Vzpoura
Émile Verhaeren
Básně zachycující v temných až děsivých obrazech sílu moderního města – jeho temné stíny, ohně, puchy a brutalitu, jeho revolty a krvavá šílenství. Verše také zachycují vyděšený a zuřivý venkovský lid, který se k městu plahočí, a pýchu městské moci, již dávají najevo sochy měšťanů, vojáků a apoštolů.
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1974 |  Francouzský symbolismus |
| 1958 |  Osm básníků z Belgie |
| 1964 | Víno milencov |
| 1960 |  Žárné chorály |
| 1962 | Básně |
Není divu, že z Verhaerena byl nadšen radikální S. K. Neumann. Takto bouřící, temná a revoluční témata i forma musela být potvrzením jeho postojů. Není ani divu, že se líbil F. X. Šaldovi a byl ceněn jeho svěží volný rým, kterým maloval své znepokojivé výjevy. Sbírka Vzpoura se věnuje síle davů, městu, které považuje spíše za bojiště, nebo blížícímu se střetnutí utlačovaných vrstev a pyšné třídy elity. V básních jako na obrazech Verhaeren maluje ponuré ulice měst, ve kterých se rudá záře ze zapadajícího slunce míchá s plameny hořících domů a zvony bijí na poplach.