Vzpoura proti času
Ivan Foustka
Scifi román o letech do vesmíru, který vypráví o posádce vesmírné lodi Pluto, která byla nucena přistát na tajemném vesmírném tělesu, které jim přichystá spoustu až strašidelných překvapení. Posádka se musí vyrovnat s neznámou vyspělou technikou a navíc sama se sebou.
Přidat komentář
Začalo to slibně, hodně mě bavila ta psychologická stránka věci. První průzkumy taky nebyly špatné, ale pak se to jaksi pokazilo
Kromě maličko archaických vtípků mezi piloty ani není poznat, že je sci-fi tsk staré.
Po krátké pozemské přípravě se velmi rychle dostáváme na cestu k záhadnému tělesu u Jupitera a tam čeká vše, co si od kosmického sci-fi můžeme přát: velké dobrodružství, smrtelná nebezpečí, tajemné záhady, neznámé materiály a technologie a otázky stále aktuální (Dovol, pravil fyzik, položím ti otázku, která není bezdůvodná: jak se díváš na výsledek souboje nebo soutěžení mezi kybernetem a člověkem?...).
Přečteno podruhé, tehdejší stoprocentní nadšení mírně ochlazuji, jedna hvězda tou cestou proti času vyhasla:
85 % (zatím 31 hodnotících, průměr je 85 %).
Rodinná, putovní knížka..., kterou jsem si v dětství několikrát, díky vesmírné lodi Pluto + nekonvenční posádce..., s jejím fantastickým dobrodružstvím, přečetla a oblíbila.
Jako kluk jsem vyhledaval sci-fi literaturu, dnes se opakovaně vracím k jedné skvělé knize. Čtivá, neblbá! Vtáhne do děje hned zkraje a už nepustí..
Wow! Lepší knihu jsem dlouho nečetl. Tak výborný a čtivý děj jsem teda nečekal, opravdu ne, kór na to, že se jedná o knížku z šedesátek. Hlavní postavy jsem si hned zamiloval. V kritických situacích mě rozesmíval Farlandův ostrý humor a uchvácel autorův popis okolního prostředí. Vyústění je opravdu nepředvídatelné. Ke knize se budu jiště vracet.
Klasicka SCI FI, Pravdupovediac mam ju radsej ako modernu. Nezamotava sa v podrobnych technickych opisoch moze si dovolit viac fantazie, a dava citatelovi viac priestoru na predstavivost. 3 hviezdy su asi malo ale stretnutiu s ramou by som dal 4 hviezdy a martanovi ktory je sice velmi ospevovany ale chyba mi v nom clovek by som dal 1 hviezdu.
Autorovy další knížky
1965 | Vzpoura proti času |
1964 | Planeta přeludů |
1994 | Balada o posledním Falkenštejnovi |
1968 | Výlet k Pánubohu |
1982 | Svět má 24 hodiny |
Za mne asi nejlepší český SF román, který jsem četl, především proto, že autor velmi přesvědčivě vytvořil inteligenci, která uvažuje jinak, než my lidé. To bývá často kámen úrazu, mnoho autorů v tomhle postrádá ty pravé schopnosti a i když stvoří celý vesmír rozdílných civilizací, kultur, i samotných principů života, nakonec je to vlastně jen všechno to samé v bledě modrém. Ale popsat střet s něčím, cos e ne úplně ztotožňuje s lidským chápáním, to je těžký úkol. Pravidelně ho dokázali úspěšně zvládnout třeba bratři Strugačtí, zejména ve slavném Pikniku u cesty.
Napínavé, občas vtipné, dobře napsané postavy (kdo by si nezamiloval Farlanda), snad jen hlavní hrdina sám je občas trochu nekňuba. Skoro jsem litoval, že kniha není napsaná z pohledu samotného kybernetika, tedy vlastně ústředním hybatelem dění, ale z hlediska samotného děje knihy je jen vedlejší postavou. Na druhou stranu takhle to dává možnost si spoustu věcí domýšlet, protože je čtenář nedostává podané po lopatě.