Watchmen: Strážci
Alan Moore
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363931/bmid_watchmen-strazci-b6g-363931.jpg
5
626
626
„Quis custodiet ipsos custodes?“ ptali se už latiníci. Kdo střeží ty, kdož střeží nás? Je těžké dohlédnout na ty, kteří mají moc, i když jsou to normální lidé – a co teprve když mají schopnosti, o kterých se nám ani nesnilo. Monumentální komiks Alana Moora a Dava Gibbonse STRÁŽCI, jeden z nejvlivnějších grafických románů všech dob, sleduje osudy dvou generací maskovaných superhrdinů od konce druhé světové války až po mrazivý nástup té studené. Ve světě, kde pouhá přítomnost amerických superhrdinů změnila dějiny, USA vyhrály válku ve Vietnamu, Nixon je pořád prezidentem a studená válka je v plném proudu. STRÁŽCI začínají jako detektivka, ale pak se rozvinou v příběh o spiknutí, které drasticky ovlivní osud celé planety. A než přijde vyvrcholení, nepravděpodobná skupina hrdinů, které osud znovu svedl dohromady – Rorschach, Sůva, Hedvábný přízrak, Dr. Manhattan a Ozymandias – ozkouší až na doraz pevnost svých přesvědčení a nedobrovolně zjistí, kde se nachází skutečná dělicí čára mezi dobrem a zlem. V roce 1984 vyšly dva komiksy, které změnily žánr – a dodnes se fanoušci hádají, který z nich je zásadnější. V jednom hrál hlavní roli Batman a Frank Miller ho pojmenoval Návrat temného rytíře – a u druhého si Alan Moore vystačil s jediným slovem. Watchmen, tedy Strážci. Oba komiksy mají hodně společného. Oba se dívají na svět superhrdinů novým pohledem, oba ničí mýty a oba balancují na pokraji apokalypsy. Ale tam, kde Miller ještě nabízí pozitivního superhrdinu, tam už má Moore obyčejné lidi s neobyčejnými schopnostmi. Lidi někdy kruté, se svými úchylkami a tajnostmi, se špínou schovanou pod maskami. Ovšem lidi velmi mocné (a v jednom případě i všemocné). Jeden z nejzásadnějších komiksů všech dob (a tohle není laciná reklama, to je fakt).... celý text
Literatura světová Komiksy Fantasy
Vydáno: 2017 , BB artOriginální název:
Watchmen: The Deluxe Edition, 2013
více info...
Přidat komentář
„Dlouho jsme se dřeli, abychom vybudovali ráj, a nakonec jsme zjistili, že je plný hrůz.“
„Quis custodiet ipsos custodes?“
Monument mezi komiksy, jakékoliv další superlativy a nadšené výkřiky jsou v podstatě zbytečné a blednou před realitou. Přesto jich ještě pár doplním. Na úvod musím přiznat, že nemám moc rád superhrdinský komiks a tenhle je výjimka potvrzující pravidlo. Oni totiž Strážci nejsou klasičtí superhrdinové, se superschopnostmi, nezranitelní, nelidští. Strážci jsou obyčejní lidé, to je ten klíč.
Příběh je parádní a odráží bolesti doby, hluboká morální dilemata, zásadní společenské otázky, je usazený a vystavěný v linii alternativní historie, v jakési lehce despotické, temnější verzi USA. Studená válka je v plném proudu, atomové hodiny odměřující čas do konce světa se neúprosně blíží půlnoci. Atmosféra zmaru a beznaděje je všudypřítomná, strach z nukleárního Armageddonu prostupuje každou stránkou, každým obrazem. Postavy jsou výjimečné, archetypální. Nepřekvapivě. Protagonisté, jejich chování, reakce, morální postoje, lidskost, nebo naopak nelidskost a odlidštění, tvoří podstatnou – vlastně hlavní – část příběhu. Ani zdaleka nejde jen o zcela ikonického Rorschacha, nekompromisního, izolovaného, depresivního a paranoidního, ale zároveň mimořádně tvrdého, nebo o stejně ikonického Dr. Manhattana, nelidského, odlidštěného a snad ještě více izolovaného, zbaveného všech pout k jakkoliv zdánlivému lidství. Ostatní mají též svoje nezastupitelné role. Komediant, pragmatický, bezskrupulózní, agresivní, neřiditelný rebel a násilník, bez svědomí, bez lítosti. Ozymandias, dokonalý, avšak ve své dokonalosti stejně nelidský jako Dr. Manhattan. A konečně Hedvábný přízrak a Sůva, oba snad nejlidštější ze všech, neobyčejnější z neobyčejné skupiny hrdinů, a možná proto nejsympatičtější. Ona dokonale ženská kráska, pozorná, hodná, starostlivá a zároveň odvážná a silná. On, tichý, bez sebevědomí, nesmělý, plný zábran, jako obyčejný člověk, avšak mimořádně schopný ve svém alter egu Sůvy. Vztah mezi nimi je pak jedním z vrcholů příběhu. Až na výše uvedené výjimky jsou Strážci zcela lidští, nedokonalí, bez speciálních schopností – mimo Dr. Manhattana, odmítající lhostejnost, vybavení pouze odvahou a odhodláním porazit bezpráví, zastat se slabých. Někdy slabí, jindy silní, často ztrápení, smutní a v depresích, prožívající běžná lidská vítězství nebo naopak selhání. A hlavně odhodlaní převzít zodpovědnost a případně zaplatit cenu, bude-li to třeba.
Příběh vznikl během studené války a ve fiktivní studené válce se taktéž odehrává. Zároveň je však téměř mrazivě současný a střízlivý. Věty typu „pokud se někdo připravuje na krvavou válku, pak bude hlasitě a výmluvně plédovat za mír“, tnou hluboko a rozevírají i současné rány.
Fyzicky je kniha též mimořádná, sestavená z jednotlivých sešitů, mezi sešity jsou pak vloženy „dokumentární vsuvky“ v podobě dalších dílčích fiktivních detailů, např. historie Strážců, osobní detaily protagonistů a další poznámky pomáhající budovat atmosféru komiksu. Grafika je téměř archaická, jednoduchá, barvy základní, avšak výstižné, celek podmanivý, odrážející dobu a společenskou náladu, dokonale podporující zamýšlenou atmosféru.
Komiks je skvělý, možná jeden z nejlepších. Příběh je nezapomenutelný. Rozhodně jde o mistrovské dílo žánru. Doporučuji.
(10/10, přidávám do Doporučených) Ke komiksu jsem sice dostal v roce 2009 až skrze (povedený) film, takže jsem již věděl, co mě čeká, ale i tak nelituji jediné koruny, které jsem do něj investoval. Oproti filmu přináší samozřejmě nějaké detaily navíc (nejvíc se mi líbily přílohy z Masonovy knihy Pod kápí) a i jistý plán byl proveden trochu jinak, celková pointa však zůstává stejná. Opravdu zde nečekejte nějakou "Marvelovku" - maskovaní hrdinové jsou (až na jednoho :)), díky zákazu už v důchodu, spoustu věcí se dovídáme skrz flashbacky a autor se snaží o poněkud realističtější pohled, než jaký jsme v superhrdinských komiksech zvyklí. Komiksem nás provádí ponurá atmosféra hrozící jaderné války, která bohužel v roce 2024 (a stejně jako v komiksu díky Rusku) nepůsobí nijak nerealisticky - proto je teď pro ty, kdo se k tomuhle dílu ještě nedostali možná nejideálnější doba na čtení.
Anotace na zadní straně tvrdí: "Jeden z nejzásadnějších komiksů všech dob (a tohle není laciná reklama, to je fakt)." - a já nemůžu než souhlasit.
Úchvatné umělecké dílo. Vyjímečná věc, pro fandy komiksu povinnost vlastnit. Propracované, nadčasové, revoluční. Alan Moore je génius.
(SPOILER)
Nejsem moc čtenář komiksů ani fanda superhrdinů. Ale tohle... Nejen v rámci žánru, ale v celé literatuře by tenhle komiks hravě vzal do kapsy leckteré uznávané literární "klasiky".
Využití komiksového média k chytrému foreshadowingu, vytváření paralel, obohacování významů je tu špičkové. Smysl pro humor a ironie: celý příběh tak intenzivní a vážně vyprávěný i prožíváný samotnými postavami se na konci vyloupne jako fraška. Posměch těm, co se pokládali za superhrdiny, i posměch čtenářům, kteří očekávali epické rozuzlení, boj se zlounem na život a nasmrt a katartické zakončení.
Být inteligentní a přístupný zároveň není snadná věc. Watchmen to dokázali. Jediná škoda je, že individua jako Rorschach přitahují podobná individua, která si je idealizují. Nu, třeba za to může film...
Anebo si prostě člověk musí říct, že nemalá čast velké literatury vždy byla a je trochu toxická.
Who watches the Watchmen? aneb brilantní revoluční komiksový veledílo od britského vizionáře Alana Moora, která redefinovala chápání komiksového žánru jakožto brakové literatury a etablovala jej na plnohodnotné umělecké médium. Paradoxně díky radikální a extrémně nekonformní dekonstrukci superhrdinskýho fenoménu, která ničí stanovené mýty i konvence prostřednictvím anti-žánrových anti-tezí a nuancí, ale i žánrových stereotypů. Ať už jde o to jak Alan Moore geniálně pracuje s meta-žánrovým konceptem [jde o provokativní politickou satiru, temnou noir detektivku ze starý školy, vědecko-fantastický supehrdinský spektákl, i hloubavý filozofický drama], revizionismem alternativní historie, fikčními prvky, mnohovrstevnatou komplexností příběhu [ať už jde o nelineární naraci či vnitřní monology], to vše v pomyslný tvůrčí synergii kreslíře Davea Gibbonse naprosto překonává všechny myslitelný i nemyslitelný standardy (nejenom) komiksové potažmo literární tvorby. Jedním slovem: nepřekonatelný!
Jako první jsem viděl film na námět tohoto komiksu. A i když je to už hodně let, zůstává mi v paměti jako skvělý a zajímavý kousek, na který se zase rád podívám. Když jsem teď nedávno viděl video-recenzi právě o originálních Watchmenech a jejich ději, rozhodl jsem se si knížku půjčit. A opravdu se mi to líbilo...
Bavilo mě především hledání skrytých odkazů – třeba hned v první kapitole to, kdo je jedna z hlavních postav. A takových věcí je v knize mnohem víc. Zajímavá je i samotná skladba komiksu, kdy se prolínají všechny možné (i ne)dějové linky, styly vyprávění (i ty klasické nekomiksové) atd. Na pátou hvězdičku mi chybí jen jedna věc – nejsem komiksový žrout, takže si holt všeho nevšimnu a ona v popiscích opakovaná "dekonstrukce komiksového žánru" jde trochu mimo mě. Je to tedy určitě skvělé dílo, temné, jiné a pro mě velmi čtivé, ale nemám tam onen WOW efekt, který musí nutně působit spíše na ty, kteří za sebou mají desítky a stovky superhrdinských komiksů. (I když rozbití těch klasických vyprávěcích stylů jsem samozřejmě v komiksu kvitoval i já – především ve spojitosti s činy a slovy hlavního "padoucha".)
To, co mi při čtení trochu vadilo, bylo překvapivě převedení do české verze. A nešlo o překlad, ale o kolorování. Když jsem se třeba díval na americkou verzi, je tam vidět velký rozdíl. A ta, co jsem měl v ruce já, byla někdy až divně rozlitá, nedokonalá, vybledlá a neostrá. A to proti originálu prostě nevypadá tak dobře.
“Looked at sky through smoke heavy with human fat and God was not there. The cold suffocating dark goes on forever and we are alone.”
(SPOILER)
"Quis custodiet ipsos custodes?"
Som absolútne unesený!
Konečne som pochopil, prečo sú Watchmeni označovaní ako "jeden z najlepších komiksov všetkých čias"!
Je to skutočne nadčasové dielo (podotýkam, že v tomto prípade sa už nejedná o komiks, ale o umelecké dielo!), ktoré dokáže ohromiť ešte aj v dnešnej dobe, takmer 40 rokov po napísaní.
Všetky charaktery sú vykreslené geniálne (u mňa to na plnej čiare vyhrali Rorschach a Dr. Manhattan), takmer každá, dokonca aj vedľajšia postava sa dočká svojho priestoru alebo silného momentu... Nakoniec je však dosť možné, že si obľúbite väčšinu hlavných hrdinov...
Ďalšia z vecí, ktoré ma vo Watchmenoch mimoriadne ohromili, bol spôsob rozprávania príbehu, ktorý úplne skvostne prepája minulosť so súčasnosťou a spolu s priloženými archívnymi materiálmi vytvára dojem niečoho skutočného...
Naozaj mi behá mráz po chrbte, keď si spomeniem na to, ako na konci do seba všetko zapadlo... Finále mi doslova vyrazilo dych... Niečo tak geniálne premyslené som naozaj nečakal, ešte pár hodín po dočítaní som stále nevedel nájsť slová, ktorými by som opísal emócie, ktoré mnou začali krátko na to lomcovať...
Najdesivejšie je na tom však to, že čin, ktorý Ozymandias spáchal vám v prvej chvíli príde úplne zvrátený, ale po nejakom čase ho začnete chápať... Nerád to hovorím, ale ak by som bol na jeho mieste, vybral by som si tú istú možnosť... Milióny životov vyhasnuté v priebehu niekoľkých minút...
Určite sa jedná o jeden z troch najlepších komiksov, aké som kedy čítal, dávam zaslúžených 100 % (a niečo k tomu), skutočne ide o povinné čítanie pre každého fanúšika komiksu!
"Kdo bude střežit strážce?"
Vše podstatné už shrnují předchozí komentáře. Mně nezbývá než dodat, že Strážci dokazují, že komiks funguje jako samostatné médium, které nemá smysl srovnávat s běžně psanou knihou. Nabízí jinou formu zábavy, ať už tuctovou nebo skutečně podnětnou. Kdo by to řekl, že právě komiks představí společnost zmítanou strachem, že místo svítání jim oči otevře atomový hřib.
"To jsem rád, že jsem si ji stihl přečíst." zasvěceně na mě špitl antikvář, když knihu balil do papíru. Balil ji pomalu, nerad ji pouštěl z rukou.
"Komiks je umění a vy si právě kupujete důkaz." dodal vzápětí.
Superhrdinskej komiks je v podstatě primitivní záležitost. Barevný kostýmy, slipy přes kalhoty, velký ňadra narvaný v latexu, svaly na místech, kde většina lidí vystavuje vzpomínku na polárkovej dort. Hezký obrázky a pár vět v bublinách, aby si člověk držící komiks v ruce připadal, že fakt čte. Povrchní zábava pro děti a obtloustlý nerdy bydlící u své matky.
Určitě existuje spousta lidí, kteří v téhle představě žijí. Já to nejsem. Jedním z důvodu je i tenhle špalek česky nazvanej Strážci.
Což o to, všechny ty žánrový klišé najdeme i ve Strážcích, jenže Alan Moore se je rozhodl naházet do velký krabice a pořádně s nimi zatřást. Naboural narativ, že s velkou mocí přichází velká zodpovědnost. U mnohých totiž spíš platí, že s velkou mocí přichází velká příležitost. Vzniklo tak dílo, který se ještě dnes vymyká, téměř čtyřicet let po prvním vydání.
"Kdo střeží ty, kdož střeží nás?"
Někdo likviduje superhrdiny a my se společně s postavami příběhu snažíme dopátrat kdo a proč. Celkem banální detektivní zápletka, která je však rozehraná vskutku mistrně hned v několika vrstvách.
Autoři rozjíždí hned několik dějových linií, který v rámci příběhu prolínají a spoluutváří komplexní obraz světa vyděšenýho studenou válkou, ve kterým je hranice mezi dobrem a zlem tuze tenká. Leckdy je dobro se zlem naprosto zaměnitelný. Superhrdinové tady, až na jednu výjimku, téměř nemají superschopnosti, jsou "jen" nesmírně nadaní, bohatí či odhodlaní. Ale jsou to především lidi. Lidi s normálními emocemi, radostmi i strastmi. Skandální! Moore by zasloužil profackovat a pochválit.
Asi se nemá cenu dál vykecávat, prostě Strážce zkuste. A pokud jim to dovolíte, uchvátí vás. Promyšleností příběhu, množstvím detailů, opakující se symbolikou. Častokrát věnujete dlouhý pohledy skvělý kresbě a barvám ladícím do nálad jednotlivý panely. Atmosféra na vás dýchne.
Celá tahle kniha vás nadchne jako kus nezaměnitelnýho umění.
Watchmeni jsou můj neoblíbenější komiks od Alana Moora, a zároveň jeden ze tří nejlepších komiksů jaký jsem kdy četl. Kresba Dava Gibbonse je výborná, ale to nejlepší na komiksu je příběh a atmosféra studené války. Děj je propracovaný a napínavý. Hlavní postavy a dialogy jsou skvěle napsané - moje neoblíbenější postavy jsou Dan/Sůva II a Adrian/Ozymandias.
Přečetl jsem si to teď po letech znova a užíval jsem si každý panel. Ty detaily, kterých jsem si dříve nevšiml, anebo jsem na ně zapomněl, jsou úžasné. Také osvědčené panelování tři na tři funguje pořád skvěle. O barvách se to, bohům žel, říct nedá a začínám uvažovat o novějším vydání s novějším koloringem.
Co se týká děje, tak není pochyb o tom, že je to jeden z nejlepších komiksů všech dob. Není to jenom skvělou zápletkou. Je to tím, jak dobře se to čte, jak je to promyšlené a jaké to má bezchybné tempo! Nechci tím říct, že to přečtete za jedno odpoledne. To vůbec ne. Já jsem to teď po letech četl týden. Je to tak, že mě to baví číst a chvíli nad tím přemýšlet. Má to zajímavé nápady a poskytuje to náměty a prostor k úvahám. Výborně fungují i rozhovory. Je to teda hodně ukecané, ale ty texty skvěle zprostředkovávají náladu. Strážci jsou totiž nejen skvělá dekonstrukce superhrdinského žánru, ale je v tom krásně hmatatelný strach z atomové války a vůbec z konfliktu s Ruskem. Vlastně je to dneska možná ještě aktuálnější, než když to v roce 1986 začalo vycházet poprvé. Jenom se dneska všechny ty děsivé novinky dozvídáme z novin u novinových stánků, ale na internetu. Moorovo vyprávění skvělé zprostředkovává atmosféru v celé společnosti všechny její obavy. A to nejen komiksem, ale také fiktivními ukázkami z knihy "Pod kápí" a i jinými dokumenty a esejemi, které jsou na konci každé kapitoly.
K zajímavostem ve scénáři patří to, jak se Alan Moore v ději často vrací k určitým momentům, ale vždycky je vidíme a vnímáme z pohledu jiné osoby. Je zajímavé sledovat, jak ty situace jejich účastníci vnímají rozdílně a dělají z nich rozdílné závěry. To je myslím jeden z typických znaků tohoto komiksu.
"A pak tu byl ještě Lišaj, Silueta, Komediant a já, všichni jsme se oblékali do křiklavých operních kostýmů a prostým, dětinským způsobem jsme vyjadřovali svoje představy o dobru a zlu, zatímco v Evropě dělali z lidí mýdlo a stínítka na lampy." - Hollis Mason, Pod kápí
Pokud netušíte, co to znamená “dekonstrukce superhrdinského žánru”, pak si Strážce přečtěte a pochopíte. Alan Moore vám ukáže, že superhrdinové nejsou ti dobří sousedi Spider-mani a skautíci Supermani. Jsou to lidé, kteří si trikoty oblékají z nejrůznějších osobních důvodu a ne vždycky jsou ty důvody ušlechtilé a ne vždycky mají v pořádku svůj morální kompas.
Zásadní dílo pro kohokoliv kdo neopovrhuje "grafickými romány". Četbu si jistě užijí více lidé kteří mají načtené skvělé klasiky ze světa Marvelu a DC, protože toto dílo je staví celé na hlavu s takovou nápaditostí jaká se vidí málokdy. V celém díle navíc rezonuje hrozba " Studené války" která musela být v době napsání díla zažraná do milionů lidí po celém světe....o to je celé dílo ještě silnější....zásadní dílo media, a kdokoliv nečte " komiksy" ten se připraví o moc.
Znám literární díla, která jsou skvělá, smělá, úžasná až dechberoucí... a pak jsou tu Strážci. Orgasmická příběhově literární a malebná exploze, která uchvátí smysly a nepustí ani po dočtení.
Nebojím se říct, že Watchmeni patří k nejgeniálnějším dílům, která jsem kdy četl (a viděl). Moore vzal brakovou tématiku superhrdinů a zamyslel se nad tím, jak by fungovali v reálném světě a jaký by to mělo na všechno dopad. Strážci jsou tak velmi surovým dílem, které hrdiny vykresluje velmi lidsky se všemi chybami, jaké jen lidé mohou mít. Rorschach a Doktor Manhattan jsou pak naprosto geniální postavy, kterým ostatní skvěle sekundují. Už první stránka dokáže čtenáře vtáhnout ohromujícím způsobem a některé pasáže si čtenář musí pročítat několikrát, protože jsou vskutku bravurně napsané a ztvárněné. Skutečně chytrých komiksů je pomálu a v superhrdinském žánru ještě méně a tak se nedivím, že Watchmeni sklízeli tolik cen. Jo a Snyderova filmová adaptace je taky pecka.
Konečně jsem se v rámci dovzdělávání dostal i ke Svatému Grálu komiksového žánru, no a upřímně řečeno tak nějak nevím.
Příběh je to opravdu velice košatý, každý maskovanec má své problémy, svůj styl uvažování a počínání, nikdo není jednoznačně dobrý či špatný, přesto jsem občas míval pocit, že Moore si asi tu a tam zadunil kapku víc, jelikož ty řeči občas připomínaly nesrozumitelné kecy společensky unavených příbuzných v pozdních hodinách po rodinné sešlosti.
Taky jsem měl problém pochopit zapojení pirátského minipříběhu do toho hlavního, nicméně i tak si tento počin u me vysloužil 4*, a to díky rozebrání fenoménu superhrdiny a jeho logické dekonstrukce (co člověka motivuje, aby si vzal jistý druh oblečení a začal si přezdívat Mr. Tanga, stejně jako následné problémy se stárnutím a s úpadkem fyzických schopností. To vše navíc napojeno na reálný superhrdinský boom 30. let), smrtelnosti postav, výtečné kresbě plné zajímavých detailů, mezičlánkům (ve kterých Moore potvrdil, že mu žádný styl není cizí) i závěrem, který stanovil interesantní etický oříšek ne nepodobný ospravedlňování užití atomových pum na Hirošimu a Nagasaki.
Kéžby i naši mainstreamoví komiksáři dokázali konečně napsat něco podobného a nesázeli jen na infantilitu a kozatice (nic proti nim, často jsou fajn).
Miluju ten film! Proto mi bylo velikou ctí, si přečíst to, z čeho vycházel. A musím říct, že to bylo stejně boží!! Alan Moore je prostě geniální. I po těch letech je to stále aktuální komiks. Dave Gibbons je naopak zase užasný kreslíř a umí naprosto přesně vystihnout emoce té dané situace a byl zážitek si ty obrázky prohlížet. Za mě je to jeden z neinteligentnějších a nejpropracovanějších komiksů, které kdy mohli vzniknout. Ten konec byl trochu jiný, než ve filmu, ale vůbec mi to nevadilo, ba naopak!
(SPOILER)
Alternativní historie, USA 80. let minulého století. Mezi lidmi žijí superhrdinové (i když skutečné superschopnosti má jen jeden z nich), kteří až na výjimky museli přejít do ilegality, když byli postaveni mimo zákon. Američané vyhráli válku ve Vietnamu a prezident Nixon slouží snad čtvrté volební období a světu hrozí jaderná válka po sovětské invazi do Afghánistánu. Na straně USA je však zbraň nejmocnější, vševědoucí a všehoschopný Dr. Manhattan. V této atmosféře někdo zavraždí bývalého “hrdinu” a vládního agenta Comediana a odstartuje tak strhující příběh. A co je zvláštní, Dr. Manhattan při nahlížení do budoucnosti nevidí, kdo a proč je pachatelem.
Moore v tomto úžasném díle totálně odboural vnímání superhrdinů a jejich auru. Příběh a postavy jsou naprosto syrové. Naprostým vrcholem je komiksový příběh o pirátské lodi, kterou čte naprosto vedlejší postava chlapce u novinového stánku, a který sledujeme s ním.
Štítky knihy
alternativní historie zfilmováno komiksy superhrdinové jaderné zbraně Richard Nixon, prezident USA, 1913-1994 zfilmováno – TV seriálAutorovy další knížky
| 2005 |  V jako Vendeta |
| 2005 | Watchmen: Strážci |
| 2003 | Z pekla |
| 2019 | Providence |
| 2008 | Ztracené dívky |
Nebudu a ani nemusím psát zde svůj kladný komentář ke knize. To již udělali v příspěvcích níže jiní...
Já se zaměřím více na celkovou grafickou úpravu a propracovanost komiksu - komiksů... Ta se dle mého moc povedla. I pana Janiše bych za překlad pochválila, neb při srovnání s originálem..., se opravdu vše, slovo od slova přeložit nedá. Na to má náš jazyk své úžasné výrazy a slova. A zde se je podařilo velice šikovně, obsahově rozvinout, nám čtenářům nabídnout...
Takže ano, já jsem naprosto spokojená. ; )