Zabíječ obrů
William King
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/15045/warhammer-gotrek-a-f-15045.jpg
4
226
226
Warhammer - Gotrek a Felix série
< 7. díl >
Nad bouřemi zmítaným ostrovem Albion se stahuje temnota. Do země se znovu stahují nečisté stvůry a zlá znamení věští příchod velkého zla. Gotrek s Felixem se musí utkat se zlověstnou hrozbou terorizující obyvatelstvo ostrova dřív, než naroste natolik, že by mohla být nebezpečná pro celý svět. S pomocí mocného vznešeného elfího mága Teclise musí rozluštit a využít tajemství Prastarých, protože jen tak mohou doufat v záchranu nevinných a vítězství nad temným pánem.... celý text
Přidat komentář
King sa po siedmykrát vracia do tej istej rieky, znovu inak a znovu... Ale vlastne dobre.
Tentokrát sa autor snaží o epickú fantasy s presahom univerza, a že mu to tak trochu škrípe sa mu dá vyčítať len tak napol - proste si zvolil príliš krátky rozsah; napríklad močiare Albionu sa dali krásne natiahnuť hoc aj na polovicu knihy, veď v horore je Bill už takmer majstrom.
Z nových postáv jednoznačne vyčnieva Teclis, hoci mi spočiatku liezol na nervy, z tých starých je Gotrek lepším, než kedykoľvek predtým.
Epická záchrana sveta, zlovestná atmosféra a najmä konečný boj proti Temným dvojčatám: to nie je práve málo, čo touto rozlúčkou so sériou autor ponúka. Len či to pred Vami obstojí.
„Brzy budeme hodovat na vašich duších," řekl, ale neznělo to příliš sebejistě.
„Tvoje chvástání mě unavuje," poznamenal trpaslík. „Teď zemřeš."
No, trochu mě to nudilo. Nic moc překvapivého v ději nebylo. Některé nápady však docela zajímavé. Rád jsem byl za ostrov Albion a za Teclise. Jako zakončení sedmi Kingových knih o "zabíječi" to bylo dostatečně hrdinské, přeci jen tu tentokrát šlo nezpochybnitelnou o záchranu světa.
Řekněme, že předchozí díl byl trochu utahanější, tady doslova skáčeme z místa na místo a každé z nich stojí za to, ať už jde o Stezky Prastarých nebo Albion, ostrov, který je sám o sobě skvěle popsaným místem. Obecně mám pocit, že tady se překladatel (nebo vlastně sám autor) opravdu rozjel a vyšvihl, četlo se to samo. Pravda, ke konci to začalo být trochu chaotičtější a v popisech jsem se občas ztrácel, ale pořád to mělo super náboj. Gotrek s Felixem tu jdou po krku dvěma mágům-dvojčatům, které potkali při bitvě o Praag, a dvojčata jdou zas po krku jim.
Je to poslední Kingovka, dost se bojím zkusit příběhy GaF od Longa. Spíš radši zkusím nějakou jinou Kingovku ze světa Warhammeru. Tohle bylo opravdu důstojné "rozloučení".
Nové putování po ostrovním ráji zvaný Albion. Ten, který hledá hrdinnou smrt a stále nenachází. Ten, co jí má zapsat a jeden nový dekadentní uřezávač plnovousu.
Po stránce příběhové se to moc neposunulo. Na druhou stranu se zde setkáváme s novými dějovými linkami, které lze dále rozvíjet. I když je vidět, že King tu svoji uzavřel a v dalších dílech může čekat cokoliv. Hlášky mezi trpaslíkem a elfem fungují na jedničku.
Myslím si, že tento díl je důstojným zakončením autorovy série. Vrtá mi hlavou jedna otázka. Kdy odpadne Gotrekovi palec?
Poslední Zabíječ od Williama Kinga, a opět jinak. Tentokrát jsou Gotrek s Felixem a jejich akční fantasy zážitky hozeny do mixéru s lovecraftovským horrorem. Prastaré chrámy a opuštěná města, vyhynulé rasy (které jistě zcela náhodou připomínají H.P.ho "Deep Ones"), znepokojivý pocit přítomnosti čehosi zlého, přesuny časoprostorem, nestvůry plné očí, slizu a chapadel (či rovnou neuchopitelné běžným vnínámím) a dokonce jacísi "Prastaří", jejichž koncept je zde takřka identický s tím, co si pod tímto názvem představíte, pokud trochu znáte základní info o mýtu Cthulhu. A do toho samozřejmě Gotrek obligátně bručí, nasává, chová se sebevražedně a kydlí svou sekerou monstrum za monstrem, zatímco Felix suše glosuje situaci a čím dál víc propadá depresi a otupělosti z toho, jak je jeho život s Gotrekem temný, násilný a nebezpečný. Takže milovník série Zabíječ dostane to, co má rád, a navrch se prostřednictvím elfího mága Teclise jednak dozví poměrně dost o historii a pozadí světa, ve kterém se jeho oblíbené příběhy odehrávají, a druhak dostane poctivou dávku sarkastického elfsko-trpaslického verbálního soupeření. Za mě dopadla Kingova labutí píseň v této sérii na výbornou.
Posledná kniha od Williama Kinga v tejto sérii je pre mňa miernym sklamaním. Asi prvý krát ma značná časť knihy fakt nebavila (prvý tretina vôbec). Súboj s obrom bol extrémne krátky a nezáživný. Celkovo som bol rád, že som knihu dočítal a išiel ďalej... Samozrejme, je to môj subjektívny pohľad.
Na druhej strane sa mi páčil koncept kratších kapitol (10s) a aj stretnutie s Teclisom, ktorý s časti „vynahradil“ (hneď na začiatku) odpinkaného Maxa. Popravde, ak by som čítal túto knihu ako prvú, zrejme by som nikdy nechcel prečítať celú sériu. Každopádne, nie je to zlá kniha, je len najslabšou v tejto super sérii od Kinga. Uvidíme čo prinesie Nathan Long v rámci pokračovania celej ságy.
Hodnotenie 6,5/10
Hviezd 4/6
Další pokračování hrdinsvtí našich hrdinů,ale s pomocí elfiho mága Teclise vyhrají jinak by byl konec nejen ságy......
Tak sme z Kingovho fantasygulášu braku, akcie a humoru vyjedli takmer všetko mäso a dopili takmer všetko pivo okolo. Autor sa už zjavne obzeral po inom jedle a ja tiež. A možno som bol len prejedený. Mám doma aj zvyšok série od iných pokračovateľov, ale jaksi sa neviem k nim dokopať. Možno raz...
Asi nejslabší Kingův díl, kde je znát, že autor už tak nějak jede na setrvačnost. Tím spíš po dvou skvělých předchozích dílech. Pasáž na stezkách Prastarých, lehce říznutá Lovecraftem je fajn, ale zbytek mě moc nezaujal. Přesto je to docela čtivý a jako zakončení by to nebylo špatný. Proti následující megasračce od Nathana Longa je tohle na Pulitzerovu cenu.
Zabíječ obrů, teda obra, jednoho, čímž se kniha zaobírá zhruba dvě stránky. Co je s touto sérií a zavádějícími názvy, které se vlastně nevztahují k samotné podstatě děje? Podobně na tom byla i má předchozí zkušenost se Zabíječem orků.
Celé dílo je takové roztahané, neuspořádané. Člověk má pocit že tomu chybí nějaká základní struktura.
Tak jako tak by mu to k lepšímu hodnocení z mé strany nepomohlo. Kámen úrazu tady není děj samotný ale překlad. Nevím co mi způsobilo horší zážitek? Opakující se slovní obrat "Bublinová sféra", nebo jednorázové použití slova "sáček" ve středověce laděné fantasy? Tyto, a mnohá další skřípnutí, činily z celého literárního zážitku vlekoucí se povinnost, a jsem rád že ji mám z krku.
Se světem válečného kladiva jsem se setkal zcela náhodně jednoho dne v knihovně coby lehce znuděný středoškolák hledající něco zcela jiného, než klasickou literaturu, která v tomhle období života hrála prim. Byl jsem přesycen přehnaně velkolepým německým a anglickým romantismem a depresivním ruským či finančně zaměřeným francouzským realismem.
Narazil jsem na povídkovou sbírku Vlčí jezdci.
Postupem doby jsem přečetl všechny knihy trolobijecké série od Williama Kinga. Všechny kromě Zabíječe obrů.
Vinou tomu byla zkušenost, kdy jsem jednoho dne místo nadšení z nové koupené knihy (dokonce jsem Warhammery kupoval a plnil police domácí knihovny) začal pociťovat určité rozpaky z daného dílka. Nebavilo. Odložil jsem a zapomněl.
Teď, v předvánočním čase, se mi kniha znova po letech dostává do rukou. Jsem starší. V něčem více, jindy méně vybíravější, více, a v něčem méně tolerantnější. Zabíječem obrů tedy uzavírám jednu svoji čtenářskou kapitolu života věnovanou Williamu Kingovi a jeho pojetí světa "Warhammer".
Jedná se o průměrnou knihu, která navazuje na schéma celé série s tím rozdílem, že zde nenajdeme výraznějších dějových zvratů nebo osobností. Z hlediska vydavatele dává smysl, přihlédne-li se k bouřlivým událostech minulého dílu. Je to stejné jako u hudebních desek, kdy po energické skladbě následuje o něco klidnější. V kontextu světa a doby, kdy Felix s Gotrekem žijí, bohužel události smysl nedávají, neboť po jedné výzvě, zdánlivě trochu laxně, jdou do jiné. Přičemž nová výzva nemá za cíl nic menšího, než záchranu celého světa! Ve třech! S pidi armádou Albionu (tedy vlastně ozbrojenými vesničany)! Kde jsou mocní spojenci? Osobní problémy hrdinů? Noví nepřátelé, jejichž jednání nejenže dává smysl (čímž nemyslím posílání stále nových hord tupounů na nesmrtelnou trojici), ale je i pečlivě naplánované a plné úskoků?
Rozloučení je to pro mě snadné, i těžké zároveň. Snadné v tom, že poslední kniha je z hlediska invence dost průměrná. Těžké v tom, že bohužel právě poslední Kingova kniha je z hlediska invence tak průměrná.
Tato kniha má poměrně rozporuplné hodnocení a já to chápu.
Kniha navazuje na události ze Zabíječe upírů, ale vše se rychle mění. Konkrétně tedy hned po několika desítkách stran, kde je z děje odloučen Snorri Nosohryz a Max Schreiber. Nebudu vůbec mluvit o tom, že celá kniha tak nějak postrádala antagonistu, na jakého jsme byly zvyklí. Vlastně jediní „Záporáci“ v knize byly albínští bratři, kteří se však objevují jenom párkrát, krom úplného finále samozřejmě.
Co se týká zcela nové postavy, elfa Teclise, nejmocnějšího současného mága vůbec.... hele, já ho mám rád. Opravdu ano, já na ty čaroděje ve Warhammeru vůbec tak nějak letím. Moje nejoblíbenější postavy? Nagash, Malekith, Thanquol, Teclis. A namyšlené, cynické a sarkastické kurvy to jsou všichni - plně tedy chápu že leckdo je nejspíš nesnáší. Je to taková moje guilty pleasure, no...
Děj byl stejně přímý a svižný jako obvykle, akorát tentokrát šlo o záchranu celého světa. Spory Gotreka a Teclise byly vtipné a příjemně vyplňovaly celý děj, díky čemuž rychle utíkal a knihu jsem přečetl za čtyři dny.
Knihu odehrávající se převážně na ostrově Albion hodnotím celkem kladně a bylo to příjemné rozloučení s panem Williamem Kingem.
Nemohu si pomoci, ale v mých očích je toto dosud nejslabší díl z dosavadní série. Číst tuto knihu jako první, asi bych na ní tak kriticky nepohlížel, ale tváří vtvář k dílům předchozím nemohu jinak.
Akce sice nabízí pořád dost, ale už nemá tak silný tah na bránu a lehkost, jako díly předešlé. Hlavní hrdinové hrají spíše vedlejší role a na výsluní vystupuje nový rek. Ten mě však mnoho neoslovil a po celou knihu jsem přemýšlel, zdali mu fandím nebo nepřeji.
Příběh samotný opět není nikterak složitý, děj je od začátku předvídatelný, autor pokračuje v mantinelech ve kterých se pohyboval v dílech minulých. Což pro jeho věrné fanoušky na škodu rozhodně není, nové však tímto dílem asi zásadněji neosloví.
Tento díl nabídne trochu světla do historie světa, starých bohů a chaosu. Navíc jsou zde i kapitoly s pohledu elfa, co by budoucího spojence naší dvojice. Taktéž jsem rád, že jsem se dočkal toho, jak dopadnou dvojčata albíni. Takže za mě super.
V tomto díle se odehrávají věci, které hrozí zničit celý svět. Tomu čelí nejen Gotrek s Felixem, ale také elf Taclis. Mezi ním a Gotrekem vyvstane dočasné nelehké spojenectví, neboť tyto dvě rasy rozděluje velká zášť, která trvá již generace. Je škoda, že tenhle díl téměř postrádá humor, na který jsem si už v této sérii zvykl. Kromě velmi hutného finále je příběh průměrný a nijak zvlášť zajímavý.
Zatím nejslabší díl Zabíječe (beru to chronologicky). Civilní a dobrodružné prvky předchozích knih nahrazují rozvláčné rozhovory především o mytologii Warhammeru, která ale zas tak zajímavá není. Nijak to nevylepšuje Teclis, elfí verse Mary Sue, kterého nesnese asi ani většina elfofilů.
Osobne sa mi tento diel zdal dosť slabý. Lokalita Ulthuanu a Albionu ma veľmi nenadchla. Postavy obklopujúce Gotreka a Felixa za veľa nestoja. Samotný elf Teclis mi je nesympatický. Niekto môže tvrdiť opak, no pre mňa to bolo dlhé a pomalé čítanie. Predchádzajúce diely a nadchádzajúce Longove (8. a 9. diel) sa čítajú oveľa lepšie (toť subjektívny názor).
Felix slyšel, jak mlhou zvoní ten krutý strašlivý smích. Co by to mohlo být? Nějaký ork se posmívá smrtelné agónii protivníka, nebo snad démon vyvolaný šamany? Ne. To bylo něco známějšího.
"To je ten elf, človíčku." řekl vedle něho Gotrek.
pecka...:) poslední kniha série od Williama Kinga a tím pro mě série skončila.
Autorovy další knížky
| 2000 |  Zabíječ trolů |
| 2002 | Hvězdný vlk |
| 2001 | Zabíječ démonů |
| 2000 | Zabíječ skavenů |
| 2001 | Zabíječ draků |
Nové dobrodružství, nová lokalita, nečekaný spojenec v podobě Elfího mága ( Interakce mezi ním a Gotrekem je super) . Staří a nový neprátelé.. Já si knihu velmi užil