Washingtonský dekret
Jussi Adler-Olsen
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/229250/mid_washingtonsky-dekret-229250.jpg
4
322
322
Politický thriller od autora severských kriminálních bestsellerů. Demokratický guvernér Bruce Jansen právě vyhrál s velkým náskokem americké prezidentské volby. Oslava vítězství je však pokažena atentátem, při němž umírá jeho manželka. Kdo stojí v pozadí tragédie? Je vrahem opravdu místní podivín, nebo nitky sahají dál? Po Jansenově nástupu do úřadu prezidenta se Spojené státy rázem ocitají v situaci, kdy nový prezident udělá cokoliv, aby změnil americkou společnost — okamžitě a za jakoukoliv cenu. Doggie Rogersová, členka Jansenova štábu, se po schválení Jansenova kontroverzního dekretu, který ruší ústavní práva amerických občanů, ocitne uprostřed všeho dění. Rozpoutá se peklo na zemi, jaké Amerika ještě nezažila. Doggiin svět je brzy vzhůru nohama. Její otec je odsouzen k trestu smrti za vraždu prezidentovy ženy. Ve společnosti to vře a vojáci v ulicích násilím potlačují protesty bouřících se občanů. Doggie se cítí bezmocná. Zbyli jí ještě nějací přátelé, kteří jí mohou pomoci?... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno:
2014
,
Host
Originální název:
Washington dekretet, 2006
více info...
Přidat komentář
Za mě hodně slabé, proto jsem to ani nedočetla. Po 300 stranách, kdy se pomalu nic nedělo, jsem knihu odložila. Nemohla jsem se začíst, děj mě nezaujal, protože politika.
Oblíbený autor a neoblíbené téma - politika. I přes tu neoblíbenost tématu si mě autor opět získal - napínavé, zajímavé, bohaté na děj, prostě super.
Ze začátku, když jsem se dozvěděl, že je to politický román, jsem moc chuti do čtení neměl. Ale od prvních stran jsem byl přímo vtažen do děje a později zcela pohlcen. Nepamatuji si že bych byl někdy tak nedočkaví kdy zas budu číst. Pokaždé jsem se těšil až vezmu knihu do ruky.
Super čtení a mistrovsky napsané.
Keďže politické thrillery môžem s chuťou som sa pustila i do tejto knihy a nemohla som prestať čítať. Vynikajúca zápletka a vykreslenie diktatúry, taktiež sa mi páčilo pomerne nezvyčajne veľa hlavných postáv, z ktorých mi nikto neprišiel ako nejaký hlavný hrdina/hrdinka, okolo ktorého by sa točil celý dej.
Chápem, že niekomu táto kniha nemusela sadnúť, keďže sa nejedná o severskú detektívku, ktorými je autor známy. Na druhej strane si ale dopredu pozriem, že aký žáner idem čítať. Zrovnania s Oddelením Q sú podľa mňa dosť scestné, keďže sa jedna o niečo úplne iné.
Jak tady už napsala řada lidí, Jussi to umí líp. Zajímavé téma zabil, jak by se řeklo o filmu, příliš dlouhou stopáži a až příliš za vlasy přitaženým závěrem. Trvalo mi docela dlouho, než jsem se tím prokousala, protože mě zajímalo, jak to dopadne. A bohužel se ukázalo, že aplikovat "severské" vyprávění na americkou půdu není to pravé ořechové.
Ze všech knih od Adlera nejslabší. Budu se těšit na další a doufám, že bude kvalitní jako všechny knihy s oddělením Q.
Ne vždycky je posvícení a i mistr tesař se někdy utne. A doufám, že se švec bude držet svého kopyta a bude psát to, co u něho obdivujeme.
Tak jako nakonec se mi to líbilo, ale dost to trvalo než jsem si to přečetla...
Pro fanoušky Adlera-Olsena hodně netradiční počin. Popis diktutary samotné mě moc nebavil a několikrát jsem měla chuť se na to vykašlat a tu knížku odložit. Nakonec musím říct, že jsem ráda, že jsem to neudělala, protože potom se knížka zaměřila spíše na snahu odhalit, kdo stojí za útoky, a na dokázání neviny Buda Curtise, tj. přehouplo se to spíše do té detektivkové roviny. Knížka by podle mě mohla být kratší, takto se jedná o docela náročné čtení. I když mě popis totalitního režimu moc nebavil, tak musím říct, že to bylo mistrně zvládnuto - to, jak se jeho nástup pomalu plížil, až se z USA najednou stala diktutara a čtenář ani pomalu nevěděl, jak k tomu došlo (tak přirozeně a nenápadně). Fanouškům Dítěte č. 44 se bude určitě líbit, jedná se o hodně podobný koncept (popis totality + vyšetřování vraždy).
Jako bych četl jiného autora. Velmi špatná kniha, dočetl jsem ji do konce, jen abych mohl hodnotit, ale lituji toho času. Naprosto špatně postavný příběh, doslova idiotský děj, ploché charaktery postav, snad jen šerif T. Perkins se dal vydržet, jinak nula. Nechápu, jak mohl autor tak dobře pracovat s postavami v krimi sérii s odělením Q. Je na vině komerce? Snaha o zisk? Doufám, že již nic podobného autor nevydá. Hodnocení kolem 75% je nadsazené. Knize bych dal tak 25%.
Skvělý politický thriller, trochu ve stylu Clancyho (i když bez jeho vysvětlujících úvodů) říznutého trochu Kingem. Od knihy jsem se nedokázala naprosto odtrhnout a je škoda, že podobných na toho téma moc není. Samozřejmě, někomu se to může zdát jako sci-fi, ale nejen díky doslovu a vysvětlujícím poznámkám na konci mi to tak nereálné nepříšlo. Věřím, že až se ke knize vrátím, tak i přes už známý děj, ji budu hltat znovu.
Tak tohoto autora mám v oblíbených a ne nadarmo. S oddělení Q jsem přečetl všechny knihy, ale tady to je úplně něco jiného. Já politické thrillery moc nemusím, ale tady to bylo moc dobré. První stránky jsem se rozkoukával a nevěděl jsem jestli mám pokračovat ,ale pak se to zlomilo a četlo se to výborně. Kniha na to jak je tlustá měla spád , prostě spokojenost.
Tak...knihu som precital, i ked som zacinal opatrne...politicke thrillery nie su mojim oblubenym zanrom...a musim napisat, ze sa mi to pacilo velmi...je to skvele a putavo napisane a nenudil som sa ani chvilu...ide o nieco celkom ine ako oddelenie Q, ale rovnako dobre, mozno aj o chlpok lepsie...Jussi skratka nesklamal...
hodne aktualni tema, az z toho trochu mrazi... aneb cesta do pekla je dlazdena dobrymi umysly!
Až mrazivě skutečný děj....vynikající a poutavá kniha. Jen se bojím, že se tyto zákony co jsou v knize zmíněny, budou bezhlavě aplikovat v ještě ve zbytku demokratických zemí....
Ostatní jeho knihy mě moc nebavily, ale tahle kniha můžu říct - brilantní!
Štítky knihy
dánská literatura napětí intriky USA (Spojené státy americké) konspirace politické thrillery prezidenti spiknutíAutorovy další knížky
| 2012 |  Vzkaz v láhvi |
| 2012 | Žena v kleci |
| 2013 | Složka 64 |
| 2012 | Zabijáci |
| 2015 | Nesmírný |
Že je pan Jussi Adler-Olsen obeznámen s různými konspiračními teoriemi se ukázalo už při čtení zatím posledního dílu detektivní série Oddělení Q - Nesmírný. Film Zeitgeist, který tuto novodobou vlnu zájmu o různé konspirace odstartoval, je tam zhusta rozebírán. Říkal jsem si tehdy, že ho autor shlédl tak nějak v rámci přípravy. V průběhu čtení Washingtonského dekretu jsem však začal mít podezření, že autor na začátku své spisovatelské kariéry v konspiračních teoriích pravděpodobně vězel až po uši. FEMA tábory budované po celých Spojených státech schopné pojmout miliony nepohodlných občanů, kde jsem to jenom četl? Jistě, je to další z oblíbených konspirací - nastolení policejního státu v USA, střelby ve školách a další teroristické útoky jsou operace tajných služeb pod falešnou vlajkou, které mají ospravedlnit odzbrojení občanů a vyhlášení stanného práva. Přesně tenhle scénář se před námi v knize rozvíjí. Snaží se nás autor varovat nebo se prostě jen inspiroval jednou teorií? Možnou odpověď jsem nalezl na konci knihy ve vysvětlivkách, mezi zdroji je uveden Alex Jones a jeho web Infowars.com. Ano, to je přesně ten web, ze kterého čerpá Aeronet, AC24 a další české konspirační weby. Přesně ten web, který v době prezidentských voleb v USA například šířil aféru Pizza Gate: bez důkazů obvinil špičky demokratické strany z pedofílie, když tvrdil, že jakási washingtonská pizzerie funguje jako krytí pro zneužívání dětí, že to, co je na jídelním lístku, není nabídka pizzy, ale nabídka sexuálních praktik s dětmi. Pizzerie patřila přednímu politikovi demokratické strany a dalšími byla často navštěvována. Co bude příště? Chemtrails? Pití sava? Po celou dobu čtení říkal jsem si tedy říkal, že to je prostě příliš neuvěřitelné a přitažené za vlasy, byť samozřejmě nejsem žádný znalec americké ústavy a práva. Jussi Adler-Olsen se nás ve vyčerpávajících vysvětlivkách snaží naléhavě přesvědčit o opaku. Od vzniku knihy však uplnynulo deset let a nic z toho se nestalo, třetí světová válka stále nezačala, dolar se stále nezhroutil. Je to jako s těmi konci světa, ale jednou se určitě někdo trefí. Těžko uvěřitelný vývoj událostí však není jedinou slabinou této knihy, žádný z hrdinů mi k srdci vyloženě nepřirostl, děj je příliš rozvleklý, knihu jsem četl neobvykle dlouho a k dočtení jsem se musel velmi přemáhat. Je hodně znát, že to je autorův první román, vědět to dříve, asi bych se mu vyhnul. Závěr mile překvapil, ale to je záležitost několika posledních stránek. Myslím, že je dobře, že Jussi Adler-Olsen přesedlal na detektivky, které mu sedí o mnoho víc a jsou čím dál lepší.