Vzpoura proti času přehled
Ivan Foustka
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/28388/vzpoura-proti-casu-28388.jpg
4
35
35
Scifi román o letech do vesmíru, který vypráví o posádce vesmírné lodi Pluto, která byla nucena přistát na tajemném vesmírném tělesu, které jim přichystá spoustu až strašidelných překvapení. Posádka se musí vyrovnat s neznámou vyspělou technikou a navíc sama se sebou.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Vzpoura proti času. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (10)
Začalo to slibně, hodně mě bavila ta psychologická stránka věci. První průzkumy taky nebyly špatné, ale pak se to jaksi pokazilo
Kromě maličko archaických vtípků mezi piloty ani není poznat, že je sci-fi tsk staré.
Po krátké pozemské přípravě se velmi rychle dostáváme na cestu k záhadnému tělesu u Jupitera a tam čeká vše, co si od kosmického sci-fi můžeme přát: velké dobrodružství, smrtelná nebezpečí, tajemné záhady, neznámé materiály a technologie a otázky stále aktuální (Dovol, pravil fyzik, položím ti otázku, která není bezdůvodná: jak se díváš na výsledek souboje nebo soutěžení mezi kybernetem a člověkem?...).
Přečteno podruhé, tehdejší stoprocentní nadšení mírně ochlazuji, jedna hvězda tou cestou proti času vyhasla:
85 % (zatím 31 hodnotících, průměr je 85 %).
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Vzpoura proti času v seznamech
| v Právě čtených | 1x |
| v Přečtených | 42x |
| v Doporučených | 3x |
| v Knihotéce | 47x |
| v Chystám se číst | 8x |
| v Chci si koupit | 2x |
| v dalších seznamech | 1x |
Autorovy další knížky
| 1965 |  Vzpoura proti času |
| 1964 | Planeta přeludů |
| 1994 |  Balada o posledním Falkenštejnovi |
| 1968 | Výlet k Pánubohu |
| 1982 | Svět má 24 hodiny |
Za mne asi nejlepší český SF román, který jsem četl, především proto, že autor velmi přesvědčivě vytvořil inteligenci, která uvažuje jinak, než my lidé. To bývá často kámen úrazu, mnoho autorů v tomhle postrádá ty pravé schopnosti a i když stvoří celý vesmír rozdílných civilizací, kultur, i samotných principů života, nakonec je to vlastně jen všechno to samé v bledě modrém. Ale popsat střet s něčím, cos e ne úplně ztotožňuje s lidským chápáním, to je těžký úkol. Pravidelně ho dokázali úspěšně zvládnout třeba bratři Strugačtí, zejména ve slavném Pikniku u cesty.
Napínavé, občas vtipné, dobře napsané postavy (kdo by si nezamiloval Farlanda), snad jen hlavní hrdina sám je občas trochu nekňuba. Skoro jsem litoval, že kniha není napsaná z pohledu samotného kybernetika, tedy vlastně ústředním hybatelem dění, ale z hlediska samotného děje knihy je jen vedlejší postavou. Na druhou stranu takhle to dává možnost si spoustu věcí domýšlet, protože je čtenář nedostává podané po lopatě.