Walden aneb Život v lesích
Henry David Thoreau
Zvedněme hlavu z proudu dní, kterým se necháváme nést, a rozhlédněme se – kam to vlastně máme namířeno? K úvahám potřebujeme klid, tak opusťme město přeplněné lidmi. Bude stačit pouť lesem, při které nohama rozhrnujeme listí? Aspoň jediný tichý týden přemítat v lesních samotách! „Člověk je tím bohatší, čím méně má věcí, o které se musí starat. (…) Šel jsem do lesů, poněvadž jsem chtěl žít uvážlivě, utkat se s podstatou života… Nechtěl jsem žít tím, co není život, vždyť žití je cosi tak vzácného, a nechtěl jsem žít odevzdaně – to jen kdyby nic jiného nezbývalo. Přál jsem si žít všemi smysly a zcela vysát morek života, žít tak zásadově a spartánsky, abych se odpoutal od všeho, co není život.“ Thoreau líčí život spjatý s přírodou, dva roky prožité uprostřed massachusettských lesů ve srubu postaveném vlastníma rukama. Jeho pohled je inspirující a naléhavě aktuální…... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2018 , LedaOriginální název:
Walden; or, Life in the Woods, 1854
více info...
Přidat komentář
Výjimečná kniha jednoho z největších intelektuálů své doby, který v sobě jako jeden z mála dokázal najít sílu a "vybočil" z řad konzumní společnosti, aby mohl zrealizovat prostý a jednoduchý život v sepětí s přírodou a zabývat se hlubšími hodnotami než je vydělávání peněz na splácení hypotéky. Výborné čtení pro všechny, kterým se nelíbí způsob dnešního života v uspěchané společnosti, a kteří stejně jako Thoreau touží po návratu k přírodě a absolutní svobodě, která je na úkor vyspělé civilizace čím dál tím omezenější. Jeho filozofie podstatně ovlivnila subkulturu Hippies a také mnohá ekologická hnutí.
Do tohoto legendárního díla se mi nepodařilo proniknout, nechytil jsem niť a plaval jsem od začátku, sic některé světlé momenty mé plácání mělo, skončil jsem po několika desítkách stran.
bible i učebnice v jednom, absolutně skvělééééééééééééééééééé:-)
ano, není to v praxi pro každého, ale rozhodně bychom o tom měli více přemýšlet
ačkoliv si myšlenek HD Thoreaua cením, a tuto knihu obdivuji. Musím souhlasit i s tím, že izolovaní se od společnosti jiných lidí, a žít v lese takzvaně s kozou je možná pro některé povahy lákavé, ale podle mě vůbec následování hodné.
Autobiografické dílo autora nám otevírá jeho myšlení ale i praktické dovednosti. Už vůbec samotný názor a jeho praktické realizování stojí za pozornost (postavení si dřevěné chaty a vydělávání si na živobytí loveckým způsobem). Ano, někdo by mohl namítnout, že se psal jiný rok a krajina Ameriky byla osídlována, živočišstvo vybíjeno, les kácen, močály vysušovány. O to pracněji člověk přistupoval k úkolům a ručním činnostem. Thoreau měl bezesporu také výhodu v tom, že ve světě, ve kterém žil, ještě neznali mnoho moderních vynálezů. Dnes nám ulehčují každý den. My samotní si vytvářímí umělé prostředí a "lenivíme". O to se člověk mohl spolehnout na svůj bystrý úsudek, sílu ve svaly a porozumění s přáteli, náhodnými lidmi. I když dílu by se dalo vytýkat to, že si představuje zidealizovaný náhled na stravu člověka (když člověk nepracuje, nepotřebuje se tolik stravovat: mléko, maso, postačí mu zelenina nebo ovoce, popř. žít jeden týden o borůvkách) je bezpochyby jeho vlastní příběh ukázkou, co může dokázat jediný člověk, když má vůli a odhodlání.
Zpočátku jsem si říkal, jestli ten chlápek, co to napsal, nebyl permanentně na tripu a na zahrádce si nepěstoval jenom konopí. Podobný blábol už jsem dlouho nečetl. Nejdřív nadává zemědělcům, že něco pěstují, což mu přijde zbytečné, aby o x stránek dál začal vychvalovat pěstování na zahrádce. Z knihy čiší taková samolibost a arogance, až to z ní kape, dokonce nenávistí k lidem. A přitom to skutečně není o životě v lesích. Každý chatař má podobné, ne-li zajímavější zkušenosti. E. T. Seton píše o životě v lesích a jak v nich přežít. Tohle je prostě blábol nemocného člověka, a jen proto, že spousta lidí má v oblibě rebelovat proti čemukoliv, třeba systému, státu a politice, hlavně že nejsem komforní a rebeluji, tak jen proto myslím, že si kniha získala jakous takous pochybnou oblibu.
Tak tohle bylo opravdu zklamání a trápení. Měl jsem co dělat, abych knihu vůbec dočetl. Popisy přírody rozvleklé a nezajímavé, myšlenky stále se opakující a ani ty se mě nijak nedotkly. Podle mého není kniha už dnes až tak aktuální. Kdyby kniha měla cca 60 stran, dle mého by jí to prospělo a čtenář by o nic nepřišel, právě naopak. Na druhou stranu z hodnocení knihy je vidět, že někomu to takhl vyhovuje, mně bohužel ne.
mcleod: Pokud si myslíš, že Thoreau neudělal nic světoborného, tak jdi ty do lesů a udělej co on a až pak mi řekni svůj názor.
Tato kniha pro mě byla opravdovým zklamáním. Vzhledem k mému pohledu na život a na společnost a mé oblibě lidí, kteří jsou schopni a ochotni jít "hlavou proti zdi", jsem se na tuto slavnou knihu jednoho z předních představitelů nezávislého přístupu k životu a ke světu hodně těšil. Bohužel ale mé očekávání nebylo ani v nejmenším naplněno. Odhlédnu od skutečnosti, že velká část knihy je velmi nezáživným popisem nákupů a Thoreauova účetnictví (nakupování a peníze mi nepřijdou moc fascinující) a přejdu k nejpodstatnějšímu problému. Nejen, že je kniha neuvěřitelně arogantní při kritice všech lidí, kteří nejsou ochotni následovat Thoreauovo konání či alespoň jeho myšlenky... ale podle mého Thoreau ani neudělal nic světoborného. Prostě si s povolením obecních úřadů vybral hezký plácek u rybníka (život v lesích jsem si představoval trochu jinak, zmínil bych knihu a film Into the Wild)... kam mu prý navíc docházela vařit jeho máma (jak vtipně poznamenává kniha Kup si svou revoltu, která je k mému potěšení k Thoreauovi stejně kritická jako já). Ale hlavně od chudáků, kteří neměli co do pusy, koupil jejich dům, což bylo asi všechno, co měli, za směšnou částku, což ještě vyzdvihuje jako příklad nezávislého chování hodný následování (tato pasáž pro mě byla zřejmě tou příslovečnou poslední kapkou), vystěhoval je, dům rozebral a postavil si z materiálu dům vlastní (což, uznávám, určitě nebylo jednoduché). A pak si na poli pěstoval některé vlastní potraviny, většinu si ale koupil. Nějak jsem nepochopil, co je na tom tak revolučního (a hlavně pozitivního). Nemůžu si pomoct, ale kniha a její autor mi připomínají jeden výborný a můj oblíbený citát Franze Kafky (který je i pro mě výbornou intelektuální výstrahou): "Musíš hlavou prorazit zeď. Není těžké ji prorazit, neboť je z tenkého papíru. Těžké však je, nedat se klamat tím, že na papíře je už neobyčejně věrně namalováno, jak prorážíš zeď. Svádí tě to, abys prohlásil: "Což ji stále neprorážím?"" Možná by tehdy Thoreauovi neuškodila trocha sebereflexe a pokory ve vztahu k ostatním lidem.
EmilyJJJ: Díky za reakci. To, co udělal Thoreau, ale dělat nebudu, protože si vážím lidí, jejich práce a myslím si, že chudým lidem by se mělo pomáhat, aby mohli žít v důstojných podmínkách. Pokud bych chtěl "jít do lesů" jako Thoreau, tak si pořídím chatku v zahrádkářské kolonii... o čem opravdu uvažuji :-)
Čítal som to kvoli započtovej eseji z dejin Am. Literatúry. A tak ako ma kniha bavila do polovice, druhá polovica bolo jedno velke repete polovice prvej, aspon tak mi to pripadalo. Po lopate, ta kniha nie je zlá, iba zbytočne dlhá
S radostí jsem zjistila, že ještě nejsem tak rigidní a dokážu vstřebávat Thoreauovi svobodomyslné myšlenky, i když jsou v dnešní době jakoby přežité. Doba se posunula dál, je mnohem víc extremističtěji a odvážněji vystupujících zastánců přírodního životního stylu, ale stále mají myšlenky Thoreaua svůj přínos, jde cítit, že to byl člověk vzdělaný a vystihl otázky, které se nás dotýkají i dnes. Na svoji dobu to musela být opravdu pokroková kniha. Někdy trochu táhlé popisy krajiny a rutinních denních záležitostí na které si člověk prostě musí udělat čas a atmosféru.
Kniha "Walden aneb Život v lesích" bude vždy zdrojem inspirace pro všechny, kdo budou chtít měnit životní styl, kdo nesouhlasí se systémem či kdo chce proti čemukoliv protestovat. Kniha je vlastně deníkem člověka, který se rozhodl žít jinak a kterému to vydrželo nakonec pouze dva roky. Přesto (a možná proto) je jeho kniha natolik úspěšná: autor není žádný superman, ale člověk, který se nebojí experimentovat a dělat věci jinak, a přesto zůstává člověkem z masa a kostí. Walden je inspirující čtení pro ty, kdo nemají smysl života v návštěvách hypermarketů.
Štítky knihy
příroda hledání smyslu života lesy člověk a příroda rozvoj osobnosti, osobní rozvoj opuštění civilizace
Autorovy další knížky
2018 | Walden aneb Život v lesích |
2010 | Chůze |
2008 | Toulky přírodou |
1994 | Občanská neposlušnost a jiné eseje |
2012 | Mainské lesy |
Nedočítané. Čakal som výpravné dobrodružstvo a návody ako prežiť v divočine, namiesto toho sa mi dostával nudný ekonomický výčet všetkého, čo si Thoreau musel zaobstarať a kopa zbytočnej samochvály, ktorú autor, hoci od svojho zámeru žiť týmto spôsobom nakoniec upustil, na svoju osobu peje. Je chvályhodné, že sa o niečo také pokúsil, opustenie civilizácie však u neho znamená len presídlenie sa do lesov a žitie na vlastné náklady. Ctí ho fakt, že si uvedomoval nepotrebnosť konzumácie mäsa, avšak toho sa vo Waldenovi dotýka len okrajovo. Život v lesoch mám našťastie aj ako audio-knihu, takže v budúcnosti mu možno ešte dám šancu, kaziť zrak si však už kvôli hodnoteniu nebudem.