Waldvilla

10.04.2023

(SPOILER) !!! POZOR SPOILERY !!!

Aniž bych chtěla jakkoli znevažovat počin Knihy roku Libereckého kraje (nebo Waldvillu), shodly jsme se s kamarádkou, že konkurence v této soutěži - zejména s ohledem na množství neustále vydávaných nových a nových titulů na knižním trhu - není příliš vysoká. Ale abych nezačínala tak škarohlídsky: Stuchlého kniha je určitě zajímavým počinem v ranku regionální literatury, která je pro Liberec jako takový přece jenom poměrně skoupá. Věřím, že i pro mnoho současných Liberečáků bude existence Lesní vily, neznámější pod svým posledním názvem Wolkerovo sanatorium, novinkou. Většina výletníků chodí na Libereckou výšinu z Lidových sadů, takže se bývalé Liebigově vile zcela vyhnou, výhledy jen z několika městských čtvrtí odhalují v kopci i jinou stavbu než věž rozhledny, aniž by divák tušil, nač se to vlastně kouká.

O to víc by mne ale potěšilo, kdyby Waldvilla šla víc do hloubky, nejen z hlediska příběhů, které vypráví, ale i z hlediska místopisu. Přestože se autor sám hlásí ke konkrétní budově, jména postav v knize jsou změněna, baronem Liebigem počínaje, zavražděnou dívkou konče. (Proč?) Pokud čtenář není znalý místních poměrů, jen obtížně si představí, kde se děj knihy odehrává, neuškodilo by větší ukotvení v realitě. (Kupříkladu Jiřina má rande zřejmě u dnešní skautské studánky, jde se projít ke Strážnímu buku, ale z popisů v knize není vůbec patrné, kde byla později nalezena.) Liberecká výšina jako poměrně výrazný místní mezník, je zmíněna spíše mimochodem, skála Kovadlina také.

Liberečáci si na základě četby vše představí, ale čtenář neznalý daných míst bude tápat a těžko si před očima promítne "filmový obraz" vyvolaný popisem z knihy. A tady narážím na další negativum, které v knize spatřuji. Autor je zjevně milovníkem přímé řeči, a tak je mnoho scén vystavěno jen na dialogu, aniž by byly uvedeny opisy typu "zvýšil hlas" nebo "mávl při těch slovech přezíravě rukou". Z textu často není patrné, kdo zrovna mluví a že se scéna přesunula o kousek dál, někam jinam. (Nejvíc patrné to bylo u scény, kdy se Jiřina sprchuje a primář laškuje s Lucií - v ději chyběl jakýkoli přechod mezi jednotlivými vypravěčkami. Nejprve jsem si myslela, že primář vlezl Jiřině do koupelny, a nechápala jsem proto, proč jí upozorňuje na skvrnu na halence, když je dívka ve sprše...) Pokud je autor i filmařem, přenést duševní obrazy do textu tak, aby je divák viděl stejně jako on, se mu povedlo jen z části (a pro neznalé okolí Liberecké výšiny možná vůbec). Příčinu vidím v autorově nezkušenosti, ale u knihy, která svého času byla tak moc vychvalovaná, to pro mne představuje negativum rušící značně požitek z četby.

Jednotlivé příběhy jsou sice propojeny, ale poměrně volně, leckdy jsou neuzavřené a působí trochu jako výkřik do tmy. Vím, vím, reálný život píše často bez pointy, ale u fiktivního příběhu, resp. příběhu zpracovaného nějakou literární formou, bych čekala větší propracovanost a řemeslnou zručnost. Přestože je knížka útlá, každá další linka poněkud zastínila tu předchozí, takže najít souvislosti mezi jednotlivými scénami, které se střídají bez jakéhokoli hladkého přechodu ostrým střihem, může být pro někoho obtížnější.

Největší klad Waldvilly vidím v zobrazení opomíjeného místa, které ale k Liberci patří. Nejeden čtenář možná bude vyburcován k procházce nebo vlastnímu pátrání, kdo že byli Liebigové, a jak je to s některými jizerskohorskými pomníčky. Plusem je rozhodně to, že jde o další knihu, která se odehrává v Liberci, a navíc je inspirována skutečnými místy a událostmi, které se na nich staly. Proto nakonec dávám tři hvězdy, byť z hlediska čistě čtenářského bych byla přísnější. A také: pokud psaní předcházely důkladnější rešerše, a v mnoha pasážích se zdá, že ano, měl to Stuchlý lépe prodat.

(Zcela na okraj: správně je plnicí pero a nikoli plnící. Vím, že si toho všimne jen minimum čtenářů, mne to ale do očí praštilo ihned. :-))

28.02.2023

Zdá se mi, že jde hodně o onu v knize zmiňovanou fascinaci vraždami, ty zabírají dost point ;)

11.01.2023

Pro mě osobně velice příjemné čtení :-) 70%

16.09.2022

Dočetla jsem, ale románem bych to nenazývala. Jde spíše o pár krátkých příběhů s jedním společným jmenovatelem a tím je vila. Některé jsou vyloženě jen hodně okrajové. Pokud si čtenář sám nevyhledá informace o historii vily, asi mu toho kniha moc nedá.

23.10.2021

Jak uz bylo receno nize, prislib dobry, dotazeno to uplne neni. Kniha by mohla byt jednou tolik tlusta, aby bylo vse receno. Na pocatku jsem byl zklamanej dost, postupne, jak jsem cetl dal, se pribehy vice a vice propojovali, az jsem byl nakonec docela spokojen. Zajimave a nosne mi prisla myslenka vztahu deti a otcu, kteri jsou de facto zrudy, to tam hazi takovej feeling viny a trestu, takovej ten oblibenej narativ dozorci z Osvetimy. Ostatne na konci o necem podobnem debatuji postavy. Taktez se mi libilo, ze lesni vila byla pouzita "jen" jako genius loci, ktery svoji vnitrni logikou pritahuje rozlicne udalosti. Nicmene jak bylo receno vyse a nize, chtelo by to vic, alespon pro me, rozpracovat. Jo a otazka nahody; knihu jsem docetl, respektive pasaz s postrelenym hercem, noc, pred tim nez jsem se rano dozvedel, ze Alec Boldwin zastrelil pri nataceni kameramanku.

20.09.2021

Tematicky a motivicky pozoruhodný prozaický debut libereckého filmaře a literáta. Místa a události v knížce popisované osobně leckdy až důvěrně znám, proto jen těžko posoudím, jak by se četla kniha někomu, kdo s nimi nikdy nepřišel do styku nebo je nerozšifroval. Autor totiž - s ohledem na to, aby zdůraznil literárnost, vyfabulovanost řady příběhů a souvislostí - různými způsoby a s různou měrou invence pozměnil jména reálných předobrazů postav knihy (jako byli např. baron Liebieg, Karl Kostka, rodina židovského továrníka Loewyho, Soňa Kučerová), čímž případným čtenářům s touto částí Liberce dostatečně neobeznámeným poněkud zatemňuje pozadí prezentovaných příběhů. A obávám se, že bez hlubšího povědomí o nich nebude četba natolik zajímavá a poutavá, jako byla třeba pro mě. Navíc mi přišlo líto, že i některé slibné fabulační náběhy a motivy zůstaly poněkud nedotažené, rozmlžené, jinými slovy, že nebyl plně zužitkován potenciál těch několika mocných příběhů, které se staly reálným předobrazem prózy. Ale snad jsem jen knížku zhltnul příliš rychle a při pečlivější četbě by se mi některé věci vyjasnily. Celkově vzato Waldvillu doporučuji všem čtenářům především z Liberce a regionu, obzvláště těm, co jsou v okolí Lidových sadů a Liberecké výšiny jako doma. A těším se na autorovy další knihy, popř. i na počiny dalších, jím třeba inspirovaných literátů, kteří se tvůrčím způsobem zhostí některého z řady silných jizerskohorských narativů (odvážně a navzdory tomu, že jejich vylíčení v knihách Miloslava Nevrlého a zčásti i Marka Řeháčka je bezpochyby obtížně překonatelnou metou).

27.08.2021

Velmi příjemně čtivé dílko, avšak obsahově bohužel povrchní. Každý z jednotlivých příběhů by mohl být více propracován, jít do hloubky, rozvinout se. Ráda bych se začetla. Téma má potenciál, škoda, že nebyl využitý...

21.08.2021

Tesil jsem se na ni, ale spis jsem byl zklamán. Má chyba ze jsem přecenil příslib detektivní zápletky. Je tam jen její vůně v pozadí. Jde o střípky příběhů, které mají někde společný průsečík, ale na mě působily jako společenské povídky s víceméně obvyklou kostrou. Jakoby se Stuchlý snažil naplnit formální očekávání. Kdyby toho nebylo jásal bych protože je to výborně, pohotově a nápaditě napsané

18.08.2021

Kniha mě docela zklamala, doufala jsem, že se příběhy kolem Waldvilly nakonec doopravdy propojí více než jen v drobnostech. Popravdě také nerozumím důvodům, které autora vedly k přejmenování skutečných postav (Heinrich Liebieg, podnikatel Loewy, Karl Kostka atd.), když jinak zůstaly okolnosti jejich životů zachovány. I když na druhou stranu byla docela zábava odhalovat předlohy Stuchlého postav. V Liberci bydlím, ale jako naplavenina přehnaným patriotismem netrpím, takže celkově tuhle regionální publikaci hodnotím po literární stránce i co do čtivosti jako průměr.

16.08.2021

Dobrý příběh, jenž se odehrává převážně v místech, od nichž jsem pár set metrů vyrůstal. Tu "Lesní vilu" dobře znám a vždy ve mně vzbuzovala touhu dozvědět se něco o její minulosti. Představoval jsem si jako kluk nějaké děsivé tajemství... Realita je sice mnohem prozaičtější, ale autorovi se povedlo skvěle skloubit historii místa s atraktivním a lehce detektivním dějem, který se ale lacině nepodbízí a tvoří zajímavou kulisu pro události z první poloviny 20. století, ale i z relativně nedávné současnosti. Jedna z nejlepších kapitol se odehrává během filmového natáčení a její ironický drajv těží ze skvěle napsaných dialogů. Místy tak působí Waldvila jako scénář k filmu nebo divadelní hře. Navíc kniha je mimořádně pěkně upravená a to jak po grafické, tak typografické stránce, což rozhodně není pro místní produkci (Liberec a okolí) pravidlem.

Dávám plný počet, i když bych to viděl spíš na silné čtyři hvězdy. Ta kniha působí na místní poměry tak trochu jako zjevení. Ne že by tu nevycházela dobrá literatura, naopak, je tu silná tradice psaní o Jizerských horách a okolí, ale dobrých čtivých románů těžících z místních poměrů a schopných ironie a i určité kritické reflexe a nadhledu tu moc nevychází. Zkrátka: Doporučuji.