Werichův golem a golemův Werich
Ondřej Suchý
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/24177/werichuv-golem-a-golemuv-werich-24177.jpg
3
9
9
V knize se dočtete, jak Julien Duvivier vyšachoval Voskovce a Wericha z plánů natočit film o golemovi již ve 30. letech a jak naopak režisér Martin Frič s Werichovou asistencí vyšachoval uprostřed natáčení Císařova pekaře z režisérské stoličky Jiřího Krejčíka. Za jakých zmatků se tu v roce 1936 film o golemovi natáčel, že byl Císařův pekař určen především pro export do valutové ciziny... Autor jde dokonce do takových detailů, že vám prozradí, jak se mohutný golem v Císařově pekaři pohyboval. Jak? V každé noze byl schovaný jeden tanečník a střídavě cupitali vpřed.... celý text
Přidat komentář
Téma je určitě zajímavé, zpracování je řekněme zvláštní. Autor přeskakuje v letech o padesát let zpátky, dvacet let dopředu. Tu vypráví o jednom člověku, pak se přesune o pět let k někomu jinému. Do informací čerpaných od jiných lidí vtahuje vlastní vzpomínky na dětství, které do vyprávění příliš nezapadají, a představuje si, jak malý Werich chodil po Praze. V textu jsou hodně používané závorky a při nejmenším jednou za odstavec je použit vykřičník. Je nějak převykřičníkováno. Autor nešetří emocemi a nadšením z toho, že knihu píše. Připadá mi, že napsal zápisky pro sebe, aby si sesumíroval myšlenky a informace. Kniha se nečte moc dobře a je plná omáčky a úvodů myšlenek. Trvá, než se dostaneme k jádru pudla, musíme si přečíst prázdno, abychom zjistili něco zajímavého. Po pár stránkách už prázdné odstavce přeskakuji a čtu jen relevantní části.
Moje v pořadí 3 kniha od OS a musím říct, že pro mě ta úplně nejtěžší na přečtení. Ano, už jsem věděla do čeho jdu a tak jsem neměla vysoké očekávání, jenže jde o Wericha. Musela jsem mnohokrát přemlouvat k docteni.
Své hodnocení mám více než jindy potřebu zdůvodnit.
1) Já si skutečně nemyslím, že se kniha, která na určitou dobu, člověka nebo událost nahlíží, přes výtahy z memoaru, článku nebo z přímých rozhovoru s autorem musí být nutně špatně. Je výborné, když autor uspořádá vzpomínky všech, co měli s polévkou co dělat. Autor by pak (dle mého názoru) měl vše uspořádat, aby to tvořilo plynulý celek a do tohoto celku dát řád (což se tady, opět dle mého názoru neděje). Dále by pak měl do celého děje vstupovat, aby doplnil fakta, zajímavosti či kontext doby. Od pana OS se spíše mezi řečí dozvíme víc o rodině Suchých.
2) Naprosto úžasná je věta: Toto téma je možná příliš "bulvární" na uvedení, ale když už jsme u toho, proč to nezmínit. Co to napsat rovnou? Nebo se dozvíte souvislou nesouvislost (čím souvisí ví jen pan OS). O vousech Jana Wericha (nezajímá? taky moc ne).
3) Nedělám si už iluze, že ostatní knihy vznikají jinak (opět dle mého) je to sice časově náročné ale zároveň autorsky dost lenivá práce.
Já už knih o Werichovi ať od samotného Jana Wericha nebo jiných přečetla mnoho a skutečně žádná mě nestvala tak jako tato. Takže roporucuji tyto tituly:
IGOR INOV : Jak to všechno bylo, pane Werichu?
JAN JANOUŠEK : Rozhovory s Janem Werichem
JAN WERICH: Jan Werich vzpomíná, vlastně POTLACH
Úsměv klauna
PS: Knihu ještě docitam, ale za vším uvedeným si stojím. *Dočteno a mínění nijak nezlepseno.
Jméno Suchý je v našem kulturním světě pojem. Ale jde pouze o Jiřího Suchého, staršího bratra "autora". Ondřej Suchý vytvořil touto knihou doslova bramboračku, do které opsal vše notoricky známé z knih a vzpomínek více než 60-ti pamětníků.
Autorovy další knížky
| 1981 |  Exkurze do království grotesky |
| 1997 | Písničky z pohádek a dětských filmů 1. díl |
| 2010 | Tři životy Lídy Baarové |
| 2011 |  Pan Werich z Kampy |
| 2013 | Neznámá známá Hana Vítová |
Zklamání. Čekala jsem více informací o Werichovi, ale přišlo mi to spíše jako jedna paní povídala (případně napsala). S klidným svědomím posílám knihu dál.