vás, kdož si tyto řádky čtete, abyste se rozhodli, zda knihu číst, či nikoli, nemám jasnou odpověď. Není to špatné, není to však ani vynikající. Spíš to prostě "je".
Konec hlášení. Lord-artoo over an' out.
Jediné mínus je to, že je to strašná vykrádačka Pána Prstenů. Autor se nechal asi až moc inspirovat Tolkienem. Jinak se kniha vydařila. Čtení utíká pomalu, ale člověk se u děje nenudí. Jede se svým tempem. Doporučuji.
Když jsem se začetl poprvé do této knihy, musel jsem si zvyknout na tempo. Po každém díle série, jsem musel přejít na jinou knihu, abych si trošku oddechl, ale vždy se poté hned vrátil. Styl vyprávění je pro mě velmi příjemný, sloh čtivý. Příběh na první pohled typický - mladý hrdina a jeho boj se zlem - ale díky neotřelým myšlenkám člověk zjišťuje, že příběh je chytlavý a i když se za knihu toho zas tak moc nestane a vy se probudíte na konci, nenudí.
Jediná výtka je k prvnímu vydání série, kdy brožovaná vazba na tak malou ale tlustou knihu je velmi nevhodná a prsty vás budou bolet od neustálého boje se zavírající se knihou. A hřbet přece lámat nebudu, že... :-)
Autorovy další knížky
| 1996 |  Trůn z dračích kostí |
| 2021 |  Koruna z čarodřeva – Svazek 1 |
| 1998 | Jinozemě I - Město zlatého stínu 1 |
| 1998 | Věž zeleného anděla 1 |
| 2019 | Srdce ztraceného |
O teto knize je těžké napsat cokoliv objevného. Jak je detailně popsáno ostatními příspěvky, 80's-90's klasika žánru ovšem lepší, než čekáte.