Caledorův meč

29.03.2024

(SPOILER) Začátek knížky trochu pomalejší, ale líbilo se mi, že děj probíhal v různých lokalitách. Samotný turnaj super.
Ano defakto všechno se dalo předvídat, ale Tyrion byl ideální na roli zachránce a toho kdo masakruje temné elfy. Zatímco Teclis se chystá na své velké finále...
To ještě umocňují některé části textu kde je popsané v čem všem je Tyrion lepší, takže se dá očekávat že Teclis bude mít hlavní slovo ve velkém finále.

19.01.2023

Řemeslně celkem dobře napsaná kniha. Pro mě však bez překvapení. Dalo se očekávat, jak se dej bude odvíjet, takže jsem vlastně četl jen jakýsi popis. Za celou dobu čtení jsem si v duchu neřekl "tak to jsem opravdu nečekal, to je dobrý!". A tenhle moment mi u W. Kinga chyběl snad v každé knížce. A to jsem jich od něj četl již dost.

Knihu jsem před dvěma roky nějak zapomněl okomentovat (respektive jsem v tu dobu vlastně ještě komentáře nepsal) a čekal jsem, že se k ní vrátím, znovu ji přečtu a okomentuji s čerstvým zážitkem.

A ne, neudělám to, mě se nechce. Už jsem samozřejmě dočetl i Malekithovu zhoubu a užil jsem si ji, to je vynikající kniha. Tohle… ne tak moc, jak vidno. Já si z té knihy nepamatuji opravdu vůbec, ale vůbec nic. U Aenarionovy krve jsem si pamatoval alespoň zda se mi kniha líbila. Tady ne, prostě prázdno, vakuum.

Matně tuším, že se kniha odehrávala v Lustrii. To, že v knize již také byl Malektiht, to jsem zapomněl, natož, že se tam dělo něco s Věčnou královnou – což mi patrně mohlo dojít vzhledem k celkem těsné návaznosti další knihy. Rovněž si pamatuji, že byl velký časový laps mezi touto a předchozí knihou.

Tu, takže co mi zbývá? Pro zážitek z Lustrie je lepší Chrám hada, pro zážitek s Malekithem Malekithova zhouba, pro zážitek s královnou dvojíce Obránci Ulthuanu a Synové Elyrionu.

A pro tuto knihu opravdu nemám nic. Jistě se dobře četla (skvěle!) a strávil jsem s ní několik málo hodin. Pak z mého života odešla. Nu, budiž. Ale na druhou stranu, to je účel Warhammerů a zrovna tato kniha je prostě nejslabším dílem trilogie a pro poslední, bravurní, díl je nutná, takže… jo, přečtěte si to.

08.10.2021

Na úvod nutno říct, že tato série mě baví, ale... není to jen tím, že je to moje první seznamování s Warhammer?
Kniha se rychle čte, román je psaný jasným a srozumitelným jazykem, hlavní postavy jsou dvě a každá naprosto jiná, což tomu dodává šmrnc...

Jenže mě nějak přijde, že děj se nikam neposouvá (protože vlastně moc žádný není?). Od prvního dílu jsme se posunuly o cca 100 let kupředu a mě tu prostě chybí rozvinutí příběhu třeba o tom, jak se Tyrion a Teclis dopracovali tam, kde jsou. Hrdinům všechno bezvadně vychází, jsou "dokonalí"...
A kde je nějaká akce (kromě úvodu knihy) nebo postupné rozplétání děje? Mám z knihy prostě pocit, jako by se všechny scény odehrály během pár dní a to mi ubírá na realističnosti...

Ačkoli mi v knize cosi chybí, baví mě to. Přidala bych tak +200 stran na nějaké to putování, objevování, zdokonalování, zamotávání apod... pak by to bylo super, takto je to asi opravdu kniha na jeden večer (ale ne špatná)..

17.07.2021

Další díl o Tyrionovi a Teclisovi. Velmi dobře čtivá fantasy jednohubka. Pokud hledáte knížku na jedno odpoledne, vřele doporučuji. Chcete-li vysoce inteligetní a do hloubky jdoucí obsah, tak se obávám, že jste ve špatném fantasy světě a i bych řekl ve špatném žánru.

Pokud máte rádi Williama Kinga pro to, co dokázal vytvořit v rámci Gotrekovy ságy, této knize se obloukem vyhněte!

Není zde žádná ironie, nadhled, o humoru nemůže být vúbec řeč, postavy jsou neskutečně sterilní, otravně obyčejné a šosácky nudné. Všechno jim vychází, jsou dokonalé a nemají jiskru a dokonce ani špetku osobitosti, díky které by se ke čtenáři mohly připoutat.

Akce tu není téměř vůbec žádnà, takže v tomhle směru není co popisovat.

90% knihy tvoří až absurdně nafukovaná vata, zasmrádlá stojatou vodou nehybného děje, kdy hlavní postavy jen chodí po místnostech a přemýšlí, nebo se s jinými postavami baví o něčem absolutně nepodstatném, jen aby pointou celé takto zabité kapitoly bylo :

A) zlo se blíží
B) musíš zjistit jaké zlo přichází
C) zlo už je skoro tady
D) musíš porazit zlo.

Kapitoly vyprávěné z pohledu záporáků (opět zcela a čistě zlých, generických padouchů bez osobnosti) jsou na tom podobně. Deset, dvacet stran se žvaní jen o tom, jak se armády šikují, jak je potřeba elfy vymýtit a jak armády pochodují.

Jo, nedělám si srandu, tohle prázdné okecávání generického scénáře fakt zaplní většinu knihy, aniž by se cokoliv stalo. Takže krom prosťoučké zàpletky, která se až do konce knihy nepohne z místa, tu není vůbec nic.

Tohle je pro mě hořké zklamání, protože King býval génius. Ale z téhle knihy je cítit, že ji psal mechanicky, naprosto bez chuti člověk, který je kreativně unavený, vyčerpaný a jeho práce ho fakt nebaví

22.02.2020

Ani druhý díl tohoto příběhu mne nezklamal. je to kvalitní čtivá fantasy od osvědčeného autora.

02.02.2020

Začátek knihy nás zavede do Lustrie, kde se elfí dvojčata pokouší najít Caledorův meč. Název knihy nám napovídá, že by děj knihy měl točit kolem Caledorova meče, ale to není až tak úplně pravda. Caledorův meč je nalezen už na začátku knihy a jeho získání bohužel není vůbec epické, týká se to zabití pár nemrtvých ještěranů a lidí, a tím to hasne. To je podle mě velká škoda, chtělo by to i víc rozvést interakci mezi elfími dvojčaty a lidskou partou. Dialogy mezi lidmi a elfy mi přišly zajímavé, jen bych jim dal v knize větší prostor, to samé platí o samotné Lustrii.
Jak už jsem zmínil, začátek mě trochu zklamal, ale dál mě kniha velmi bavila. Kniha se čte sama, jak už nám to King mnohokrát dokázal, tuto knihu bych se kvalitou nebál přiřadit k sérii Zabíječe.
Poznávat Ulthuan mě rozhodně bavilo. Pasáže Malekitha a Morathi a Uriana, mi opět připomněly, že jsou mi Temní elfové svým způsobem velmi sympatičtí. Samotní hlavní hrdinové jsou mi zas o něco více sympatičtí, i když si od nich pořád držím větší odstup než tomu například bylo u Felixe Jaegera ze série Zabíječ. Knihu ale přes zmíněné námitky můžu jedině doporučit.