Vzťahová níž
Eva Urbaníková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/535224/bmid_vztahova-niz-66047d25212c7.jpg
4
144
144
Talentovaná huslistka Martina vychováva sama dcéru Dominiku, ale po sklamaní už neverí na lásku. Potom stretne Martina a roky pokojného a vyrovnaného vnútorného života vystriedajú všetky príchute začínajúceho sa vzťahu. Dni, ktoré plynuli, sa zmenia na dni, ktoré letia, míňajú sa ako bláznivé, v smiechu, v nahote, v ťažkých debatách a v mĺkvych chvíľach, keď mu púšťa hudbu. Idylka však žiaľ netrvá dlho a začnú sa diať veci, ktoré nikto ani vo sne nečakal.... celý text
Přidat komentář
Myslela jsem, že to bude jen takové nenáročné letní čtení, ale překvapivě mě tenhle příběh zavedl i k zamyšlení. Zamyšlení nad tím, jak intenzivně má jít člověk za svými sny, jak moc má poslouchat své potřeby a jak moc se má přizpůsobovat ostatním, zvlášť, když jsou jimi naši nejbližší. Rozhodnutí mezi tím, co je pro mě dobré a tím, co si ostatní myslí, že je pro mě dobré může být někdy zatraceně těžké.
Někdo si může říct, že hlavní hrdinka je v podstatě jen rozmazlená, sobecká slečinka, kterou pálí dobré bydlo. Ale ti, kdo někdy sdíleli podobnou vášeň pro nějakou činnost ji možná pochopí a porozumí víc.
P. S. Mimochodem, myslím, že když se v příběhu vyskytují identická dvojčata, mělo by to mít nějaký smysl. Třeba autorka napíše pokračování, kde si s tímhle námětem prohraje lépe. Představit si to umím!
(SPOILER)
Náhoda přivede do cesty houslistce Martině sympaťáka Martina. Po několika měsících začnou fungovat jako rodina. Co se ale stane, když Martina dostane skvělou pracovní nabídku z Berlína?
Ustojí to jejich vztah, jak se k tomu postaví jejich děti?
Neznala jsem autorku, četla jsem s ní rozhovor, tak jsem si ji vyhledala. Kniha ze života, četla se dobře.
Být v pohodě a žít si spokojený život je vlastně pořádná dřina. Zvláště pak, jestli neřeším jen ten svůj život, ale i život svých rodičů a třeba také život svých potomků. To pak většinou nezbude čas na ten vlastní život.... Zajímavé, poučné, k zamyšlení.
Nebylo to zle, ale takové knihy běžně nečtu nečtu a už vím proč. Pro mě je to ztráta času, nuda. Tři hvězdy za spád.
Knihy Evy Urbaníkové jsou pro mě ideální volbou do čekárny u lékaře. Malý formát do kabelky, ze života, často napínavé jak se to vyvine dál, protože člověk má ( přiznejme si to ) škodolibé potěšení z osudů lidí, kteří jsou na tom hůře než my :-) - přečtené na jeden zátah, pokývání hlavou a další knížka do další čekárny.
Konkrétně v této knize mi Martin připadal až moc dokonalý, která normálně uvažující žena by ho pustila k vodě ? A ten konec. Když už jsem příběh dočetla až do finále a nedozvím se, jestli odletěla nebo ne ? ....nemám ráda u těchto minipříběhů jasně otevřené konce, jako když jste už už před orgasmem a pak.........NIC
Přečteno téměř jedním dechem, ale konec byl tak rychlý, že jsem z něj pořádně nepochopila zda hrdinka opravdu odletěla...
Kniha se dobře nenásilně čte, to ano, rychle se otáčí stránky jedna za druhou, je to taková oddechovka, nic mě jakoby nedonutilo knihu odložit, ale na konci jsem vlastně zjistila, že nemůžu říct, že by to byla až taková nějaká hitparáda, která ve mě zanechá nějakou stopu. Otevřený konec mi naopak vadí, protože vlastně nevím, jak kniha dopadla. Celkově ten konec je strašně rychlý, vlastně to zásadní je popsáno na pár řádcích, připadá mi to odbyté. Hlavní hrdinka je dle mě zvláštní, ty její "tlaky" mi už pak trošku lezly na nervy a Martin mi připadal jako scifi muž, dokonalý od A do Z, což knize moc nepřidalo.
Zase další ženská , kterou pálí dobré bydlo. Má všechno, svoji práci miluje , najde super chlapa co má chut jen na sex a má peníze, její dcera se hned skamarádi s jeho dcerou ale ona není spokojená . Nastěhuje se k němu do vily a hned se vrhne do uklízení a vaření aby pak dělala hysterku. V tomto příběhu ale něco chybi. Graduje do finále a to několikrát ale k ničemu nedospěje . děj vystupnuje k vrcholu a tím se ukončí kapitola ale i celé napětí, otočí se list a konec. I čtenář chce prožít muka a trpět, uronit slzičku, pomyslet si Proč ? ale nic se neděje všechno je růžové jako ta obálka ze zadu jako hrany přebalu .
"Ať to jsou děti, anebo muži, vždy bychom měly obětovat jen tolik, kolik uneseme bez újmy na své duši."
Přečetla jsem v rámci Čtenářské výzvy. Bylo to rychlé, jednoduché, zábavné. Spisovatelka nám nedává příliš prostoru použít vlastní fantazii, vše jasně zformuluje, vysvětlí a přežvýká. A to mi asi vadilo nejvíc. Příběh je prostý, opravdu jde jen o vztahy, ale ty jsou popsány sympaticky, reálně, uvěřitelně. Líbí se mi rovněž (ten tak trochu vykonstruovaný) otevřený konec.
Kniha se velmi dobře četla, další kniha od autorky přímo psaná ze života, na mne trochu moc informací o hudbě :-),ale moc jsem nechápala pocity rozporuplnosti při výběru priorit hlavní hrdinky... pro mne je rodina nade vše....otevřený konec byl dobrý nápad, ale podle mne bylo docela zřejmé jak si asi vybrala...
začala jsem ráno ve vlaku a v poledne nebylo co řešit, velice čtivé, velice pravdivé a super. Má to spád. Autorka umí dobře vystihnout lidskou povahu a pocity jednotlivých postav.
Autorka mě opravdu baví, knihy mají spád, jsou čtivé a otevřený konec svádí k vlastním závěrům. :-)
Hrdinka tak moc myslela na štěstí všech kolem sebe, že své štěstí odsouvala
Knížka zpočátku trochu unylá, pořád popisování každého telefonního hovoru s potencionálním přítelem, chtěla jsem ji odložit. Naštěstí jsem to neudělala a dočetla až do konce a nelituji. Krásně popsané pocity hrdinky, které občas také sami cítíme, dobře uchopené téma lásky k otci a jeho nevěře, lásce ke svému koníčku, která však "trpěla" kvůli lásce k muži, nebo naopak? Otevřený konec je super, každý si může, dle svého, domyslet, jak to dopadlo. Já myslím, že dala přednost rodinnému životu a spokojeným nejbližším. Bude toho jednou litovat?
Štítky knihy
pro ženy slovenská literatura dvojčata klasická hudba předpovědi počasí
Autorovy další knížky
| 2009 |  Stalo se mi všechno |
| 2012 |  Sushi v dushi |
| 2007 | Všetko alebo nič |
| 2009 | Všetko alebo nič - príbeh pokračuje |
| 2010 | Svet mi je dlžný |
Opět jedna z podařený knih, které se čtou jedním dechem. Co zavinila jedna bouře? Nový vztah a také nespokojenost hlavní hrdinky sama se sebou. Neví čemu má dát přednost, lásce s milovaným mužem nebo hudbě, bez které také nemůže být. Kniha na dva večery se četla velmi dobře.